|
|
Spravuje: Mirak
Počet příspěvků: 6585 |
|
 |
|
|
| | Vyslanec:
Ne ?e mi tady z toho uděláte diskuzi o hovně :)
Gratuluji k překonání dal?í mety... :-D |
|
|
|
| | | Vyslanec: Tak u? to chodí. -) Jinak je to vskutku zavánějící čtení vhodné do tohoto fóra. -) Řekl bych ale, ?e s tou hnědou barvou na vlajce nemá autor a? tak úplně pravdu. Např. katarská vlajka je oficiálně ka?tanová, a ačkoli i katarské Ministerstvo zahraničí ukazuje spí?e nafialovělou nachovou či purpurovou barvu, stejně jako Wikipedia a CIA Factbook spí?e načervenou, lze najít vedle např. světle červené často i hnědou. -) |
|
|
|
| | | Mvek: Jo, to znám, uvedu zdroj a vy bude chodit na ty cizý stránki!!!!!! a ne na moje!!!!! |
|
|
|
| | | A co pravidla citace? chceme zdroj!:-) (já vím, Google bude asi rychlý) |
|
|
|
| | | Dal?í... U? to mám přečtené :-) |
|
|
|
| | No a pokračujeme, je?tě ?e tu tohle fórum je :)
FAQ Prdy
Fakta:
Ji? v roce 400 př. n. l. pravil Hippokrates: ?Nejlep?í je, kdy? vítr unikne nehlučně, ale stále je lep?í ulevit si prdem, ne? jej v sobě zadr?ovat.?
Dusík, kyslík a kysličník uhličitý jsou dopravním prostředkem. Vodík a metan pak výbu?ným pohonem, pokud se v blízkosti vyskytne plamen. Co v?ak dodává větrům jejich typický odér je příměs síry. Dále je ve větrech obsa?eno malé mno?ství dal?ích látek, z nich? jedna se například jmenuje charakteristicky skatol. Odborníci tvrdí, ?e ka?dý prd voní trochu jinak.
Zajímavosti:
Nejslavněj?ím prdičem v historii byl v 19. století Francouz Joseph Pujol, po něm? je dokonce v jeho rodné Marseilles pojmenována jedna ulice. Pujol objevil, ?e doká?e obrátit peristaltiku střev tak, ?e dovede polykat vzduch či velké mno?ství tekutin zadnicí. Jeho umění jej nakonec přivedlo a? na pódium paří?ského Moulin Rouge. Pujol byl natolik schopný, ?e dovedl prdět vzduch v různých tóninách a bavil publikum tím, ?e imitoval prdy malé holčičky i matrony, zvuk kanonů či desetivteřinové trhání látky. Inu, Petr Novotný má co dohánět? Wolfgang Amadeus Mozart jeden ze svých dopisů podepsal W.A. Mozart, který kadí bez prdů. J. V. Stalina trápily hlasité větry. Ve společnosti jiných lidí zvuk maskoval tím, ?e hlasitě rachtal skleněnou karafou na vodu. Kuriózní je, ?e stejný problém trápil i Adolfa Hitlera. Zaměstnanci pohřební slu?by, kteří připravují mrtvoly k vystavení v otevřené rakvi, obvykle masírují spodní část břicha zemřelého, aby unikající větry nezaskočily během slavnostního loučení pozůstalé.
Průzkum:
Kolikrát denně prdíte?
Průměrná hodnota je 9,15krát denně. Odpovědi se li?ily jak podle věku, tak podle pohlaví. ?eny vyplniv?í dotazník prdí v průměru 3,28krát denně, mu?i 13,65krát. Jeden mu? dokonce připsal: Lep?í by bylo zeptat se, kolikrát denně neprdím.
Po jakém jídle nejčastěji prdíte?
Vedou konzervované lu?těniny (17 %), na druhém místě je pivo s 9 %, poté káva a cibule po 8 %.
Pou?títe větry ve společnosti? Pokud ne, kam odcházíte?
