vvvv Přeskočit vvvv záhlaví vvvv dolů vvvv
Toto fórum je věnováno všem se zájmem o astronomii, kosmonautiku, průzkum vesmíru, ale i pokrok v dalších (přírodo) vědních oborech. 1. února 2011 bylo vyčleněno z fóra o mezinárodní situaci a politice a zároveň převzalo zaměření na širší vědu z dnes již čistě počítačově-technického fóra. Nutno připomenout, že toto fórum navazuje na StarNETu na ještě delší tradici, např. fórum Průzkum vesmíru v současné době.
Stejně jako v každé svobodné společnosti by i zde měla být ve skutky proměněna následující slova: "Pane, nesouhlasím s tím, co říkáte, ale do smrti budu hájit vaše právo to vyslovit."
(shrnutí postojů Françoise-Marie Aroueta alias Voltairea podle Evelyn Beatrice Hall(ové) alias Stephena G. Tallentyrea)
Vybrané současné vesmírné mise a novinky:
  
Aktuální přehled sond ve Sluneční soustavě | Sondy Voyager | Parker Solar Probe u Slunce | InSight pronikající pod povrch Marsu, doprovázena dvěma prvními meziplanetární cubesaty Mars Cube One (MarCO), které proletěly kolem Marsu | První část mise ExoMars (TGO) u Marsu | Akatsuki po pěti letech konečně na orbitě Venuše | New Horizons po průletu soustavou Pluta u tělesa Kuiperova pásu Ultima Thule | Rosetta na orbitě komety 67P/Churyumov-Gerasimenko s dosdu funkčním výsadkem Philae na povrchu | Dawn na orbitě trpasličí planetě Ceres, viz i tady | MAVEN na orbitě Marsu | MOM - Mangalján (Mangalyaan) na orbitě Marsu | Juno na orbitě Jupiteru, viz i zde | Její „společník“ IKAROS – první úspěšná sluneční plachetnice, viz i tady | Astrometrická observatoř Gaia u libračního bodu L2 soustavy Země-Slunce | Čchang-e 3 (Chang'e 3) a vozítko Jutu (Yutu) na Měsíci, viz i tady a zde | MSL – rover Curiosity – na Marsu | Dvojice sond ARTEMIS u Měsíce v libračních bodech soustavy Země-Měsíc, viz i tady a zde | LRO na orbitě Měsíce, viz i tady, snímky míst přístání lodí Apollo a diskusi | Mars Express na orbitě Marsu | MRO na orbitě Marsu | Mars Odyssey na orbitě Marsu | Rovery MER na povrchu Marsu – Opportunity dosud funkční | Cassini skončila v atmosféře Saturnu | SDO zkoumající Slunce od Země | Dvojice sond Stereo na orbitě Slunce | SOHO zkoumající Slunce z libračního bodu L1 soustavy Země-Slunce | ACE zkoumající z bodu L1 částice slunečního větru a meziplanetární hmoty | WIND zkoumající z bodu L1 sluneční vítr, viz i data ze sondy „téměř“ v reálném čase | Seznam funkčních sond ve Sluneční soustavě, které opustily orbitu Země (včetně měsíčních sond) | Seznam sond v libračních bodech soustavy Země-Slunce | Seznam vesmírných observatoří
Další informace:
Harmonogram startů raket k ISS
Zajímavé odkazy z astronomie a kosmonautiky:
NASA |
Multimedia, snímky, online vysílání apod. |
Mise NASA |
ISS |
Přelety a pozice družic a sond |
Úkazy na obloze |
Vesmírné encyklopedie |
Vesmírné zpravodajství a informace (ČR+SR) |
Průvodci, návody pro astronomické začátečníky i pokročilé |
Fotografie a zprávy z pozorování amatérů |
Mezinárodní a zahraniční astronomické instituce a kosmické agentury včetně české |
Sluneční aktivita |
Zahraniční servery o událostech z astronomie a kosmonautiky |
Mapy kosmických těles |
Virtuální planetária a další astronomický či vesmírný SW
Zajímavé odkazy na informace o Zemi:
Virtuální glóby |
Virtuální online mapy světa, vyhledávače míst na Zemi |
Encyklopedie, databáze
^^^^ Přeskočit ^^^^ záhlaví ^^^^ nahoru ^^^^ |
|
|
| | Tu rychlost světla chápu tak, že v každé inerciální soustavě se může objekt vč. fotonu šířit maximálně rychlostí c. Pokud ale 2 hmotné částice letí proti sobě, vzájemnou rychlost mají 2c a energie případné srážky by byla o to větší. Pokud z obou vyšleme světelný signál , tak ten se šíří vždy rychlostí c a to ve všech inerciáních soustavách (což tedy znamená, že když c je konst a vzdálenosti se také nemění, tak to co je v každé soustavě jinak je čas - rychlost běhu času).
