vvvv Přeskočit vvvv záhlaví vvvv dolů vvvv
Toto fórum je věnováno všem se zájmem o astronomii, kosmonautiku, průzkum vesmíru, ale i pokrok v dalších (přírodo) vědních oborech. 1. února 2011 bylo vyčleněno z fóra o mezinárodní situaci a politice a zároveň převzalo zaměření na širší vědu z dnes již čistě počítačově-technického fóra. Nutno připomenout, že toto fórum navazuje na StarNETu na ještě delší tradici, např. fórum Průzkum vesmíru v současné době.
Stejně jako v každé svobodné společnosti by i zde měla být ve skutky proměněna následující slova: "Pane, nesouhlasím s tím, co říkáte, ale do smrti budu hájit vaše právo to vyslovit."
(shrnutí postojů Françoise-Marie Aroueta alias Voltairea podle Evelyn Beatrice Hall(ové) alias Stephena G. Tallentyrea)
Vybrané současné vesmírné mise a novinky:
  
Aktuální přehled sond ve Sluneční soustavě | Sondy Voyager | Parker Solar Probe u Slunce | InSight pronikající pod povrch Marsu, doprovázena dvěma prvními meziplanetární cubesaty Mars Cube One (MarCO), které proletěly kolem Marsu | První část mise ExoMars (TGO) u Marsu | Akatsuki po pěti letech konečně na orbitě Venuše | New Horizons po průletu soustavou Pluta u tělesa Kuiperova pásu Ultima Thule | Rosetta na orbitě komety 67P/Churyumov-Gerasimenko s dosdu funkčním výsadkem Philae na povrchu | Dawn na orbitě trpasličí planetě Ceres, viz i tady | MAVEN na orbitě Marsu | MOM - Mangalján (Mangalyaan) na orbitě Marsu | Juno na orbitě Jupiteru, viz i zde | Její „společník“ IKAROS – první úspěšná sluneční plachetnice, viz i tady | Astrometrická observatoř Gaia u libračního bodu L2 soustavy Země-Slunce | Čchang-e 3 (Chang'e 3) a vozítko Jutu (Yutu) na Měsíci, viz i tady a zde | MSL – rover Curiosity – na Marsu | Dvojice sond ARTEMIS u Měsíce v libračních bodech soustavy Země-Měsíc, viz i tady a zde | LRO na orbitě Měsíce, viz i tady, snímky míst přístání lodí Apollo a diskusi | Mars Express na orbitě Marsu | MRO na orbitě Marsu | Mars Odyssey na orbitě Marsu | Rovery MER na povrchu Marsu – Opportunity dosud funkční | Cassini skončila v atmosféře Saturnu | SDO zkoumající Slunce od Země | Dvojice sond Stereo na orbitě Slunce | SOHO zkoumající Slunce z libračního bodu L1 soustavy Země-Slunce | ACE zkoumající z bodu L1 částice slunečního větru a meziplanetární hmoty | WIND zkoumající z bodu L1 sluneční vítr, viz i data ze sondy „téměř“ v reálném čase | Seznam funkčních sond ve Sluneční soustavě, které opustily orbitu Země (včetně měsíčních sond) | Seznam sond v libračních bodech soustavy Země-Slunce | Seznam vesmírných observatoří
Další informace:
Harmonogram startů raket k ISS
Zajímavé odkazy z astronomie a kosmonautiky:
NASA |
Multimedia, snímky, online vysílání apod. |
Mise NASA |
ISS |
Přelety a pozice družic a sond |
Úkazy na obloze |
Vesmírné encyklopedie |
Vesmírné zpravodajství a informace (ČR+SR) |
Průvodci, návody pro astronomické začátečníky i pokročilé |
Fotografie a zprávy z pozorování amatérů |
Mezinárodní a zahraniční astronomické instituce a kosmické agentury včetně české |
Sluneční aktivita |
Zahraniční servery o událostech z astronomie a kosmonautiky |
Mapy kosmických těles |
Virtuální planetária a další astronomický či vesmírný SW
Zajímavé odkazy na informace o Zemi:
Virtuální glóby |
Virtuální online mapy světa, vyhledávače míst na Zemi |
Encyklopedie, databáze
^^^^ Přeskočit ^^^^ záhlaví ^^^^ nahoru ^^^^ |
|
|
| | | Mvek: to bych řekl, že na zemi popř. na mnohem bližším měsící taky bude možné něco najít a nebude kvůli tomu nutné létat až někam dopryč... |
|
|
|
| | Když jsem tak četl Cesta na Mars je nesmysl..., tak kromě toho, že s tím celkem souhlasím (tedy s tím Marsem), tak mě napadlo, jsou nějaké realistické plány třeba na stanici v pásu asteroidů?
