vvvv Přeskočit vvvv záhlaví vvvv dolů vvvv
Toto fórum je věnováno všem se zájmem o astronomii, kosmonautiku, průzkum vesmíru, ale i pokrok v dalších (přírodo) vědních oborech. 1. února 2011 bylo vyčleněno z fóra o mezinárodní situaci a politice a zároveň převzalo zaměření na širší vědu z dnes již čistě počítačově-technického fóra. Nutno připomenout, že toto fórum navazuje na StarNETu na ještě delší tradici, např. fórum Průzkum vesmíru v současné době.
Stejně jako v každé svobodné společnosti by i zde měla být ve skutky proměněna následující slova: "Pane, nesouhlasím s tím, co říkáte, ale do smrti budu hájit vaše právo to vyslovit."
(shrnutí postojů Françoise-Marie Aroueta alias Voltairea podle Evelyn Beatrice Hall(ové) alias Stephena G. Tallentyrea)
Vybrané současné vesmírné mise a novinky:
  
Aktuální přehled sond ve Sluneční soustavě | Sondy Voyager | Parker Solar Probe u Slunce | InSight pronikající pod povrch Marsu, doprovázena dvěma prvními meziplanetární cubesaty Mars Cube One (MarCO), které proletěly kolem Marsu | První část mise ExoMars (TGO) u Marsu | Akatsuki po pěti letech konečně na orbitě Venuše | New Horizons po průletu soustavou Pluta u tělesa Kuiperova pásu Ultima Thule | Rosetta na orbitě komety 67P/Churyumov-Gerasimenko s dosdu funkčním výsadkem Philae na povrchu | Dawn na orbitě trpasličí planetě Ceres, viz i tady | MAVEN na orbitě Marsu | MOM - Mangalján (Mangalyaan) na orbitě Marsu | Juno na orbitě Jupiteru, viz i zde | Její „společník“ IKAROS – první úspěšná sluneční plachetnice, viz i tady | Astrometrická observatoř Gaia u libračního bodu L2 soustavy Země-Slunce | Čchang-e 3 (Chang'e 3) a vozítko Jutu (Yutu) na Měsíci, viz i tady a zde | MSL – rover Curiosity – na Marsu | Dvojice sond ARTEMIS u Měsíce v libračních bodech soustavy Země-Měsíc, viz i tady a zde | LRO na orbitě Měsíce, viz i tady, snímky míst přístání lodí Apollo a diskusi | Mars Express na orbitě Marsu | MRO na orbitě Marsu | Mars Odyssey na orbitě Marsu | Rovery MER na povrchu Marsu – Opportunity dosud funkční | Cassini skončila v atmosféře Saturnu | SDO zkoumající Slunce od Země | Dvojice sond Stereo na orbitě Slunce | SOHO zkoumající Slunce z libračního bodu L1 soustavy Země-Slunce | ACE zkoumající z bodu L1 částice slunečního větru a meziplanetární hmoty | WIND zkoumající z bodu L1 sluneční vítr, viz i data ze sondy „téměř“ v reálném čase | Seznam funkčních sond ve Sluneční soustavě, které opustily orbitu Země (včetně měsíčních sond) | Seznam sond v libračních bodech soustavy Země-Slunce | Seznam vesmírných observatoří
Další informace:
Harmonogram startů raket k ISS
Zajímavé odkazy z astronomie a kosmonautiky:
NASA |
Multimedia, snímky, online vysílání apod. |
Mise NASA |
ISS |
Přelety a pozice družic a sond |
Úkazy na obloze |
Vesmírné encyklopedie |
Vesmírné zpravodajství a informace (ČR+SR) |
Průvodci, návody pro astronomické začátečníky i pokročilé |
Fotografie a zprávy z pozorování amatérů |
Mezinárodní a zahraniční astronomické instituce a kosmické agentury včetně české |
Sluneční aktivita |
Zahraniční servery o událostech z astronomie a kosmonautiky |
