vvvv Přeskočit vvvv záhlaví vvvv dolů vvvv
Toto fórum je věnováno všem se zájmem o astronomii, kosmonautiku, průzkum vesmíru, ale i pokrok v dalších (přírodo) vědních oborech. 1. února 2011 bylo vyčleněno z fóra o mezinárodní situaci a politice a zároveň převzalo zaměření na širší vědu z dnes již čistě počítačově-technického fóra. Nutno připomenout, že toto fórum navazuje na StarNETu na ještě delší tradici, např. fórum Průzkum vesmíru v současné době.
Stejně jako v každé svobodné společnosti by i zde měla být ve skutky proměněna následující slova: "Pane, nesouhlasím s tím, co říkáte, ale do smrti budu hájit vaše právo to vyslovit."
(shrnutí postojů Françoise-Marie Aroueta alias Voltairea podle Evelyn Beatrice Hall(ové) alias Stephena G. Tallentyrea)
Vybrané současné vesmírné mise a novinky:
  
Aktuální přehled sond ve Sluneční soustavě | Sondy Voyager | Parker Solar Probe u Slunce | InSight pronikající pod povrch Marsu, doprovázena dvěma prvními meziplanetární cubesaty Mars Cube One (MarCO), které proletěly kolem Marsu | První část mise ExoMars (TGO) u Marsu | Akatsuki po pěti letech konečně na orbitě Venuše | New Horizons po průletu soustavou Pluta u tělesa Kuiperova pásu Ultima Thule | Rosetta na orbitě komety 67P/Churyumov-Gerasimenko s dosdu funkčním výsadkem Philae na povrchu | Dawn na orbitě trpasličí planetě Ceres, viz i tady | MAVEN na orbitě Marsu | MOM - Mangalján (Mangalyaan) na orbitě Marsu | Juno na orbitě Jupiteru, viz i zde | Její „společník“ IKAROS – první úspěšná sluneční plachetnice, viz i tady | Astrometrická observatoř Gaia u libračního bodu L2 soustavy Země-Slunce | Čchang-e 3 (Chang'e 3) a vozítko Jutu (Yutu) na Měsíci, viz i tady a zde | MSL – rover Curiosity – na Marsu | Dvojice sond ARTEMIS u Měsíce v libračních bodech soustavy Země-Měsíc, viz i tady a zde | LRO na orbitě Měsíce, viz i tady, snímky míst přístání lodí Apollo a diskusi | Mars Express na orbitě Marsu | MRO na orbitě Marsu | Mars Odyssey na orbitě Marsu | Rovery MER na povrchu Marsu – Opportunity dosud funkční | Cassini skončila v atmosféře Saturnu | SDO zkoumající Slunce od Země | Dvojice sond Stereo na orbitě Slunce | SOHO zkoumající Slunce z libračního bodu L1 soustavy Země-Slunce | ACE zkoumající z bodu L1 částice slunečního větru a meziplanetární hmoty | WIND zkoumající z bodu L1 sluneční vítr, viz i data ze sondy „téměř“ v reálném čase | Seznam funkčních sond ve Sluneční soustavě, které opustily orbitu Země (včetně měsíčních sond) | Seznam sond v libračních bodech soustavy Země-Slunce | Seznam vesmírných observatoří
Další informace:
Harmonogram startů raket k ISS
Zajímavé odkazy z astronomie a kosmonautiky:
NASA |
Multimedia, snímky, online vysílání apod. |
Mise NASA |
ISS |
Přelety a pozice družic a sond |
Úkazy na obloze |
Vesmírné encyklopedie |
Vesmírné zpravodajství a informace (ČR+SR) |
Průvodci, návody pro astronomické začátečníky i pokročilé |
Fotografie a zprávy z pozorování amatérů |
Mezinárodní a zahraniční astronomické instituce a kosmické agentury včetně české |
Sluneční aktivita |
Zahraniční servery o událostech z astronomie a kosmonautiky |
Mapy kosmických těles |
Virtuální planetária a další astronomický či vesmírný SW
Zajímavé odkazy na informace o Zemi:
Virtuální glóby |
Virtuální online mapy světa, vyhledávače míst na Zemi |
Encyklopedie, databáze
^^^^ Přeskočit ^^^^ záhlaví ^^^^ nahoru ^^^^ |
|
|
| | | Zajímavé, že forma transparentního aluminia (není to ten krátkodobý nový stav čistého hliníku, nýbrž sloučenina) byla patentována ani ne rok před začátkem natáčení Star Trek IV. |
|
|
|
| | | Nejméně od konce 90. let se říká, že s globálním oteplováním, nebo přesněji změnou klimatu, bude právě přibývat různých extrémů - such, povodní, ale třeba i krutých zim atd. Dění tomu jakoby nasvědčuje (až na ty zimy u nás), ale otázkou je, nakolik jde o statisticky významné dlouhodobé změny. Naše pravidelné přesné měření teplot sahá do 18. století, a to ještě i stejné stanice jako Klementinum nezůstaly ve srovnatelném prostředí (ohřev městem, vltavskou kaskádou atd.) Na druhou stranu bylo i jinými metodami změřeno, že na Zemi v relativně nedávné době byla jak mnohem větší zima (malá doba ledová, klasické doby ledové, tak i teplo a vlhko - období Atlantik), takže tyto změny probíhají, částečně i bez vlivu člověka (aniž bych jej chtěl zpochybňovat)... |
|
|
|
| | Telemachus Rhade: Sucho bylo i v 90. myslím, že bylo dost velké 91, nebo kdy jsme to jeli z Tater před rozdělením ČSR.
A také bylo velké tuším 1997, nebo kdy jsem to byl také na Vranovské přehradě, jako se chystáme v sobotu. Tehdy jsme se vraceli a stromy měli v srpnu nebo kdy o prázdninách listy jako na podzim.