To by mi přišlo jako logičtější mezistupeň, že tam třeba půjde objevit cenné suroviny (a třeba nic moc zajímavého). |
|
|
|
| | | Mvek: Jasně, u warpu také zmiňují problém s tím, že by umožňoval cesty časem, i když to tam myslím dále nevysvětlují (a způsoby známé z ST asi nemysleli)... |
|
|
|
| | Pozemstan: Tak ale právě tu červí díru vlastně berou jako jeden z pohonů. A zmiňují o myslím i u warpu.
Ale jinak právě, to je ten problém, jak by se to mělo chovat. Nicméně pro sci-fi dveře otevřené různým interpretacím... |
|
|
|
| | Mvek: Jestli myslíš ten paradox s červí dírou vedoucí na palubu lodi, tak to tam popisují i "jen" s podsvětelnou rychlostí, kdy se projevují relativistické důsledky, ale možná by to šlo i s warpem, byť ten předpokládá pohyb mimo prostor, takže by napojení červí díry bylo asi složitější.
Sám jsem uvažoval o něčem podobném - vesmírné sondě, která by se téměř rychlostí c vydala třeba i mimo naši Galaxii, vyfotila ji shora, aby se dala dobře zmapovat, apod. Sonda by plula třeba statisíce až miliony let, ale na palubě by uplynulo třeba jen několik sekund či hodin. Výsledky by tak už za tu krátkou dobu mohla poslat červí dírou zpět na Zem - z jejího úhlu pohledu do dávné minulosti.
Ale teď si říkám jestli by to tak skutečně fungovalo, jestli by se prostě pohled červí dírou ze Zěmě na druhou stranu nezpomalil tak, že by sonda či v tom článku pilotka jakoby zamrzla, a byla sledovatelná po celé ty roky/tisíce let... Ale u červí díry se asi předpokládá, že spojí obě místa "stejně rychlým" časem. Při tak velkém rozdílu by to ale možná vytvářelo nějaké nebezpečné napětí v prostoročase, nevím... |
|
|
|
| | Mvek:
na který asi málokdo z nás pomyslel, týkající se obecně cestování "nadsvětelnou" rychlostí.
Mluv sám za sebe... ;-) a :-p
Koukám, že budu muset začít zase někde publikovat... |
|
|
|
| | Pozemstan:
A s tím souvisejí i až startrekovské implikace...
Budeme létat skrz červí díry nebo s warpovým pohonem?
Obsáhlý článek, který se laikovi hodí pro určitou představu o problematice. Zajímavý je hlavně ten časový paradox, na který asi málokdo z nás pomyslel, týkající se obecně cestování "nadsvětelnou" rychlostí.
Poznamenávám si, může se hodit pro sci-fi psaní. |
|
|
|
| | | Pozemstan: ano, koukal sem. |
|
|
|
| | | Pozemstan: Souhlas, hledat příčinu jen v trávení času online je omezené. A s tvé spekulace mi sedí. |
|
|
|
| | Mvek: Zajímavé. Často se říká (říkalo), jak je dnešní mládež dospělejší než před lety, ale ve skutečnosti i vlivem internetu a různých forem zábavy může docházet spíše k tomu, že déle zůstává dětmi, nebo ani na reálný život "nemá čas". Místo vyvráceného vlivu mimoškolních aktivit a domácích prací bych ale spíše hleděl na vliv prodloužení doby vzdělání, celkové odkládání různých životních situací jako zakládání rodiny vlivem druhého demografického přechodu, upřednostnění kariéry atd. Ano, jde o vlivy současné společenské a kulturní atmosféry. Možná je to spojeno i s větší "sekuritizací" společnosti, zaváděním všemožných kontrol nejen z důvodů hrozby terorismu. V USA jsou tyto trendy ještě výraznější než v často u nás kritizované EU. Málokdo (i v rodinách) si tam asi dovolí nalít nezletilému (i když tuším, že konzumace alkoholu je povolena až od 21 let)...