Mapy kosmických těles |
Virtuální planetária a další astronomický či vesmírný SW
Zajímavé odkazy na informace o Zemi:
Virtuální glóby |
Virtuální online mapy světa, vyhledávače míst na Zemi |
Encyklopedie, databáze
^^^^ Přeskočit ^^^^ záhlaví ^^^^ nahoru ^^^^ |
|
|
| | | Tak celé je to v konečném důsledku o ekonomice. Současná ekonomika je silně navázaná na energie, které jsou na Zemi ve zužitkovatelné formě stále relativně nedostupné... K tomu, aby se něco pohlo, nebo vyrobilo, je třeba palivo, přístroj a vlastně i člověk... to vše se dá koupit za pěníze... V okamžiku, kdy bude celý proces výroby automatizovaný a schopný čerpat defacto nekonečnou energii ze Slunce, nutně to změní ekonomiku a veškeré postupy lidstva... potom si dovedu představit, že veškerá výroba může být na měsíci, který bude Zemi jen zásobovat.. Ovšem je to utopie, která IMHO nastane nejdřív za 200 let a to by musel vše jít pozitivním směrem a nic se po té cestě nepokazit... |
|
|
|
| | Mvek: Zajímavé. Na Wikipedii u magnituda tvrdí:
"Velikost zemětřesení podle Richterovy stupnice se počítá jako dekadický logaritmus maximální vodorovné výchylky seismografu, který by byl umístěn v epicentru zemětřesení. Proto se dá používat jako absolutní míra velikosti zemětřesení, nezávislá na poloze seismografu." Tedy snad myslí výchylku na svislé ose oproti vodorovné čáře, jestli to chápu správně...
V anglické verzi uvádějí: " Richter arbitrarily defined the zero point of the scale to be where an earthquake at a distance of 100 km makes a maximum horizontal displacement of 0.001 millimeters (1 µm, or 0.00004 in.) on a seismogram recorded with a Wood-Anderson torsion seismograph."
To naznačuje, že je výchylka měřena v tisícinách milimetru a to měřítko u denních seismogramů tedy ukazuje jen onu výchylku (i když tady to opticky odpovídá spíše setinám mm, ačkoli je sesismogram možná mírně zvětšen). Měřítko je ale zřejmě kalibrováno podle vzdálenosti od sledované oblasti (a otázkou je, na kterou oblast se zaměřuje Praha). U té stanice v článku "MAC" (Chlum Svaté Maří) ukazuje měřítko 1000 (kalibrace na větší výchylky na seismogramu), zatímco u Prahy 2000 jednotek, ale třeba u Králíků pod Králickým Sněžníkem má měřítko zase hodnotu 2000 (i když na grafu jsou současné otřesy jasně menší). Možná je kalibrováno na blízké Jeseníky...
Když jsem se snažil výchylku (na jednu stranu) přibližně změřit podle měřítka a přepočítat přes dekadický logaritmus, vyšlo mi pro stanici MAC něco přes 3,7, pro Prahu 3,6. Obojí vychází trochu více oproti jejich článku. Možná nepoužívají čistou Richterovu stupnici nebo je tam ještě nějaký "háček".
Zajímavé také je, že v textu uvádějí jako největší otřes ve 2:44 SELČ, ale podle seismogramu, který je asi veden v UT (-2 hod. oproti SELČ), bylo ještě větší maximum kolem 3:55. Zřejmě ale jen neaktualizovali text, protože třeba tady na Novinkách zmiňují otřes kolem 3:45, ale jen s hodnotou 3,1.
Tady je návod ke čtení seismogramu, ovšem s měřítkem okamžitě přizpůsobitelným vzdálenosti a podle toho převádějícím amplitudu grafu na magnitudo...
