vvvv Přeskočit vvvv záhlaví vvvv dolů vvvv
Toto fórum je věnováno všem se zájmem o astronomii, kosmonautiku, průzkum vesmíru, ale i pokrok v dalších (přírodo) vědních oborech. 1. února 2011 bylo vyčleněno z fóra o mezinárodní situaci a politice a zároveň převzalo zaměření na širší vědu z dnes již čistě počítačově-technického fóra. Nutno připomenout, že toto fórum navazuje na StarNETu na ještě delší tradici, např. fórum Průzkum vesmíru v současné době.
Stejně jako v každé svobodné společnosti by i zde měla být ve skutky proměněna následující slova: "Pane, nesouhlasím s tím, co říkáte, ale do smrti budu hájit vaše právo to vyslovit."
(shrnutí postojů Françoise-Marie Aroueta alias Voltairea podle Evelyn Beatrice Hall(ové) alias Stephena G. Tallentyrea)
Vybrané současné vesmírné mise a novinky:
  
Aktuální přehled sond ve Sluneční soustavě | Sondy Voyager | Parker Solar Probe u Slunce | InSight pronikající pod povrch Marsu, doprovázena dvěma prvními meziplanetární cubesaty Mars Cube One (MarCO), které proletěly kolem Marsu | První část mise ExoMars (TGO) u Marsu | Akatsuki po pěti letech konečně na orbitě Venuše | New Horizons po průletu soustavou Pluta u tělesa Kuiperova pásu Ultima Thule | Rosetta na orbitě komety 67P/Churyumov-Gerasimenko s dosdu funkčním výsadkem Philae na povrchu | Dawn na orbitě trpasličí planetě Ceres, viz i tady | MAVEN na orbitě Marsu | MOM - Mangalján (Mangalyaan) na orbitě Marsu | Juno na orbitě Jupiteru, viz i zde | Její „společník“ IKAROS – první úspěšná sluneční plachetnice, viz i tady | Astrometrická observatoř Gaia u libračního bodu L2 soustavy Země-Slunce | Čchang-e 3 (Chang'e 3) a vozítko Jutu (Yutu) na Měsíci, viz i tady a zde | MSL – rover Curiosity – na Marsu | Dvojice sond ARTEMIS u Měsíce v libračních bodech soustavy Země-Měsíc, viz i tady a zde | LRO na orbitě Měsíce, viz i tady, snímky míst přístání lodí Apollo a diskusi | Mars Express na orbitě Marsu | MRO na orbitě Marsu | Mars Odyssey na orbitě Marsu | Rovery MER na povrchu Marsu – Opportunity dosud funkční | Cassini skončila v atmosféře Saturnu | SDO zkoumající Slunce od Země | Dvojice sond Stereo na orbitě Slunce | SOHO zkoumající Slunce z libračního bodu L1 soustavy Země-Slunce | ACE zkoumající z bodu L1 částice slunečního větru a meziplanetární hmoty | WIND zkoumající z bodu L1 sluneční vítr, viz i data ze sondy „téměř“ v reálném čase | Seznam funkčních sond ve Sluneční soustavě, které opustily orbitu Země (včetně měsíčních sond) | Seznam sond v libračních bodech soustavy Země-Slunce | Seznam vesmírných observatoří
Další informace:
Harmonogram startů raket k ISS
Zajímavé odkazy z astronomie a kosmonautiky:
NASA |
Multimedia, snímky, online vysílání apod. |
Mise NASA |
ISS |
Přelety a pozice družic a sond |
Úkazy na obloze |
Vesmírné encyklopedie |
Vesmírné zpravodajství a informace (ČR+SR) |
Průvodci, návody pro astronomické začátečníky i pokročilé |
Fotografie a zprávy z pozorování amatérů |
Mezinárodní a zahraniční astronomické instituce a kosmické agentury včetně české |
Sluneční aktivita |
Zahraniční servery o událostech z astronomie a kosmonautiky |
Mapy kosmických těles |
Virtuální planetária a další astronomický či vesmírný SW
Zajímavé odkazy na informace o Zemi:
Virtuální glóby |
Virtuální online mapy světa, vyhledávače míst na Zemi |
Encyklopedie, databáze
^^^^ Přeskočit ^^^^ záhlaví ^^^^ nahoru ^^^^ |
|
|
| | S.S.Enterprise: "nemám pocit, že by to byla nějak extra velká záhada"
Nevím, ale zaujala mě informace, že kameny v curlingu při pohybu zatáčejí po směru své rotace, a snad bez ohledu na rychlost rotace, nebo dokonce nepřímo úměrně k ní, zatímco oproti tomu rotující obrácená sklenička klouzající po rovné ploše, jak jsem si teď sám vyzkoušel, zatáčí proti směru rotace. Curlingový kámen se prý přitom pohybuje také na úzkém kruhovém okraji na spodní straně, kde je vydutý...
