Trekkies.cz StarTrek.cz Sickbay CZ Kontinuum FANBASE WARP TrekCORE TrekCollective Memory Alpha Memory Beta Ex Astris Scientia Treknews.de


 

   DISKUSNÍ FÓRA

 
 REGISTRACE
 
Nick: 
Heslo: 
  
 Zaslání hesla
 

3) Obecná témata => Vesmír a věda

Spravuje: Pozemstan
Počet příspěvků: 1578

vvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvv


Toto fórum je věnováno všem se zájmem o astronomii, kosmonautiku, průzkum vesmíru, ale i pokrok v dalších (přírodo) vědních oborech. 1. února 2011 bylo vyčleněno z fóra o mezinárodní situaci a politice a zároveň převzalo zaměření na širší vědu z dnes již čistě počítačově-technického fóra. Nutno připomenout, že toto fórum navazuje na StarNETu na ještě delší tradici, např. fórum Průzkum vesmíru v současné době.

Stejně jako v každé svobodné společnosti by i zde měla být ve skutky proměněna následující slova: "Pane, nesouhlasím s tím, co říkáte, ale do smrti budu hájit vaše právo to vyslovit."
(shrnutí postojů Françoise-Marie Aroueta alias Voltairea podle Evelyn Beatrice Hall(ové) alias Stephena G. Tallentyrea)

Vybrané současné vesmírné mise a novinky:
Loď Sojuz MS-05, která 28.7.2017 odstartovala a dopravila na ISS zbytek 52. a od září 2017 základ 53. mise na ISS ve složení (zelva): Paolo Angelo Nespoli (ESA, Itálie), Sergej Nikolajevič Rjazanskij (Roskosmos, velitel lodi) a Randolph James „Randy“ Bresnik (NASA, velitel 53. expedice)53. expedice na ISS v současném složení - zleva: letoví inženýři Joe Acaba (NASA), Alexandr Misurkin (Roskosmos), Mark Vande Hei (NASA), Sergej Rjazanskij (Roskosmos), velitel mise Randy Bresnik (NASA) a letový inženýr Paolo Nespoli (ESA)Loď Sojuz MS-06, která večer 12.9.2017 odstartovala a ráno 13.9.2017 dopravila na ISS zbytek 53. a od prosince 2017 základ 54. mise na ISS ve složení (zelva): Joseph Michael „Joe“ Acaba (NASA), Alexandr Alexandrovič Misurkin (Roskosmos, velitel lodi a budoucí velitel 54. expedice), Mark Thomas Vande Hei (NASA)
Sondy Voyager | První část mise ExoMars u Marsu | Akatsuki po pěti letech konečně na orbitě Venuše | New Horizons po průletu soustavou Pluta směřující k dalším tělesům Kuiperova pásu | Rosetta na orbitě komety 67P/Churyumov-Gerasimenko s dosdu funkčním výsadkem Philae na povrchu | Dawn na orbitě trpasličí planetě Ceres, viz i tady | MAVEN na orbitě Marsu | MOM - Mangalján (Mangalyaan) na orbitě Marsu | Juno na orbitě Jupiteru, viz i zde | Její „společník“ IKAROS – první úspěšná sluneční plachetnice, viz i tady | Astrometrická observatoř Gaia u libračního bodu L2 soustavy Země-Slunce | Čchang-e 3 (Chang'e 3) a vozítko Jutu (Yutu) na Měsíci, viz i tady a zde | MSL – rover Curiosity – na Marsu | Dvojice sond ARTEMIS u Měsíce v libračních bodech soustavy Země-Měsíc, viz i tady a zde | LRO na orbitě Měsíce, viz i tady, snímky míst přístání lodí Apollo a diskusi | Mars Express na orbitě Marsu | MRO na orbitě Marsu | Mars Odyssey na orbitě Marsu | Rovery MER na povrchu Marsu – Opportunity dosud funkční | Cassini skončila v atmosféře Saturnu | SDO zkoumající Slunce od Země | Dvojice sond Stereo na orbitě Slunce | SOHO zkoumající Slunce z libračního bodu L1 soustavy Země-Slunce | ACE zkoumající z bodu L1 částice slunečního větru a meziplanetární hmoty | WIND zkoumající z bodu L1 sluneční vítr, viz i data ze sondy „téměř“ v reálném čase | Seznam funkčních sond ve Sluneční soustavě, které opustily orbitu Země (včetně měsíčních sond) | Seznam sond v libračních bodech soustavy Země-Slunce | Seznam vesmírných observatoří
Další informace: Harmonogram startů raket k ISS
Zajímavé odkazy z astronomie a kosmonautiky: NASA | Multimedia, snímky, online vysílání apod. | Mise NASA | ISS | Přelety a pozice družic a sond | Úkazy na obloze | Vesmírné encyklopedie | Vesmírné zpravodajství a informace (ČR+SR) | Průvodci, návody pro astronomické začátečníky i pokročilé | Fotografie a zprávy z pozorování amatérů | Mezinárodní a zahraniční astronomické instituce a kosmické agentury včetně české | Sluneční aktivita | Zahraniční servery o událostech z astronomie a kosmonautiky | Mapy kosmických těles | Virtuální planetária a další astronomický či vesmírný SW
Zajímavé odkazy na informace o Zemi: Virtuální glóby | Virtuální online mapy světa, vyhledávače míst na Zemi | Encyklopedie, databáze

