|
|
Spravuje: Mirak
Počet příspěvků: 6585 |
|
 |
|
|
| | Suma sumárum:
Teplota není odvozena od rychlosti, ale od energie (přičem? v některých případech [hmotných nerelativistických částic] je energie tvořená převá?ně energií kinetickou, která?to je odvozená od rychlosti).
Maximální teplota tedy není tak jednodu?e omezená, energii částic lze zvy?ovat stále. Pak u? narazíme na "úplně jinou fyziku" na kvantové efekty, protony a neutrony se začnou rozpadat na kvark-gluonové plasma a na?e obvyklá definice teploty je prostě poněkud z jiného světa.
(Tak?e souhlasím s Kareemmou.) |
|
|
|
| | | No a s tou maximální teplotou (sorry, bez toho úvodu to ne?lo)... Kdy? zvy?ujeme rychlost, tak kinetická energie částice roste. Jenom?e čím více se blí?íme rychlosti světla tím více roste i zdánlivá hmotnost částice a u? se to nedá počítat z newtonovského vzorečku pro kinetickou energii. Proto jsou na urychlovačích ty energie řádu TeV, proto?e částice se pohybují třeba 99.998% rychlosti světla a proto mají tak velkou energii. Ov?em jak říkám, přisuzovat jedné částici nějakou teplotu je tak trochu "znásilňování termodynamiky". Fotony mají nulovou klidovou hmotnost a tedy nulovou kinetickou energii. U nich o teplotě odvozené od kinetické energie nelze mluvit. Mají ale energii spojenou se svou frekvencí (E=h.f, prvotní vozreček kvantové fyziky), tak?e i jim by ?lo přiřadit nějakou teplotu. (Podobně černému tělesu, které má danou teplotu,lze přiředit určité spektrum vyzařovaného záření - roz?havení do infračervena, do ruda, do červena, do ?luta, do bíla, do ultrafialova.) |
|
|
|
| | Macek: Tak tady má? něco na zabavení se. [[-:
 |
|
|
|
| | | Absolutní nuly skutečně dosáhnout nelze, je to limitní stav "bez energie", kdy pohyb částic ustává, kdy bychom jim de facto museli odebrat v?echnu energii, kdy aby se ani trochu nechvěly (co? částice dělají). Ale lze lze se jí velice dobře přiblí?it (teď nevím, jak moc, ale myslím, ?e teploty jako 0.001K u? dosa?eno bylo). Vesmír (mezihvězdný prostor) má díky v?udypřítomnému záření "teplotu" 2.7K. Jenom?e otázka, jakou teplotu přiřadit vakuu je poněkud zcestná. Teplota je přenásobená střední energie částic. Jaká je teplota něčeho, kde ?ádné částice nejsou? Tam stě?í nějakou teplotu definovat. Podíváme-li se na teplotu jako na schopnost něčeho ohřívat nebo ochlazovat, pak je otázka, jak rychle by se třeba ve vakuu ochlazovalo roz?havené ?elezo (kdy? kolem něj nejsou ?ádné částice (vzduchu, vody), kterým by částice ?eleza mohly srá?kami předávat svou energii). Tak?e by ztrácelo energii pouze zářením a chladlo by celkem pomalu. |
|
|
|
| | | jsem na netu jen na vejkend... tak mne nechte alespon rusit:( |
|
|
|
| | Onen převod mezi energií a teplotou spočívá v prostém vynásobení nebo vydělení konstantou zvanou Boltzmanova. (E=k.T) (Platí to řádově, někdy se násobí je?tě číslem 3/2 nebo 5/2, ale to jsou zanedbatelné detaily.) Ta konstanta má hodnotu cca 1.381E-23 J.K-1 nebo 8.62E-5 eV.K-1. eV aneb elektronVolt je taky jednotka energie jako Joule. Konkrétně vzato, řekne-li se třeba o plazmatu, ?e má teplotu 1eV, znamená to, ?e střední kinetická energie částic, která jej tvoří je 1eV a to odpovídá teplotě asi 11600 Kelvinů. Plasma ve středu slunce má asi 15 MK tedy asi 1.3 kiloelektronvoltů.
Je otázka, zda má u chuchvalce "několika málo" částic (třeba honěných po obvodu urychlovače v CERNu) smysl mluvit o teplotě. Samozřejmě mají nějakou energii a lze jim tedy přiřadit i teplotu. Energie jsou v řádu GeV, někdy a? TeV, tedy řádově sto tisíc miliard (a? sto miliónů miliard) Kelvinů. |
|
|
|
| | Tak?e. Teplota je fyzikální veličina určená pro charakteristiku obrovského mno?ství částic. Částic mů?e být třeba 10^25 a ka?dá má svou individuální rychlost a směr. Popisovat takový systém částic rychlostmi a směry v?ech těchto částic, to bychom se zbláznili (kdybychom ka?dou částici popsali za pouhou jednu nanosekundu (jeden tik GHz procesoru), popisovali bychom stav takového souboru 317 miliónů let). Navíc rychlosti se velice rychle mění, prakticky stále v důsledku srá?ek a kdy? se to vezme do důsledků tak neustále kvůli gravitačnímu působení částic.
Tak to jen tak na úvod, proč raději pou?íváme pro charakteristiku souboru částic jedno číslo zvané teplota a pro jaký systém se teplota zavádí.
Neznáme sice rychlosti v?ech částic a nejsme schopni sledovat její kolísání a tedy ani kinetickou energii individuálních částic, ale víme, ?e průměrná kinetická energie připadající na jednu částici je vcelku stabilní veličina. Od této veličiny (energie v joulech) odvozujeme teplotu. |
|
|
|
| | | Hmmmmmm. Velice zajímavé. |
|
|
|
| | | Co se vrátit k tý fyzice? :-)) |
|
|
|
| | | Já vám vůbec nerozumím :) a vy mě asi také ne :p |
|
|
|
| | | Vyslanec: A to by člověk řekl, ?e alespoň o tuto část biologie člověka bude mezi středo?kolskými studenty zájem... :-D |
|
|
|
| | | Razer: Hem?ivost spermií je lékařský termín! |
|
|
|
| | | Vyslanec:Jaká hem?ivost zase :o |
|
|
|
| | | Razer: Malá hem?ivost, to je průser... |
|
|
|
|
HLAVNÍ STRÁNKA
UŽIVATELÉ
[ DISKUZNÍ FÓRA ]
VYHLEDÁVÁNÍ
STATISTIKY
AKCE
NASTAVENÍ
FAQ
ARCHÍV
|
