vvvv Přeskočit vvvv záhlaví vvvv dolů vvvv
Toto fórum je věnováno všem se zájmem o astronomii, kosmonautiku, průzkum vesmíru, ale i pokrok v dalších (přírodo) vědních oborech. 1. února 2011 bylo vyčleněno z fóra o mezinárodní situaci a politice a zároveň převzalo zaměření na širší vědu z dnes již čistě počítačově-technického fóra. Nutno připomenout, že toto fórum navazuje na StarNETu na ještě delší tradici, např. fórum Průzkum vesmíru v současné době.
Stejně jako v každé svobodné společnosti by i zde měla být ve skutky proměněna následující slova: "Pane, nesouhlasím s tím, co říkáte, ale do smrti budu hájit vaše právo to vyslovit."
(shrnutí postojů Françoise-Marie Aroueta alias Voltairea podle Evelyn Beatrice Hall(ové) alias Stephena G. Tallentyrea)
Vybrané současné vesmírné mise a novinky:
Aktuální přehled sond ve Sluneční soustavě | Sondy Voyager | Parker Solar Probe u Slunce | InSight pronikající pod povrch Marsu, doprovázena dvěma prvními meziplanetární cubesaty Mars Cube One (MarCO), které proletěly kolem Marsu | První část mise ExoMars (TGO) u Marsu | Akatsuki po pěti letech konečně na orbitě Venuše | New Horizons po průletu soustavou Pluta u tělesa Kuiperova pásu Ultima Thule | Rosetta na orbitě komety 67P/Churyumov-Gerasimenko s dosdu funkčním výsadkem Philae na povrchu | Dawn na orbitě trpasličí planetě Ceres, viz i tady | MAVEN na orbitě Marsu | MOM - Mangalján (Mangalyaan) na orbitě Marsu | Juno na orbitě Jupiteru, viz i zde | Její „společník“ IKAROS – první úspěšná sluneční plachetnice, viz i tady | Astrometrická observatoř Gaia u libračního bodu L2 soustavy Země-Slunce | Čchang-e 3 (Chang'e 3) a vozítko Jutu (Yutu) na Měsíci, viz i tady a zde | MSL – rover Curiosity – na Marsu | Dvojice sond ARTEMIS u Měsíce v libračních bodech soustavy Země-Měsíc, viz i tady a zde | LRO na orbitě Měsíce, viz i tady, snímky míst přístání lodí Apollo a diskusi | Mars Express na orbitě Marsu | MRO na orbitě Marsu | Mars Odyssey na orbitě Marsu | Rovery MER na povrchu Marsu – Opportunity dosud funkční | Cassini skončila v atmosféře Saturnu | SDO zkoumající Slunce od Země | Dvojice sond Stereo na orbitě Slunce | SOHO zkoumající Slunce z libračního bodu L1 soustavy Země-Slunce | ACE zkoumající z bodu L1 částice slunečního větru a meziplanetární hmoty | WIND zkoumající z bodu L1 sluneční vítr, viz i data ze sondy „téměř“ v reálném čase | Seznam funkčních sond ve Sluneční soustavě, které opustily orbitu Země (včetně měsíčních sond) | Seznam sond v libračních bodech soustavy Země-Slunce | Seznam vesmírných observatoří
Další informace:
Harmonogram startů raket k ISS
Zajímavé odkazy z astronomie a kosmonautiky:
NASA |
Multimedia, snímky, online vysílání apod. |
Mise NASA |
ISS |
Přelety a pozice družic a sond |
Úkazy na obloze |
Vesmírné encyklopedie |
Vesmírné zpravodajství a informace (ČR+SR) |
Průvodci, návody pro astronomické začátečníky i pokročilé |
Fotografie a zprávy z pozorování amatérů |
Mezinárodní a zahraniční astronomické instituce a kosmické agentury včetně české |
Sluneční aktivita |
Zahraniční servery o událostech z astronomie a kosmonautiky |
Mapy kosmických těles |
Virtuální planetária a další astronomický či vesmírný SW
Zajímavé odkazy na informace o Zemi:
Virtuální glóby |
Virtuální online mapy světa, vyhledávače míst na Zemi |
Encyklopedie, databáze
^^^^ Přeskočit ^^^^ záhlaví ^^^^ nahoru ^^^^ |
|
|
| Mvek:
dospěla k tomu, že je lepší použít jednorázovou plastovou tašku a pak ji použít jako pytlík na odpad […] Od té doby jsme se přestal tak bránit mikrotenovým pytlíkům
... ale ten mikrotenový pytlík jako pytlík na odpad zrovna moc dobře použít nejde, resp. jen velmi omezeně... |
|
|
|
| leena: Jenže zrovna uvádíš případ, kde o tom můžeme polemizovat, nakolik je to plýtvání surovinami, ale není to to hlavní. Článek dokazuje to, co ledaskoho dávno napadlo, že se nám vlákna uvolňují nejspíš z různých moderních oblečení (nejen funkčního, ale různých bund už dřív) nebo z pneumatik nebo z dalších umělých hmot všude kolem, které nejsou zatím odpad a potřebujeme je používat.
