vvvv Přeskočit vvvv záhlaví vvvv dolů vvvv
Toto fórum je věnováno všem se zájmem o astronomii, kosmonautiku, průzkum vesmíru, ale i pokrok v dalších (přírodo) vědních oborech. 1. února 2011 bylo vyčleněno z fóra o mezinárodní situaci a politice a zároveň převzalo zaměření na širší vědu z dnes již čistě počítačově-technického fóra. Nutno připomenout, že toto fórum navazuje na StarNETu na ještě delší tradici, např. fórum Průzkum vesmíru v současné době.
Stejně jako v každé svobodné společnosti by i zde měla být ve skutky proměněna následující slova: "Pane, nesouhlasím s tím, co říkáte, ale do smrti budu hájit vaše právo to vyslovit."
(shrnutí postojů Françoise-Marie Aroueta alias Voltairea podle Evelyn Beatrice Hall(ové) alias Stephena G. Tallentyrea)
Vybrané současné vesmírné mise a novinky:
  
Aktuální přehled sond ve Sluneční soustavě | Sondy Voyager | Parker Solar Probe u Slunce | InSight pronikající pod povrch Marsu, doprovázena dvěma prvními meziplanetární cubesaty Mars Cube One (MarCO), které proletěly kolem Marsu | První část mise ExoMars (TGO) u Marsu | Akatsuki po pěti letech konečně na orbitě Venuše | New Horizons po průletu soustavou Pluta u tělesa Kuiperova pásu Ultima Thule | Rosetta na orbitě komety 67P/Churyumov-Gerasimenko s dosdu funkčním výsadkem Philae na povrchu | Dawn na orbitě trpasličí planetě Ceres, viz i tady | MAVEN na orbitě Marsu | MOM - Mangalján (Mangalyaan) na orbitě Marsu | Juno na orbitě Jupiteru, viz i zde | Její „společník“ IKAROS – první úspěšná sluneční plachetnice, viz i tady | Astrometrická observatoř Gaia u libračního bodu L2 soustavy Země-Slunce | Čchang-e 3 (Chang'e 3) a vozítko Jutu (Yutu) na Měsíci, viz i tady a zde | MSL – rover Curiosity – na Marsu | Dvojice sond ARTEMIS u Měsíce v libračních bodech soustavy Země-Měsíc, viz i tady a zde | LRO na orbitě Měsíce, viz i tady, snímky míst přístání lodí Apollo a diskusi | Mars Express na orbitě Marsu | MRO na orbitě Marsu | Mars Odyssey na orbitě Marsu | Rovery MER na povrchu Marsu – Opportunity dosud funkční | Cassini skončila v atmosféře Saturnu | SDO zkoumající Slunce od Země | Dvojice sond Stereo na orbitě Slunce | SOHO zkoumající Slunce z libračního bodu L1 soustavy Země-Slunce | ACE zkoumající z bodu L1 částice slunečního větru a meziplanetární hmoty | WIND zkoumající z bodu L1 sluneční vítr, viz i data ze sondy „téměř“ v reálném čase | Seznam funkčních sond ve Sluneční soustavě, které opustily orbitu Země (včetně měsíčních sond) | Seznam sond v libračních bodech soustavy Země-Slunce | Seznam vesmírných observatoří
Další informace:
Harmonogram startů raket k ISS
Zajímavé odkazy z astronomie a kosmonautiky:
NASA |
Multimedia, snímky, online vysílání apod. |
Mise NASA |
ISS |
Přelety a pozice družic a sond |
Úkazy na obloze |
Vesmírné encyklopedie |
Vesmírné zpravodajství a informace (ČR+SR) |
Průvodci, návody pro astronomické začátečníky i pokročilé |
Fotografie a zprávy z pozorování amatérů |
Mezinárodní a zahraniční astronomické instituce a kosmické agentury včetně české |
Sluneční aktivita |
Zahraniční servery o událostech z astronomie a kosmonautiky |
Mapy kosmických těles |
Virtuální planetária a další astronomický či vesmírný SW
Zajímavé odkazy na informace o Zemi:
Virtuální glóby |
Virtuální online mapy světa, vyhledávače míst na Zemi |
Encyklopedie, databáze
^^^^ Přeskočit ^^^^ záhlaví ^^^^ nahoru ^^^^ |
|
|
| | Nově stanovený čas startu je 21:45 SEČ. Raketa nesmí odstartovat ve 21:56, kdy by hrozila kolize s jiným vesmírným objektem.
