vvvv Přeskočit vvvv záhlaví vvvv dolů vvvv
Toto fórum je věnováno všem se zájmem o astronomii, kosmonautiku, průzkum vesmíru, ale i pokrok v dalších (přírodo) vědních oborech. 1. února 2011 bylo vyčleněno z fóra o mezinárodní situaci a politice a zároveň převzalo zaměření na širší vědu z dnes již čistě počítačově-technického fóra. Nutno připomenout, že toto fórum navazuje na StarNETu na ještě delší tradici, např. fórum Průzkum vesmíru v současné době.
Stejně jako v každé svobodné společnosti by i zde měla být ve skutky proměněna následující slova: "Pane, nesouhlasím s tím, co říkáte, ale do smrti budu hájit vaše právo to vyslovit."
(shrnutí postojů Françoise-Marie Aroueta alias Voltairea podle Evelyn Beatrice Hall(ové) alias Stephena G. Tallentyrea)
Vybrané současné vesmírné mise a novinky:
  
Aktuální přehled sond ve Sluneční soustavě | Sondy Voyager | Parker Solar Probe u Slunce | InSight pronikající pod povrch Marsu, doprovázena dvěma prvními meziplanetární cubesaty Mars Cube One (MarCO), které proletěly kolem Marsu | První část mise ExoMars (TGO) u Marsu | Akatsuki po pěti letech konečně na orbitě Venuše | New Horizons po průletu soustavou Pluta u tělesa Kuiperova pásu Ultima Thule | Rosetta na orbitě komety 67P/Churyumov-Gerasimenko s dosdu funkčním výsadkem Philae na povrchu | Dawn na orbitě trpasličí planetě Ceres, viz i tady | MAVEN na orbitě Marsu | MOM - Mangalján (Mangalyaan) na orbitě Marsu | Juno na orbitě Jupiteru, viz i zde | Její „společník“ IKAROS – první úspěšná sluneční plachetnice, viz i tady | Astrometrická observatoř Gaia u libračního bodu L2 soustavy Země-Slunce | Čchang-e 3 (Chang'e 3) a vozítko Jutu (Yutu) na Měsíci, viz i tady a zde | MSL – rover Curiosity – na Marsu | Dvojice sond ARTEMIS u Měsíce v libračních bodech soustavy Země-Měsíc, viz i tady a zde | LRO na orbitě Měsíce, viz i tady, snímky míst přístání lodí Apollo a diskusi | Mars Express na orbitě Marsu | MRO na orbitě Marsu | Mars Odyssey na orbitě Marsu | Rovery MER na povrchu Marsu – Opportunity dosud funkční | Cassini skončila v atmosféře Saturnu | SDO zkoumající Slunce od Země | Dvojice sond Stereo na orbitě Slunce | SOHO zkoumající Slunce z libračního bodu L1 soustavy Země-Slunce | ACE zkoumající z bodu L1 částice slunečního větru a meziplanetární hmoty | WIND zkoumající z bodu L1 sluneční vítr, viz i data ze sondy „téměř“ v reálném čase | Seznam funkčních sond ve Sluneční soustavě, které opustily orbitu Země (včetně měsíčních sond) | Seznam sond v libračních bodech soustavy Země-Slunce | Seznam vesmírných observatoří
Další informace:
Harmonogram startů raket k ISS
Zajímavé odkazy z astronomie a kosmonautiky:
NASA |
Multimedia, snímky, online vysílání apod. |
Mise NASA |
ISS |
Přelety a pozice družic a sond |
Úkazy na obloze |
Vesmírné encyklopedie |
Vesmírné zpravodajství a informace (ČR+SR) |
Průvodci, návody pro astronomické začátečníky i pokročilé |
Fotografie a zprávy z pozorování amatérů |
Mezinárodní a zahraniční astronomické instituce a kosmické agentury včetně české |
Sluneční aktivita |
Zahraniční servery o událostech z astronomie a kosmonautiky |
Mapy kosmických těles |
Virtuální planetária a další astronomický či vesmírný SW
Zajímavé odkazy na informace o Zemi:
Virtuální glóby |
Virtuální online mapy světa, vyhledávače míst na Zemi |
Encyklopedie, databáze
^^^^ Přeskočit ^^^^ záhlaví ^^^^ nahoru ^^^^ |
|
|
| | Zephram: Zajímavé, opravdu k zamyšlení... Myslel jsem, že podobné problémy se vyskytují spíše v sociálních vědách (a ještě více v humanitních studiích), kterých se někdy asi více týkají i v tomto textu zmíněných "transvědeckých" problémů... Tam se vyskytují i postmoderní směry popírající kauzalitu apod., které již jdou proti klasické vědě, přičemž ale i třeba "seriózní" kritický realismus je již postpozitivistický, zatímco čisté přírodní vědy jdou zřejmě stále pozitivistickou cestou (a jinak by to zřejmě ani nešlo)... Ale ano, nemám iluze, že se třeba v medicíně používá "primitivní korelacionismus", který pak proniká i do částečně sociální geografie (obor goegrafie zdraví). Sám jsem před časem narazil na studii kombinující politickou geografii a medicínu, spojující tuším míru demokracie či dodržování lidských práv se zdravím... Tam už někdy může být dosti pochybný výběr podstatných faktorů a problematické určení příčiny a následku.
