Hudební tipy uživatelů StarNETu
TelemachusRhade
Blackmore's Night - britsko-americká folkrocková skupina, inspiruje se renesanční hudbou
Skladby:
Dancer and the Moon,
Wish you were here,
Under a Violet Moon Live (live verze)
Two Steps from Hell - společnost zaměřená především na tvorbu hudby k filmovým trailerům.
Skladby:
Nemesis,
Invincible,
United We Stand - Divided We Fall,
To Glory
Yakuzza
Muse -
Britský alternative/progressive rock. Od 1999 do současnosti.
Skladby: Starlight,
Uprising ,
Knights of Cydonia,
Undisclosed Desires,
JFK + Defector,
Exogenesis Symphony (Parts 1, 2 & 3), Mercy
Safri Duo - dánské elektro-perkusové duo. Od 1990 do současnosti.
Skladby:
Played-A-Live (The Bongo Song), All The People in the World, Rise (Leave me Alone), Athena, Apollo, Samb-Adagio, Knock on Wood
The Qemists - anglický elektronický rock. Od 2004 do současnosti.
Skladby: Run You,
No Respect
The Algorithm - francouzský projekt, kombinace elektronické hudby, progresivního metalu a djent, od 2009 do současnosti.
Skladby: floating point,
pointers
Pozemstan
Marta Kubišová -
Česká zpěvačka
Skladby:
Cesta,
Sama,
Kdo těm růžím vůni vzal,
Neznámý,
Mamá,
Píseň za padlé,
Radši,
Je půl vosmý,
Deset schodů
Kapitan Pike
After Forever - nizozemská kapela, symfonický metal s prvky progresivního metalu. Od roku 1995 do 2009.
Skladby: Cry With A Smile,
Being Everyone,
Estranged,
Emphasis,
Dreamflight,
De-Energized,
Monolith of Doubt,
Energize Me
Upozornění: Spotify nemá lossless formát a není tam vše. |
|
|
| | Yakuzza: No když už tě takhle stalkeruju :-)
Soundtrack k Frozen (další Disneyovka, kterou sem ale neviděl)
je poměrně dobrý!
https://www.youtube.com/watch?v=w08pX3FX9Hs |
|
|
|
| | | To takhle ráno slyším v autě v rádiu jakousi zajímavou soundtrackovou tucárnu a oni to jsou blbí Piráti z Karibiku. |
|
|
|
| | Co se týče Nohavicových vážnějších písní s politickým podtextem, tak ještě bych zmínil dvě, které znám. "Pane prezidente" a "Zaplatí to děcka". (Možná někde budou lepší verze.)
|
|
|
|
| | Jinak, když už byly zmíněny písně s politickým významem, u Marty Kubišové se v souvislosti s rokem 1968 samozřejmě často uvádí slavná a skvělá Modlitba pro Martu (viz i tato verze se záběry z předání resp. nepředání talismanu Dubčekovi), kterou prý zazpívala i prezidentu Svobodovi a ještě za přítomnosti Dubčeka i na udílení Zlatých slavíků za rok 1968 snad v lednu 1969.
Jenže Marta Kubišová v letech 1968-1970 nazpívala mnohem více zajímavých skrytě či otevřeněji protestních písní, i když to samozřejmě nebyl Kryl...
Ne! (1969, vyšla i na první a do roku 1990 poslední Martině LP desce Songy a balady, ovšem z druhého vydání roku 1970 již byla odstraněna) Řekl bych, že je to na svou dobu u přece jen "mainstreamové" (tehdy nejpopulárnější) zpěvačky hodně odvážná "psychedelická" píseň, i když vlastně obsahově jen vyjadřující touhu po svobodě a míru... -) Originální klip údajně zlikvidovala StB.
Legendy (1969, na Youtube uvádějí, že jde o píseň ze seriálu Píseň pro Rudolfa III, ale nepodařilo se mi ji v dílu z roku 1969 najít). Také toto je docela drsná píseň, ve které se vlastně vysmívá "neomylnému vedení", ale i obecně generaci otců...
Rezavý svět (1968) Výstižný alegorický popis nelehké situace, kdy padly "mýty"...
