|
|
Spravuje: AVip
Počet příspěvků: 3786 |
|
Líbil se vám nějaký film nebo pořad, který zrovna budou dávat v TV? Podělte se s ostatními o své tipy a názory.
|
|
|
| | Mvek:
le takže jsi myslel verzi filmovou vs. knižní
Přesně tak... ono to má svůj význam, protože je to IMNSHO jeden z primárních důvodů, proč nikdy nikdo nenatočil 2061 (a proč se občas uvažovalo maximálně o 3001), protože by se musel nějak strašlivě retconovat příběh čínské lodi. |
|
|
|
| | | AVip: To si kupodivu i pamatuji, ale takže jsi myslel verzi filmovou vs. knižní, a ne dvě filmové nebo dvě knižní? To bylo podstatou mé zvědavosti, jestli mi něco neuniká. |
|
|
|
| | Mvek:
Já se ještě ptal na verze 2010, cos tím myslel.
2010 - film má vynechanou čínskou loď a celý incident na měsíci Europa se tam odehrává v podstatě mimochodem a jen z toho důvodu, aby pak bylo ve finále na co navázat.
A liší se některé drobné detaily, jako třeba to, že v zájmu vyšší dramatičnosti ve filmu vypuká málem atomová válka (což je pro změnu odkaz na knižní verzi 2001),
že jeden z ruských kosmonautů ve 2010 zemře, když se přiblíží k monolitu,
atd. atd. atd.
Je tam hodně rozdílů a i když je jasné, že 2010 A.C.C. psal jako návnadu na filmaře, protože primárně navázal na film, tak pořád je ve filmu hodně změn i oproti knize. |
|
|
|
| | Já měl kdysi obrovské štěstí v tom, že jsem knižní 2001 četl s tím, že jsem zároveň mohl koukat do čerstvě vydaného vesmírného atlasu Obrazy z hlubin vesmíru, který tak plnil úlohu ilustrací a to prostě nemohlo nezanechat následky... :-)
(průlety kolem Jupiteru a Europy a Saturnu a jeho měsíců)
Film tak byl paradoxně v jistém směru zklamáním, když jsem ho o pár let později viděl (celkem pochopitelně), i když pořád obstál celkem dobře.
|
|
|
|
| | 2010 se mi líbila někdy v patnácti, 2001 se mi docela dost líbila v třiceti a 2010 už moc ne, přišla mi moc "dětská" a 80kově naivní. Samozřejmě bych našel klady a zápory na obou.
AVip: Já se ještě ptal na verze 2010, cos tím myslel. |
|
|
|
| | | Mně 2001 zaujala už při prvním zhlédnutí někdy v 90. letech ještě na silně zrnící ČT2, i když závěr působil poněkud "surrealisticky" a tehdy (a ještě dlouho poté) jsem nepochopil, že se vlastně jednalo o mezihvězdnou cestu. Myslel jsem, že se astronaut setkal s nějakými bytostmi na Jupiteru a poté byl jimi možná posunut v čase a snad nějak omlazen do věku mimina... -) Vizuální efekty (doplněné skvělou, byť ne originální, hudbou) jsou opravdu nejen na svou dobu špičkové (byť z dnešního úhlu pohledu by asi u některých záběrů neuškodila menší hloubka ostrosti (vesmírné objekty na pozadí jsou stejně ostré jako předměty v popředí - např. i při záběrech Měsíce). Je fakt, že na většinu dnešních diváků asi film bude působit příliš "utahaně", téměř bez akce - navíc někdy i bez konverzace, ale to prostě patří k jeho zvláštnímu stylu, který se lišil i od tehdejších snímků. Já jsem bral při sledování vždy v úvahu i právě rok vzniku, což jen zvyšovalo mou fascinaci. -) |
|
|
|
| | Ve filmu se letí k Jupiteru, v knize k Saturnu + spousta dalších drobných odlišností.
A zatímco sekvence v oblasti Saturnu je v knize standardně "ozvučená", tedy Dave "hovoří" s pozemským řídícím střediskem a plánuje s ním další postup (atd.), tak ve filmu se v této pasáži už vůbec nemluví.
A samozřejmě i popis průletu Hvězdnou Branou je v knize o dost jiný a samotný průlet má několik fází.
V podstatě hláška "proboha, je to plné hvězd" (nebo tak nějak) ve filmu 2001 nikdy nezazní, je jen v románu a retroaktivně je řečená na začátku 2010. |
|
|
|
| | 2001 mi připadá úžasná vizuálně, a to po stránce věrohodnosti lodi a interiéru. To v podstatě nezestárlo. Ostatní triky ale taky nějak strašně nezestárly, ale netuším, nakolik se do nich muselo zasáhnout při renovaci.
Celkově nevím, asi je právě ten konec zvláštní, jinak se mi to líbilo při nedávném zhlédnutí. Knihu jsem četl až poté, taktéž Ztracené světy a 2010 (akorát nevím, co AVip myslí oběma verzemi, jako film a knihu, nebo jsou různé knižní verze?). |
|
|
|
| | | Celá sekvence v oblasti jupiterových měsíců s přechodem do "Hvězdné brány" a průletem skrz ni je vzatá opravdu v režimu "rychle a trochu levněji", v tomhle směru odkážu jak na literární verzi, tak na Ztracené světy 2001 a nakonec i na 2010 (obě verze). |
|
|
|
| | AVip:
ona je to do jisté míry generační záležitost
Vůbec se nepřu. Stejně jako o dlouhodobých zásluhách toho filmu. Ale prostě mě to nikdy nezaujalo.