^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^

Autor:  Text:     
Nejnovější   Novější 3 - 22 / 1578Starší   Nejstarší

Marshall - 10. listopad 2017 23:08sipka
ZAMĚŘIT
Marshall
Pozemstan: jj, jsem zítra v práci 14-18
Pozemstan - 10. listopad 2017 23:01sipka
ZAMĚŘIT
Pozemstan
Přednáška astrofyzika Richarda Wünsche "V Mléčné dráze oblačno, s občasnými přeháňkami kovového deště" byla docela zajímavá. Ukázal sice spíše věci známé z webů o astronomii či např. z časopisu Letectví a kosmonautika (létající observatoř SOFIA), ale podal je více do hloubky a zároveň komplexně a vzhledem k naší Galaxii i celému vesmíru. Pokud jde o vznik astrofyzikálních "kovů" a "skutečných" kovů zmíněný v poradně, také tam došlo v diskusi na zmínku nedávno díky gravitačním vlnám pozorovaných srážek neutronových hvězd, což může být vedle supernov další zdroj těžších (neastronomicky) kovových prvků...

Jeden mladší astronom nás poté zavedl do budovy Astronomického ústavu AVČR, kde jsme mohli sledovat na monitoru na konci chodby s mnoha astronomickými fotografiemi efekt černé díry na vlastním těle.

Přestože byla zatažená obloha, známý astronom Pavel Suchan nás poté ještě pustil ven pod kopuli, kde jsme mohli ze střešní terasy pozorovat malým refraktorovým dalekohledem alespoň Pražský hrad... -) Zítra prý bude možno pozorovat větším dalekohledem z kopule Slunce, i když momentálně bohužel beze skvrn.
Pozemstan - 10. listopad 2017 16:37sipka
ZAMĚŘIT
Pozemstan
Nevím, zda jsou zapojeny i ústavy, kde působí Zephram a Marshall, ale na mnoha vědeckých pracovištích po celém Česku tento víkend vrcholí Týden vědy a techniky. Dny otevřených dveří probíhají např. dnes a zítra také v Astronomickém ústavu AVČR v Praze na Spořilově.
Pozemstan - 28. říjen 2017 19:19sipka
ZAMĚŘIT
Pozemstan
Naši soustavu navštívilo těleso odjinud, vědci jeho putování zachytili vůbec poprvé.
Vetřelec! Ve Sluneční soustavě se možná pohybuje cizí kometa.
Small Asteroid or Comet 'Visits' from Beyond the Solar System
Mvek - 18. říjen 2017 20:46sipka
ZAMĚŘIT
Mvek
Nevím kam s tím, do fotek to nepatří, tak asi sem, týká se to optiky.
Nejlepší optické iluze (Živě.cz)
Většinu jsem už znal, ale některé oslní i provedením. A na toho dinosaura koukajícího se po divákovi, si budu muset najít nějaký zdrojový obrázek, abych si to někdy vyrobil.
Pozemstan - 13. říjen 2017 14:35sipka
ZAMĚŘIT
Pozemstan
Poněkud přehnaný titulek...
Čínská orbitální stanice se vymkla kontrole, Zemi zasype až 100kilovými šrapnely.

Snad to dopadne lépe...
1979: When Skylab fell to earth
1978: Soviet nuclear satellite crashes in Canadian North
AVip - 13. říjen 2017 06:26sipka
ZAMĚŘIT
AVip
Lt.Shark: No jéje... šance, že by uhlovodíky došly tam, se limitně blíží 0. A vše 100% přírodní - ale žerty stranou, průmysl založených na uhlovodících bude existovat nejspíš vždycky (je tu jen otázka jeho rozsahu, ale asi si nelze představit, že by se jakákoli civilizace byla ochotna zcela vzdát umělých hmot atp.) a Titan bude jedno z nejlepších umístění pro něj...
Lt.Shark - 12. říjen 2017 22:38sipka
ZAMĚŘIT
Lt.Shark
AVip:
Saturn, který má navíc největší ropné naleziště ve Sluneční Soustavě (Titan) ?

