vvvv Přeskočit vvvv záhlaví vvvv dolů vvvv
Toto fórum je věnováno všem se zájmem o astronomii, kosmonautiku, průzkum vesmíru, ale i pokrok v dalších (přírodo) vědních oborech. 1. února 2011 bylo vyčleněno z fóra o mezinárodní situaci a politice a zároveň převzalo zaměření na širší vědu z dnes již čistě počítačově-technického fóra. Nutno připomenout, že toto fórum navazuje na StarNETu na ještě delší tradici, např. fórum Průzkum vesmíru v současné době.
Stejně jako v každé svobodné společnosti by i zde měla být ve skutky proměněna následující slova: "Pane, nesouhlasím s tím, co říkáte, ale do smrti budu hájit vaše právo to vyslovit."
(shrnutí postojů Françoise-Marie Aroueta alias Voltairea podle Evelyn Beatrice Hall(ové) alias Stephena G. Tallentyrea)
Vybrané současné vesmírné mise a novinky:
  
Aktuální přehled sond ve Sluneční soustavě | Sondy Voyager | Parker Solar Probe u Slunce | InSight pronikající pod povrch Marsu, doprovázena dvěma prvními meziplanetární cubesaty Mars Cube One (MarCO), které proletěly kolem Marsu | První část mise ExoMars (TGO) u Marsu | Akatsuki po pěti letech konečně na orbitě Venuše | New Horizons po průletu soustavou Pluta u tělesa Kuiperova pásu Ultima Thule | Rosetta na orbitě komety 67P/Churyumov-Gerasimenko s dosdu funkčním výsadkem Philae na povrchu | Dawn na orbitě trpasličí planetě Ceres, viz i tady | MAVEN na orbitě Marsu | MOM - Mangalján (Mangalyaan) na orbitě Marsu | Juno na orbitě Jupiteru, viz i zde | Její „společník“ IKAROS – první úspěšná sluneční plachetnice, viz i tady | Astrometrická observatoř Gaia u libračního bodu L2 soustavy Země-Slunce | Čchang-e 3 (Chang'e 3) a vozítko Jutu (Yutu) na Měsíci, viz i tady a zde | MSL – rover Curiosity – na Marsu | Dvojice sond ARTEMIS u Měsíce v libračních bodech soustavy Země-Měsíc, viz i tady a zde | LRO na orbitě Měsíce, viz i tady, snímky míst přístání lodí Apollo a diskusi | Mars Express na orbitě Marsu | MRO na orbitě Marsu | Mars Odyssey na orbitě Marsu | Rovery MER na povrchu Marsu – Opportunity dosud funkční | Cassini skončila v atmosféře Saturnu | SDO zkoumající Slunce od Země | Dvojice sond Stereo na orbitě Slunce | SOHO zkoumající Slunce z libračního bodu L1 soustavy Země-Slunce | ACE zkoumající z bodu L1 částice slunečního větru a meziplanetární hmoty | WIND zkoumající z bodu L1 sluneční vítr, viz i data ze sondy „téměř“ v reálném čase | Seznam funkčních sond ve Sluneční soustavě, které opustily orbitu Země (včetně měsíčních sond) | Seznam sond v libračních bodech soustavy Země-Slunce | Seznam vesmírných observatoří
Další informace:
Harmonogram startů raket k ISS
Zajímavé odkazy z astronomie a kosmonautiky:
NASA |
Multimedia, snímky, online vysílání apod. |
Mise NASA |
ISS |
Přelety a pozice družic a sond |
Úkazy na obloze |
Vesmírné encyklopedie |
Vesmírné zpravodajství a informace (ČR+SR) |
Průvodci, návody pro astronomické začátečníky i pokročilé |
Fotografie a zprávy z pozorování amatérů |
Mezinárodní a zahraniční astronomické instituce a kosmické agentury včetně české |
Sluneční aktivita |
Zahraniční servery o událostech z astronomie a kosmonautiky |
Mapy kosmických těles |
Virtuální planetária a další astronomický či vesmírný SW
Zajímavé odkazy na informace o Zemi:
Virtuální glóby |
Virtuální online mapy světa, vyhledávače míst na Zemi |
Encyklopedie, databáze
^^^^ Přeskočit ^^^^ záhlaví ^^^^ nahoru ^^^^ |
|
|
| | Pozemstan:
postupně vedly k objevu Uranu, Neptunu i Pluta,
Vtip je v tom, že po bližším přezkoumání byly všechny tyto objevy náhodné - astronomové by strašně rádi konečně jednou udělali nenáhodný objev (a není se jim co divit). |
|
|
|
| | Mvek: Problém je v tom, že planety na rozdíl od hvězd nesvítí vlastním světlem, takže je jejich detekce daleko od Slunce velmi obtížná. Zřejmě tak daleko už nebudou ani moc zahřáty, aby "svítily" alespoň infračerveně (byť velcí plynní obři mají už dostatečně silný vlastní zdroj tepla)...
