vvvv Přeskočit vvvv záhlaví vvvv dolů vvvv
Toto fórum je věnováno všem se zájmem o astronomii, kosmonautiku, průzkum vesmíru, ale i pokrok v dalších (přírodo) vědních oborech. 1. února 2011 bylo vyčleněno z fóra o mezinárodní situaci a politice a zároveň převzalo zaměření na širší vědu z dnes již čistě počítačově-technického fóra. Nutno připomenout, že toto fórum navazuje na StarNETu na ještě delší tradici, např. fórum Průzkum vesmíru v současné době.
Stejně jako v každé svobodné společnosti by i zde měla být ve skutky proměněna následující slova: "Pane, nesouhlasím s tím, co říkáte, ale do smrti budu hájit vaše právo to vyslovit."
(shrnutí postojů Françoise-Marie Aroueta alias Voltairea podle Evelyn Beatrice Hall(ové) alias Stephena G. Tallentyrea)
Vybrané současné vesmírné mise a novinky:
  
Aktuální přehled sond ve Sluneční soustavě | Sondy Voyager | Parker Solar Probe u Slunce | InSight pronikající pod povrch Marsu, doprovázena dvěma prvními meziplanetární cubesaty Mars Cube One (MarCO), které proletěly kolem Marsu | První část mise ExoMars (TGO) u Marsu | Akatsuki po pěti letech konečně na orbitě Venuše | New Horizons po průletu soustavou Pluta u tělesa Kuiperova pásu Ultima Thule | Rosetta na orbitě komety 67P/Churyumov-Gerasimenko s dosdu funkčním výsadkem Philae na povrchu | Dawn na orbitě trpasličí planetě Ceres, viz i tady | MAVEN na orbitě Marsu | MOM - Mangalján (Mangalyaan) na orbitě Marsu | Juno na orbitě Jupiteru, viz i zde | Její „společník“ IKAROS – první úspěšná sluneční plachetnice, viz i tady | Astrometrická observatoř Gaia u libračního bodu L2 soustavy Země-Slunce | Čchang-e 3 (Chang'e 3) a vozítko Jutu (Yutu) na Měsíci, viz i tady a zde | MSL – rover Curiosity – na Marsu | Dvojice sond ARTEMIS u Měsíce v libračních bodech soustavy Země-Měsíc, viz i tady a zde | LRO na orbitě Měsíce, viz i tady, snímky míst přístání lodí Apollo a diskusi | Mars Express na orbitě Marsu | MRO na orbitě Marsu | Mars Odyssey na orbitě Marsu | Rovery MER na povrchu Marsu – Opportunity dosud funkční | Cassini skončila v atmosféře Saturnu | SDO zkoumající Slunce od Země | Dvojice sond Stereo na orbitě Slunce | SOHO zkoumající Slunce z libračního bodu L1 soustavy Země-Slunce | ACE zkoumající z bodu L1 částice slunečního větru a meziplanetární hmoty | WIND zkoumající z bodu L1 sluneční vítr, viz i data ze sondy „téměř“ v reálném čase | Seznam funkčních sond ve Sluneční soustavě, které opustily orbitu Země (včetně měsíčních sond) | Seznam sond v libračních bodech soustavy Země-Slunce | Seznam vesmírných observatoří
Další informace:
Harmonogram startů raket k ISS
Zajímavé odkazy z astronomie a kosmonautiky:
NASA |
Multimedia, snímky, online vysílání apod. |
Mise NASA |
ISS |
Přelety a pozice družic a sond |
Úkazy na obloze |
Vesmírné encyklopedie |
Vesmírné zpravodajství a informace (ČR+SR) |
Průvodci, návody pro astronomické začátečníky i pokročilé |
Fotografie a zprávy z pozorování amatérů |
Mezinárodní a zahraniční astronomické instituce a kosmické agentury včetně české |
Sluneční aktivita |
Zahraniční servery o událostech z astronomie a kosmonautiky |
Mapy kosmických těles |
Virtuální planetária a další astronomický či vesmírný SW
Zajímavé odkazy na informace o Zemi:
Virtuální glóby |
Virtuální online mapy světa, vyhledávače míst na Zemi |
Encyklopedie, databáze
^^^^ Přeskočit ^^^^ záhlaví ^^^^ nahoru ^^^^ |
|
|
| | | Pozemstan: Však, já se domnívám, že povaha částečně souvisí s datem narození, ale taky si myslím, že příčina bude vysvětlitelná, jen jsme ji nenašli. Možná souvisí s počasím, ale to by nebylo po celé planetě, možná s geavitačními vlivy, nebo já nevím čím. Astrologie si jen vymyslela nejspíš něco, co se s tím kryje. Anebo možná částečně kryje, proto by třeba při pečlivé statistice vzniklo mnoho chyb, ale které by opět měly nějaké pravidlo. |
|
|
|
| | | Zajímavé, i když takové poněkud nejednoznačné... Lidé narození na podzim se dožívají vyššího věku než na jaře, ale říjen je problém, zatímco květen je ideální... Každopádně můj jarní měsíc z toho vychází hodně špatně... Ale trochu to může potvrzovat jistý reálný základ některých horoskopů, resp. přiřazování povahových vlastností podle znamení - přibližně měsíce narození, i když, jak tam píšou, nejde o principy astrologie založené na postavení hvězd a planet (ne jen Slunce a Zemi). Délka denního svitu, teplota, čerstvost výživy, smog atd. - to vše jsou i dnes stále ještě reálné vlivy... |
|
|
|
| | S.S.Enterprise:
Měsíc narození předurčuje naše zdraví, hlásí vědci
Jó, není nad to, mít svou "hypochondrii" vědecky podloženou, to říkám pořád... :-/
(jo a je to opravdu reálná věc, byl jsem schopen tu vědeckou skupinu dohledat a opravdu takový výzkum dělala a jakkoliv je tahle zpráva nevyhnutelně zkratkovitá, je v jádru pravdivá) |
|
|
|
| | Quote:
"Li2 is known in the gas phase."
