vvvv Přeskočit vvvv záhlaví vvvv dolů vvvv
Toto fórum je věnováno všem se zájmem o astronomii, kosmonautiku, průzkum vesmíru, ale i pokrok v dalších (přírodo) vědních oborech. 1. února 2011 bylo vyčleněno z fóra o mezinárodní situaci a politice a zároveň převzalo zaměření na širší vědu z dnes již čistě počítačově-technického fóra. Nutno připomenout, že toto fórum navazuje na StarNETu na ještě delší tradici, např. fórum Průzkum vesmíru v současné době.
Stejně jako v každé svobodné společnosti by i zde měla být ve skutky proměněna následující slova: "Pane, nesouhlasím s tím, co říkáte, ale do smrti budu hájit vaše právo to vyslovit."
(shrnutí postojů Françoise-Marie Aroueta alias Voltairea podle Evelyn Beatrice Hall(ové) alias Stephena G. Tallentyrea)
Vybrané současné vesmírné mise a novinky:
  
Aktuální přehled sond ve Sluneční soustavě | Sondy Voyager | Parker Solar Probe u Slunce | InSight pronikající pod povrch Marsu, doprovázena dvěma prvními meziplanetární cubesaty Mars Cube One (MarCO), které proletěly kolem Marsu | První část mise ExoMars (TGO) u Marsu | Akatsuki po pěti letech konečně na orbitě Venuše | New Horizons po průletu soustavou Pluta u tělesa Kuiperova pásu Ultima Thule | Rosetta na orbitě komety 67P/Churyumov-Gerasimenko s dosdu funkčním výsadkem Philae na povrchu | Dawn na orbitě trpasličí planetě Ceres, viz i tady | MAVEN na orbitě Marsu | MOM - Mangalján (Mangalyaan) na orbitě Marsu | Juno na orbitě Jupiteru, viz i zde | Její „společník“ IKAROS – první úspěšná sluneční plachetnice, viz i tady | Astrometrická observatoř Gaia u libračního bodu L2 soustavy Země-Slunce | Čchang-e 3 (Chang'e 3) a vozítko Jutu (Yutu) na Měsíci, viz i tady a zde | MSL – rover Curiosity – na Marsu | Dvojice sond ARTEMIS u Měsíce v libračních bodech soustavy Země-Měsíc, viz i tady a zde | LRO na orbitě Měsíce, viz i tady, snímky míst přístání lodí Apollo a diskusi | Mars Express na orbitě Marsu | MRO na orbitě Marsu | Mars Odyssey na orbitě Marsu | Rovery MER na povrchu Marsu – Opportunity dosud funkční | Cassini skončila v atmosféře Saturnu | SDO zkoumající Slunce od Země | Dvojice sond Stereo na orbitě Slunce | SOHO zkoumající Slunce z libračního bodu L1 soustavy Země-Slunce | ACE zkoumající z bodu L1 částice slunečního větru a meziplanetární hmoty | WIND zkoumající z bodu L1 sluneční vítr, viz i data ze sondy „téměř“ v reálném čase | Seznam funkčních sond ve Sluneční soustavě, které opustily orbitu Země (včetně měsíčních sond) | Seznam sond v libračních bodech soustavy Země-Slunce | Seznam vesmírných observatoří
Další informace:
Harmonogram startů raket k ISS
Zajímavé odkazy z astronomie a kosmonautiky:
NASA |
Multimedia, snímky, online vysílání apod. |
Mise NASA |
ISS |
Přelety a pozice družic a sond |
Úkazy na obloze |
Vesmírné encyklopedie |
Vesmírné zpravodajství a informace (ČR+SR) |
Průvodci, návody pro astronomické začátečníky i pokročilé |
Fotografie a zprávy z pozorování amatérů |
Mezinárodní a zahraniční astronomické instituce a kosmické agentury včetně české |
Sluneční aktivita |
Zahraniční servery o událostech z astronomie a kosmonautiky |
Mapy kosmických těles |
Virtuální planetária a další astronomický či vesmírný SW
Zajímavé odkazy na informace o Zemi:
Virtuální glóby |
Virtuální online mapy světa, vyhledávače míst na Zemi |
Encyklopedie, databáze
^^^^ Přeskočit ^^^^ záhlaví ^^^^ nahoru ^^^^ |
|
|
| | Země mohla mít v minulosti dva měsíce. Zajímavá teorie. Myslel jsem, že vysvětlení odlišných "tváří" přivrácené a odvrácené strany Měsíce lze hledat ve větším gravitačním působení Země na přivrácenou stranu, ale to je vlastně nesmysl, protože vedle dostředivé síly působí na opačné straně stejná síla odstředivá...