Mvek - 12. říjen 2017 09:23sipka
ZAMĚŘIT
Mvek
Popravdě, když jsem napsal pás asteroidů, tak aniž bych to upřesnil, představil jsem si základnu v kosmu velmi blízko asteroidům, která by tedy vysílala těžařské lodě nebo roboty k různým asteroidům... Ale asi jsem přece jen o století dál:-).
Pozemstan - 12. říjen 2017 00:00sipka
ZAMĚŘIT
Pozemstan
Mvek: Tak třeba Jiří Grygar se svého času stavěl i proti ISS coby drahé a zbytečné "stavebnici Merkur" ve vesmíru, a také, jako řada dalších vědců, logicky upřednostňuje roboty, tj. automatické sondy. Přesto myslím, by se lidstvo nemělo bránit činnosti "na všech frontách". Argumentace, že se máme raději zaměřit na problémy na Zemi je poněkud (nejen doslova) přízemní... Podle mě nemusíme věřit v zánik života na Zemi, a přesto myšlenka expanze lidstva v rámci Sluneční soustavy není úplně špatný nápad, nýbrž logický vývojový krok - ovšem až to umožní technologie včetně třeba magnetických štítů proti vesmírnému záření, i když konkurence robotů bude velká...

Mars možná není tak zajímavý, i když má ve své kůře např. železo, hořčík a hliník - ovšem to platí i o Měsíci... Jak ale píše i ten článek, i přes svou nehostinnost je to po Zemi pro člověka nejpřívětivější prostředí (možná spolu s vyššími vrstvami atmosféry Venuše, kde by se mohly vznášet základny na vzducholodích, ale nemohly by se na rozdíl od Měsíce či Marsu před radiací "zahrabat" pod povrch).

Asteroidy (i přes zase až příliš slabou gravitaci) nebo Měsíc jsou jinak místy, kde lze přistát mnohem snáze než na Marsu. Na Marsu situaci komplikuje atmosféra, která je dost hustá na to, aby přistávací modul potřeboval tepelný štít, a zároveň tak řídká, že je hlavně u těžších těles obtížně použitelný padák. Aby byl účinný, musí být extrémně velký a fungovat někdy i při nadzvukové rychlosti...

Mimochodem, po sondě Dawn, která úspěšně z orbity studovala velké planetky Vesta a Ceres (vůbec největší, trpasličí planeta jako Pluto), NASA nyní chystá právě sondu PSYCHE ke kovovému (Ni-Fe) asteroidu (16) Psyche, jejíž termín letos uspíšila tak, že má startovat roku 2022 a cíle dosáhnout roku 2026.
NASA uspíšila termín startu sondy ke kovové planetce

Jinak radiace při samotné cestě na Mars by zřejmě, pokud by zrovna nedošlo k sluneční erupci směřující směrem k lodi či Marsu, i bez speciálních ochranných prostředků smrtelná nebyla, i když by zvýšila riziko rakoviny (a na Marsu by pak člověk musel např. zalézt pod povrch, možná do jeskyní).

Podle měření sondy Curiosity (denní dávka na Marsu odpovídá asi třetině přirozené roční dávky na Zemi) se odhaduje ozáření při krátkodobé misi na Mars a zpět 1 000 milisievertů (čtvrtina až osmina smrtelné dávky, polovina dávky, která, je-li jí člověk vystaven najednou v krátkém čase, může způsobit vážnou radiační otravu). Takové ozáření by mělo zvýšit riziko rakoviny o 5 %, přičemž maximální přípustné riziko pro NASA jsou 3 %, což je problém, pokud nebude vyvinuta účinná ochrana...
AVip - 10. říjen 2017 09:19sipka
ZAMĚŘIT
AVip
Mvek: Tak o tom žádná, ovšem v první fázi musí existovat vůbec nějaký pádný důvod, proč se tam vypravit s cílem tam (po)být déle, než několik dnů/týdnů.
Mvek - 10. říjen 2017 09:14sipka
ZAMĚŘIT
Mvek
AVip: Tak pochopitelně jsem o pásu přemýšlel z důvodu materiálu na konstrukci přímo ve vesmíru pro další expanzi atd. Pro vyšší soběstačnost základny.
AVip - 09. říjen 2017 21:26sipka
ZAMĚŘIT
AVip
Na Měsíci je Helium-3, což je z průmyslového hlediska poměrně zajímavá substance.