Tak jasně, jakýkoli prvek, který přejde do plynného stavu a není to z definice vzácný plyn, tak začne tvořit dvouatomové molekuly (pokud se v procesu nesloučí s něčím jiným).
Ale když se tak koukám na teplotu tání lithia, tak se obávám, že tohle je taky docela esoterická záležitost, sice ne z ranku ála kovový vodík (který je o periodu výš a kde je situace opačná), ale přesto, troufal bych si tvrdit, že to nebude nejběžnější forma výskytu.
A pokud dilithium tvoří 1% objemu plynného lithia (byť není jasné, za jakých podmínek toto bylo pozorováno), tak se musím opravit z "neexistuje" na "v normálních podmínkách neexistuje". :-) |
|
|
|
| | Ano, bylo by zde i jaderné využití...
"The transmutation of lithium atoms to helium in 1932 was the first fully man-made nuclear reaction, and lithium-6 deuteride serves as a fusion fuel in staged thermonuclear weapons
...
The demand for lithium increased dramatically during the Cold War with the production of nuclear fusion weapons. Both lithium-6 and lithium-7 produce tritium when irradiated by neutrons, and are thus useful for the production of tritium by itself, as well as a form of solid fusion fuel used inside hydrogen bombs in the form of lithium deuteride. The United States became the prime producer of lithium in the period between the late 1950s and the mid-1980s. At the end, the stockpile of lithium was roughly 42,000 tonnes of lithium hydroxide. The stockpiled lithium was depleted in lithium-6 by 75%, which was enough to affect the measured atomic weight of lithium in many standardized chemicals, and even the atomic weight of lithium in some "natural sources" of lithium ion which had been "contaminated" by lithium salts discharged from isotope separation facilities, which had found its way into ground water." |
|
|
|
| | Lithium je kov, molekula Li2 neexistuje (opravdu ne :-D), není to plyn.
Já osobně po pojmem "dilithium" chápu spíš nějaký exotický izotop klasického lithia (a radši na to moc nemyslím...!). |
|
|
|
| | | Pozemstan: ta fotka Webbova teleskopu na prvni pohled pripomina kriznik z SW :) |
|
|
|
| | Marshall: No, nevím, zda jsem nejpoučenější. Jsem jen amatérský fanoušek průzkumu vesmíru se spíše sociálně vědním vzděláním (s mírnými přírodovědnými základy z gymnízia a prvních tří let na VŠ, byť tedy včetně jednoho předmětu týkajícího se základů astronomie). -)
Jestli se nemýlím, infračervený obor spektra mnohem lépe proniká mezihvězdným prachem, takže by Webbův teleskop měl umožnit mnohem lepší pozorování nám dosud ne tak dostupných částí vesmíru, např. i jádra naší Galaxie atd. (pozorovaných dosud mnohem menšími infračervenými teleskopy, i když možná v ještě mírně jiné části spektra).
Jak koukám, dráhy přímo v bodech L1 až L3 jsou nestabilní, a proto se používají pro družice polostabilní "halové" dráhy, vlastně orbity kolem těchto bodů, s výchylkou až 200 tisíc km.
Také je nutno si uvědomit, že Země díky své atmosféře prakticky nikdy nezastiňuje Slunce zcela, ale vždy má kolem sebe světelný prstenec. Proto ani při úplném zatmění Měsíce naše přirozená družice lidskému oku nikdy úplně nezmizí (kromě případů atmosféry extrémně znečištěné jako po výbuchu sopky Krakatoa, ale i tehdy to bylo na hraně)... A navíc ve vzdálenosti bodu L2, asi 1,5 milionu km od Země, tedy téměř čtyřnásobku vzdálenosti Země-Měsíc, už neexistuje plný (stejně tedy ne 100%) zemský stín zvaný umbra (sahá asi 1,4 milionu km od Země), protože se už sluneční disk jeví úhlově větší než Země. Působí zde tedy jen polostíny penumbra a antumbra (prstencové zatmění). Ze Země je před úplným zatměním Měsíce nebo v případě částečného vidět i účinek penumbry, kdy je Měsíc jen jakoby trochu "očouzený", tmavší, ale stále docela svítící...