Družice se vydala k Jupiteru, dorazí tam za pět let. K Jupiteru to tedy už jde i bez "jádra", ale dále od Slunce těžko... Snad bude Juno alespoň tak úspěšný jako jeho předchůdce Galileo, nebo spíše mnohem více, nemůže-li ji postihnout problém s neotevřením hlavní antény, která je tentokrát zjevně pevná!
Viz i např. Astro.cz nebo NASA
Hlubinami vesmíru s Mgr. Antonínem Vítkem - 6. srpna 2011 ve 20:55 na TV Noe. Je to zajímavá kombinace, byť katolická církev měla k průzkumu vesmíru docela blízko ve zlém i v dobrém... Onen pořad Hlubinami vesmíru šel zatím "mimo mě", i když jsem o něm zaslechl už před časem, ale může to být dobré...
AVip: To ano, zatím to byla jen řada náznaků...
|
|
|
|
| | Od samého začátku letů do vesmíru byl ze strany politiků/armády/atd. činěn nátlak k používání prostředků, které by šly používat opakovaně, tedy pravděpodobně s nižšími náklady (jen pro představu - z konvenční vesmírné lodě ála Sojuz nebo Apollo je recyklovatelná v podstatě jen kabina a to je ještě otázka).
Klasický raketoplán byl z tohoto hlediska naprosto logickým vývojovým krokem, byť i on zůstal jak se říká na půli cesty.
V polovině 80. let (t.j. před všemi průsery) se NASA pyšnila tím, že cenu za dopravu nákladu na orbitu dokázala sundat oproti klasickým raketám (porovnání bylo činěno s raketou Saturn V, je samozřejmě otázkou, je-li zrovna tento typ vyloženě optimálním zástupcem) asi 20x (pokud se mi povede dohledat literaturu, tak sem hodím o konkrétní citaci, ale nic neslibuji).
Ve finále - každý asi zná slavné typy civilních (ale i vojenských) letadel. Co už skoro nikdo nezná, je to, že cesta k jejich konstrukci vedla často přes sérii typů velmi neúspěšných či použitelných jen marginálně... takže jestli lze něco někomu vyčítat, tak to není počáteční investice do programu Space Shuttle, ale naopak jejich utlumení po té, co byl raketoplán i ve své ne až tak úplně vyhovující finální podobě shledán jako "dost dobrý" (jen pro zajímavost - space shuttle byl od počátku kritizován za špatné zajištění bezpečnosti posádky, to se projevilo při katastrofě raketoplánu Challenger, protože podobnou situaci by posádky konvenční rakety měly šanci přežít díky tzv. záchranné věži, která se montuje na špičky klasických raket.
Nikdy jsem například nepochopil, proč nebyly u doplňkového stroje (Endeavour) provedeny větší konstrukční změny, které by reflektovaly zjištěné provozní vlastnosti - protože popravdě, v letectví i námořní dopravě je zcela běžné, že typ/třída lodi jsou průběžně modifikovány podle zjisštěných provozních vlastností a obecně, proč se nepokračovalo ve stavbě další třídy (jasně, bylo by to na začátku dražší, ale ve finále by se to zaplatilo).