Polovina respondentů pou?tí, polovina nepou?tí. Nejčastěji se odchází do ústraní na záchod. Někteří lidé mají ve zvyku na blí?ící se hrozbu předem upozornit, ale obvykle jen mezi přáteli. 12 % respondentů umí prdět ti?e, nebo se o to alespoň sna?í, 2 % zvuk přehlu?í odka?láním, 9 % se poté společnosti omluví. Jeden mladý respondent napsal, ?e to v?dy svádí na psa, pokud je tento přítomen.
Jaká doba sou?ití s va?ím partnerem musí uplynout, abyste si dovolili pou?tět v jeho přítomnosti větry?
Průměrně 92,77 dní. Mu?i 62,98 dní, ?eny 149,82 dní.
Zkou?eli jste někdy své větry zapálit?
Pouze 12 % respondentů, výhradně mu?ů, se k tomuto sportu přihlásilo.
Prděli jste někdy ve vodě při plavání?
Prdělo 71 %.
Poté, co jste si uprdli, zkou?eli jste to svalit na někoho jiného?
K této nejroz?ířeněj?í l?i na světě se přiznalo 52% dotázaných. |
|
|
|
| | Z webu Lorda Hoven:
FAQ Hovnologie
Fakta:
Průměrné hovno zdravého člověka vá?í přibli?ně patnáct deka a měří cca 8 a? 15 cm.Z 65 % je tvořeno vodou, z 5 a? 10% dusíkem, z 10 a? 20% pevnými substancemi a z 10 a? 20% popelem. Obvykle má hnědou barvu, co? je způsobeno obsahem bilirubinu, ?lutého vedlej?ího produktu při likvidaci starých červených krvinek, chemicky příbuzného hemoglobinu. Bakterie v poslední části trávicího traktu způsobují přeměnu světlej?ího bilirubinu na tmavohnědý urobilin. Jeliko? malé děti je?tě nemají tak vysoký obsah těchto bakterií ve střevech, jsou jejich výkaly světlej?í. Jistý profesor na Cornellově veterinární ?kole dokazoval ne?kodnost a sterilitu výkalů novorozeněte tím, ?e před svými studenty pojedl l?ičkou obsah tlustého střeva mladého telátka na pitevním stole. Proces trávení není dokonalý, tak?e člověk výkaly vyloučí přibli?ně třetinu u?itečných bílkovin. Svým způsobem jsou i výkaly nutričně poměrně bohatou stravou. Mezi lidmi není pojídání výkalů bě?né, předev?ím z estetických důvodů, ale mnohá zvířata to dělají, včetně psů, prasat, my?í, kuřat či krys. Potrava má na vlastnosti hovna přirozeně velký vliv. Jídlo bohaté na vodu, předev?ím zelenina, vede k velkým a kluzkým hovnům, zatímco tučná jídla spí?e k malým a pomalým. Výkaly vegetariánů a lidí, jejich? střeva produkují vět?í mno?ství metanu, mají tendenci plavat na hladině. Na stravě závisí přirozeně i zápach výkalů. Kojené děti mají výkaly téměř bez zápachu, naopak alkoholici, s bohatou střevní flórou, mají mimořádně páchnoucí hovna.
Zajímavosti:
I kdy? hnědá barva je poměrně častá v?ude kolem nás, ?ádná země světa ji nemá na své státní vlajce. Čín?tina a řečtina pro ni dokonce nemají výraz. Největ?í výkal na světě vá?il dvacet kilogramů, tedy jako malý ?kolák. Toaletní papír se začal vyrábět v roce 1880 v Anglii. Druhou knihou, kterou Johannes Gutenberg vytiskl hned po Bibli, byl kalendář označující ideální dny a hodiny k u?ívání laxativ.
Průzkum:
Stalo se vám, ?e jste se museli utřít listím? Rukou? Bankovkami?
Listí jednoznačně vede s 50 % dotázaných. Překvapivých 8 % má za sebou zku?enost s utíráním zadku rukou, zatímco tě?ko uvěřitelná 2 % se ji? v nouzi utřela bankovkou.
Kolik čtverečků z role toaletního papíru utrhnete najednou? Kolikrát se utřete jedním papírem? Kolika papíry se obvykle utíráte?
Najednou lidé utrhnou dva a? dvacet (!) čtverečků, průměrně v?ak pět. Někteří lidé se jednou připraveným papírem utřou a? desetkrát, ale v průměru 1,5krát. Dotázaní průměrně spotřebují tři papíry na jedno posezení.