Asi si přečtu i ten původní článek, protože jinak se objevují různé protichůdné informace:
"Brown dokonce Planetu Devět označil za „nejplanetovější ze všech planet v celé sluneční soustavě“, protože má gravitační pole silnější, než ostatní planety."
Přitom ale uvádějí, že má mít těleso "jen" desetinásobek hmotnosti Země, přičemž třeba Neptun váží 17 Zemí (Jupiter 317)...
Na Kosmo.cz ale padla i zmínka (snad na základě pochybného zdroje), že půjde spíše o hvězdu (už dříve se spekulovalo o "Nemesis"):
"The star has an effective temperature of 5757 ± 85 K." (Tento údaj jsem ale v článku při automatickém prohledávání zatím nenašel.)
AVip: Pravda, odchylky oběžných drah sice postupně vedly k objevu Uranu, Neptunu i Pluta, ale ani tyto objevy je nevysvětlily zcela. V poslední době se ovšem vědci spíše přikláněli k vlivu průletů sousedních hvězd a téměř vylučovali, že by se našlo za Plutem těleso byť jen velikosti Země... Toto je tedy svým způsobem převratný objev, potvrdí-li se i pozorováním... |
|
|
|
| | AVip: Že desítky let, to vím, že stovky, to ne.
Nicméně je to takové těžko pochopitelné, že s možností automatizace a tak nejsme schopni stále něco takového objevit. Já vím, že je něco jiného hledat na celé obloze, vs. hledat exoplanety v malém okruhu kolem různých hvězd, ale je to přece blízko, to to fakt nejde detekovat v nějakém spektru? Ale tak nemám čas číst originální studii, ale nejspíš mají už hrubý matematický model, kde by se to mělo pohybovat, tak by měli být schopni odhadnout malou oblast, kde těleso hledat. |
|
|
|
| | Mvek:
Možná máme devátou planetu
Příznám se ke skeptickému optimismu - že něco cloumá s vnějšími oblastmi naší soustavy víme už nějakých 200+ let a zhruba stejnou dobu se to snažíme najít (protože pozorované polohy planet Uran a Neptun z dob před jejich objevem nesedí a to ani při započítání nejoptimističtějších chyb měření - což mimochodem znamená hrubě podceňovat prakticky všechny "otce zakladatele" moderní planetární astronomie).
|
|
|
|
| | Možná máme devátou planetu
10x hmotnější než Země, ale s velkou oběžnou dráhou, oběhne Slunce tak za 10-20 tisíc let.
Že by pověstné "Nibiru" a podobné věci?:-) |
|
|
|
| | | Jinak je to Ludvík Souček: Tušení souvislosti, kapitola "Meteority podivné, zneuznané a podnětné", ve vydání z r. 1978 je to na stranách cca. 244 - 252. |
|
|
|
| | Mvek, AVip: Zajímavé. Zní to trochu šíleně, ale samotný posun hvězd je reálný a v tomto směru by trochu dávalo smysl, že zařízení z té doby bude obsahovat hvězdnou mapu odlišnou od té naší. Jen je v textu asi poněkud špatně formulováno, že ten stroj byl na oběžné dráze před 13 tisíci lety. To je sice v logice vyprávění pravda, ale hlavně by tam musel od té doby zůstat funkční/vrátit se a roku 1928 tedy svou mapu z orbity předat lidem kódovanou v odrazech signálů (což nezní jako moc praktický způsob, ale třeba měl testovat lidskou inteligenci, pokud bychom tedy chtěli této historce věřit)... Trochu divné je, že by měl stroj z cizí soustavy mapu hvězd z pohledu ze Země, i když by to šlo vysvětlit tak, že si tím svérázným způsobem zaznamenal čas příletu, resp. šlo o součást jeho navigace a pomocí rozložení souhvězdí také identifikoval správný cíl...
AVip mě navedl k tomuto: Bracewell probe
Ale konkrétně o tom údajném 13000 let starém satelitu mi psal před časem bratranec po zhlédnutí tohoto konspiračního videa...
Obíhá kolem Země tajný mimozemský satelit?
Viz i na Wikipedii...
