vvvv Přeskočit vvvv záhlaví vvvv dolů vvvv
Toto fórum je věnováno všem se zájmem o astronomii, kosmonautiku, průzkum vesmíru, ale i pokrok v dalších (přírodo) vědních oborech. 1. února 2011 bylo vyčleněno z fóra o mezinárodní situaci a politice a zároveň převzalo zaměření na širší vědu z dnes již čistě počítačově-technického fóra. Nutno připomenout, že toto fórum navazuje na StarNETu na ještě delší tradici, např. fórum Průzkum vesmíru v současné době.
Stejně jako v každé svobodné společnosti by i zde měla být ve skutky proměněna následující slova: "Pane, nesouhlasím s tím, co říkáte, ale do smrti budu hájit vaše právo to vyslovit."
(shrnutí postojů Françoise-Marie Aroueta alias Voltairea podle Evelyn Beatrice Hall(ové) alias Stephena G. Tallentyrea)
Vybrané současné vesmírné mise a novinky:
  
Aktuální přehled sond ve Sluneční soustavě | Sondy Voyager | Parker Solar Probe u Slunce | InSight pronikající pod povrch Marsu, doprovázena dvěma prvními meziplanetární cubesaty Mars Cube One (MarCO), které proletěly kolem Marsu | První část mise ExoMars (TGO) u Marsu | Akatsuki po pěti letech konečně na orbitě Venuše | New Horizons po průletu soustavou Pluta u tělesa Kuiperova pásu Ultima Thule | Rosetta na orbitě komety 67P/Churyumov-Gerasimenko s dosdu funkčním výsadkem Philae na povrchu | Dawn na orbitě trpasličí planetě Ceres, viz i tady | MAVEN na orbitě Marsu | MOM - Mangalján (Mangalyaan) na orbitě Marsu | Juno na orbitě Jupiteru, viz i zde | Její „společník“ IKAROS – první úspěšná sluneční plachetnice, viz i tady | Astrometrická observatoř Gaia u libračního bodu L2 soustavy Země-Slunce | Čchang-e 3 (Chang'e 3) a vozítko Jutu (Yutu) na Měsíci, viz i tady a zde | MSL – rover Curiosity – na Marsu | Dvojice sond ARTEMIS u Měsíce v libračních bodech soustavy Země-Měsíc, viz i tady a zde | LRO na orbitě Měsíce, viz i tady, snímky míst přístání lodí Apollo a diskusi | Mars Express na orbitě Marsu | MRO na orbitě Marsu | Mars Odyssey na orbitě Marsu | Rovery MER na povrchu Marsu – Opportunity dosud funkční | Cassini skončila v atmosféře Saturnu | SDO zkoumající Slunce od Země | Dvojice sond Stereo na orbitě Slunce | SOHO zkoumající Slunce z libračního bodu L1 soustavy Země-Slunce | ACE zkoumající z bodu L1 částice slunečního větru a meziplanetární hmoty | WIND zkoumající z bodu L1 sluneční vítr, viz i data ze sondy „téměř“ v reálném čase | Seznam funkčních sond ve Sluneční soustavě, které opustily orbitu Země (včetně měsíčních sond) | Seznam sond v libračních bodech soustavy Země-Slunce | Seznam vesmírných observatoří
Další informace:
Harmonogram startů raket k ISS
Zajímavé odkazy z astronomie a kosmonautiky:
NASA |
Multimedia, snímky, online vysílání apod. |
Mise NASA |
ISS |
Přelety a pozice družic a sond |
Úkazy na obloze |
Vesmírné encyklopedie |
Vesmírné zpravodajství a informace (ČR+SR) |
Průvodci, návody pro astronomické začátečníky i pokročilé |
Fotografie a zprávy z pozorování amatérů |
Mezinárodní a zahraniční astronomické instituce a kosmické agentury včetně české |
Sluneční aktivita |
Zahraniční servery o událostech z astronomie a kosmonautiky |
Mapy kosmických těles |
Virtuální planetária a další astronomický či vesmírný SW
Zajímavé odkazy na informace o Zemi:
Virtuální glóby |
Virtuální online mapy světa, vyhledávače míst na Zemi |
Encyklopedie, databáze
^^^^ Přeskočit ^^^^ záhlaví ^^^^ nahoru ^^^^ |
|
|
| | Deep Space Gateway
... ale ve skutečnosti to bude maximálně jen Solar System Gateway... |
|
|
|
| | | Nj, v Č.B. by chtěl žít každý, i mimozemské mikroorganismy. |
|
|
|
| | | Pozemstan: je to taková fascinující představa, jak se takhle soustavy ostřelují v galaxii navzájem. Samozřejmě je nepravděpodobné zachycení života s přenos jinam ale kdoví. |
|
|
|
| | | Marshall: Mluv za Prahu... Severně od Mělníku bylo dohromady asi 15 minut slunce, a vichr. |
|
|
|
| | | Marshall: Dneska je to nějaké líné a když se dívám jak je venku hezky tak se ani nedivím :/ |
|
|
|
| | | Pozemstan: jj, jsem zítra v práci 14-18 |
|
|
|
| | Přednáška astrofyzika Richarda Wünsche "V Mléčné dráze oblačno, s občasnými přeháňkami kovového deště" byla docela zajímavá. Ukázal sice spíše věci známé z webů o astronomii či např. z časopisu Letectví a kosmonautika (létající observatoř SOFIA), ale podal je více do hloubky a zároveň komplexně a vzhledem k naší Galaxii i celému vesmíru. Pokud jde o vznik astrofyzikálních "kovů" a "skutečných" kovů zmíněný v poradně, také tam došlo v diskusi na zmínku nedávno díky gravitačním vlnám pozorovaných srážek neutronových hvězd, což může být vedle supernov další zdroj těžších (neastronomicky) kovových prvků...