Tajga blues (1969) - zajímavý moderně působící hudební i choreografický počin. Zřejmě jde o alegorii nadvlády SSSR, potažmo i poměry v něm, i když to není úplně explicitně jasné. Někdo na Youtube poznamenal, že mohlo jít o hold nelehkému osudu hrstky lidí protestujících proti okupaci Československa na Rudém náměstí v Moskvě, ale o těch asi tehdy u nás ani nevěděli. Píseň byla podle tohoto seznamu nahrána 9.1.1969, takže o reakci na okupaci zřejmě nemůže být pochyb. Vznikla i verze pro export...
Tajga blues (německá verze 1970)
Já tu s tváří neměnnou (1968) Prosté jednoduché osobní vyjádření, které se vlastně pěkně doplňuje i s tímto zpěvaččiným prohlášením po sovětské invazi.
Tys bejval mámin hodnej syn (19.12.1969) Tato píseň docela drsně reaguje na problém sebevraždy, který byl v té době dosti aktuální, a zřejmě také tabuizovaný. Mimochodem, shodou okolností týden po nahrání této písně, na Vánoce již zasažené nastupující normalizací, zemřel na nevyjasněnou otravu plynem Jiří Šlitr s partnerkou. Konec písně je prý uříznutý úmyslně na přání zpěvačky.
Zlý dlouhý půst (1969) Tato píseň s jazzově bluesovými prvky se možná týká lásky, ale zřejmě také alespoň z části reflektuje dobu a jako by předznamenávala brzký Martin "skutečný" půst.
Ale i třeba od Beatles převzatá píseň Hey, Jude (1968/1969, viz už reportáž ze Zlatého slavíka 1968 (1969) výše) je myslím v české verzi a podání Kubišové ostřejší a útrapy hrdinky jaksi více zobecňuje, převádí na celou společnost...
A našly by se možná i další písně, které se nastupujícímu normalizačnímu režimu logicky nemohly zamlouvat, a zřejmě spolu s i jinak vyjadřovanými politickými postoji, nebezpečně svůdným vzhledem a samozřejmě skvělými uměleckými schopnostmi, patřily k možným záminkám pro úplný zákaz Marty Kubišové, která si na druhou stranu otevřeně vybrala zachování cti a čistého svědomí... Jsem zvědavý, zda tyto podle mě zásadní písně zmiňují v novém dokumentu Magický hlas rebelky, nebo opět zůstanou jen u Modlitby... |
|
|
|
| | | Pozemstan: Uniká mi nějaká stopa, na co by Danse macabre mohlo narážet konkrétně? Protože se mi nezdá, že by se to nemělo dotýkat nějaké konkrétní osoby nebo události. Konkrétně těch 6 milionů na začátku mi vrtá hlavou. |
|
|
|
| | Yakuzza: Pěkná reakce odsuzující i obecně mediální masáž! Možná jsem ji před lety zaslechl. Ačkoli si Hutky jinak vážím, jeho útok na Nohavicu byl myslím přehnaný, nenávistný a opožděný. Přitom se prý o Nohavicově minulosti dávno vědělo a sám měl nepřímo přiznat, že byl ve styku s StB, ale nikomu neublížil...
A Krylovi v emigraci skutečně informování StB asi moc ublížit nemohlo. Těžko se také jednalo o "udávání", když Kryl již byl "veřejným nepřítelem" a zároveň prakticky mimo dosah StB (nechtěla-li na něj spáchat atentát, na rozdíl od 50. let už ale v té době lidi do Československa neunášela, naopak je třeba akcí Asanace vyštvávala ven). Něco snad mohli použít k pomluvám a třeba i proti Krylově matce v ČSSR, jenže tam si StB mohla vystačit s vlastními konstrukcemi a nepotřebovala "svědky"... Také se Nohavici zastali někteří písničkáři a snad i kritik Jiří Černý mluvil smířlivě...
Mimochodem, Černého Nohavica zmiňuje v narážce na jeho působení v listopadu 1989 jako mluvčího OF, kdy např. oznamoval rezignaci vedení KSČ, v této písni, kterou občas hrají na Radiožurnálu...
Sako ze sametu
Řekl bych, že ta píseň také není nějak nevážná, byť zní, jako některé další, jaksi laskavě a optimisticky. Ale Nohavicova tvorba obsahuje i řadu dalších vážných písní. Třeba tato mně před lety při prvním poslechu "vyrazila dech"...
Jaromír Nohavica - Danse macabre
Nebo tato, která se hodí k nedávnému stému výročí, ale skrývá možná i další významy...
