vvvv Přeskočit vvvv záhlaví vvvv dolů vvvv
Toto fórum je věnováno všem se zájmem o astronomii, kosmonautiku, průzkum vesmíru, ale i pokrok v dalších (přírodo) vědních oborech. 1. února 2011 bylo vyčleněno z fóra o mezinárodní situaci a politice a zároveň převzalo zaměření na širší vědu z dnes již čistě počítačově-technického fóra. Nutno připomenout, že toto fórum navazuje na StarNETu na ještě delší tradici, např. fórum Průzkum vesmíru v současné době.
Stejně jako v každé svobodné společnosti by i zde měla být ve skutky proměněna následující slova: "Pane, nesouhlasím s tím, co říkáte, ale do smrti budu hájit vaše právo to vyslovit."
(shrnutí postojů Françoise-Marie Aroueta alias Voltairea podle Evelyn Beatrice Hall(ové) alias Stephena G. Tallentyrea)
Vybrané současné vesmírné mise a novinky:
  
Aktuální přehled sond ve Sluneční soustavě | Sondy Voyager | Parker Solar Probe u Slunce | InSight pronikající pod povrch Marsu, doprovázena dvěma prvními meziplanetární cubesaty Mars Cube One (MarCO), které proletěly kolem Marsu | První část mise ExoMars (TGO) u Marsu | Akatsuki po pěti letech konečně na orbitě Venuše | New Horizons po průletu soustavou Pluta u tělesa Kuiperova pásu Ultima Thule | Rosetta na orbitě komety 67P/Churyumov-Gerasimenko s dosdu funkčním výsadkem Philae na povrchu | Dawn na orbitě trpasličí planetě Ceres, viz i tady | MAVEN na orbitě Marsu | MOM - Mangalján (Mangalyaan) na orbitě Marsu | Juno na orbitě Jupiteru, viz i zde | Její „společník“ IKAROS – první úspěšná sluneční plachetnice, viz i tady | Astrometrická observatoř Gaia u libračního bodu L2 soustavy Země-Slunce | Čchang-e 3 (Chang'e 3) a vozítko Jutu (Yutu) na Měsíci, viz i tady a zde | MSL – rover Curiosity – na Marsu | Dvojice sond ARTEMIS u Měsíce v libračních bodech soustavy Země-Měsíc, viz i tady a zde | LRO na orbitě Měsíce, viz i tady, snímky míst přístání lodí Apollo a diskusi | Mars Express na orbitě Marsu | MRO na orbitě Marsu | Mars Odyssey na orbitě Marsu | Rovery MER na povrchu Marsu – Opportunity dosud funkční | Cassini skončila v atmosféře Saturnu | SDO zkoumající Slunce od Země | Dvojice sond Stereo na orbitě Slunce | SOHO zkoumající Slunce z libračního bodu L1 soustavy Země-Slunce | ACE zkoumající z bodu L1 částice slunečního větru a meziplanetární hmoty | WIND zkoumající z bodu L1 sluneční vítr, viz i data ze sondy „téměř“ v reálném čase | Seznam funkčních sond ve Sluneční soustavě, které opustily orbitu Země (včetně měsíčních sond) | Seznam sond v libračních bodech soustavy Země-Slunce | Seznam vesmírných observatoří
Další informace:
Harmonogram startů raket k ISS
Zajímavé odkazy z astronomie a kosmonautiky:
NASA |
Multimedia, snímky, online vysílání apod. |
Mise NASA |
ISS |
Přelety a pozice družic a sond |
Úkazy na obloze |
Vesmírné encyklopedie |
Vesmírné zpravodajství a informace (ČR+SR) |
Průvodci, návody pro astronomické začátečníky i pokročilé |
Fotografie a zprávy z pozorování amatérů |
Mezinárodní a zahraniční astronomické instituce a kosmické agentury včetně české |
Sluneční aktivita |
Zahraniční servery o událostech z astronomie a kosmonautiky |
Mapy kosmických těles |
Virtuální planetária a další astronomický či vesmírný SW
Zajímavé odkazy na informace o Zemi:
Virtuální glóby |
Virtuální online mapy světa, vyhledávače míst na Zemi |
Encyklopedie, databáze
^^^^ Přeskočit ^^^^ záhlaví ^^^^ nahoru ^^^^ |
|
|
| | | Pozemstan: ta fotka Webbova teleskopu na prvni pohled pripomina kriznik z SW :) |
|
|
|
| | Marshall: No, nevím, zda jsem nejpoučenější. Jsem jen amatérský fanoušek průzkumu vesmíru se spíše sociálně vědním vzděláním (s mírnými přírodovědnými základy z gymnízia a prvních tří let na VŠ, byť tedy včetně jednoho předmětu týkajícího se základů astronomie). -)
Jestli se nemýlím, infračervený obor spektra mnohem lépe proniká mezihvězdným prachem, takže by Webbův teleskop měl umožnit mnohem lepší pozorování nám dosud ne tak dostupných částí vesmíru, např. i jádra naší Galaxie atd. (pozorovaných dosud mnohem menšími infračervenými teleskopy, i když možná v ještě mírně jiné části spektra).