How Do I Locate That Earthquake's Epicenter? |
|
|
|
| | ad motýli)
na těch je to asi nejmarkantnější, bývalo jich prostě hodně a teď se objevují málo... myslím, že za to může ta řepka.. např. blbou jetelinu, na polích už vubec nevidím a přitom právě na ní jsem viděl vždy nejvíc motýlů (jakože pořádnou louku sem dřív nezkoumal a s ní to neumím porovnat), na durhou stranu bych řekl, že minimálně poslední 3 roky motýlů trošku přibylo, tj. tak, že to je pozorovatelný přírůstek. |
|
|
|
| | Informace k probíhajícímu zemětřesnému roji v západních Čechách (www.ig.cas.cz)
Zajímavé je, že ty dílčí velké otřesy dnes (některý až 3,3 stupně) byly zaznamenány snad všemi stanicemi v ČR, ale samozřejmě hlavně v Čechách, i v Praze to ukazuje slušnou hodnotu. Problém je, že nechápu moc stanovování toho stupně, protože i když je v denních seismogramech měřítko, co je asi 2 stupně, tak mi to pak většinou laicky po přeměření vychází na mnohem více, než uvedou média nebo oficiální kanály. |
|
|
|
| | | Pozemstan: Jo, na to jsem zapomněl. Pozoruji velký úbytek motýlů v posledních letech v porovnání s 90. lety. A to na stejných místech a často i stejných kytkách. Jak druhová rozmanitost klesla, tak možná množství, nebo množství právě některých druhů kromě klasického pavího oka nebo babočky a běláska (naopak žluťásek je vzácnost, ale občas se spatří, přitom ten právě není v podstatě škodlivý, housenky žerou hlavně kopřivy). |
|
|
|
| | | Na chatě jsme měli vždy hodně hmyzu, velké zelené a hnědé kobylky, sarančata atd. Doma na zahradě se saranče vyskytlo málokdy, ale jak jsme omezili sekání, občas nám i do bytu skočí zelená kobylka, byť možná ne v dospělém stádiu. Naopak na chatě, kde příbuzní sekají i kvůli dětem častěji (prevence proti klíšťatům), je možná nyní hmyzu méně, nevím. Doma nám často na chodbě uvíznou u okna motýli - babočky paví oko, a to se myslím moc nemění, byť letos jsem tam zatím žádné neviděl. Ale na zahradě už jsem zahlédl běláska... |
|
|
|
| | Telemachus Rhade: Teď ještě není léto. Teď ta aktivita bude nejvyšší. Ale já nevím, já auto myju málo, takže tohle fakt porovnat nemůžu (a ještě navíc deset let není dostatečná doba, chce to těch dvacet až třicet).
Na druhou stranu si opravu pamatuji, že bylo třeba mýt víc čelní sklo po večerní jízdě. A to právě i na té naší chalupě v údolí. Jasně, tehdy se omývalo jen vodou, nerozpouštělo to tak hmyz, takže i to hraje roli, navíc tehdy auta mohla díky méně aerodynamickému tvaru atp. méně hmyzu "smést bokem" při jízdě.
Spíš jsem si říkal, že až na určitá období je celkově toho hmyzu fakt méně. Jo, komárů je třeba v určitou dobu hromada. Nebo pak jsou přítulné vosy, nebo jsou komáři i v zimě (v lednu jsem jich na chalupě viděl, když jsem tam odvážel věci a bylo zrovna jak v dubnu), ale celkově mi přijde, že méně. A to kolem nás jsou louky a lesy, pole v podstatě ne. Navíc jak my, tak i někteří další chalupáři tam pořizujeme spoustu rostlin, které kvetou v různé období atd., a které patřily víc do naší přírody dřív. |
|
|
|
| | | Telemachus Rhade: Také se mi to trochu nezdá, navíc i pokud by to byla pravda (a v Německu podle měření možná je) by to šlo vysvětlit i adaptací hmyzu, který (přeživší v evoluci) se třeba silnicím začal vyhýbat... |
|
|
|
| | | Telemachus Rhade: jako typicky argument, kterymu hodne lidi uveri a pritom vlastne sami lidi takove porovnani poctive neprovedli |
|
|
|
| | | njn, přitom by stačilo zavést třeba louky, ta řepka všude je doslova hnusná. |
|
|
|
| | Pozemstan 298423:
"Podívejte se po letní cestě autem na čelní masku svého vozidla. Bude téměř čistá."
To si pan redaktor jen nevzal brýle, ne? Mám to teď zaflákaný úplně stejně jako před deseti lety. |
|
|
|
|
HLAVNÍ STRÁNKA
UŽIVATELÉ
[ DISKUZNÍ FÓRA ]
VYHLEDÁVÁNÍ
STATISTIKY
AKCE
NASTAVENÍ
FAQ
ARCHÍV
|
