vvvv Přeskočit vvvv záhlaví vvvv dolů vvvv
Toto fórum je věnováno všem se zájmem o astronomii, kosmonautiku, průzkum vesmíru, ale i pokrok v dalších (přírodo) vědních oborech. 1. února 2011 bylo vyčleněno z fóra o mezinárodní situaci a politice a zároveň převzalo zaměření na širší vědu z dnes již čistě počítačově-technického fóra. Nutno připomenout, že toto fórum navazuje na StarNETu na ještě delší tradici, např. fórum Průzkum vesmíru v současné době.
Stejně jako v každé svobodné společnosti by i zde měla být ve skutky proměněna následující slova: "Pane, nesouhlasím s tím, co říkáte, ale do smrti budu hájit vaše právo to vyslovit."
(shrnutí postojů Françoise-Marie Aroueta alias Voltairea podle Evelyn Beatrice Hall(ové) alias Stephena G. Tallentyrea)
Vybrané současné vesmírné mise a novinky:
  
Aktuální přehled sond ve Sluneční soustavě | Sondy Voyager | Parker Solar Probe u Slunce | InSight pronikající pod povrch Marsu, doprovázena dvěma prvními meziplanetární cubesaty Mars Cube One (MarCO), které proletěly kolem Marsu | První část mise ExoMars (TGO) u Marsu | Akatsuki po pěti letech konečně na orbitě Venuše | New Horizons po průletu soustavou Pluta u tělesa Kuiperova pásu Ultima Thule | Rosetta na orbitě komety 67P/Churyumov-Gerasimenko s dosdu funkčním výsadkem Philae na povrchu | Dawn na orbitě trpasličí planetě Ceres, viz i tady | MAVEN na orbitě Marsu | MOM - Mangalján (Mangalyaan) na orbitě Marsu | Juno na orbitě Jupiteru, viz i zde | Její „společník“ IKAROS – první úspěšná sluneční plachetnice, viz i tady | Astrometrická observatoř Gaia u libračního bodu L2 soustavy Země-Slunce | Čchang-e 3 (Chang'e 3) a vozítko Jutu (Yutu) na Měsíci, viz i tady a zde | MSL – rover Curiosity – na Marsu | Dvojice sond ARTEMIS u Měsíce v libračních bodech soustavy Země-Měsíc, viz i tady a zde | LRO na orbitě Měsíce, viz i tady, snímky míst přístání lodí Apollo a diskusi | Mars Express na orbitě Marsu | MRO na orbitě Marsu | Mars Odyssey na orbitě Marsu | Rovery MER na povrchu Marsu – Opportunity dosud funkční | Cassini skončila v atmosféře Saturnu | SDO zkoumající Slunce od Země | Dvojice sond Stereo na orbitě Slunce | SOHO zkoumající Slunce z libračního bodu L1 soustavy Země-Slunce | ACE zkoumající z bodu L1 částice slunečního větru a meziplanetární hmoty | WIND zkoumající z bodu L1 sluneční vítr, viz i data ze sondy „téměř“ v reálném čase | Seznam funkčních sond ve Sluneční soustavě, které opustily orbitu Země (včetně měsíčních sond) | Seznam sond v libračních bodech soustavy Země-Slunce | Seznam vesmírných observatoří
Další informace:
Harmonogram startů raket k ISS
Zajímavé odkazy z astronomie a kosmonautiky:
NASA |
Multimedia, snímky, online vysílání apod. |
Mise NASA |
ISS |
Přelety a pozice družic a sond |
Úkazy na obloze |
Vesmírné encyklopedie |
Vesmírné zpravodajství a informace (ČR+SR) |
Průvodci, návody pro astronomické začátečníky i pokročilé |
Fotografie a zprávy z pozorování amatérů |
Mezinárodní a zahraniční astronomické instituce a kosmické agentury včetně české |
Sluneční aktivita |
Zahraniční servery o událostech z astronomie a kosmonautiky |
Mapy kosmických těles |
Virtuální planetária a další astronomický či vesmírný SW
Zajímavé odkazy na informace o Zemi:
Virtuální glóby |
Virtuální online mapy světa, vyhledávače míst na Zemi |
Encyklopedie, databáze
^^^^ Přeskočit ^^^^ záhlaví ^^^^ nahoru ^^^^ |
|
|
| | | Zdá se, že se konec sestupu nevydařil. -( |
|
|
|
| | Indie se právě pokouší o měkké přistání sondy na Měsíci. Uspěje-li, půjde teprve o čtvrtou zemi, které se to podařilo (nedávno neuspěla izraelská soukromá sonda, která ale nestartovala na izraelské raketě)... K dosednutí má dojít ve 22:23 SELČ.