Black Knight satellite, kde zmiňují i to rádiové pozorování roku 1928 (a také Teslovo roku 1899)...
Tehdy jsem bratrancovi psal, že se na některých záběrech satelit podobá Spitzerovu nebo Keplerovu dalekohledu. Také bylo podezřelé, že komentovali údajné pozorování u ISS, ale nevyjádřili se k zobrazeným záběrům s raketoplánem. Šílené byly "záběry" z přiblížení k povrchu... V dokumentu pode mě poněkud zneužívají slova známého seriózního vědce Michia Kaku, od něhož mám knížku "Fyzika nemožného", kde se snaží střízlivě vědecky posoudit realističnost různých technologií z ST i jiných sci-fi... |
|
|
|
| | Btw., tady je něco na toto téma z anlické Wiki:
https://en.wikipedia.org/wiki/Long_delayed_echo |
|
|
|
| | Mvek: Ludvík Souček se o tom rozepsal v jednom ze svých Tušení (ne, teď to fakt hledat nepůjdu) a dokonce je tam i ten graf, ale teda mapu severní oblohy v tom člověk vidí jen při největší fantazii...
|
|
|
|
| | Wtf.?!
Sken z knížky Léta třetího tisíciletí, čtěte pravou stránku o tom úkazu z roku 1928. To musí být snad nějaký konstrukt autora, protože neuvádí kromě roku vůbec žádná fakta. Navíc tomu vysvětlení nerozumím a je to samozřejmě bláznivé. |
|
|
|
| | S.S.Enterprise: Fascinující. Jako ty první pokusy se nedají brát, i když je zajímavé, že elektromobilem se překonávaly rychlostní limity mimo trať, a to 100 km/h ještě v 19. století. Ale ten "boom" kolem přelomu století je fascinující. Netušil jsem, že už tehdy uměli udělat tak výkonné baterie. I když zmiňují jen rychlosti kolem 25-30 km, nicméně dojezd až 50 nebo 60. A tehdy žádná klika na startování, tiché, bez kouře, bez převodovky. Ale byla vnímána spíše jako dámská auta, nebo auta pro smetánku.
Jinak i elektromobily uměly vypadat normálně, příkladem je v anglických článcích Henney Kilowatt z 50. let.
A Muska neřeším, ten boom začal už dřív. Samozřejmě stále je problém výroba a likvidace baterií. Ale do měst je to jasný přínos. |
|
|
|
| | Heh, vyhrabal jsem při sepisování seznamu knížku Léta třetího tisíciletí z roku 1981, kde předpovídají, co nás může čekat, zejména po roce 2000.
Co mě ale zaujalo, že tu zmiňují, že už tehdy jezdily stovky elektromobilů v Japonsku a dosáhly i velké rychlosti (ale výdrž nezmiňují) a také pokusy se setrvačníkovým pohonem (natáhne se v garáži a pak vydrží i hodiny dávat energii). Prý se v USA jezdí experimentálními autobusy s tímto pohonem. A bylo vyrobeno auto, které najelo po jednom startu 180 km průměrně 90 km/hod.
To je fascinující! |
|
|
|
| | | Je libo Bio inkoust (Kickstarter)? Zatím je to spíš vedlejší produkt pro zábavu při pokusu o vytvoření ekologického inkoustu bez těžkých kovů. Ale je to zajímavé, výsledný text jsou vlastně nakonec odumřelé mikrorganismy jako chlorella atd. |
|
|
|
| | S.S.Enterprise: Neřízené snesení na padácích by v případě startu z Floridy nejspíš vedlo k nutnosti lovit raketu z moře (a poté ji čistit od soli), jak tomu bylo u přídavných raket (SRB) raketoplánů (a jak tomu dosud je např. u nákladních lodí Dragon)...
Volný, byť relativně měkký, dopad někde na pevnině by asi také nebyl nejbezpečnější pro obyvatelstvo (nejsou-li k dispozici pláně stepí či pouští)... Otázkou také je možnost poškození rakety konečným nárazem. Řekl bych, že po prvním dotyku se zemí již padák ztratí stabilitu, ale když se následně "skácí" sloup vysoký 41 m, nebude to úplně "hladké"...
Takto se raketa dostala v pořádku do bezprostřední blízkosti místa startu, což je i z logistického hlediska ideální... |
|
|
|
|
HLAVNÍ STRÁNKA
UŽIVATELÉ
[ DISKUZNÍ FÓRA ]
VYHLEDÁVÁNÍ
STATISTIKY
AKCE
NASTAVENÍ
FAQ
ARCHÍV
|