Reliktní záření - vždy jsem si to představoval tak, že ve vzdalenosti, odkud k nám dochází reliktní záření vidíme velký třesk, resp první vzniklé fotony.. ale až díky této přednášce jsem si uvědomil, že rozměry velkotřeskoidní poolévky nejen, že vůbec neznáme, ale to co k nám jako reliktní záření dolétne jen záznam z dané vzdálenosti (což lze přepočíst na čas) a tedy každý den - týden - rok k nám doleí záznam z jiné doby/vzdálenosti - tj. plocha koule (která představuje 2D řez tehdejší hmotou) a každý den se poloměr této koule zvětšuje tak, že jejich složením za dlouhé časové období pozorovíní vlastné získáme jakýsi 3D obrázek o stavu hustoty vesmíru (resp zářící hmoty) v daném období... |
|
|
|
| | S.S.Enterprise 294290: Velice zajímavé! Překvapila mě např. v závěru zmínka běžného výskytu nadsvětelných rychlostí (bez šíření informace) i v zemské atmosféře. Věděl jsem jen o pohybu "prasátka", což myslím již bylo pozorováno např. v případech osvětlení nějaké plynové sféry pulzarem či jiným rotujícím zdrojem záření. Pokud si pamatuji na hodiny fyziky na gymplu, říkali nám, že i světlo z protijedoucích vlaků se bude stále šířit (ve vakuu) rychlostí c, nikoli c+rychlost zdroje. Prof. Kulhánek tam ale myslím uvedl i (vesmírný) příklad (mimo onen rotující "projektor"), kdy se právě rychlost pohybu zdroje počítá...
Také ale trochu nechápu argument, proč je možné stále pozorovat reliktní záření. Prof. Kulhánek upozorňoval, že se díváme do minulosti, což je jasné. Světlo k nám putuje nějakých 13,8 miliard let (zřejmě došlo po resp. v rámci "třesku" k "inflaci", takže se vesmír zvětšil), a to tedy považujeme za stáří vesmíru. Jenže pokud ono světlé období trvalo nějakých 400000 let, tak tedy máme štěstí, že se zrovna díváme ve šťastném "krátkém" časovém úseku 400000 let, po které ony reliktní fotony dorazily zrovna k nám? Nemůže být vesmír mnohem větší a starší, přičemž jen nevidíme za onu hranici? Ale pak by asi neplatil onen teoreticky zřejmě potvrzený úsek "pouhých" 400000 let (větší vesmír by ale třeba vznikal déle, nevím...) A nebo se prostě díky inflaci pozadí roztáhlo i za onen horizont tak, že bude stáří vesmíru signalizovat "navždy", bez ohledu na oněch 400000 let trvání "světla"?