SLEDUJEME: Indický pokus o přistání na Měsíci |
|
|
|
| | | Úbytek ptactva je pak jen poslední tři roky. Přičemž nejvíc tomu pomohlo masové vymření kosů vloni. To se samozřejmě ještě nespravilo. |
|
|
|
| | S.S.Enterprise: Já také nemluvím jen o letošním roku. Letos je to nejvýraznější, asi za to může načasování sucha oproti loňskému roku. Třeba nedostatek motýlů pozoruji nejméně pět let.
A hele, letos vidím i málo vos, mravenců a hrabošů:-). |
|
|
|
| | Mvek:
Jakýkoli člověkem zaznamenatelný výkyv v počtu viditelného hmyzu z roku na rok nepovažuji za projev vymíraní živočichů. Navíc třeba loni bylo u nás motýlů všeho druhu strašně moc. Slímáka jsem viděl zrovna včera, i když tedy navým, co to bylo za druh.
Tak yjsem zaznamenal zprávu, že letos je hodně mravenců - resp. stav, jaký by měl být a nezapomínejme na naopak letos přemnožené hraboše a kůrovvocou kalamitu :)
Komárů, much nebo vos je myslím taky dost :) |
|
|
|
| | Docela se obávám, že alarmující zprávy, že jsme na pokraji dalšího masového vymírání druhů, se víc a víc ukazují jako pravdivé. Pominu-li občasné zprávy opravdu o vymizení nějakého živočicha, tak mě začíná děsit, jak mizí z naší přírody mnozí živočichové.
Letos jsem tedy některé neviděl vůbec, ale část bude na vině počasím.
Konkrétně jsem letos mezi kokořínskými lesy neviděl:
- španělské velké slimáky (hnědé, rezaté nebo černé)
- už několik let paví oko, poslední roky ani babočku, o dalších motýlech ani nemluvě, letos vidím jen bělásky, možná i žluťáska, a pak nějaké okrové strakaté a něco malého
- moc čmeláků, ale nějaké ano
- moc ovádů, a to v žádném období, vlastně první až snad v srpnu
- všemožné ptáky (kosy, drozdy, různé drobné smetí, konipase v tomto místě už roky, ale jinde ano...), pravdou ale je, že po ránu nějací aktivní jsou, ale málo
- krtiny (dobře, tady budou na vině kočky, na jaře myslím nějaké zase byly)
- moc žížal, ale nějaké jsou
- ropuchy
- chrousty
Čeho vidím podobně jsou šídla, komáři, mouchy, netopýři, kobylky, klíšťata...
Kromě těch motýlů a ptáků u většiny bude příčinou počasí tohoto roku (neříkal tu někdo, že není nic mimořádného?!). Konec srpna to už takhle pozdě moc nezachránil. Takže uvidíme další roky. |
|
|
|
| | Mvek: Zajímavé, vlastně tam ukazují hned dva způsoby resp. dvě verze jednoho.
Fotku Saturnu v nepravých barvách jsem viděl poprvé v 90. letech v knize Atlas vesmíru, ale přesný význam už jsem zapomněl, i když jsem věděl, že se ionizované plyny identifikují vedle spektrálních čar i podle barvy. Netušil jsem, že mají nepravé barvy i některé z nejznámějších fotek z HST.
Třeba sonda New Horizons získává barevné i "barevné" snímky podobně s pomocí filtrů na kameře/fotoaparátu MVIC (Multispectral Visible Imaging Camera), ale s nižším rozlišením než má černobílý fotoaparát LORRI (Long-Range Reconnaissance Imager). Černobílé snímky jsou pak někdy počítačově doplněny o přibližnou barvu z fotek s nižším rozlišením. Někdy jsou ale přitom v "barvě" skládány vrstvy červená, blízká infračervená a modrá místo RGB...