Protože vynášení nákladů na oběžnou drázu už svou "killer app" dávno našlo - jsou jimi navigační, televizní, meteroologické a špionážní družice, to vše samozřejmě vedle prostých letů do vesmíru, různých vědeckých experimentů a vypoušetění vesmírných sond. |
|
|
|
| | Tak co autor sledoval, je docela jasné. Jednoduše chtěl na příkladu prodraženého raketoplánu ukázat, jak je stát špatný a komerční sféra perfektní, i když možná sleduje i sobecký zájem turistického letu na Měsíc, a tam by pravda se státním vesmírným programem velké šance neměl. -) Bohužel opravdu dost zkresluje, ačkoli samozřejmě vychází z faktů (raketoplán byl opravdu po finanční stránce fiaskem, jinak však nikoli) a pomyslnou "korunu" své argumentaci dává ve chvíli, kdy vyzdvihuje sovětský, potažmo ruský Sojuz, který, alespoň za sovětské éry, komerční rozhodně nebyl, a, aniž bych jej chtěl hanit, mj. nikdy nešlo o plnohodnotný ekvivalent raketoplánu, když se do něj nevejde takřka žádný náklad, a ani polovina lidí - ekvivalentem byl sovětský kosmoplán Buran, který však skončil práv i pro značné náklady, ovšem hlavně kvůli pádu SSSR... Raketoplán nebyl tak malý, některé velké moduly ISS jako třeba japonský Kibo by běžnou raketou bez speciálně vyvinutého přídavného posunovacího modulu ani nešlo na orbitu vynést. Žádná jiná raketa také neumožňovala opravu družic na orbitě (bez ní by byl nejenom Hubbleův telekop ztracen), natož pak případný snos družice zpět na Zemi (HST se toho už bohužel nedočká, ale i u takovéhoto objektu velikosti autobusu by to bylo možné a vážně se o tom uvažovalo).
Jinak autor zmiňuje "žrouty nafty" ze 70. let, ale už asi nebere v úvahu několik ropných krizí a značnou změnu hodnoty dolaru mezi léty 1969 a 1981, natož pak dneškem. Tedy ni to finanční fiasko nebylo zas tak extrémní... Nutno také dodat, že komerční sféře v rozvoji vlastního, na vesmírnou turistiku zaměřeného, kosmického programu nikdo (ani stát) nebránil a ani nekonkuroval (až na omezené ruské a ze strany NASA dlouho opovrhované pokusy s jednotlivými "vesmírnými turisty" od 90. let). Přesto se do kosmu dostal jako plně komerční pilotovaný letoun až roku 2004, ovšem jen na suborbitální dráze, SpaceShipOne společnosti Virgin Galactic, přičemž společnosti SpaceX se podařilo dosáhnout orbity s Falconem 1 až roku 2008 a ano, vlivem nutných úspor a snahy odlišit se od velkolepých plánů Bushe počítá Obama i se založením budoucího vesmírného programu na podobných "nadšeneckých" aktivitách...
Jasně, státní zakázka má svá specifika a nemusí být vždy pozitivní, stejně jako i velké nadnárodní monopolizující se "molochy" v komerční sféře... Na druhou stranu... Jsou snad giganti, na kterých dosud stál "státní" vesmírný program USA, jako Boeing či Lockheed Martin, nějakým "nekomerčním státním zlem"? Trochu s evropskou ironií bych se zeptal i takto: Jsou vůbec samotné USA, mj. neschopné realizovat systém všeobecně dostupné veřejné zdravotní péče "nekomerčním státem"? Teď tedy k oněm leteckým a kosmickým průmyslovým gigantům stát přizval další, menší aktéry, a, jak dával včera při našem setkání AVip příklad paradoxně (ale vlastně logicky - "na jedné lodi") státního Letova za první republiky coby tlaku na udržení nízkých cen státních zakázek, konkurence snad pomůže k snížení nákladů a možná i novému pohledu... Ale, ukazuje se, že v tak náročném odvětví, jakým vesmírný program je, je zjevně (i komerční sférou vítaným) hybatelem vývoje dosud stát... |