Z laického pohledu bych ale řekl, že bude rozdíl ve tření, kterému to také připisují (ale neznají jasnou příčinu), dán tím, že led asi obecně klade mnohem menší odpor než třeba povrch kuchyňské linky, a navíc pod tlakem těžkého kamene, resp. jeho úzké spodní kruhové hrany, taje - to je také princip bruslení... Tady ale hrají roli i krupičky zmrzlé vody na povrchu curlingového ledu, které asi tření zvyšují...
Viz i tady, kde právě upozorňují, jak jsou curleři zmateni, když jim někdo ukáže "trik" se skleničkou zatáčející na "špatnou" stranu... -) |
|
|
|
| | Pozemstan:
Ten Curling sem přelítl jen úvod, ale nemám pocit, že by to byla nějak extra velká záhada.
Ostatní je ale zajímavé.
Ke článkům o kmenových buňkách a rakovině: Mnohem líp je napsaný článek na Oslovi, ale VTM dává té informaci větší důvěryhodnost :D |
|
|
|
| | | S.S.Enterprise: Už jsem se tady o mikrovlnném pohonu před časem také zmiňoval. Nějaký mladý britský vědec to vysvětloval novou teorií zrychlení a objevovala se i další možná vysvětlení. Tady je k tomu diskuse na Kosmo.cz, kde ale od toho článku na E15 také nic nového není. Článek na Kosmonautix je téměř o rok starší oproti tomu na E15 (byť to je asi z odborného hlediska mnohem horší zdroj), takže bych nad tím ještě hůl nelámal, i když to část fyziků myslím považuje za podvod hodný Bludného balvanu... |
|
|
|
| | | To je IMHO stejné vysvětlení jako u Kasimirovi síly. Už je to delší dobu, ale četl jsem na téma tohoto motoru, že fyz. zákony neporušuje, protože z něj na kvantové úrovni z něho něco létá. |
|
|
|
| | Mvek: Mnozí astronomové jsou proti pilotované kosmonautice dlouhodobě, i když myslím, že si uvědomují i její popularizační význam. Je fakt, že mnoho činností zvládne lépe sonda bez podpory života, ale třeba servisní mise HST dosud prováděly jen posádky raketoplánů. Od té poslední ale příští rok uplyne deset let a třeba už robotická technika pokročila... Někdy se uvádělo, že člověk ujde mnohem delší vzdálenost než vozítka na Marsu a jeden geolog na místě by zvládl více (jeden geolog byl na Měsíci), jenže člověk nemůže pracovat na místě tolik let, nebo rozhodně ne srovnatelně levně, a je fakt, že dnes by mnohé mohl vidět pomocí 3D virtuální reality, i když na Marsu by už musel pracovat s několikaminutovou časovou prodlevou, spíše si jen prohlížet podrobné 3D snímky, což už se částečně děje od 3D snímků sondy Pathfinder (přistání roku 1997)...
S.S.Enterprise: Zajímavé, jakási kormidla se nahoře stejně vyklápějí, jen asi ne tak dlouhá, aby se zachytila za takovouto síť. Zajímalo by mě, jak by toto řešení ovlivnilo nosnost rakety oproti možná hmotnějším výklopným nohám. Kdyby síť byla z nějakého nehořlavého materiálu, a přitom třeba nějak skládací, aby se vždy jen na jednom místě propálila (lépe otevřela), ale jinak nepoškodila (jemná kovová konstrukce, dráty), třeba by to fungovalo i bez nutnosti trefovat se do velkého otvoru...
S.S.Enterprise 295905: "Jupiter a Saturn by ale byly zajímavé turistické destinace"
Také by se ale musel vyřešit vliv jejich radiačních pásů, hlavně u Jupiteru...
S.S.Enterprise 295900: "v dome nastupu virtualni reality by spis meli pracovat na robotickych rukou a ovladani z pohodli Země a nebo stanice"
Souhlasím.