Např. tento sociologický článek o postavení afroameričanů zmiňuje, jak se v USA v posledních desetiletích zpřísnily tresty např. i za drogové delikty (nevím, zda i konzumaci a podávání alkoholu) apod.
Daniel Prokop: Úvod do praktické sociologie: Temné stíny amerického vězeňství |
|
|
|
| | S.S.Enterprise: O tom slyším poprvé. Nevím, jak je ten zdroj spolehlivý. Koukám, že článek už je přes 2 roky starý a např. na Kosmo.cz a Kosmonautix.cz jsem o tom zmínku nenašel. Tady onu firmu United Space Structures zmiňují, ale uvedená doména už zjevně není v jejích rukou. Jak jsem zběžně Googloval, zpráva se šířila hlavně v březnu a dubnu 2015, spíše v bulváru, a třeba na webu Forbesu jen od jejich externího přispěvatele: Deep Space Exploration Will Demand Artificial Gravity. Zjevně se snažili pro svůj design získat investory.
O (slabší) umělé gravitaci se uvažovalo už při plánech ISS/Alphy, ale nakonec to realizováno nebylo. Oproti současným stanicím by to byl velký kvalitativní skok, navíc designově blízký ST (ovšem koncepcí a rozměry spíše podobný, byť ještě většímu, Babylonu 5). -)
Stanice tak velkých rozměrů ale bude velkou výzvou. Zatím největší nemodulární stanicí byla Skylab, vycházející z horního stupně Saturnu V, s rozměry válce o průměru 6,6 m a celkové délce (i s připojenou užší přechodovou komorou a stykovacím uzlem) 25 m. Tady má jít i ve zkušební verzi o válec s průměrem 30 m, což skutečně nejde ani největšími raketami vyslat na orbitu v celku, pokud by nešlo o nafukovací modul, jaké vyvíjí i ve spolupráci s NASA a již na ISS vyzkoušela firma Bigelow, ale tady tedy chtějí použít montážní roboty. Zní to hodně ambiciózně, ale obávám se, že na rozdíl od jiných amerických vesmírných soukromých firem se v tomto případě jedná spíše o bublinu, která již zřejmě praskla... |
|
|
|
| | Telemachus Rhade: To ano, název byl oznámen již před dohodou o spolupráci s Rusy, což je mimochodem oproti ISS pokrok, resp. možná ukázka oslabení ruské pozice. ISS, jak známo, chtěli Američané nazvat Alpha (samostatný projekt se jmenoval Freedom), ale Rusové to odmítli, protože to evokovalo mylný dojem, že jde o první stanici. Sami snad navrhovali "Atlant", a tak nakonec zůstalo jen označení ISS/MKS. I nyní se ale myslím čekalo, i vzhledem k napjatým vztahům, že Rusko postaví spíše vlastní stanici a nebo odtrhne své moduly z ISS, což ale nelze zcela vyloučit. DSG bude budována souběžně s ještě dosluhující ISS...
Jinak, ještě dva dny lze posílat ESA/ČKK návrhy projektů vědeckého výzkumu na Deep Space Gateway...
Evropská kosmická agentura hledá nápady na vědecké využití stanice Deep Space Gateway
Viz i Kosmo.cz
Když vše půjde dobře, stavba začne již při prvním pilotovaném letu lodi Orion roku 2022...
SLS a Orion začnou stavět stanici u Měsíce
U DSG má být sestavena loď k Marsu Deep Space Transport.
Deep Space Gateway to Open Opportunities for Distant Destinations
Jinak termín Deep Space je již ustálený termín používaný NASA docela často, třeba i pro její komunikační síť DSN (Deep Space Network), jejíž aktivitu (komunikaci s jednotlivými sondami) lze sledovat online. |
|
|
|
|
HLAVNÍ STRÁNKA
UŽIVATELÉ
[ DISKUZNÍ FÓRA ]
VYHLEDÁVÁNÍ
STATISTIKY
AKCE
NASTAVENÍ
FAQ
ARCHÍV
|
