vvvv Přeskočit vvvv záhlaví vvvv dolů vvvv
Toto fórum je věnováno všem se zájmem o astronomii, kosmonautiku, průzkum vesmíru, ale i pokrok v dalších (přírodo) vědních oborech. 1. února 2011 bylo vyčleněno z fóra o mezinárodní situaci a politice a zároveň převzalo zaměření na širší vědu z dnes již čistě počítačově-technického fóra. Nutno připomenout, že toto fórum navazuje na StarNETu na ještě delší tradici, např. fórum Průzkum vesmíru v současné době.
Stejně jako v každé svobodné společnosti by i zde měla být ve skutky proměněna následující slova: "Pane, nesouhlasím s tím, co říkáte, ale do smrti budu hájit vaše právo to vyslovit."
(shrnutí postojů Françoise-Marie Aroueta alias Voltairea podle Evelyn Beatrice Hall(ové) alias Stephena G. Tallentyrea)
Vybrané současné vesmírné mise a novinky:
Aktuální přehled sond ve Sluneční soustavě | Sondy Voyager | Parker Solar Probe u Slunce | InSight pronikající pod povrch Marsu, doprovázena dvěma prvními meziplanetární cubesaty Mars Cube One (MarCO), které proletěly kolem Marsu | První část mise ExoMars (TGO) u Marsu | Akatsuki po pěti letech konečně na orbitě Venuše | New Horizons po průletu soustavou Pluta u tělesa Kuiperova pásu Ultima Thule | Rosetta na orbitě komety 67P/Churyumov-Gerasimenko s dosdu funkčním výsadkem Philae na povrchu | Dawn na orbitě trpasličí planetě Ceres, viz i tady | MAVEN na orbitě Marsu | MOM - Mangalján (Mangalyaan) na orbitě Marsu | Juno na orbitě Jupiteru, viz i zde | Její „společník“ IKAROS – první úspěšná sluneční plachetnice, viz i tady | Astrometrická observatoř Gaia u libračního bodu L2 soustavy Země-Slunce | Čchang-e 3 (Chang'e 3) a vozítko Jutu (Yutu) na Měsíci, viz i tady a zde | MSL – rover Curiosity – na Marsu | Dvojice sond ARTEMIS u Měsíce v libračních bodech soustavy Země-Měsíc, viz i tady a zde | LRO na orbitě Měsíce, viz i tady, snímky míst přístání lodí Apollo a diskusi | Mars Express na orbitě Marsu | MRO na orbitě Marsu | Mars Odyssey na orbitě Marsu | Rovery MER na povrchu Marsu – Opportunity dosud funkční | Cassini skončila v atmosféře Saturnu | SDO zkoumající Slunce od Země | Dvojice sond Stereo na orbitě Slunce | SOHO zkoumající Slunce z libračního bodu L1 soustavy Země-Slunce | ACE zkoumající z bodu L1 částice slunečního větru a meziplanetární hmoty | WIND zkoumající z bodu L1 sluneční vítr, viz i data ze sondy „téměř“ v reálném čase | Seznam funkčních sond ve Sluneční soustavě, které opustily orbitu Země (včetně měsíčních sond) | Seznam sond v libračních bodech soustavy Země-Slunce | Seznam vesmírných observatoří
Další informace:
Harmonogram startů raket k ISS
Zajímavé odkazy z astronomie a kosmonautiky:
NASA |
Multimedia, snímky, online vysílání apod. |
Mise NASA |
ISS |
Přelety a pozice družic a sond |
Úkazy na obloze |
Vesmírné encyklopedie |
Vesmírné zpravodajství a informace (ČR+SR) |
Průvodci, návody pro astronomické začátečníky i pokročilé |
Fotografie a zprávy z pozorování amatérů |
Mezinárodní a zahraniční astronomické instituce a kosmické agentury včetně české |
Sluneční aktivita |
Zahraniční servery o událostech z astronomie a kosmonautiky |
Mapy kosmických těles |
Virtuální planetária a další astronomický či vesmírný SW
Zajímavé odkazy na informace o Zemi:
Virtuální glóby |
Virtuální online mapy světa, vyhledávače míst na Zemi |
Encyklopedie, databáze
^^^^ Přeskočit ^^^^ záhlaví ^^^^ nahoru ^^^^ |
|
|
| Marshall: "kolik by tu vlastně bylo g-ček." Zajímavá otázka, to mě nenapadlo, i když odstředivá síla asi zas tak silná nebude, protože se uvádí u mnohem pomalejší a jen o trochu menší a méně hmotné Venuše gravitační zrychlení na povrchu 0,904 g. |
|
|
|
| Mvek: "Taky opomněli Měsíc."