Co se pásu asteroidů týče, to je problém, protože uhlíkaté chondrity nejsou nic extra zajímavého, byť sem tam některý asteroid podle všeho obsahuje i železo a spol. (ovšem jestli by se to vyplatilo vozit, toť otázka č. 2)

Jupiter má zajímavé měsíce se spoustou vody a možností života, dtto. Saturn, který má navíc největší ropné naleziště ve Sluneční Soustavě (Titan).

Mars je bohužel zajímavý jen jako přestupní stanice, není na něm nic, co by stálo za řeč, se obávám, nemá žádnou "killer app" pro průmysl ani nic jiného.
S.S.Enterprise - 09. říjen 2017 21:19sipka
ZAMĚŘIT
S.S.Enterprise
Mvek: to bych řekl, že na zemi popř. na mnohem bližším měsící taky bude možné něco najít a nebude kvůli tomu nutné létat až někam dopryč...
Mvek - 09. říjen 2017 15:10sipka
ZAMĚŘIT
Mvek
Když jsem tak četl Cesta na Mars je nesmysl..., tak kromě toho, že s tím celkem souhlasím (tedy s tím Marsem), tak mě napadlo, jsou nějaké realistické plány třeba na stanici v pásu asteroidů?
To by mi přišlo jako logičtější mezistupeň, že tam třeba půjde objevit cenné suroviny (a třeba nic moc zajímavého).
S.S.Enterprise - 05. říjen 2017 16:29sipka
ZAMĚŘIT
S.S.Enterprise
Nová sluchátka od Googlu simultánně tlumočí do 40 jazyků včetně češtiny
S.S.Enterprise - 05. říjen 2017 15:41sipka
ZAMĚŘIT
S.S.Enterprise
S Marsem koketuje i Lockheed Martin, jeho plány jsou realističtější než Muskovy
Pozemstan - 04. říjen 2017 23:16sipka
ZAMĚŘIT
Pozemstan
Mvek: Jasně, u warpu také zmiňují problém s tím, že by umožňoval cesty časem, i když to tam myslím dále nevysvětlují (a způsoby známé z ST asi nemysleli)...
Mvek - 04. říjen 2017 23:02sipka
ZAMĚŘIT
Mvek
Pozemstan: Tak ale právě tu červí díru vlastně berou jako jeden z pohonů. A zmiňují o myslím i u warpu.

Ale jinak právě, to je ten problém, jak by se to mělo chovat. Nicméně pro sci-fi dveře otevřené různým interpretacím...
Pozemstan - 04. říjen 2017 22:50sipka
ZAMĚŘIT
Pozemstan
Mvek: Jestli myslíš ten paradox s červí dírou vedoucí na palubu lodi, tak to tam popisují i "jen" s podsvětelnou rychlostí, kdy se projevují relativistické důsledky, ale možná by to šlo i s warpem, byť ten předpokládá pohyb mimo prostor, takže by napojení červí díry bylo asi složitější.

Sám jsem uvažoval o něčem podobném - vesmírné sondě, která by se téměř rychlostí c vydala třeba i mimo naši Galaxii, vyfotila ji shora, aby se dala dobře zmapovat, apod. Sonda by plula třeba statisíce až miliony let, ale na palubě by uplynulo třeba jen několik sekund či hodin. Výsledky by tak už za tu krátkou dobu mohla poslat červí dírou zpět na Zem - z jejího úhlu pohledu do dávné minulosti.

Ale teď si říkám jestli by to tak skutečně fungovalo, jestli by se prostě pohled červí dírou ze Zěmě na druhou stranu nezpomalil tak, že by sonda či v tom článku pilotka jakoby zamrzla, a byla sledovatelná po celé ty roky/tisíce let... Ale u červí díry se asi předpokládá, že spojí obě místa "stejně rychlým" časem. Při tak velkém rozdílu by to ale možná vytvářelo nějaké nebezpečné napětí v prostoročase, nevím...

Nejnovější   Novější 3 - 22 / 1578Starší   Nejstarší
HLAVNÍ STRÁNKA

UŽIVATELÉ
DISKUZNÍ FÓRA ]
VYHLEDÁVÁNÍ
STATISTIKY
AKCE

NASTAVENÍ
FAQ
ARCHÍV

Sponzoruje KRAXNET spol. s r.o