Pozemstan 295883: Jak koukám, některé odkazy směřují jinam, než jsem zamýšlel. Zde je oprava:
Extravehicular Mobility Unit (EMU)
Odkaz v obrázku měl směřovat na fotogalerii z moskevského Muzea kosmonautiky, kterou jsem sem ale myslím už kdysi dával...
 |
|
|
|
| | 
... prvotní představa zachytávání prvních stupňů Falconu |
|
|
|
| | | Ono totiž dokud to nebude ziskové, moc lidí se do vzdálených oblastí Sluneční soustavy nepohrne... IMHO Jupiter a Saturn by ale byly zajímavé turistické destinace, pokud by byl čas dopravavy tam max 2 dny :D |
|
|
|
| | | S.S.Enterprise: Jo, také se začínám klanět k tomu, že nás čeká spíše zprostředkované dobývání kosmu:-). A to pak i díky umělé inteligenci na vzdálenosti, kde dochází k prodlevě. Že pokud Země zůstane obyvatelná ještě pár století, tak kolonizujeme soustavu automatizovanými systémy a sami ty planety a asteroidy moc často navštěvovat nebudeme. |
|
|
|
| | | Kazdopadne s tou enohrabanosti predstaveneho pracovniho transporteru sem to myslel tak, ze v dome nastupu virtualni reality by spis meli pracovat na robotickych rukou a ovladani z pohodli Země a nebo stanice bez nutnosti vystupu do volneho kosmu... |
|
|
|
| | | Pozemstan: Nevěděl jsem, že skafandry pracují s nižším tlakem, nicméně je to logické a asi je to proto, aby byl ohebný v kloubech, nicméně budoucí materiály tento problém dřív nebo později odstraní. Po přečtení tvého příspěvku jsem si taky vzpomněl na informaci, že SSSR používalo ve svých lodích původně nižší tlak, což byl pak problém, když začali USA a SSSR ve vesmíru spolupracovat. (Při prvním spojení jejich lodí, trvalo nekolik hodin?, než se jedna z posadek aklimatizovala na tlak druhe lodě, ale už si nepamatuju podrobnosti). |
|
|
|
| | V tom Hydeparku ukázali i něco trochu související s níže uvedeným...
SHEE – Self-deployable Habitat for Extreme Environments, který obsahuje návrh oddělitelných skafandrů na vnější straně (což by byl ale v případě trvalého nezakrytí ve vesmíru problém vzhledem k mikrometeoritům), do kterých se také jednoduše hned leze otvorem v zádech (na onom webu zobrazení zcela vpravo)... Viz i tady a zde. Toto zařízení ale má sloužit i pro případ katastrof na Zemi... |
|
|
|
| | S.S.Enterprise: Neohrabané oproti skafandru to je, ale na druhou stranu to má i své výhody.
Jak ukazují animace v článku oproti poněkud matoucímu textu, "loď" by nebyla trvale připojena k mateřské lodi/stanici, ale zjevně by pracovala se stejným vnitřním tlakem atmosféry jako stanice, což značně zkracuje dobu přípravy "výstupu" do vesmíru...
Současný americký skafandr EMU (Extravehicular Mobility Unit) pracuje na ISS s tlakem 29,6 kPa (zhruba 1/3 atmosférického tlaku na Zemi u hladiny moře, což je i tlak na palubě ISS), takže se astronauti musí před každým výstupem do volného prostoru nejprve aklimatizovat, aby předešli vzniku kesonové nemoci. Aby lépe vyplavili dusík, musí nejprve deset minut cvičit, a poté dýchají nějaký čas kyslík v kyslíkové masce, pak teprve přejdou do přechodové komory, kde dále dýchají čistý kyslík, zatímco se tlak postupně snižuje... Tady proceduru popisují s tím, že doba dýchání čistého kyslíku předem trvá 2 hodiny 20 minut. Na Wikipedii uvádějí 4 hodiny...
Ruské Orlany pracují s trochu vyšším tlakem (400 hPa, tedy asi 40 % atmosféry), což umožňuje zkrátit dýchání kyslíku před výstupem na 30 minut, viz zde, ale i tak by možnost okamžitého výstupu byla výhodou...
Navíc by odpadalo zdržení samotným oblékáním skafandru. EMU se obléká relativně složitě po jednotlivých částech, tak aby přesně padl jednotlivým astronautům. Tady u staršího typu EMU z raketoplánů přesto uvádějí čas oblékání 15 minut.
Orlan by mělo jít obléci snáze, protože se do něj vstupuje "dveřmi" po odklopení "batohu" s podporou života, čímž se vlastně už trochu blíží tomuto konceptu "osobní lodi". Viz moje fotka z moskevského Muzea kosmonautiky:
V amerických i ruských skafandrech si ale astronauti a kosmonauti ještě oblékají "spodní prádlo", něco připomínající tvarem kombinézu rychlobruslařů, ale plné malých trubiček s proudící kapalinou pro zajištění termoregulace (to modré na fotce výše), což trochu zdrží i oblékání Orlanu...
Srovnání EMU s Orlanem i některými lehkými skafandry, včetně čínských ekvivalentů, viz zde.