Jak koukám, dráhy přímo v bodech L1 až L3 jsou nestabilní, a proto se používají pro družice polostabilní "halové" dráhy, vlastně orbity kolem těchto bodů, s výchylkou až 200 tisíc km.
Také je nutno si uvědomit, že Země díky své atmosféře prakticky nikdy nezastiňuje Slunce zcela, ale vždy má kolem sebe světelný prstenec. Proto ani při úplném zatmění Měsíce naše přirozená družice lidskému oku nikdy úplně nezmizí (kromě případů atmosféry extrémně znečištěné jako po výbuchu sopky Krakatoa, ale i tehdy to bylo na hraně)... A navíc ve vzdálenosti bodu L2, asi 1,5 milionu km od Země, tedy téměř čtyřnásobku vzdálenosti Země-Měsíc, už neexistuje plný (stejně tedy ne 100%) zemský stín zvaný umbra (sahá asi 1,4 milionu km od Země), protože se už sluneční disk jeví úhlově větší než Země. Působí zde tedy jen polostíny penumbra a antumbra (prstencové zatmění). Ze Země je před úplným zatměním Měsíce nebo v případě částečného vidět i účinek penumbry, kdy je Měsíc jen jakoby trochu "očouzený", tmavší, ale stále docela svítící...
V neposlední řadě také družice, nemá-li např. radioizotopový termoelektrický generátor, potřebuje světlo pro své solární panely, což bude i případ "spodní" strany štítu JWST...
 |
|
|
|
| | | Ok, přesvědčil mě až Pozemstan :) |
|
|
|
| | | Pozemstan: Vzhledem k tomu, že jsi tu asi nejpoučenější se zeptám. Co očekáváš od Webbova teleskopu? Bude sice v IČ pásmu, ale i tak by obrázky třeba právě tohoto systému mohli být neostřejší co budeme schopni pořídit. ... K tomu mě napadlo když jsem četl, že bude ten teleskop v Lagrangeově bodu 2 a bude mít štít, aby byl studený. Jak to že nebude ve stínu Země? I když on L2 asi nebude bod, vzhledem k ostatním tělesům v Soustavě? |
|
|
|
| | Yakuzza: Jde o hvězdu jen o něco větší než Jupiter. Její absolutní magnituda, tj. zdánlivá magnituda v hypotetické vzdálenosti 10 parseců (32,6 světelných let) je 18,4 ± 0,1, zatímco Slunce má 4,83 (podle Celestie ve vzdálenosti 40 ly má Slunce 5,27 mag). To znamená, že z planety podobné Zemi u hvězdy TRAPPIST-1 bude Slunce vidět ještě alespoň na obloze bez světelného smogu pouhým okem (hranice je asi 6), zatímco od nás je TRAPPIST-1 vidět jen většími profesionálními dalekohledy (Kleťský Klenot zachytí až objekty 22. magnitudy při tříminutové expozici). S asi 19 mag je TRAPPIST-1 pro pozemského pozorovatele řádově méně jasný než Pluto, které má 13,65-16,3 mag.
A předřečníci mají také pravdu... Pro představu si dovolím přidat citát odtud:
"Očima je na celé obloze vidět okolo 7 000 hvězd. Už to samo o sobě je hodně. Jak bylo napsáno výše, malým dalekohledem o průměru 60 mm lze pozorovat 56× slabší hvězdy než očima (přibližně do 10. magnitudy). Takových hvězd je však ještě větší hodně a pro orientaci mezi nimi je nezbytností atlas. Pro představu: Mapa oblohy 2000.0 (viz literatura) obsahuje hvězdy do magnitudy 6,6; tedy slabší než viditelné očima a je jich přes 10 000. Atlas Coeli Novus 2000.0 obsahuje hvězdy do magnitudy 8,3; je jich tam přes 70 000. Pořád ještě jsme hluboko pod limitem malého dalekohledu! Atlas, který obsahuje více hvězd než je možné pozorovat dalekohledem o průměru 60 mm, byl sestaven teprve nedávno na základě výsledků práce sondy Hipparcos. Tento Millenium Star Atlas obsahuje hvězdy do 11. magnitudy - celkem přes jeden milión."
