vvvv Přeskočit vvvv záhlaví vvvv dolů vvvv
Toto fórum je věnováno všem se zájmem o astronomii, kosmonautiku, průzkum vesmíru, ale i pokrok v dalších (přírodo) vědních oborech. 1. února 2011 bylo vyčleněno z fóra o mezinárodní situaci a politice a zároveň převzalo zaměření na širší vědu z dnes již čistě počítačově-technického fóra. Nutno připomenout, že toto fórum navazuje na StarNETu na ještě delší tradici, např. fórum Průzkum vesmíru v současné době.
Stejně jako v každé svobodné společnosti by i zde měla být ve skutky proměněna následující slova: "Pane, nesouhlasím s tím, co říkáte, ale do smrti budu hájit vaše právo to vyslovit."
(shrnutí postojů Françoise-Marie Aroueta alias Voltairea podle Evelyn Beatrice Hall(ové) alias Stephena G. Tallentyrea)
Vybrané současné vesmírné mise a novinky:
  
Aktuální přehled sond ve Sluneční soustavě | Sondy Voyager | Parker Solar Probe u Slunce | InSight pronikající pod povrch Marsu, doprovázena dvěma prvními meziplanetární cubesaty Mars Cube One (MarCO), které proletěly kolem Marsu | První část mise ExoMars (TGO) u Marsu | Akatsuki po pěti letech konečně na orbitě Venuše | New Horizons po průletu soustavou Pluta u tělesa Kuiperova pásu Ultima Thule | Rosetta na orbitě komety 67P/Churyumov-Gerasimenko s dosdu funkčním výsadkem Philae na povrchu | Dawn na orbitě trpasličí planetě Ceres, viz i tady | MAVEN na orbitě Marsu | MOM - Mangalján (Mangalyaan) na orbitě Marsu | Juno na orbitě Jupiteru, viz i zde | Její „společník“ IKAROS – první úspěšná sluneční plachetnice, viz i tady | Astrometrická observatoř Gaia u libračního bodu L2 soustavy Země-Slunce | Čchang-e 3 (Chang'e 3) a vozítko Jutu (Yutu) na Měsíci, viz i tady a zde | MSL – rover Curiosity – na Marsu | Dvojice sond ARTEMIS u Měsíce v libračních bodech soustavy Země-Měsíc, viz i tady a zde | LRO na orbitě Měsíce, viz i tady, snímky míst přístání lodí Apollo a diskusi | Mars Express na orbitě Marsu | MRO na orbitě Marsu | Mars Odyssey na orbitě Marsu | Rovery MER na povrchu Marsu – Opportunity dosud funkční | Cassini skončila v atmosféře Saturnu | SDO zkoumající Slunce od Země | Dvojice sond Stereo na orbitě Slunce | SOHO zkoumající Slunce z libračního bodu L1 soustavy Země-Slunce | ACE zkoumající z bodu L1 částice slunečního větru a meziplanetární hmoty | WIND zkoumající z bodu L1 sluneční vítr, viz i data ze sondy „téměř“ v reálném čase | Seznam funkčních sond ve Sluneční soustavě, které opustily orbitu Země (včetně měsíčních sond) | Seznam sond v libračních bodech soustavy Země-Slunce | Seznam vesmírných observatoří
Další informace:
Harmonogram startů raket k ISS
Zajímavé odkazy z astronomie a kosmonautiky:
NASA |
Multimedia, snímky, online vysílání apod. |
Mise NASA |
ISS |
Přelety a pozice družic a sond |
Úkazy na obloze |
Vesmírné encyklopedie |
Vesmírné zpravodajství a informace (ČR+SR) |
Průvodci, návody pro astronomické začátečníky i pokročilé |
Fotografie a zprávy z pozorování amatérů |
Mezinárodní a zahraniční astronomické instituce a kosmické agentury včetně české |
Sluneční aktivita |
Zahraniční servery o událostech z astronomie a kosmonautiky |
Mapy kosmických těles |
Virtuální planetária a další astronomický či vesmírný SW
Zajímavé odkazy na informace o Zemi:
Virtuální glóby |
Virtuální online mapy světa, vyhledávače míst na Zemi |
Encyklopedie, databáze
^^^^ Přeskočit ^^^^ záhlaví ^^^^ nahoru ^^^^ |
|
|
| | A dnes je výročí kulaté...