Ta loď má vlastní pohon, takže se může pohodlně pohybovat kolem stanice (i když je nutné zajistit, aby plyn z trysek neohrozil např. solární panely - proto třeba Rusové zprvu omezovali přístup raketoplánů k Miru a později se myslím i u ISS panely natáčely kolmo k přilétající lodi. U osobní lodi ale asi nebude potřeba tolik hnacího plynu)...
Nyní jsou lidé při výstupech do volného prostoru k ISS prakticky vždy jištěni lanem. Ve skafandrech EMU se pohybují na vzdálenější místa ISS pomocí kanadské paže či několikarukého manipulátoru Dextre. Dříve Američané na raketoplánech používali i vlastní pohon Manned Maneuvering Unit (MMU), ale jen při testech a poté pracovně k zachycení dvou družic. Sověti testovali vlastní ekvivalent SPK roku 1990 na Miru, ale dále jej nepoužívali. Američané nyní nosí při každém výstupu na ISS lehčí obdobu MMU SAFER, ale k použití jen v případě nouze, kdy by se utrhlo lano nebo se rozpadl manipulátor...
Rusové v Orlanech se na vzdálenější místa dostávají pomocí vlastních mechanických teleskopických až 14 m dlouhých "paží" Strela.
Osobní loď by dopravu na různá vzdálená místa stanice vyžadující opravu rozhodně usnadnila (pokud by se ovšem všude vešla), i když by bylo nutné zajistit ukotvení nebo dlouhodobé udržení stabilní polohy vůči stanici, aby nedošlo ke srážce jako roku 1997 u lodi Progres M-34 s modulem Miru Spektr, kterému byl proražen trup, čímž došlo ke zcela mimořádné situaci a nakonec ztrátě modulu a na čas i většiny zdrojů energie (na vnějším trupu měl většinu solárních panelů, ale při uzavření poklopu vzhledem k dekompresi bylo nutné odpojit kabely - pak to řešil výstup ve skafandrech uvnitř lodi. Tehdy jsem to hodně sledoval, byl to jeden z momentů, který posílil můj zájem o kosmonautiku. Vystřihoval a lepil jsem si články z novin, měl o tom přednášku na ZŠ a nakonec jsem si i vytvořil přibližný model Miru ze špejlí, plastelíny a papíru... -))
Loď, do které lze snadno okamžitě nastoupit, by ale také mohla sloužit jako dočasný nouzový "záchranný modul" pro případ dekomprese stanice apod., i když to by ideálně musela být uzpůsobena i ke vstupu do atmosféry a přistání, což by ji při použití dnešních materiálů příliš zvětšilo...
V současnosti se ovšem právě vzhledem ke zkušenostem s dekompresí v případě kritických momentů letu jako odpojování lodí, přistávání atd. nosí lehké skafandry jako ruský Sokol nebo ten od SpaceX, co má na sobě "Starman" na palubě vesmírné Tesly... Osobní loď by tedy musela prokázat vyšší spolehlivost udržení tlaku nežli lodě dneška i blízké budoucnosti, nebo by její použití také trochu zdržovalo oblékání skafandru (alespoň při odletu od stanice/mateřské lodi). I v případě samotné následné práce v lodi bez skafandru by to ale znamenalo pro kosmonauty mnohem větší komfort (možnost se podrbat, žádné problémy s helmou plnící se vodou jako nedávno u EMU atd.) Loď by také asi měla podporu života na delší dobu než malý skafandr...
Neohrabanost umělých paží připomíná batyskafy. Možná by ale loď mohla obsahovat i nějaký výklenek s vlastním lidským poloskafandrem spojeným jednou stranou s lodí, podobného typu jako v původním filmu Kmen Andromeda (kde se však jednalo jen o ochranný oblek bez většího přetlaku)...
Když jsme však u starších filmů, skafandry a vedle nich malé osobní lodě (ale tuším pro dva) s robotickými pažemi jsme viděli už ve 2001: Vesmírná odysea z roku 1968. -)
Osobně bych také řekl, že podobné zařízení nemůže skafandry nahradit zcela, ale užitečné rozhodně být může. S robotickými pažemi ale také už může rovnou pracovat (bez nákladné, objemné a hmotné podpory života) robot ovládaný ze stanice (či v budoucnu zcela autonomní a umělou inteligencí, který by pak mohl trochu ve stylu HALa 9000 loď/stanici např. hororově rozmontovat -))... |
|
|
|
| | | Modré oči mají v Asii něktěří potomci po mužích z armády Alexandra Velikého... |
|
|
|
|
HLAVNÍ STRÁNKA
UŽIVATELÉ
[ DISKUZNÍ FÓRA ]
VYHLEDÁVÁNÍ
STATISTIKY
AKCE
NASTAVENÍ
FAQ
ARCHÍV
|