V neposlední řadě také družice, nemá-li např. radioizotopový termoelektrický generátor, potřebuje světlo pro své solární panely, což bude i případ "spodní" strany štítu JWST...
 |
|
|
|
| | | Ok, přesvědčil mě až Pozemstan :) |
|
|
|
| | | Pozemstan: Vzhledem k tomu, že jsi tu asi nejpoučenější se zeptám. Co očekáváš od Webbova teleskopu? Bude sice v IČ pásmu, ale i tak by obrázky třeba právě tohoto systému mohli být neostřejší co budeme schopni pořídit. ... K tomu mě napadlo když jsem četl, že bude ten teleskop v Lagrangeově bodu 2 a bude mít štít, aby byl studený. Jak to že nebude ve stínu Země? I když on L2 asi nebude bod, vzhledem k ostatním tělesům v Soustavě? |
|
|
|
| | Yakuzza: Jde o hvězdu jen o něco větší než Jupiter. Její absolutní magnituda, tj. zdánlivá magnituda v hypotetické vzdálenosti 10 parseců (32,6 světelných let) je 18,4 ± 0,1, zatímco Slunce má 4,83 (podle Celestie ve vzdálenosti 40 ly má Slunce 5,27 mag). To znamená, že z planety podobné Zemi u hvězdy TRAPPIST-1 bude Slunce vidět ještě alespoň na obloze bez světelného smogu pouhým okem (hranice je asi 6), zatímco od nás je TRAPPIST-1 vidět jen většími profesionálními dalekohledy (Kleťský Klenot zachytí až objekty 22. magnitudy při tříminutové expozici). S asi 19 mag je TRAPPIST-1 pro pozemského pozorovatele řádově méně jasný než Pluto, které má 13,65-16,3 mag.
A předřečníci mají také pravdu... Pro představu si dovolím přidat citát odtud:
"Očima je na celé obloze vidět okolo 7 000 hvězd. Už to samo o sobě je hodně. Jak bylo napsáno výše, malým dalekohledem o průměru 60 mm lze pozorovat 56× slabší hvězdy než očima (přibližně do 10. magnitudy). Takových hvězd je však ještě větší hodně a pro orientaci mezi nimi je nezbytností atlas. Pro představu: Mapa oblohy 2000.0 (viz literatura) obsahuje hvězdy do magnitudy 6,6; tedy slabší než viditelné očima a je jich přes 10 000. Atlas Coeli Novus 2000.0 obsahuje hvězdy do magnitudy 8,3; je jich tam přes 70 000. Pořád ještě jsme hluboko pod limitem malého dalekohledu! Atlas, který obsahuje více hvězd než je možné pozorovat dalekohledem o průměru 60 mm, byl sestaven teprve nedávno na základě výsledků práce sondy Hipparcos. Tento Millenium Star Atlas obsahuje hvězdy do 11. magnitudy - celkem přes jeden milión."
Méně jasné hvězdy nyní mapuje nástupce Hipparca, astrometrická vesmírná observatoř Gaia, která má zmapovat asi miliardu vesmírných objektů, zejména hvězd, do 20. magnitudy. Až sem se tedy vejde TRAPPIST-1...
Najít sedm planet také asi trvá nějakou dobu (mnoho opakujících se pozorování více přístroji - jak jsem zaznamenal, vedle Spitzera se na objevu podílela i Evropská jižní observatoř atd.) |
|
|
|
| | Yakuzza: Ono 40 LY je přecijen docela dálka a nezapomeň, že operujeme s 360° oblohou, tedy v podstatě nekonečným množstvím pozorovacích pozic.
Nicméně vzdálenost je potěšující. Už se nedíváme na Kleopatry a Alexandry, ale na Cartery a Brežněvy :) |
|
|
|
| | | Yakuzza: Představuji si, že plochu "koule" o poloměru 40 ly není úplně v našich silách zmapovat v rozumném čase. |
|
|
|
| | | Proletel jsem ty clanky jenom letem svetem, ale prvni otazka, co me napadla - kdyz je ten system jen 40 ly od nas, jak je mozne, ze jsme si toho vsimli az ted? |
|
|
|
|
HLAVNÍ STRÁNKA
UŽIVATELÉ
[ DISKUZNÍ FÓRA ]
VYHLEDÁVÁNÍ
STATISTIKY
AKCE
NASTAVENÍ
FAQ
ARCHÍV
|