Viz The Pic of the Day: Color image of Ultima Thule, the most distant space body we’ve ever visited.
Tady pak ukazují fotku Pluta nejbližší skutečným okem viditelným barvám, s dosti mdlými barvami oproti dříve zveřejněným verzím (na takto velká tělesa (oproti Ultima Thule) ale stačila přímo "barevná" kamera MVIC)...
The True Colors of Pluto and Charon.
Další snímky viz např. Five Pictures of Pluto. Upravené "pestrobarevné" snímky Pluta a Charonu viz např. tady, Pluto samostatně s vyšším rozlišením tady.
Jinak na Tebou odkazovaném videu mi také část černé (hranatě ohraničená) občas blikala s nádechem zelené (někdy i přes barevnou část obrazu). |
|
|
|
| | How scientists colorize space photos (Youtube)
Každý, koho to zajímalo, tak si to už určitě dávno zjistil, ale tady i názorně. Já to třeba dlouho tušil, ale nevěděl.
A pokud se na to někdo bude dívat, tak by mě zajímalo, jestli v těch pasážích, kde na černém nebo hvězdném pozadí ukazují nějaké animace, také uvidíte komprimační barevné artefakty, kdy část černé lehce bliká do určité barvy. Řeším, jestli se mi rozhodilo obecně přehrávání, nebo jen mám štěstí na horší zdroje (i na Netflixu u nějakého nového seriálu vidím hodně tyhle artefakty u plynulých přechodů barev). |
|
|
|
| | | V případě elektřiny jsem měl na mysli spíše výletní lodě. |
|
|
|
| | Mvek:
Proč 14 dní...
Protože ten tanker něco stojí a aby vidělával, musí za dobu své životnosti otočit pořádnej objem ropy a ne jednu nálož 10 let :D
nemluvě o tom, že s takovým tempem by pak těch takerů muselo být o jeden a až dva řády víc... a kdo by čekal rok na zaplacení nákladu?
|
|
|
|
| | Mvek:
I kdyby to jen u dokázalo napájet jen veškeré elektrické spotřebiče na té lodi a nezajistilo samotný pohyb
Mno, mrkni kolik energie žere elektirické vybavení tankeru a kolik jeho pohyb. Ten poměr je cca 99,5:0,5. |
|
|
|
| | S.S.Enterprise: Hele ono s tím bude spousta jiných "engineering" problémů. Hlavně tohle bude fungovat u tenké vrstvy nikoliv u bulku, dále budeš muset navrhnout způsob jak transportovat náboj a jiné klasické problémy generace elektřiny, ale některá řešení už jsou venku z designu baterií, palivových a solárních článků. Jen nevím jak třeba zajistit, aby se ti na té vrstvě neusazovala další z iontů rozpuštěných v té vodě, což je v současnosti největší problém veškerých výzkumů tenkých vrstev pro aplikace. Heh, shodou okolností se právě tímhle teď zabývám - pro chladící systémy ve slévárnách vytvořené 3D tištěnou ocelí, která neskutečně rychle koroduje. A materiály existují, ale udělat to cenově efektivní... je boj. Stejně tady, dokážu si představit "generátor" o rozměrech řádově centimetry, ale velké? Pak taky všechna řešení, co mě napadají budou tu účinnost snižovat. Hey a to vůbec nebudu mluvit o Pullulanu a různých jiných biopolymerech, které se ti ukládají na trupu lodí a jsou pekelně tvrdé.
...we were cold so we harnessed fire, we were weak so we invented tools... |
|
|
|
| | | I kdyby to jen u dokázalo napájet jen veškeré elektrické spotřebiče na té lodi a nezajistilo samotný pohyb, kromě velmi pomalého driftu. Ale u autonomních lodí by šlo i pomalé cestování. Proč 14 dní... |
|
|
|
|
HLAVNÍ STRÁNKA
UŽIVATELÉ
[ DISKUZNÍ FÓRA ]
VYHLEDÁVÁNÍ
STATISTIKY
AKCE
NASTAVENÍ
FAQ
ARCHÍV
|