Ano, právě jeho pohyb ovlivňuje rychlost zemské rotace, takže bez jeho odstranění by asi bylo obtížné Zemi zastavit... |
|
|
|
| AVip: Než si to přečtu, tak první věc co mě napadla byla ztráta magnetického pole = všechno kromě hlubin by umřelo. Vzápětí na to, kolik by tu vlastně bylo g-ček. ... sakra, teď si to musím přečíst :-P |
|
|
|
| AVip: Ano, například zapomínají, že by "tekla" k pólům kromě oceánů i další zemská hmota. Také, i když hovoří o pohybu jádra, opomíjejí zmínit zánik magnetického pole (byť zmíněné řídnutí atmosféry by mohlo být právě důsledkem toho, ztráty obrany Země před slunečním větrem). |
|
|
|
| AVip: Mně to přijde zcestné. Tak buď se to stane během krátké doby a pak bude vše převálcováno (ostatně mám dojem, že o tom byla kdysi dávno nějaká povídka o někom, kdo uměl zastavit cokoliv a napadlo ho zastavit otáčení planety), nebo asi hodně pomalu, a pak je ta předpověď taky dost zcestná.
O čem zrovna mluvíš, to nevím. Samozřejmě zapomněli na magnetické pole, které by zaniklo, takže by nás sežehla sluneční radiace. Taky opomněli Měsíc. |
|
|
|
| Příští dopravní prostředek ke koupi?:-) (No, asi nebudu mít jen tak nervy na letecký průkaz, a ta cena tak dolů nepůjde:-).)
S vírníkem se létá, ale potkat ho lze i na silnici
Nicméně ten článek, nebo spíš přepis těch rozhovorů je totální lemplovina:
Vlastně to nebylo tak složité. „Vzali jsme tedy vírník, který sám o sobě létá, je certifikovaný a jenom jsme mu dali doplňkové zařízení, aby mohl jezdit po cestě. Je to tak první vírník, který se podařilo certifikovat, dostal značku a oficiálně může na cestu,“ doplňuje Březina. |
|
|
|
| A dnes je výročí kulaté...
Před 50 lety odstartoval vesmírný program Interkosmos.
Interkosmos o jedenáct let později umožnil Vladimíru Remkovi stát se prvním občanem jiného státu než SSSR a USA ve vesmíru (spekuluje se i o jisté kompenzaci za rok 1968, i když ČSSR byla po NDR druhým nejvyspělejším státem ze sovětských satelitů, vzhledem ke slovanské populaci a příslušnosti k vítězům 2. světové války preferovanější - východní Němec přišel na řadu jako třetí až po Polákovi)... Vedle občanů socialistických států a dalších spojenců SSSR (Indie, Sýrie, okupovaný Afghánistán) dostal dvakrát šanci i Francouz Jean-Loup Chrétien, roku 1982 první západoevropan ve vesmíru. První Britka roku 1991 letěla už mimo program...
Američané, jak koukám, nechali letět v raketoplánech do konce 80. let kromě svých občanů (narozených i v zahraničí) jen Kanaďana, Mexičana, Francouze, západního Němce a Saúda... |
|
|
|
| Pozemstan: Ano, i když ne kulaté... -) Dnes je tomu už 56 let od prvního letu člověka do vesmíru, a proto svět slaví Mezinárodní den kosmonautiky...
Kosmo klub pořádá v pražské kavárně AdAstra tradiční Yuri's Night.