Viz živé reportáže na Spaceflight Now a Kosmonautix.cz. |
|
|
|
| | | Čas startu Falconu Heavy je prý kvůli vysoké rychlosti větru posunut o hodinu, podle některých zdrojů až na 20:50 či 21:05 SEČ. |
|
|
|
| | | 8:13 - nejdelší ruská a 5. nejdelší vesmírná vycházka vůbec (3. na ISS)... |
|
|
|
| | | Stále ještě neuzavřeli poklop, takže již překročili ruský rekord, a teď se dohadují, jak dlouho předchozí rekord trval, takže to asi byl jejich cíl... -) |
|
|
|
| | Zephram: Ano, bylo to zmíněno i v pořadu Dobývání vesmíru. Družici vynesla spolu s někokika dalšími při svém prvním úspěšném startu novozelándsko-americká raketa Electron. Objekt prý má odrazivé plochy menší než např. družice Iridium, ale i tak by měl být dobře vidět pouhým okem... Jak koukám, Tebou odkazovaná stránka poskytuje i údaje o čase přeletů. Heavens-above.com bohužel, zdá se, přišlo o doménu... -(
Na ISS nyní už přes 7,5 hodiny probíhá ruská vesmírná vycházka, viz i přímý přenos (ale pomalu končí)... U skafandrů Orlan se uvádí základní doba podpory života 7 hodin, ale Rusové už na ISS byli "venku" i 8 hodin a 7 minut (Američané ve svých skafandrech i téměř 9 hodin)... |
|
|
|
| | Možná jste zaznamenali, start rakety Ariane 5 25.1. z kosmodromu Kourou provázely problémy. Řídicí středisko ztratilo telemetrii, osud dvou vynášených družic nebyl znám, i když se pak ukázalo, že jsou v pořádku na trochu jiné dráze, která ale nebrání jejich dosažení cílových pozic na dráze geostacionární. Nyní se ukazuje, že raketa pracovala správně, jen z nějakého důvod již takřka od startu letěla směrem o téměř 20° jižněji, než měla, zcela mimo stanovenou výseč...
Jak Ariane 5 utekla hrobníkovi z lopaty |
|
|
|
| | | Telemachus Rhade: Také je to jeden z momentů, u kterých si pamatuji, co jsem dělal. Byl jsem doma a snad spal, když k nám právě přijel strejda. Vybavuji si pohled z okna na jeho staré auto... |
|
|
|
| | Pozemstan:
Před 15 lety zahynulo sedm astronautů v troskách raketoplánu Columbia
Pamatuju si živě. Byli jsme tehdy na Párty pro DS9 na Proseku. |
|
|
|
| | Pozemstan:
Atmosférický metan v atmosféře Marsu vykazuje záhadné sezónní změny
I Marťani trpívají periodickou flatulencí... :-D
Pozemstan:
Sluneční soustava je možná výjimečná! Ostatní systémy mají větší řád
Pokud tohle odněkud sledují pánové Titius a Bode, tak se musí náramně dobře bavit... |
|
|
|
| | | S.S.Enterprise: Ano, pustil jsem si tu část s "nadsvětelnými rychlostmi" (tady od času 1:46:40) znovu a vlastně tam případ běžného pohybu fotonů nadsvětelnou rychlostí vůči sobě nezmiňuje, jen v případě rozpínání vesmíru... Také třeba tady od času 8:50 resp. od 10:10 uvádí, že ve všech inerciálních vztažných soustavách má světlo stejnou rychlost. Netušil jsem, že to vyplynulo už z Maxwellových rovnic z druhé poloviny 19. století, takže to bylo známo ještě před relativistickou fyzikou. |
|
|
|
| | Tu rychlost světla chápu tak, že v každé inerciální soustavě se může objekt vč. fotonu šířit maximálně rychlostí c. Pokud ale 2 hmotné částice letí proti sobě, vzájemnou rychlost mají 2c a energie případné srážky by byla o to větší. Pokud z obou vyšleme světelný signál , tak ten se šíří vždy rychlostí c a to ve všech inerciáních soustavách (což tedy znamená, že když c je konst a vzdálenosti se také nemění, tak to co je v každé soustavě jinak je čas - rychlost běhu času).