Před 50 lety odstartoval vesmírný program Interkosmos.
Interkosmos o jedenáct let později umožnil Vladimíru Remkovi stát se prvním občanem jiného státu než SSSR a USA ve vesmíru (spekuluje se i o jisté kompenzaci za rok 1968, i když ČSSR byla po NDR druhým nejvyspělejším státem ze sovětských satelitů, vzhledem ke slovanské populaci a příslušnosti k vítězům 2. světové války preferovanější - východní Němec přišel na řadu jako třetí až po Polákovi)... Vedle občanů socialistických států a dalších spojenců SSSR (Indie, Sýrie, okupovaný Afghánistán) dostal dvakrát šanci i Francouz Jean-Loup Chrétien, roku 1982 první západoevropan ve vesmíru. První Britka roku 1991 letěla už mimo program...
Američané, jak koukám, nechali letět v raketoplánech do konce 80. let kromě svých občanů (narozených i v zahraničí) jen Kanaďana, Mexičana, Francouze, západního Němce a Saúda... |
|
|
|
| | Pozemstan: Ano, i když ne kulaté... -) Dnes je tomu už 56 let od prvního letu člověka do vesmíru, a proto svět slaví Mezinárodní den kosmonautiky...
Kosmo klub pořádá v pražské kavárně AdAstra tradiční Yuri's Night.
Také je tomu 36 let od prvního vesmírného letu amerického reketoplánu (Columbia)...
|
|
|
|
| | | Pozemstan: Dnes by malo byť aj nejaké výročie, pokiaľ sa nemýlim:) |
|
|
|
| | Marshall: Zajímavé!
Pokud jde o materiál padáku Sojuzu, nalezl jsem jen zmínky, že jde o hedvábí, ale netuším, zda pravé, nebo jde jen o obecný termín pro materiál padáku - "padákové hedvábí/parachute silk", ale hledal jsem jen krátce a mimo ruskojazyčné zdroje.
Lot 356 of 650: Flown -- Soyuz T5 Capsule Parachute Silk (3 pieces)
U verze TMA (2003) se také zmiňuje zlepšení padákového systému, které zřejmě platí i pro TMA-M a současnou a snad poslední verzi MS. V článku níže zmiňují mírné zvětšení záložního padáku u některých TMA a MS.
Tady padák Sojuzu rozebírají docela podrobně a, jestli to při letmém pohledu dobře chápu, snaží se vytvořit digitální model, který by napodobil i jeho medúzovité pulzování vlivem naplňování vzduchem. Přesné materiály neznají, ale jako dostatečný pro šňůry vidí i klasický polyamid...
Padáky připravované americké lodi Orion (jako u Apolla ve trojici) jsou z nylonu s provazy z kevlaru...
A Canopy of Confidence: Orion's Parachutes
Resp. tento informační leták uvádí jako materiál úvodních padáků 100% kevlar, u hlavních hybridní materiál kevlar/nylon...
U Apolla mělo jít o umělá vlákna nylon, dacron (tepelná ochrana), ale také ocel (některá zdvižná a spojovací lana)...
Artifact: Parachutes, Main and Pilot with Deployment Bag, Skylab 3 Apollo Command Module 117 (Flown)
Padákový systém bohužel sehrál roku 1967 tragickou úlohu při prvním pilotovaném letu Sojuzu, který skončil smrtí kosmonauta Vladimira Komarova. Hlavní padák se nevysunul a záložní se omotal kolem šňůr brzdicího padáku. Pak následovaly konstrukční změny...
Drtivý dopad. Nešťastný konec letu Vladimira Komarova |
|
|
|
| | Sojuz MS-02 se vrátil domů
Ve druhém videu v článku jsou v čase 1:07:46 - 1:09:30 vidět vzácné záběry přistávajícího Sojuzu na padáku ve velké výšce (cca 12 minut před přistáním asi v 1:20:06), na kterých je patrný zlověstně vypadající kouř unikající z kabiny. Jak ale prozrazuje komentář od 1:09:15, jedná se o běžný proces vypouštění peroxidu vodíku z pohonného systému. V čase 1:09:53 - 1:10:00 je pak vidět odhození tepelného štítu, aby mohly fungovat brzdné motory pro měkké dosednutí, které se spustí až metr nad zemí a na záběrech přistání jsou vidět jako krátký záblesk prakticky v okamžiku dosednutí...