Také je tomu 36 let od prvního vesmírného letu amerického reketoplánu (Columbia)...
|
|
|
|
| Pozemstan: Dnes by malo byť aj nejaké výročie, pokiaľ sa nemýlim:) |
|
|
|
| Marshall: Zajímavé!
Pokud jde o materiál padáku Sojuzu, nalezl jsem jen zmínky, že jde o hedvábí, ale netuším, zda pravé, nebo jde jen o obecný termín pro materiál padáku - "padákové hedvábí/parachute silk", ale hledal jsem jen krátce a mimo ruskojazyčné zdroje.
Lot 356 of 650: Flown -- Soyuz T5 Capsule Parachute Silk (3 pieces)
U verze TMA (2003) se také zmiňuje zlepšení padákového systému, které zřejmě platí i pro TMA-M a současnou a snad poslední verzi MS. V článku níže zmiňují mírné zvětšení záložního padáku u některých TMA a MS.
Tady padák Sojuzu rozebírají docela podrobně a, jestli to při letmém pohledu dobře chápu, snaží se vytvořit digitální model, který by napodobil i jeho medúzovité pulzování vlivem naplňování vzduchem. Přesné materiály neznají, ale jako dostatečný pro šňůry vidí i klasický polyamid...
Padáky připravované americké lodi Orion (jako u Apolla ve trojici) jsou z nylonu s provazy z kevlaru...
A Canopy of Confidence: Orion's Parachutes
Resp. tento informační leták uvádí jako materiál úvodních padáků 100% kevlar, u hlavních hybridní materiál kevlar/nylon...
U Apolla mělo jít o umělá vlákna nylon, dacron (tepelná ochrana), ale také ocel (některá zdvižná a spojovací lana)...
Artifact: Parachutes, Main and Pilot with Deployment Bag, Skylab 3 Apollo Command Module 117 (Flown)
Padákový systém bohužel sehrál roku 1967 tragickou úlohu při prvním pilotovaném letu Sojuzu, který skončil smrtí kosmonauta Vladimira Komarova. Hlavní padák se nevysunul a záložní se omotal kolem šňůr brzdicího padáku. Pak následovaly konstrukční změny...
Drtivý dopad. Nešťastný konec letu Vladimira Komarova |
|
|
|
| Sojuz MS-02 se vrátil domů
Ve druhém videu v článku jsou v čase 1:07:46 - 1:09:30 vidět vzácné záběry přistávajícího Sojuzu na padáku ve velké výšce (cca 12 minut před přistáním asi v 1:20:06), na kterých je patrný zlověstně vypadající kouř unikající z kabiny. Jak ale prozrazuje komentář od 1:09:15, jedná se o běžný proces vypouštění peroxidu vodíku z pohonného systému. V čase 1:09:53 - 1:10:00 je pak vidět odhození tepelného štítu, aby mohly fungovat brzdné motory pro měkké dosednutí, které se spustí až metr nad zemí a na záběrech přistání jsou vidět jako krátký záblesk prakticky v okamžiku dosednutí...
S.S.Enterprise: Velmi zajímavé! |
|
|
|
| Mvek, Marshall: Zajímavé. Zprvu jsem si říkal, že při výšce vody nad 10 metrů (1 atmosféra) by jim už voda po otevření spodního ventilu rychle odtekla pryč, ale druhé video s experimentem ukazuje. že by mohli mít první úsek třeba kratší než 10 m, a až po té po uzavření otevřít cestu výš. Fakt ale je, že v tehdejší době by byl asi problém ten ohromný tlak a také těsnění, ale, jak píše Mvek, asi by pomohlo větší množství ventilů (to by také zabránilo případnému až nebezpečnému zrychlení plovoucích kamenných bloků)... |
|
|
|
| leena: Pěkné! Tady je i video s oběma starty i přistáními, ale z druhého přistání jsou vlivem výpadku zachyceny de facto jen statické snímky prázdné plošiny a poté již právě se stojícím prvním stupněm... |
|
|
|
|
HLAVNÍ STRÁNKA
UŽIVATELÉ
[ DISKUZNÍ FÓRA ] VYHLEDÁVÁNÍ
STATISTIKY
AKCE
NASTAVENÍ
FAQ
ARCHÍV
|