Reliktní záření - vždy jsem si to představoval tak, že ve vzdalenosti, odkud k nám dochází reliktní záření vidíme velký třesk, resp první vzniklé fotony.. ale až díky této přednášce jsem si uvědomil, že rozměry velkotřeskoidní poolévky nejen, že vůbec neznáme, ale to co k nám jako reliktní záření dolétne jen záznam z dané vzdálenosti (což lze přepočíst na čas) a tedy každý den - týden - rok k nám doleí záznam z jiné doby/vzdálenosti - tj. plocha koule (která představuje 2D řez tehdejší hmotou) a každý den se poloměr této koule zvětšuje tak, že jejich složením za dlouhé časové období pozorovíní vlastné získáme jakýsi 3D obrázek o stavu hustoty vesmíru (resp zářící hmoty) v daném období... |
|
|
|
| | S.S.Enterprise 294290: Velice zajímavé! Překvapila mě např. v závěru zmínka běžného výskytu nadsvětelných rychlostí (bez šíření informace) i v zemské atmosféře. Věděl jsem jen o pohybu "prasátka", což myslím již bylo pozorováno např. v případech osvětlení nějaké plynové sféry pulzarem či jiným rotujícím zdrojem záření. Pokud si pamatuji na hodiny fyziky na gymplu, říkali nám, že i světlo z protijedoucích vlaků se bude stále šířit (ve vakuu) rychlostí c, nikoli c+rychlost zdroje. Prof. Kulhánek tam ale myslím uvedl i (vesmírný) příklad (mimo onen rotující "projektor"), kdy se právě rychlost pohybu zdroje počítá...
Také ale trochu nechápu argument, proč je možné stále pozorovat reliktní záření. Prof. Kulhánek upozorňoval, že se díváme do minulosti, což je jasné. Světlo k nám putuje nějakých 13,8 miliard let (zřejmě došlo po resp. v rámci "třesku" k "inflaci", takže se vesmír zvětšil), a to tedy považujeme za stáří vesmíru. Jenže pokud ono světlé období trvalo nějakých 400000 let, tak tedy máme štěstí, že se zrovna díváme ve šťastném "krátkém" časovém úseku 400000 let, po které ony reliktní fotony dorazily zrovna k nám? Nemůže být vesmír mnohem větší a starší, přičemž jen nevidíme za onu hranici? Ale pak by asi neplatil onen teoreticky zřejmě potvrzený úsek "pouhých" 400000 let (větší vesmír by ale třeba vznikal déle, nevím...) A nebo se prostě díky inflaci pozadí roztáhlo i za onen horizont tak, že bude stáří vesmíru signalizovat "navždy", bez ohledu na oněch 400000 let trvání "světla"?
S.S.Enterprise 294291: Ano, to je také zajímavé. Třetí díl je diskuse s oběma přednášejícími. Škoda, že tam nebyl a nezapojil se i prof. Kulhánek, který říkal, že je dnes velký třesk chápán jako celý úvodní časový úsek známé historie vesmíru, snad prvních 400 tisíc let, ne jen nějaký původní okamžik, a že extrapolace do jednoho bodu není nutně správná, resp. nekonečno je stejně jen teoretické. V diskusi je právě zmíněn velký třesk jako nekonečný bod... Myslím, že by měl co říci i k diskusi o (ne)možnosti univerzálního použití a ověření Einsteinových rovnic a přílišném zjednodušení skutečně testovaných odvozenin... Zajímavá je implikace, že neexistencí temné hmoty padá standardní kosmologický model včetně interpretace rudého posuvu, čímž ztrácíme možnost měřit vzdálenost a stáří galaxií... |
|
|
|
|
HLAVNÍ STRÁNKA
UŽIVATELÉ
[ DISKUZNÍ FÓRA ]
VYHLEDÁVÁNÍ
STATISTIKY
AKCE
NASTAVENÍ
FAQ
ARCHÍV
|