Utíráte se pohybem odpředu dozadu, odzadu dopředu, nebo prostě střídavě sem a tam?
44 % se utírá odpředu dozadu, 11% se utírá odzadu dopředu s rukou prostrčenou mezi nohama, 6 % tímté? směrem s rukou vedle zadku, 4 % (samé ?eny) táhnou odpředu dozadu s rukou mezi nohama, 2 % prostě rejdí sem a tam.
Díváte se na papír po utření?
60 %, převá?ně mu?i, odpovídá kladně, 14 %, předev?ím ?eny, nikdy, dal?ích 16 % to dělá občas. Někteří dopsali vysvětlení: Je legrační se na to podívat, Je to jako moučník po obědě, jeden mladík naopak napsal: Nikdy, to bych se poblil.
Utíráte se vestoje?
58 % respondentů, předev?ím ?eny, se utírá vsedě, 25 %, předev?ím mu?i, vestoje. 3 % v postoji mezi tím.
Vykonáváte velkou potřebu pravidelně? Jak často?
49 % tvrdí, ?e pravidelně. Někteří v tomto ohledu fungují jako hodinky. V 9.15, po první kávě, odpovídá jeden. V?dy v 7 ráno a ve 4 odpoledne, upřesňuje jiný. Periodicita se různí od jednou za tři dny po pětkrát denně. Průměr je ale 1,5krát denně. V?ichni, kteří musejí více ne? třikrát denně, byli mu?i. Nejvíce respondentů (28 %) chodí na velkou ráno.
Je pro vás nepříjemné chodit na velkou mimo domov? Jaké bylo nejnepohodlněj?í místo, kde jste si museli ulevit?
37 %, převá?ně mu?ům, nedělá problém vyprázdnit se kdekoliv mimo domov, 25 %, převá?ně ?enám, to vylo?eně vadí. Vět?ina dotázaných se shodla na tom, ?e ulevovat si venku jim velké potě?ení nedělá. Nejnepříjemněj?ím místem pro jednoho respondenta bylo vyprazdňovat se ve finské tundře v hejnu bodajícího hmyzu, jiná respondentka uvedla: Schovaná v ponču u silnice, kdy? nebyly ?iroko daleko ?ádné stromy. 5 % odpovědělo, ?e nejvíc se styděli jít na velkou v bytě partnerů, se kterými v tu dobu chodili. |
|
|
|
| | | Mně k Mvekovi ta osobnost Lorda Hoven nějak moc sedí, úplně ho vidím :) |
|
|
|
| | tady se to zvrhává :)
Mvek třeba toho Lorda vodhalí a nebo ?eby vedl dvojí ?ivot :) |
|
|
|
| | | A? netří?tíme diskusi, tak tady... Ale vidím, ?e bych se u? na tu ?kolu fakt měl vysrat, s touhle prsti?í...:-) |
|
|
|
| | | Vyslanec: A nechce? tedy archivovat to druhé, kde se mů?e? projevit a také ses nejen v záhlaví projevil? |
|
|
|
| | | Macek: Tohle je jediné fórum, kde se mohu plně projevit :) |
|
|
|
| | | Vyslanec: Si nechutný:) Jako v?dy:) Smekám:) |
|
|
|
| | | Tak zítra jdu na první předtermín, to bude je?tě prdel :) |
|
|
|
| | | Ja se radeji take nepodivam |
|
|
|
| | | Vyslanec: No... A? u? by jsi k té adrese hodil jakýkoli odrazující komentář, stejně bych se na to podíval... |
|
|
|
| | Vyslanec:ne, díky
ten pes mi stačil |
|
|
|
| | | Yakuzza: Ano, někteří lidé se zkrátka musejí podívat, i kdy? místo obrázku dám jen neklikatelnou adresu :) |
|
|
|
|
HLAVNÍ STRÁNKA
UŽIVATELÉ
[ DISKUZNÍ FÓRA ]
VYHLEDÁVÁNÍ
STATISTIKY
AKCE
NASTAVENÍ
FAQ
ARCHÍV
|
