Hudební tipy uživatelů StarNETu
TelemachusRhade
Blackmore's Night - britsko-americká folkrocková skupina, inspiruje se renesanční hudbou
Skladby:
Dancer and the Moon,
Wish you were here,
Under a Violet Moon Live (live verze)
Two Steps from Hell - společnost zaměřená především na tvorbu hudby k filmovým trailerům.
Skladby:
Nemesis,
Invincible,
United We Stand - Divided We Fall,
To Glory
Yakuzza
Muse -
Britský alternative/progressive rock. Od 1999 do současnosti.
Skladby: Starlight,
Uprising ,
Knights of Cydonia,
Undisclosed Desires,
JFK + Defector,
Exogenesis Symphony (Parts 1, 2 & 3), Mercy
Safri Duo - dánské elektro-perkusové duo. Od 1990 do současnosti.
Skladby:
Played-A-Live (The Bongo Song), All The People in the World, Rise (Leave me Alone), Athena, Apollo, Samb-Adagio, Knock on Wood
The Qemists - anglický elektronický rock. Od 2004 do současnosti.
Skladby: Run You,
No Respect
The Algorithm - francouzský projekt, kombinace elektronické hudby, progresivního metalu a djent, od 2009 do současnosti.
Skladby: floating point,
pointers
Pozemstan
Marta Kubišová -
Česká zpěvačka
Skladby:
Cesta,
Sama,
Kdo těm růžím vůni vzal,
Neznámý,
Mamá,
Píseň za padlé,
Radši,
Je půl vosmý,
Deset schodů
Kapitan Pike
After Forever - nizozemská kapela, symfonický metal s prvky progresivního metalu. Od roku 1995 do 2009.
Skladby: Cry With A Smile,
Being Everyone,
Estranged,
Emphasis,
Dreamflight,
De-Energized,
Monolith of Doubt,
Energize Me
Upozornění: Spotify nemá lossless formát a není tam vše. |
|
|
| | Kamarádi přivezli z Ruska i hudební tipy :)
BUTIRKA - kakaya osen v lageryax
S komentářem:
"Populární ruský hit, často slyšitelný u všech řidičů sibiřských aut v přehrávačích jejich maršrutek. Název písně v překladu znamená "Jaký to podzim v lágrech". |
|
|
|
| | | Já testoval trial verzi Tidalu, ale na svých sluchátkách nejsem schopný rozdíl rozeznat. |
|
|
|
| | | Tak jsem definitivně zrušil předplatné Deezeru a zůstávám jen u Spotify. |
|
|
|
| | Yakuzza:
Mimochodem, k tomu gramofonu byly dodané bedny, které jsou naprosto otřesné.
A o jakého výrobce se jedná? |
|
|
|
| | Na druhou stranu kvalitu, jakou poslouchám občas v práci přes VoIP sluchátka (stojící jinak přes tisícovku...) přes USB, by Telemachus nevydejchal ani sekundu:-). Ale je to z lenosti (něco tam tahat i občas přehazovat kvůli callům).
A jo, na YT je imho valná část klipů 128. |
|
|
|
| | Telemachus Rhade: Nestudoval jsem to, ale taky říkám část netopýřího spektra. Ostatně jinak by museli létat půlku času naslepo...
A ano, o těch neslyšitelnýchh, ale nějak vnímaných frekvencích vím.
A o zvukovce uvažuji, jen to znamená nastudovat dost článků apod., protože nemám sebemenší tuchy, jestli třeba nějaký Xonar za tisícovku stačí, nebo je to malé zlepšení. |
|
|
|
| | Já rozdíl 128 kbps MP3 vs. CD rozeznám (tedy za předpokladu, že mám naposloucháno)... ale upřímně řečeno, se*u na to, protože "darovanému koni na zuby nekoukej", abych tak řekl (i když je pravda, že svoje nejoblíbenější CD jsem si později "přerejpal" do lepší kvality).
Celé dětství a mládí jsem musel vystačit s magnetofonem... takže co, abych tak řekl... ;-) |
|
|
|
| | Mirak: :-)
Doporučuju Hornerův rozšířený ST2 ve 128, 320 a FLACu a poslouchat za sebou začátky tracků v různých kvalitách. Tam je ten rozdíl hodně patrný. |
|
|
|
| | | Mimochodem, k tomu gramofonu byly dodané bedny, které jsou naprosto otřesné. Především brutálně převýškované, což je poněkud naprd v kombinaci s tím, že gramofon samotný (ani ty bedny) nedisponuje nějakou regulací výšek. |
|
|
|
| | Tak teď jste mě všichni zaskočili :)
Jasně, kdo to neslyší, je mu to šumák. Stejně jako s blikáním monitorů v případě očí.