Sarajevo
Nevážná není ani tato známá skvělá píseň...
Kometa |
|
|
|
| | Tenhle Nohavicův song se objevil jenom na dvou živácích a je to jedna z jeho mála vážných písní, konkrétně reakce na jeho nařčení z historické spolupráce s StB. Hodně jsem si ji oblíbil už když vyšlo v roce 2008 CD Ikarus a zjistil jsem, že ji moc lidí nezná, takže sdílím, mohlo by se líbit zejména Pozemstanovi, snad i třeba Razerovi.
Jaromír Nohavica - Já si to pamatuju |
|
|
|
| | Kdyby někdo nechodil do "her", hlavní téma Skyrimu - i po 3 letech epické! :-)
https://www.youtube.com/watch?v=g7oUk9WizNc |
|
|
|
| | Razer: Znám jen několik jejich písní, ale měl jsem dojem, že nějaké vyložené válečné zločince neoslavují, což zřejmě platí i v tomto případě... Jak koukám, bojoval i v bitvě o Ilomantsi, dnes nejvýchodnější obec Finska a pevninské části EU, kterou jsem v rámci exkurze věnované zimní a pokračovací válce navštívil... Sloužil pod ním i pozdější finský prezident Mauno Koivisto. Finové tam vlastně zastavili sovětský útok a následně kapitulovali svým způsobem jako vítězové...
Metal až tak nevyhledávám, takže hudební stránku mohu hodnotit jen hodně subjektivně, ale uznávám, že je to docela dobré. Možná je to i melodičtější a jemnější než některé jiné jejich písně, třeba Far from the Fame o československém britském leteckém maršálu Karlu Janouškovi, i když i to není špatné. |
|
|
|
| | | Pozemstan: Já to beru čistě po hudební stránce, jinak by byla polovina jejich songů absolutně neposlouchatelná. |
|
|
|
| | | Razer: Zajímavé. O tom člověku jsem nevěděl. Finská armáda, Zbraně SS a Armáda Spojených států - padl ve Vietnamu... (Nejen) v dnešní době, kdy opět roste mezinárodní napětí a někteří lidé se snaží poukazovat na propojení Západu s fašisty a nacisty, je to kontroverzní a také vděčné téma. Faktem ale je, že na aktivity Finů nebo lidí z Pobaltí po boku Němců proti SSSR, někdy právě i v SS, nelze pohlížet zcela jednostranně, byť nelze přehlížet jejich zvěrstva... Proti jednomu ďáblovi, který je napadl či okupoval, se spojili s jiným. Ostatně "rudá kolaborace" u nás za války i po válce částečně spadá do podobné kategorie... |
|
|
|
| | Nový Sabaton nezklamal
https://www.youtube.com/watch?v=jUzxYDvvWEk |
|
|
|
| | Tak na základě ohlasu, pro ty, co nechodí do nyní ještě Dilbertovy mísy...
Díky Boston Legal jsem objevil skvělého satirického amerického zpěváka a skladatele: Toma Lehrera. Nejznámější jsou jeho písničky z 60. let, zaujaly mě např.:
Tom Lehrer - Who's Next (o jaderných zbraních)
Tom Lehrer - Pollution
Ale určitě doporučuji i další. |
|
|
|
| | Omlouvám se, že tady ještě budu občas "spamovat" s písněmi Marty Kubišové, ale zvláště v 60. letech to byla fascinující zpěvačka po všech stránkách (hlas, výraz, vzhled, osobnost), byť mnohé přes věk a normalizační umlčení zůstalo dodnes. -) Samozřejmě, že její hluboký alt působí na ženu poněkud nezvykle a obecně, jak psal před časem vedle Yakuzza při kritice písně z bondovky Goldfinger, se mi také líbí spíše vyšší ženské hlasy, jenže Kubišová má zároveň docela velký hlasový rozsah a její hlas myslím neztrácí ženskost a nepůsobí až nepříjemně tvrdě jako třeba z podobné doby u Přenosilové...
U Marty Kubišové mě zaujaly i jazzové a šansonové písně z jejích začátků v první polovině 60. let ve Stop divadle v Pradubicích a hlavně Divadle Alfa v Plzni, většinou od autorské dvojice Ondráček - Schneider, ale i některé další též už z Divadla Rokoko resp. Studia A...