S.S.Enterprise: Velmi zajímavé! |
|
|
|
| | | Mvek, Marshall: Zajímavé. Zprvu jsem si říkal, že při výšce vody nad 10 metrů (1 atmosféra) by jim už voda po otevření spodního ventilu rychle odtekla pryč, ale druhé video s experimentem ukazuje. že by mohli mít první úsek třeba kratší než 10 m, a až po té po uzavření otevřít cestu výš. Fakt ale je, že v tehdejší době by byl asi problém ten ohromný tlak a také těsnění, ale, jak píše Mvek, asi by pomohlo větší množství ventilů (to by také zabránilo případnému až nebezpečnému zrychlení plovoucích kamenných bloků)... |
|
|
|
| | | leena: Pěkné! Tady je i video s oběma starty i přistáními, ale z druhého přistání jsou vlivem výpadku zachyceny de facto jen statické snímky prázdné plošiny a poté již právě se stojícím prvním stupněm... |
|
|
|
| | narazila jsem na nyxu na fotku toho falconu co postoval Marshall:
 |
|
|
|
| | | ty pyramidy sou fakt dobry |
|
|
|
| | Marshall:
no jo , dřív za projevy přírody mohl Bůh, teď za to může člověk, a nebo člověk je Bůh?
//ten odkaz na nature.com mi nejede |
|
|
|
| | Marshall: Tak i kdyby voda vážila víc, je to něco jiného než tahat obří kvádr. V tomhle se mi víc líbí akorát úvaha, že to není kámen, ale litý blok, což možná byla "konspirační teorie", že to zas zapadlo. Už nevím, v jakém dokumentu jsem to viděl (snad i na ČT).
Ale ad ten tlak - a to by neřešily mezi bazénky řešené podobně jako horní a dolní stanice, nebo více přepážek? Když by propojené byly vždy jen krátké segmenty, třeba 30 metrů na výšku. |
|
|
|
| | Mvek: Nádhera, samotný princip je ok, ale je tu pár problémů:
1) Čerpání vody nahoru (museli by tu vodu dostat ručně nahoru, nebo možná archimedův šroub? Té vody nebude málo. Asi jí na hmotnost bude méně než toho kamene (6 mil tun). - tady by se musel udělat výpočet.
2) Hydrostatický tlak! Když Chufuova pyramida má 230x230x146 m, tak na ten spodní ventil bude působit tlak 14-15 atmosfér (výška*hustota*10). Nevím jakou ti chlapíci znaly ocel a těsnění, ale udělat ventil s průřezem řekněme 3m2 a otvírat/zavírat ho při tlaku 14 atm vidím jako problém.
Dneska by se to udělat dalo, a bylo by to složitější než jeřáby. Tehdy nevím. |
|
|
|
| | How the pyramids were built - promo na knížku, která možná bude o ničem. Nicméne v rámci toho článku jsou dvě videa, jedno je po nějakém kecání počítačová názorná animace s vysvětlením, druhé je experiment.
Nemyslím si, že by toto byla odpověď, leda by ta knížka položila nějaké jasné náznaky (třeba pozůstatky nějakých náznaků vodních kanálů apod.), protože je tam dost jiných úskalí, jako třeba ještě větší komplikovanost návrhu pyramidy, když se musí řešit i toto. Plus otázka pumpování nebo přenášení vody nahoru, nebo těsnění (které by asi řešila soustava mnoha přepážek, ale i tak by tam byly asi netěsnosti a velké ztráty vody).
Ale je to úžasný nápad, fascinuje mě samotným principem. |
|
|
|
| | | Marshall: Zajímavé, i když propojení s lidskou činností mi přijde spíš jako okrajové téma v daném výzkumu a myslím si, že to bude ještě trvat podpořit nebo vyvrátit. Ačkoliv o nějakém vlivu jsem přesvědčen. |
|
|
|
|
HLAVNÍ STRÁNKA
UŽIVATELÉ
[ DISKUZNÍ FÓRA ]
VYHLEDÁVÁNÍ
STATISTIKY
AKCE
NASTAVENÍ
FAQ
ARCHÍV
|