Mvek: Gratuluju, nad 20 kHz slyší málokdo. Přesto ale většinu netopýrů neslyšíš, protože začínají na 20ti a končí na 110ti. Přesto je člověk jaksi nastaven vnímat zvuky i vysoko přes 40 kHz, ale pouze okrajově. A tohleto okrajové pásmo je důvod, proč vlastně existují nejen CD (které jsou na 44,1), ale i DVD (48) nebo potom DTS/HD mastery (96 - 128). Čím vyšší/nižší zvuk, tím složitější je jeho záznam i reprudukce.
Přestože každá MP3 o sobě bude tvrdit, že je 44,1 kHz a vyšší, tak v reálu končí nejlépe na 14,5 kHz, protože nízký bitrate není schopný náročné výšky/hloubky pojmout. 44,1 * 2 * 16 = 1411 kbps WAV. Samozřejmě čím nižší bitrate, tím vyšší distorze.
Interní zvukovky byly a jsou zlo, kor na kvalitní sluchátka. btw, Senheiser dobrý, KOSS lepší. |
|
|
|
| | Nižší bitrate než 128 poznám a přijde mi to už vcelku neposlouchatelné. Zbytek je mi víceméně šumák, občas stojí zvukově za prd i něco z Youtube, ale to se snažím nepoužívat, nedívám-li se na klip.
Na extrémně dobrých reproduktorech nebo sluchátkách by ty rozdíly pozorovat asi šly, ale člověk by se na to musel vyloženě soustředit.
Ale taky je pravda, že kdyby mi někdo pustil po sobě MP3 128 a FLAC, tak to poznat taky bude. Jenom mi jde o to, že pro běžný poslech třeba k práci jsou pro mě tyhle rozdíly zanedbatelné, a to jsem na hudbu taky svým způsobem vysazený. |
|
|
|
| | | Vzdycky mi prislo, ze jedini lidi, kteri to sluchove rozeznaji, jsou ti, kteri se v tom po technicke strance velmi dobre orientuji :) Takovy trosku jinak postaveny princip placeba. |
|
|
|
| | S podivem zjišťuji, že mám některé skladby ve 128, nicméně to proto, že je mám zažité (i když už v jejich době pořízení jsem z kvality nebyl nadšen), ale občas právě něco divného slyším a kouknu a jsem překvapen. Jsou nástroje/zvuky, které mi znějí stejně na různých kvalitách a zvuky, které jsou na těch 128 už dost strašné (jestli se nepletu vysoké tóny různých smyčcových nástrojů nebo cinkání).
Na druhou stranu se taky děsím, jestli se mi změnilo nějak vnímání, že i když stále slyším část netopýřího spektra a dokáži tak netopýra podvečer lokalizovat, kde je, tak mi ani ty flac, jako třeba dříve zmiňovaný nový OST ST V, i s novými dobře hodnocenými sluchátky Senheiser (i když jen asi za 1500, nejsou to mušle, ale ty polootevřené), znějí nějak ne dobře. Tak si říkám, jesti ta ASUSí stolní deska má tak špatnou zvukovku... |
|
|
|
| | Já tedy rozdíl mezi MP3 320kbs, 192kbs a 128kbs nepoznám. (Tím nemyslím, že bych měl jednu nahrávku v různých kvalitách a zkoušel to slepým testem rozlišit. Ale že spousta MP3 v 128kbs mi připadá "dostatečně kvalitní" ve srovnání s jinými MP3, které mám ve vyšší kvalitě.) Myslím, že poznám MP3 64kbs, že je to méně kvalitní, ale rozhodně je to poslouchatelné.
FLAC jsem si pouštěl jen párkrát a smysluplný rozdíl od MP3 160kbs jsem nevnímal. Věci, které potřebuji opakovaně editovat, mám ve WAV (PCM). |
|
|
|
| | | Telemachus Rhade: Vyšší kvalitu streamu nabízí služba Tidal, viz třeba článek na lŽivě.cz. Je tam i možnost trial verze. Jinak s kvalitou u Spotify při high quality nemám problém, ale nemám nějak extra kvalitní hardware pro poslech. Na lepších zařízeních bych rozdíl možná pozoroval. |
|
|
|
| | Jak říká Mirak :)
Hudbu z gramofonu neposlouchám kvůli tomu, že bych měl problém dostat se ke kvalitním nahrávkám. S kvalitou streamu nemám nejmenší problém. FLACy nějaké mám a pouštím si je, ale nemám pocit, že by ten rozdíl byl oproti MP3 až tak dramatický. Možná mám nějaké jiné vnímání, nevím :)
Gramofon jsem si pořídil, protože hipsta hračka :) Je mi ta technologie sympatická, nějaké desky jsem doma měl a chtěl bych postupně vybudovat nějakou sbírku. |
|
|
|
| | | Tipnu si, ale co třeba jiné kvality, než jen komprese? Tzn. třeba jiné vyvážení hlasitosti, nebo i raritnější varianty digitálně existujících skladeb... |
|
|
|
|
HLAVNÍ STRÁNKA
UŽIVATELÉ
[ DISKUZNÍ FÓRA ]
VYHLEDÁVÁNÍ
STATISTIKY
AKCE
NASTAVENÍ
FAQ
ARCHÍV
|