Jeden mladší astronom nás poté zavedl do budovy Astronomického ústavu AVČR, kde jsme mohli sledovat na monitoru na konci chodby s mnoha astronomickými fotografiemi efekt černé díry na vlastním těle.
Přestože byla zatažená obloha, známý astronom Pavel Suchan nás poté ještě pustil ven pod kopuli, kde jsme mohli ze střešní terasy pozorovat malým refraktorovým dalekohledem alespoň Pražský hrad... -) Zítra prý bude možno pozorovat větším dalekohledem z kopule Slunce, i když momentálně bohužel beze skvrn. |
|
|
|
| | Nevím kam s tím, do fotek to nepatří, tak asi sem, týká se to optiky.
Nejlepší optické iluze (Živě.cz)
Většinu jsem už znal, ale některé oslní i provedením. A na toho dinosaura koukajícího se po divákovi, si budu muset najít nějaký zdrojový obrázek, abych si to někdy vyrobil. |
|
|
|
| | | Lt.Shark: No jéje... šance, že by uhlovodíky došly tam, se limitně blíží 0. A vše 100% přírodní - ale žerty stranou, průmysl založených na uhlovodících bude existovat nejspíš vždycky (je tu jen otázka jeho rozsahu, ale asi si nelze představit, že by se jakákoli civilizace byla ochotna zcela vzdát umělých hmot atp.) a Titan bude jedno z nejlepších umístění pro něj... |
|
|
|
| | AVip:
Saturn, který má navíc největší ropné naleziště ve Sluneční Soustavě (Titan) ?
|
|
|
|
| | | Popravdě, když jsem napsal pás asteroidů, tak aniž bych to upřesnil, představil jsem si základnu v kosmu velmi blízko asteroidům, která by tedy vysílala těžařské lodě nebo roboty k různým asteroidům... Ale asi jsem přece jen o století dál:-). |
|
|
|
| | Mvek: Tak třeba Jiří Grygar se svého času stavěl i proti ISS coby drahé a zbytečné "stavebnici Merkur" ve vesmíru, a také, jako řada dalších vědců, logicky upřednostňuje roboty, tj. automatické sondy. Přesto myslím, by se lidstvo nemělo bránit činnosti "na všech frontách". Argumentace, že se máme raději zaměřit na problémy na Zemi je poněkud (nejen doslova) přízemní... Podle mě nemusíme věřit v zánik života na Zemi, a přesto myšlenka expanze lidstva v rámci Sluneční soustavy není úplně špatný nápad, nýbrž logický vývojový krok - ovšem až to umožní technologie včetně třeba magnetických štítů proti vesmírnému záření, i když konkurence robotů bude velká...
Mars možná není tak zajímavý, i když má ve své kůře např. železo, hořčík a hliník - ovšem to platí i o Měsíci... Jak ale píše i ten článek, i přes svou nehostinnost je to po Zemi pro člověka nejpřívětivější prostředí (možná spolu s vyššími vrstvami atmosféry Venuše, kde by se mohly vznášet základny na vzducholodích, ale nemohly by se na rozdíl od Měsíce či Marsu před radiací "zahrabat" pod povrch).
Asteroidy (i přes zase až příliš slabou gravitaci) nebo Měsíc jsou jinak místy, kde lze přistát mnohem snáze než na Marsu. Na Marsu situaci komplikuje atmosféra, která je dost hustá na to, aby přistávací modul potřeboval tepelný štít, a zároveň tak řídká, že je hlavně u těžších těles obtížně použitelný padák. Aby byl účinný, musí být extrémně velký a fungovat někdy i při nadzvukové rychlosti...
Mimochodem, po sondě Dawn, která úspěšně z orbity studovala velké planetky Vesta a Ceres (vůbec největší, trpasličí planeta jako Pluto), NASA nyní chystá právě sondu PSYCHE ke kovovému (Ni-Fe) asteroidu (16) Psyche, jejíž termín letos uspíšila tak, že má startovat roku 2022 a cíle dosáhnout roku 2026.
NASA uspíšila termín startu sondy ke kovové planetce
Jinak radiace při samotné cestě na Mars by zřejmě, pokud by zrovna nedošlo k sluneční erupci směřující směrem k lodi či Marsu, i bez speciálních ochranných prostředků smrtelná nebyla, i když by zvýšila riziko rakoviny (a na Marsu by pak člověk musel např. zalézt pod povrch, možná do jeskyní).
Podle měření sondy Curiosity (denní dávka na Marsu odpovídá asi třetině přirozené roční dávky na Zemi) se odhaduje ozáření při krátkodobé misi na Mars a zpět 1 000 milisievertů (čtvrtina až osmina smrtelné dávky, polovina dávky, která, je-li jí člověk vystaven najednou v krátkém čase, může způsobit vážnou radiační otravu). Takové ozáření by mělo zvýšit riziko rakoviny o 5 %, přičemž maximální přípustné riziko pro NASA jsou 3 %, což je problém, pokud nebude vyvinuta účinná ochrana... |
|
|
|
|
HLAVNÍ STRÁNKA
UŽIVATELÉ
[ DISKUZNÍ FÓRA ]
VYHLEDÁVÁNÍ
STATISTIKY
AKCE
NASTAVENÍ
FAQ
ARCHÍV
|