|
|
|
| | | Tak člověk nemusí mít moc znalostí na to, aby si všiml, že autor ten článek psal záměrně extrémně kriticky přehnaně, fakta jsou lehce překroucená, aby se skutečnost zobrazila v negativním světle. Úplně jsem nechopil, co tím článkem vlastně autor sledoval. |
|
|
|
| | | Já bohužel nemám dostatek znalostí, abych si vytvořil vlastní názor, ale víceméně jsem tušil, že některá tvrzení jsou tam trošku podezřelá. |
|
|
|
| | | kapitan Pike: Napadá mne pár sprostých a vesměs nepublikovatelných výrazů na adresu "pana" autora... ale proč se zbytečně rozčilovat... |
|
|
|
| | // AVip: Ad OT. Tak ale tohle jinak s dostatečně rychlým spojením fungovalo celkem slušně (bohužel jsem se přepočítal, když jsem netušil, že O2 sice bez speciálního tarifu od letoška účtuje za internet denně maximálně 30 Kč, ale také má denní FUP 30 MB (přičemž něco zabrala už samotná aplikace atd.)) Nicméně mám zatím ony pozitivní zkušenosti jen z několika minut, ale se streamovaným videm bývají občas problémy i na běžném webu... Po marném hledání možností přehrávat na Symbianu streamované WMV nebo flash verze 10 jsem nakonec hledal přímo NASA TV na Symbianu a kupodivu to našlo toto, a to i v oficiální "nokiácké" distribuci... (Jinak je to sice zdarma, ale je to samozřejmě omezeno jen na registrované zákazníky Nokia, kteří mají zdarma třeba i Ovi mapy apod. (značka Ovi se má ale snad rušit a zpětně sloučit s Nokií), takže to není zase až taková výjimka.)
Mvek: Pěkné. Za částečně i aktivní kokpit raketoplánu může člověk usednout např. ve freewarovém simulátoru Orbiter, ale tam to samozřejmě, jen prostřednictvím počítačové grafiky, není zpracováno vizuálně až tak zdařile. |
|
|
|
| | Pozemstan:
SPB TV
Omlouvám se za OT, ale s programy od "soudruhů z Leningradu" mám jakožto dlouholetý uživatel WM "nenulové zkušenosti" - a bohužel, stran SPB TV musím říci jedno: dobře vědí proč je zdrarma (zatímco příbuzný program, SPB radio, je tvrdě placený, ale ten také, -narozdíl od SPB TV- funguje spolehlivě). |
|
|
|
| | | Bohužel jsem tak vyčerpal datový limit a k wifi se připojil pozdě, takže jsem už jen viděl, jak raketoplán na nočních infračervených záběrech chladne na dráze... naposled. |
|
|
|
| | | Do přistání zbývá necelá půlhodina. Jinak jsem při absenci notebooku (v servisu) zjistil, že NASA TV, která už nepodporuje Real stream, ale jen Flash player od verze 10, Windows Media stream, iPhone a Android, mohou sledovat i lide s Nokii se Symbianem pres aplikaci s vice televizemi SPB TV (zdarma na Ovi obchode). |
|
|
|
| | | A raketoplán Atlantis míří po brzdném zážehu podle plánu na historické přistání... |
|
|
|
| | Program návštěvy amerického astronauta Andrewa Feustela v ČR. Člověk s manželkou s českými a indickými kořeny, který vzal před dvěma lety na servisní misi raketoplánu k HST i Písně kosmické a letos na derniéru raketoplánu Endeavour, STS-134, českého Milerova Krtka, se opět ukáže v Česku... Viz i tady nebo i Trekkies.
Země se trvale ochlazuje, kontinenty zatuhnou, tvrdí nová studie. Ve skutečnosti však nejde o zvrat v úvahách o globálním oteplování. To, že jádro planety postupně chladne a geologické procesy časem v řádu miliard let ustanou, jak ukazuje i příklad Marsu, je celkem logické a tušilo se snad dávno. Teď jen přesněji známe rychlost a intenzitu...
Přesně byla změřena i rotace Neptunu... Neptun šlape jako hodinky.