S.S.Enterprise 294291: Ano, to je také zajímavé. Třetí díl je diskuse s oběma přednášejícími. Škoda, že tam nebyl a nezapojil se i prof. Kulhánek, který říkal, že je dnes velký třesk chápán jako celý úvodní časový úsek známé historie vesmíru, snad prvních 400 tisíc let, ne jen nějaký původní okamžik, a že extrapolace do jednoho bodu není nutně správná, resp. nekonečno je stejně jen teoretické. V diskusi je právě zmíněn velký třesk jako nekonečný bod... Myslím, že by měl co říci i k diskusi o (ne)možnosti univerzálního použití a ověření Einsteinových rovnic a přílišném zjednodušení skutečně testovaných odvozenin... Zajímavá je implikace, že neexistencí temné hmoty padá standardní kosmologický model včetně interpretace rudého posuvu, čímž ztrácíme možnost měřit vzdálenost a stáří galaxií... |
|
|
|
| | Bohužel žijeme v době, kdy jsou vlivem šíření nezměrného množství neověřených informací s vážnou tváří zpochybňovány samotné základy vědy. Ta je často v médiích prezentována jen jako jeden z mnoha rovnocenných "názorů". U některých velice komplexních otázek (nemluvě o společenských vědách) spolu skutečně může soupeřit i v rámci vědy více hypotéz či dosud nevyvrácených teorií, což pak možná v laicích vzbuzuje pochybnosti. Když ale pak zpochybňují i jasná fakta, táhnou svět do propasti resp. dávné minulosti...
Tady předkládají 100 "důkazů", že je Země placatá...
Placatá Země
ČRo uvedl diskusi mezi zastáncem placaté Země Vladimírem Bačou a astrofyzikem Jiřím Grygarem...
Přibývá lidí, kteří nevěří vědě, ale žvástům o placaté Zemi, všímá si Jiří Grygar |
|
|
|
| | | Mvek: no, taky se chytám jen částečně, ale ten článek není ani tak podrobnej aby vse vysvetlil a možnosti jen vyjmenovává |
|
|
|
| | O blockchainu a jeho využití v dalších aplikacích mimo platby, mluví v druhém dílu článku tady Lupa.cz. Kromě toho, že v prvním dílu vysvětlují zase princip (a ve druhém mi konečně doplnili některé mezery), tak zmiňují třeba i variaci na Uber, ale bez centrální autority atd.
Ty možnosti jsou fascinující. Horší je, že tomu běžný člověk těžko porozumí a spousta bude jen chápat princip, a tak bude závislý jen na tom, co o tom budou tvrdit jiní. |
|
|
|
| | | Taková malá noční odbočka (po večeři s kamarádkou, která se vrátila ze Srí Lanky). Jak říkal AVip... bylo tomu 100 let. Remembering Arthur C Clarke |
|
|
|
| | S.S.Enterprise: To je taky zmíněné v odkazu www.wired.com/story/bitcoin-global-warming/ co jsem dával do Poradny. Ale zabývají se tam tím, že tím by to narušilo tu nezávislost. Což ale narušuje i teď, když se vyplatí právě spojit do velkých uskupení počítajících transakce.
Nicméně někteří se tím zabývají.
Ale tenhle článek v češtině je úplně o něčem jiném. I když odměnu za výpočet tam také zmińují, takže asi v takovém praktickém využití blockchainu musí být také důkaz výpočetní silou, nebo něco podobného. |
|
|
|
| | Mvek:
ad Blockchain)
... spíš budu psát o kryptoměnách: chtělo by to nějak využít onen výpočetní výkon při těžení, aby ty počítače nepočítali jen nesmysly, ale aby produktem těžení byla i nějaká užitečná/použitelná informace... |
|
|
|
| | Nadšený článek spíše pro lidi IT políbené, ale týká se obecně dodavatelských řetězců v obchodování.
Blokchain může být budoucností SCM (systemonline.cz)
Docela je to zajímavé. Zvláště pro spotřebitele je vidina, že by si mohl snadno dohledat, odkud pochází daný výrobek, přes jaké články dodavatelského řetězce prošel, lákavá. Docela rád bych to videl v praxi, ale nedovedu si to zatím z takovéhoto článku představit. |
|
|
|
| | Chjo... škoda už nežije nebožtík A.C.Clarke, ten by určitě to patřičně okomentoval...
(nojo, pozítří by mu bylo 100 let, takže tohle berte i jako jakýsi "early reminder"...) |
|
|
|
|
HLAVNÍ STRÁNKA
UŽIVATELÉ
[ DISKUZNÍ FÓRA ]
VYHLEDÁVÁNÍ
STATISTIKY
AKCE
NASTAVENÍ
FAQ
ARCHÍV
|
