|
|
Spravuje: AVip
Počet příspěvků: 2162 |
|
|
|
| | | AVip: Pravda, třeba v jádru Jupitera se předpokládá kovový vodík... |
|
|
|
| | A prdel přitom je, že H je de facto kov, což mmch. vyplývá i z jeho umístění v periodické tabulce... naopak hafec lehčích prvků v periodě 2 jsou nekovy jak vyšité... no nic, není nad jednoznačnou vědeckou terminologii, to říkám pořád...
A jelikož je to oficiální termín, tak bych to neřešil (krom toho mám pocit, že jsem se s tím i setkal už někdy dávné v minulosti, což je na straně druhé poměrně logické...) |
|
|
|
| | | Telemachus Rhade: Wikipedie uvádí termín metalicita. Jedná se o obsah kovů, ovšem z astrofyzikálního hlediska, tedy o všechny prvky těžší než hélium, z čehož lze odhadovat stáří resp. v tomto případě relativní mládí hvězdy vůči stáří vesmíru. Jelikož jde o hvězdu hlavní posloupnosti, ve které se mění vodík na hélium, obsah "kovů" si vzala z původního materiálu, ze kterého vznikla. To ukazuje z jaké generace hvězd pochází - v tomto případě pozdější - vznikla až v době, když se už do vesmíru rozšířily "kovy" z jiných zaniklých hvězd z první či dalších generací, ty skutečné kovy většinou ze supernov (ovšem ty první explodovaly relativně krátce od vzniku prvních hvězd, řádově jen za miliony let, protože platí, že čím hmotnější hvězda, tím intenzivnější termojaderné reakce a rychlejší "život" - červení trpaslíci zase přežijí vesmír)... |
|
|
|
| | | Jsem se nejasně vyjádřil, "metal" se v tomto kontextu označuje všechno kromě H a He... třeba i ostatní vzácné plyny. |
|
|
|
| | | Tuším, že "metalicita" je ten termín, méně vodíku a helia.... Je to takový divný označení, proto si to pamatuju. |
|
|
|
| | "It was a main-sequence star, high metallicity."
V podstatě je to tam plácnuté bez kontextu.
Vysoká metalicita? Metaličnost? |
|
|
|
| | | Telemachus Rhade, AVip: Ta původní formulace je zajímavá. Říkají tedy spíše, o jaký zlomek c budou pomalejší než c. Pokud se onen dotaz ptá na celkovou rychlost, nikoli na onen rozdíl/ztrátu oproti c, tak by to bylo opravdu divné, a je asi lepší a srozumitelnější AVipem uvedená celková rychlost... |
|
|
|
| | AVip:
Otázkou je akcelerace a brždění...
Řekněme, že to šéfinženýr zapojí do výpočtů a dále to taktně přejdeme ;) |
|
|
|
| | AVip: Jo, je to tak. Perfekt, děkuji.
Ale fakt mě překvapuje, že to sedí. Jsme zvyklí na něco úplně jiného :-D |
|
|
|
| | Jen teda subjektivně bych řekl, že to moc nesedí, ale třeba bude někdo schopen upřesnit... tady se bavíme opravdu o relativistických rychlostech, kdy svým způsobem lze při dostatečně vysoké, byť jinak podsvětelné rychlosti doletět za lidský život "proklatě daleko" (samozřejmě s tím, že na Zemi uplynou eóny, doslova).
Otázkou je akcelerace a brždění... |
|
|
|
| | Těžko říct...
koukni se semhle:
time dilation calculator
Zdaleka největší "hasák" do toho všeho hází nezbytná akcelerace a decelerace...
(kdysi jsem měl na tohle appku v mobilu, ale kdeže loňské sněhy jsou) |
|
|
|
| | Když už se v tom takhle nípeme, sedí to? :)
Nastala by při 0,9999 c dilatace zhruba těch 70:1, tedy 12 let za 2 měsíce? |
|
|
|
| | Jenom bych si dovolil upozornit, že v tom dialogu je lehká diskontinuita, vzniklá nejspíš v redakci.
Ptát se na "fraction"/"zlomek" je trochu zavádějící... obvykle to znamená pravý opak než v tomto kontextu.
Na základě přecgozího textu bych tam spíš viděl "how close" neboli "jak blízko". |
|
|
|
| | AVip:
Musel jsem si to vytáhnout z celého zdrojového textu i s kontextem, jinak to moc nedává smysl.
Jo, pardon. Úpím tu nad tím a sám přitom vždycky chci, aby mi všichni všechno dávali s kontextem :-)
Díky. |
|
|
|
| | "O jak vysoké rychlosti se bavíme?"
"Naše rychlost bude nejméně 0,9999c."
Musel jsem si to vytáhnout z celého zdrojového textu i s kontextem, jinak to moc nedává smysl. |
|
|
|
| | Prosím o terminologicky správný překlad:
"What fraction of c are we talking about?"
"Within one-ten-thousandth," |
|
|
|
| | Marshall:
a není mi jasné proč je to popisováno tak složitě
Protože Mack má sklon popisovat věci zbytečně složitě.
|
|
|
|
| | | HEJ!!! To je konec Teslovy cívky!!! |
|
|
|
| | ... a není mi jasné proč je to popisováno tak složitě. Možná mi něco uniká.
|
|
|
|
| | Představ si trubku, která je ukončena na obou koncích velkým "O kroužkem" (koblihou s dírou). Můžu to zkusit nakreslit jestli chceš? Nebo to udělat z modelíny a vyfotit.
Osobně bych překlad odvíjel od funkce.
Obě byly trubice zakončené na obou koncích torusy/anuloidy (tyhle dvě slova jsou IMHO ekvivalentní a jejich použití závisí na oboru. |
|
|
|
|
HLAVNÍ STRÁNKA
UŽIVATELÉ
[ DISKUZNÍ FÓRA ]
VYHLEDÁVÁNÍ
STATISTIKY
AKCE
NASTAVENÍ
FAQ
ARCHÍV
|