Nejlépe zfilmovaná Clarkeova Odyssea byl jednoznačně Interstellar :-)
musel to vzít trochu víc hákem
Jakože ten film má někde rychlejší tempo? :-D |
|
|
|
| | Jojo, aniž bych to chtěl nějak extrémně pitvat, ona je to do jisté míry generační záležitost.
A pak taky se trochu bojím, že film bez knihy do jisté míry nefunguje (není nutné aby divák/čtenář s interpretací událostí filmu v podání A.C.Clarka souhlasil či nikoliv, podstatné je, aby si uvědomil existenci racionálních vysvětlení - a obráceně, pochopitelně, tedy aby si čtenář/uvědomil, že vždy je prostor i pro vysvětlení méně racionální a všelijak symbolická).
Obceně tvrdím, že na filmu je bohužel vidět, že Kubrickovi v určitý okamžik začaly docházet čas a peníze a musel to vzít trochu víc hákem, než asi bylo půvovně tak docela v plánu (to ostatně naznačují i různé zákulisní informace, které během let pustil do médií jak Kubrick, tak Clarke).
Zase z tohoto úhlu pohledu to pořád dopadlo ještě velice, VELICE dobře. |
|
|
|
| | | AVip: Škoda, i když jsem to viděl nedávno. Díval jsem se mezi pokusy o oživení tiskárny na ČT2 na Alexandra... -) |
|
|
|
| | Střídal jsem Jurský Park a Vyvoleného na Nově a Cinemě :-D
Nicméně teda nedávno na fcb ve skupině Space Opera proběhla diskuze o 2001 a nějak jsme se kolektivně shodli, že nás to vlastně nikdy nevzalo. A to ani kniha, ani film. Můj vztah k 2010 je jednoznačně lepší, ale stejně to není úplně můj šálek. |
|
|
|
| | | Tak co, dal někdo (kromě mne) 2001 na ČT:Art? |
|
|
|
| | | Mě by zajímalo, co budou vysílat, až Soukup chytne chřipku nebo pojede na dovolenou. |
|
|
|
| | Dočetl jsem se, že Netflix ručí uživatelské recenze filmů. Zajímavé, za těch devět měsíců jsem nenašel, že by tam někde uživatelské recenze byly (a to měly být dostupné z desktopu, kde ho používám nejvíc). Ani jsem neměl možnost nějak hodnotit film jinak než palcem nahoru či dolu. Tak budiž, hledal jsem na IMDB a neřešil to, ale překvapilo mě to, že to tam někde bylo.
|
|
|
|
| | | Dnes ve 21:55 uvede ČT2 u příležitosti zítřejších 90. narozenin Pavla Kohouta televizní film Smyčka podle Kohoutova scénáře. Film je volně inspirován příběhem Bohumila Laušmana, umírněného předsedy sociální demokracie, který nakonec nešel proti únorovému puči, ale nesouhlasil se sloučením soc. dem. s KSČ, odešel z politiky, nakonec emigroval do Rakouska, ale roku 1953 byl z Vídně StB přes sovětskou okupační zónu unesen zpět, odsouzen a roku 1963 byl drogami zavražděn ve vězení... V příběhu se myslím objevuje i role původně snaživého komunistického básníka v redakci Rudého práva, možná sebekriticky inspirovaná samotným Kohoutem. |
|
|
|
| | | BorgDog: No, já bych si vybral. Postupovat u všeho jednotně. V ČR je podlě mě oprávněná nasranost zejména na tu nejednotnost, ono "tajit pravdu o cigánech" mi jaksi přijde taky rasistický. |
|
|
|
| | Pozemstan: Ano, tohle už skutečně zní jako "Kocourkov par excelance." Jak mohu školit proti něčemu, co nesmím na dotyčném školení ani vyslovit, jinak budu potrestán? Jenže v takovém případě je kontext prostě všechno, a v současné (oboustranné) hysterii se dobrat vůbec jenom objektivního popisu, CO se vlastně stalo, bude bohužel asi nemožné.
Mirak: Souhlasím, ale zase - jednotný postup okamžitě popíchne spekulace a konspirační teorie o nějakých "notičkách shora." Nevybereš si. Buď budeš za cenzora zatajujícího "pravdu o cikánech", anebo za rasistu snažícího se poštvat proti nim veřejné mínění. Jako by to snad bylo potřeba. Plus, samostatná otázka, dotýkající se i třeba terorismu je, nakolik je vůbec vhodné "popularizovat" pachatele ohavných zločinů a nepřímo tak povzbuzovat další, jít v jejich stopách. |
|
|
|
|
HLAVNÍ STRÁNKA
UŽIVATELÉ
[ DISKUZNÍ FÓRA ]
VYHLEDÁVÁNÍ
STATISTIKY
AKCE
NASTAVENÍ
FAQ
ARCHÍV
|