Méně jasné hvězdy nyní mapuje nástupce Hipparca, astrometrická vesmírná observatoř Gaia, která má zmapovat asi miliardu vesmírných objektů, zejména hvězd, do 20. magnitudy. Až sem se tedy vejde TRAPPIST-1...
Najít sedm planet také asi trvá nějakou dobu (mnoho opakujících se pozorování více přístroji - jak jsem zaznamenal, vedle Spitzera se na objevu podílela i Evropská jižní observatoř atd.) |
|
|
|
| | Yakuzza: Ono 40 LY je přecijen docela dálka a nezapomeň, že operujeme s 360° oblohou, tedy v podstatě nekonečným množstvím pozorovacích pozic.
Nicméně vzdálenost je potěšující. Už se nedíváme na Kleopatry a Alexandry, ale na Cartery a Brežněvy :) |
|
|
|
| | | Yakuzza: Představuji si, že plochu "koule" o poloměru 40 ly není úplně v našich silách zmapovat v rozumném čase. |
|
|
|
| | | Proletel jsem ty clanky jenom letem svetem, ale prvni otazka, co me napadla - kdyz je ten system jen 40 ly od nas, jak je mozne, ze jsme si toho vsimli az ted? |
|
|
|
| | | Případný život na planetách mohla v rané fázi ovlivnit bouřlivá aktivita mladého ultrachladného trpaslíka, která mohla planety připravit o většinu atmosféry, ale nyní je již hvězda v klidné fázi vývoje. |
|
|
|
| | | Yakuzza: Měl jsem to vypnout u banánu. Tyhle snahy o humor za každou cenu... |
|
|
|
| | Negativní energie (bez tebou spravne napsanych uvozovek) zatím nijak znama neni a nevim, jestli by se za ni nedala v budou povazovat napr. temna energie.
Pokud jde o vypařování ČD, tak z toho co si napsal mě napadá např. že, pokud by pocet fluktuaci vzniklych anticastic, ktere padaji do ČD, prevazoval na stejnym zpusobem vzniklimi casticemi, byla by to odpoved pro hawkingovo zareni, které by melo vzniknout anihilaci hmoty ČD s anticastici. Popravde ani nevim, zda se da v pripade cerne diry jeste hovorit o hmote, ale predpokladam, ze ano, protože ČD generuje realne gravitacni pole (a asi i magneticke).
No asi to bude vse slozitejsí :)
Hawkingovo záření
Vědci poodhalili podstatu hmoty. Jsou jí prý kvantové fluktuace vakua
Holografický princip
|
|
|
|
| | S.S.Enterprise: Ano, kočka je známá, ale o černé díře jako její možné reálné "krabici" jsem neslyšel. Zajímavé. I na té níže zmíněné Wikipedii - nevím, do jaké míry přesně - spojují Hawkingovo záření právě s vypařováním, které může u černých děr bez materiálu kolem, zejména mikroděr, vést až k jejich rychlému zániku...
Jestli ale chápu ten princip, tak pokud ve vakuu neustále vznikají a zanikají páry částic a antičástic, přičemž tady je jedna pohlcena černou dírou, nedojde k okamžité anihilaci a zániku obou částic, nýbrž vlastně náš vesmír přibude o jednu částici a černá díra/jiný vesmír získá také jednu (trochu mi to připomíná z geologie tvorbu zemské kůry v oceánských hřbetech)... Tak by však černá díra naopak rostla i v případě nedostatku okolní hmoty (pakliže by jí pohlcené částice a antičástice nepřišly do přímého styku, popřípadě, jak se možná děje, byly uvnitř díry nějak rozloženy na nižší částice)...
Jenže to by popřelo zákon zachování hmoty/energie, a tak prý částice pohlcená černou dírou musí mít "zápornou energii" a vnějšímu pozorovateli se má jevit, že černá díra emituje záření/částici a hmotu ztrácí... Jiný výklad připisuje obě vzniklé částice na horizontu událostí právě hmotě černé díry, takže právě odchodem jedné z nich má dojít ke ztrátě hmotnosti... |
|
|
|
|
HLAVNÍ STRÁNKA
UŽIVATELÉ
[ DISKUZNÍ FÓRA ]
VYHLEDÁVÁNÍ
STATISTIKY
AKCE
NASTAVENÍ
FAQ
ARCHÍV
|