Zejména (ale nejen) v sociálních vědách se často diskutuje požadavek snahy se o maximální nestrannost nebo naopak nutnosti se jako vědec politicky angažovat. Mimo postmoderní směry myslím převažuje snaha o nestrannost (kritický realismus ale nabádá k otevřenému přiznání hodnotového zázemí autora), přičemž je ale vědec nabádán k překládání možností, různých scénářů, na jejichž základě se má rozhodovat politik... To pak samozřejmě může vést k oné "transvědeckosti", řadě protichůdných studií o příliš komplexních či dlouhodobých problémech, přičemž ale samotné řešení je až na politicích (sledujících však často jen krátké volební období)...
Je trochu děsivé, pokud jsou nekvalitní či nejednoznačné i studie v přírodních vědách, o které se mají opírat konkrétní technologie, léčebné postupy apod., i když tedy ty, které jsou přímo propojené s technologií, tím zřejmě podle toho článku tolik netrpí...
Je zajímavé, že jako možné zadavatele neuvádí byznysmany, nýbrž vojáky, environmentalisty a sdružení pacientů... Ano, to by mohlo přinést širokou škálu rozličných aktuálních problémů k řešení, i když třeba u těch environmentalistů by to opět mohlo směřovat k "transvědě", příliš složitým problémům...
Myslím, že je to v zásadě dobrý nápad, ale nemělo by se z toho stát nové dogma, potírající veškerý výzkum snažící se o pohled v širším kontextu nebo hledající nové obzory v základním výzkumu s pomocí objevů i s prvkem náhody... |
|
|
|
| | | Marshall: jiste, ty clanky pisou vetinou lidi, kteri dane problematice rozumi natolik, aby umeli sve vystupy/data zfixlovat tak, aby to na prvni i na druhy pohled vypadalo uveritelne... jako jestli je to zfixlovane totiz casto nejde jednoduse overit, nicmeně vim o několika pripadech, kdy k tomu doslo... |
|
|
|
| | | No v mém oboru bych řekl, že tak třetina až polovina článků nepřináší nic nového. Zatím jsem nepotkal článek, který by vyloženě lhal. |
|
|
|
| | | Zapomněl jsem na to. Škoda. |
|
|
|
| | | Hmm, tak jsem podcenil brzký západ úkazu. Přes Ještěd už není nic vidět... -( |
|
|
|
| | Zephram: Vypadá to zajímavě, i když obyvatelnost takové planety, možná s vázanou rotací, u "rozbouřené" hvězdy se silným RTG zářením, je dosti sporná. Třeba by tam ale byl obyvatelný pás kolem terminátoru, kde by také případná atmosféra nejvíce filtrovala příchozí záření, i když možná by silné větry a oceánské proudy zajišťovaly globální tepelnou výměnu a obyvatelná oblast by byla větší. Otázkou je možnost vzniku a síla magnetického pole...
Trochu jsem popustil uzdu fantazii a představil si možný kulturní vývoj života podobného člověku na planetě s případnou vázanou či velmi pomalou rotací, kde by bylo zřejmě obtížné provést raný globální průzkum ve stylu Magalhãesovy výpravy. I kdyby tepelná výměna fungovala dobře a planetu obklopovala nezamrzlá vodní cesta (po souši by bylo asi putování mnohem pomalejší, i když si lze představit cestu na hřbetě vhodných zvířat, ve vhodném terénu i na pozemní plachetnici apod.), obyvatelé by museli čelit měsícům či létům ve tmě.
Vlastně by zřejmě poprvé spatřili hvězdy (ale zřejmě by vůbec neměli oči uzpůsobené k pohybu v takové tmě, pokud by se nevyvinuli, trochu podobně jako část lidstva, naopak jako obyvatelé různých tmavých jeskyň či podzemních úkrytů před žárem a smrtícím zářením, nebo naopak chladem)... Možná by tak daleko déle věřili, že "je jejich země placatá" - na rozdíl od Země by u nich skutečně mohly platit představy starověkého Řecka, že je obyvatelný jen určitý mírný pás mezi přílišným žárem a mrazem. Zájem o vesmír by se pak omezil na aktivitu jejich hvězdy, případné jasné komety typu "lízačů slunce" ("sungrazers"). Snad by ale mohli na své obloze i přes záři Proximy pozorovat ještě hvězdy Alfa Centauri A a B...
"Z Proximy je vidět dvojhvězda alfa Centauri A a B jako velice jasná hvězda o zdánlivé velikosti −6,80m. V závislosti na poloze hvězdy A a B na svých oběžných drahách je někdy dvojhvězda snadno rozlišitelná pouhým okem, někdy je vidět jako jediná hvězda. Alfa Centauri A má jasnost −6,52m, B má jasnost −5,19m. Po centrální dvojhvězdě a Slunci je další nejbližší hvězdou ve vzdálenosti 6,6 světelných let Barnardova šipka.[26][27] Slunce má z Proximy zdánlivou jasnost 0,4m a nachází se v souhvězdí Kasiopeji."
Případné bytosti žijící ve stálém světle by také možná prováděly jinou formu regenerace než pravidelný spánek... |
|
|
|
| | | Uvidíme dneska v Rožnově. |
|
|
|
| | | Zephram: Tak alespoň něco. Já jsem zažil jednu noc v Praze a druhou v Jablonci plné oblačnosti, tu druhou i deště... |
|
|
|
| | Tak 200 za hodinu to nebylo, ale par meteoru jsem videl.
|
|
|
|
| | | Mvek: Přelet může být i tak docela dlouhý, ale někdy se dokonce stane, že údaj o maximální výšce je roven výšce na konci přeletu... |
|
|
|
|
HLAVNÍ STRÁNKA
UŽIVATELÉ
[ DISKUZNÍ FÓRA ]
VYHLEDÁVÁNÍ
STATISTIKY
AKCE
NASTAVENÍ
FAQ
ARCHÍV
|