A vedro a možná i velké sucho bylo taky 1983 nebo kdy se to točil ten Nekonečný příběh:-D.
Takže nejsem si jist, nakolik máme ty vzpomínky jen zkreslené.
Nicméně máš pravdu v tom, že se asi to počasí tak nestřídalo z extrému do extrému. Byla vedra, byly deštivé měsíce, byly povodně, byly vichřice, byly mrazy nebo sněhové závaly, ale nebylo to tak skokové. |
|
|
|
| | | Vzpomínám na v tomto krásná devadesátá, kdy byl jak dostatek vody, tak sněhu, tak hezkého počasí. Od roku 2012 je to v zásadě pouze buďto hnusně, vedro, nebo vítr. Letos tedy ještě sucho, ale to souvisí s tím, že už několikátým rokem pořádně neprší. (nemyslím nárazovky) |
|
|
|
| | Jsem zásadně pro opatření proti vysoušení krajiny, ale většina těch opatření v tomto článku "Sucho si v Česku vyžádá drastická opatření" se mi z principu nelíbí.
1. přečeprávání vody z nižších toků do vyšších (ať už stejného nebo jiného potoka apod.)
- No to je fakt ekologické. Leda by to spojili s přečerpávacími elektrárnami a čerpali to na levný proud a pak část získávali zpět. Jinak mi to přijde jako extrémně drastické řešení, které má smysl, ale je to spíš z nouze, když už nevíme, co dál.
2. navrtávání hlubinných vrtů pro vsakování
- Cože?! To jako povrchovou vodou znečistíme podzemní?!
Imho by hlavně měli budovat ty různé retenční nádrže nebo vsakovací mělké jámy a lužní lesy, kam se budou svádět dešťové vody z okapů osad a měst (místo do klasické kanalizace a řek).
Sám v tomto duchu chci při rekonstrukci pořešit stav na chalupě, abych nepouštěl vodu ze střechy dál (i když jsem zjistil, že až na dlouhodobé extrémní povodňové deště neodteče dále než do příkopů cca kilometr daleko, teprve by se jí tam muselo nahromadit dost, aby odtékala dál do potoků). |
|
|
|
| | | Marshall: Zajímavé, monoskop mám logicky spojený už jen s barevnou televizí a pouze technickými obrazci, a on přitom už od černobílých počátků někde vypadal "pestřeji"... -) |
|
|
|
| | | //K aktualizaci ve Firefoxu bude asi třeba stisknout F5, běžné načtení stránky nestačí. Nevím, čím to je, ale dělá to i u mého webu (a to i když byl na jiném serveru). |
|
|
|
| | | Mvek: Tak jsem tento a ještě jeden soubor mírně aktualizoval, ale jinak se na to opravdu chystám až do budoucna, možná v září. Jak ale koukám, neměnil jsem to už neuvěřitelných pět let... -) V záhlaví aktualizuji jen odkazy s obrázky a tak jednou do roka i řádky pod nimi, ale tyto soubory ne... |
|
|
|
| | | Mvek: Díky za upozornění. Až budu mít více času, tak to všechno proberu. |
|
|
|
| | | Zajímavé čtení, ke kterému mě přivedl Fallout 4 - smysl monoscopu jsem znal, ale přemýšlel jsem odkud se vzal ten indián :D. To jak/že našli ten master je fakt úlet. |
|
|
|
| | Pozemstan: V seznamu odkazů http://web.iol.cz/pozemstan/sn_veszp.htm je pár neaktuálních, přinejmenším tyto:
Obloha dnes
Vesmir.info |
|
|
|
| | Dnes byla zveřejněna detailní fotka povrchu Charonu ze vzdálenosti 79000 km, byť s viditelnými artefakty vlivem komprese. I když včera říkali, že i jeho povrch je dost mladý, tady, blízko terminátoru, je vidět kráterů docela dost.
Mvek: No, vlastně už nevím, jestli to těleso velikosti Marsu odletělo, nebo bylo částečně absorbováno Zemí... |
|
|
|
| | | Pozemstan: Můžu si to trochu blbě pamatovat, ale imho to bylo tak půl napůl, přičemž samozřejmě po srážce obě tělesa znázornili jako hodně roztavená na povrchu. |
|
|
|
| | | Mvek: Zajímavé, dříve se uvádělo, že se Země srazila s tělesem o velikosti Marsu, přičemž Měsíc vznikl z vyraženého kusu Země, nikoli toho dalšího tělesa (to by byl asi větší)... |
|
|
|
| | | Aktuálně nám to tedy přesvědčivě líčil Robert Redford/Pavel Soukup v hradeckém planetáriu tak, že přiletělo těleso, vrazilo do země, odrazilo se na oběžnou dráhu (rozpadlé) a posráželo se dohromady s odpadem i ze Země během pár dnů až týdnů. |
|
|
|
| | | Mvek: Vulkanický původ kráterů a co se šílených teorií stran vzniku vesmírných těles týče, doporučuji dílo Jamese Jeanse (mimochodem -a to je další domácí úkol k vyhledání v knihovně- někde mám český překlad jeho publikace z kraje 30. let, která je čerstvě aktualizovaná o -tehdy- nedávný objev planety Pluto :-D). |
|
|
|
| | AVip:
šílené teorie o vzniku Měsíce a jeho kráterů, které kolovaly mezi astronomy ještě před nějakými 70 lety.
Nějaký odkaz/příklad? |
|
|
|
|
HLAVNÍ STRÁNKA
UŽIVATELÉ
[ DISKUZNÍ FÓRA ]
VYHLEDÁVÁNÍ
STATISTIKY
AKCE
NASTAVENÍ
FAQ
ARCHÍV
|