Co se týče jídla v plastu v nemocnici - taky mi to v některých přijde jako extrém, zase ale tam to má nějaké opodstatnění, superbakterie a superkvasinky jsou v nemocnicích často a je to průser. Sice nevzdělanému pacientovi nic nebrání si ten rohlík v pytlíku vybalit a vyválet, takže je to pak fuk, ale pokud je vzdělaný, opatrný a schopný opatrnost dodržet, tak ho může vybalit tak, aby si na něj nesáhl stejnými prsty jako na obal a může ho to ochránit.
Bohužel ve zdravotnictví jsou ta měřítka jiná. To bys mohla orodovat za skleněné stříkačky apod. A přitom se zjistilo, že takové operace mozku by bylo ideální provádět jednorázovými nástroji, protože sterilovat kovové nástroje od prionů je dost velký problém, tam je třeba hodně dlouho velký žár apod. A když se to nepovede, dá se takto přenést celá řada onemocnění typu Alzheimera, BSE, nebo různých chuťovek jako dědičné poruchy, kdy člověk postupně přestává spát, až zemře kvůli tomu, že nemůže usnout.
Zbytečné plasty vidím spíš jinde. Od drobotiny typu plastového brčka do každého nápoje (zase ale pořád má smysl jednorázové plastové brčko pro nemocného někde na cestách apod.), nejlépe dvou. Nebo v podobě mezizubních kartáčků, kde se vyhazuje i malý držák. Nebo třeba tři kolečka tlačenky na PS tácku v PE fólii. To poslední je přitom asi to nejzásadnější, protože tam jde o polystyren, který je snad i horší na recyklaci (v Brně do žlutého kontejneru nepatří, jen do sběrného dvora).
Na druhou stranu je zajímavá dánská studie ministerstva, která brala v potaz všechny možné aspekty (od výroby surovin po likvidaci předmětu, a to jak z hlediska CO2, tak znečištění ovzduší, vody...) a dospěla k tomu, že je lepší použít jednorázovou plastovou tašku a pak ji použít jako pytlík na odpad (který tam jde prý jen do spaloven), než papírovou, že tu by už člověk měl aspoň jednu znovu použít.
Od té doby jsme se přestal tak bránit mikrotenovým pytlíkům, protože u rodičů z obou stranu o moc omezit nejde, a tchyně nám teď dost nakupuje, a začal je používat na odpad, akorát tak s košem musíme častěji. A neřeším to tolik, když vím, že mi tady odpad jde do spalovny (a při vysokých teplotách mnohdy z něj nezbude nic škodlivého a ještě vyrobí elektřinu). |
|
|
|
| Mvek 305548: jsme na tohle - konkretne na strategie s boji s plasty v eu (z roku 2016) psala seminarku a mela jsem u toho pocit, ze zas budu kricet ... hlavne po zkusenosti s otravou a naslednou hospitalizaci na bulovce, kde kazdy jidlo slo v plastu, dokonce i pitomej rohlik sel v plastovym obalu ... proste hnus ... |
|
|
|
| A samozřejmě ani militantní tažení proti plastům nás nespasí. Tady už se nedá nic moc dělat, plasty musíme omezit tam, kde to nedává moc smysl, nebo je efektivně sbírat a recyklovat, ale pro řešení kontaminace musíme hledat jiná řešení než omezení. |
|
|
|
| Potvrzení průseru, který mi byl jasný od začátku, ale naznačuje se už delší dobu.
Microplastics can travel on the wind (Arstechnica.com)
Aneb potvrzení studií, že mikročástice plastu jsou unášeny větrem mnoho kilometrů (v tomto případě v Pyrenejích). Ještě by bylo zajímavé udělat takovou analýzu v Arktidě nebo Antarktidě atp.
Další zmínka je taky o velikosti některých částic, že mohou teoreticky a podle některých nálezů i prakticky cestovat tělem.
Zkrátka jsme v době plastové. |
|
|
|
| Pozemstan:
záběry přechodů měsíců Phobos a Deimos přes sluneční disk
... díky za odkaz, zajímavé a pěkné |
|
|
|
| Bylo identifikováno místo zachycené na posledním snímku sondy Berešit (viz 305292). Uprostřed zobrazené části Měsíce se nalézá nepravidelný kráter Hypatia (41x28 km). V popředí je k němu přilehlý výraznější pravidelný "satelitní" kráter Hypatia A (průměr 16 km).
Viz např. Kosmo.cz. |
|
|
|
| Pozemstan: Ano, tu jsem měl hlavně na mysli. |
|
|
|
| Pozemstan: Jen se ukazuje, jak je Země vlastně malá...
Ale samozřejmě o oběhnutí tlakové a snad i seismické vlně při výbuchu atomových bomb v dobách testování jsem taky už četl. |
|
|
|
| Tedy citace není z Wiki, ale z Ars Technica a článku o nalezišti stromů a organismů z hodin po zásahu Země "kladivem na dinosaury". |
|
|
|
| Netušil jsem a fascinovalo mě:
.. a seismic phenomenon called a "seiche," in which a resonance from seismic waves causes waves to rise in a constrained body of water. They point to the example of the 2011 Tohoku earthquake in Japan, which caused 1.5 meter waves to form in Norwegian fjords.
Vizte Seiche (Wikipedia) |
|
|
|
|
HLAVNÍ STRÁNKA
UŽIVATELÉ
[ DISKUZNÍ FÓRA ] VYHLEDÁVÁNÍ
STATISTIKY
AKCE
NASTAVENÍ
FAQ
ARCHÍV
|