Datové úložiště evropského projektu družice Gaia. Družice, která by měla vytvořit první 3D mapu Galaxie, uloží svá data do zařízení pod správou českých astronomů, vyrobeného z části i českými techniky. Naše členství v ESA nese své ovoce... |
|
|
|
| | | V pondělí v 16:28 SELČ byl naposledy uzavřen průlez mezi americkým raketoplánem a ISS. Viz např. tady nebo přímo NASA i vlevo s odkazem na video ze závěrečného rozlučkového ceremoniálu posádek. V úterý ráno v 8:28 SELČ se pak raketoplán od ISS odpojí, aby pak mohl nejdříve ve čtvrtek 21.7. v 11:57 SELČ (viz např. plán letu tady) přistát na Floridě. Odpojení a tradiční inspekční oblet ISS (mezi 9:27 a 10:18 SELČ) bude přenášet i NASA TV. |
|
|
|
| | | AVip: Zajímavé. V tomto atlase jsou sice válcové a polární projekce terestrických planet (i válcová projekce Messierových objektů na noční obloze) a některých měsíců, občas jen jedno z toho, různá další schémata, ale není to uspořádáno nějak systematicky v samostatné mapové sekci, většinu plochy zabírá text, fotografie a umělecké obrázky, takže to na první pohled jako skutečný atlas ani moc nepůsobí. Text se věnuje popisu výzkumu planet Sluneční soustavy, samozřejmě vedle základních informací o nich, a v druhé části i vzdálenějšího vesmíru. Vzpomínám si, že mě zaujal třeba popis experimentů sond Viking hledajících život na Marsu s nejasnými výsledky. V knize jsou i jejich barevné snímky z povrchu, tehdy ještě před Pathfinderem a dvojicí MER vlastně docela vzácnost, stejně jako též barevné snímky, byť jen okolního povrchu, z Venuše ze sond Veněra 13 a 14, nebo mnoho snímků ze sond Voyager. V dalších částech je i třeba seznam nejbližších hvězd, schémata naší Galaxie i uspořádání skupin galaxií ve vesmíru... Jinak snad vlastně kromě map v běžných atlasech, otáčivých map oblohy a pár mapek v Grygarově spíše dětské knize Země ve vesmíru z roku 1992 mám větší papírové vesmírné mapy jen v knize Astronomie v Československu z roku 1952, kterou jsem kdysi sehnal v antikvariátu. Tam je docela podrobný atlas Měsíce, avšak je to samozřejmě jen přivrácená strana... |
|
|
|
| | Pozemstan: No prosím, tohoto malíře jsem ani neznal... (člověk si musí rozšiřovat obzory).
Copak člověk zvládá všechno zajímavé sledovat... :-(
Já jsem mnohaletý spokojený uživatel Rüklova atlasu vesmíru "Obrazy z hlubin vesmíru", který by ovšem po tom čtvrtstoletí docela potřeboval update (zvláštností tohoto atlasu bylo, že se odklonil od do té doby u nás běžné praxe a místo fotografií používá malby a také to, že jde o -pokud vím- první masově dostupný atlas u nás vydaný, který obsahuje mapy měsíců velkých planet, všechny předchozí obsahovaly v nejlepším případě přibližné planisféry). |
|
|
|
| | | AVip: Zajímavé, úžasné, obrázky Saturnu z pohledu z jeho měsíců mi připomněly publikaci Atlas vesmíru (autoři Kevin Krisciunas a Bill Yenne), jejíž překlad u nás vyšel roku 1995, ale, jak koukám, tam podobný obrázek poskytl výtvarník Ron Miller, který ilustroval i sci-fi. Realistický styl obou je docela podobný. |
|
|
|
| | Pozemstan:
občas si vystačí i Země (díky Slunci)
Jo, to je paráda...
a měl bbych tu jednu "crossover: záležitost, ale spadá to spíš sem...
Ludek Pesek - Space Artist
Ná dílo tohoto malíře jsem narazil už před nějakými 20 lety jednak ve starých číslech časopisu "National Geographic" ze 70. let a pak v publikaci "Planety" od J.Sadila ze 60. let (poměrně dlouho mi trvalo, než jsem si spojil, že jde o téhož malíře).
Bohužel na stránkách jsou obrázky v jen malém rozlišení, ale i tak to myslím stojí za podívání. |
|
|
|
|
HLAVNÍ STRÁNKA
UŽIVATELÉ
[ DISKUZNÍ FÓRA ]
VYHLEDÁVÁNÍ
STATISTIKY
AKCE
NASTAVENÍ
FAQ
ARCHÍV
|