Radši – šanson (Alfa, 1964)
Energický styl hudby s občasným doprovodem na pozadí spíš připomíná divočejší muzikálové písně té doby třeba z West Side Story (střety pouličních gangů, ne Tonight) než to, co si představuji pod šansonem. Fascinující je ale i odvážný obsah, byť zřejmě myšlený jako kritika života západní "smetánky" a upřednostnění drsného života v chudobě...
Je půl vosmý (Alfa, 1963)
Toto někdo na Youtube označil za Kubišové nejhorší píseň, ale přitom působí docela progresivně či alternativně. Obsahově navíc nelíčí život mladé slečny v tehdejším "socialistickém ráji" zrovna podle rudých příruček. -)
O víkendu jsem doma náhodou narazil na knihu známého hudebního kritika Jiřího Černého z roku 1966 s názvem Zpěváci bez konzervatoře, kde se věnuje dvanácti tehdejším perspektivním předním zpěvákům, a to i z docela technického hlediska, když předkládá notové osnovy s jejich typickým rozsahem. U Kubišové přitom právě píseň "Je půl vosmý" (uvádí tuším název "Je večer, půl vosmý") vyzdvihuje jako příklad toho nejlepšího, co do té doby vytvořila. (Jenže většina jejích hitů vznikla až později, několik právě roku 1966, za který také získala poprvé Zlatého slavíka, i když už šlo asi většinou o "jednodušší" pop.)
Zajímavě ale znějí i další vesměs jazzové písně, někdy s výraznou proměnou rytmu...
Deset schodů (Alfa, 1963)
Kupte si strom (Alfa, 1963)
Ulice (Studio A Čs. rozhlasu, 1965)
Černej sen (Alfa, 1964)
Bez (Alfa, 1964)
Musím zpívat jazz (Alfa, 1964)
Tulácká (Alfa, 1964)
Návštěva ve sklenici (Alfa, 1964)
Tady jde snad o píseň z pohádky a Marta Kubišová je nucena zpívat netypicky jemným, relativně vysokým hláskem, ale i to zvládá skvěle.
Neotočím večer vypínačem (Stop divadlo, 1963)
Mně se líbí (Stop divadlo, 1963)
Údajně jde o vůbec první nahrávku Marty Kubišové, která vyšla na SP desce. Je přitom zajímavé, že jde o docela rychlou a veselou melodii.
Láska a karty (slova Jiří Suchý, podle Wikipedie 1964, podle YT 1967)
- Zajímavá kombinace vlastně naivního zamilovaného textu a až melancholického, a přitom radostného, výrazu...
Musíš odejít (1965)
V Plzni kupodivu nahrála i pár známých anglických jazzových písní...
Great City (Alfa, 1964)
Caravan (Alfa, 1964)
A na závěr jedna počeštěná převzatá jazzová melodie... Na tomto televizním záznamu působí Marta Kubišová v bílých šatech skoro jako anděl, ale ke konci ukáže i trochu "pekelného" temperamentu... -)
Amor se mýlí (Studio A Čs. rozhlasu, 1965) |
|
|
|
| | Tuhle sem chválil Running Wild a následně i jeden song PowerWolfa no teď mi YT nabídla nějakej resong Runningů od Power Wolfa a ono to zní hodně dobře :-D !
https://www.youtube.com/watch?v=8K6qjh4LVt4 |
|
|
|
| | | Pozemstan: Nejlepší je ta přesně od 38 minuty. |
|
|
|
| | Yakuzza: No kamarád mi je doporučoval na střední, to mi moc neštymovali.
Před rokem a tak sem si občas pustil Age of Joker.
Včera sem si ale říkal, že poslouchám moc dokola věci a našel si od nich další alba. To co sem postnul z roku 2004 myslím je nejspíš nejlepší je tam pár skvělejch písniček.
No a tohle poslední... ty texty prostě si z toho dělaj prdel ,D sem to dal spíš pro zábavu no. |
|
|
|
| | | Razer: Edguy už vnímám dost okrajově, to poslední album s Robinem Hoodem (srsly?) bylo dost podivné. Ale poslechnu si. |
|
|
|
|
HLAVNÍ STRÁNKA
UŽIVATELÉ
[ DISKUZNÍ FÓRA ]
VYHLEDÁVÁNÍ
STATISTIKY
AKCE
NASTAVENÍ
FAQ
ARCHÍV
|
