vvvv Přeskočit vvvv záhlaví vvvv dolů vvvv
Toto fórum je věnováno všem se zájmem o astronomii, kosmonautiku, průzkum vesmíru, ale i pokrok v dalších (přírodo) vědních oborech. 1. února 2011 bylo vyčleněno z fóra o mezinárodní situaci a politice a zároveň převzalo zaměření na širší vědu z dnes již čistě počítačově-technického fóra. Nutno připomenout, že toto fórum navazuje na StarNETu na ještě delší tradici, např. fórum Průzkum vesmíru v současné době.
Stejně jako v každé svobodné společnosti by i zde měla být ve skutky proměněna následující slova: "Pane, nesouhlasím s tím, co říkáte, ale do smrti budu hájit vaše právo to vyslovit."
(shrnutí postojů Françoise-Marie Aroueta alias Voltairea podle Evelyn Beatrice Hall(ové) alias Stephena G. Tallentyrea)
Vybrané současné vesmírné mise a novinky:
  
Aktuální přehled sond ve Sluneční soustavě | Sondy Voyager | Parker Solar Probe u Slunce | InSight pronikající pod povrch Marsu, doprovázena dvěma prvními meziplanetární cubesaty Mars Cube One (MarCO), které proletěly kolem Marsu | První část mise ExoMars (TGO) u Marsu | Akatsuki po pěti letech konečně na orbitě Venuše | New Horizons po průletu soustavou Pluta u tělesa Kuiperova pásu Ultima Thule | Rosetta na orbitě komety 67P/Churyumov-Gerasimenko s dosdu funkčním výsadkem Philae na povrchu | Dawn na orbitě trpasličí planetě Ceres, viz i tady | MAVEN na orbitě Marsu | MOM - Mangalján (Mangalyaan) na orbitě Marsu | Juno na orbitě Jupiteru, viz i zde | Její „společník“ IKAROS – první úspěšná sluneční plachetnice, viz i tady | Astrometrická observatoř Gaia u libračního bodu L2 soustavy Země-Slunce | Čchang-e 3 (Chang'e 3) a vozítko Jutu (Yutu) na Měsíci, viz i tady a zde | MSL – rover Curiosity – na Marsu | Dvojice sond ARTEMIS u Měsíce v libračních bodech soustavy Země-Měsíc, viz i tady a zde | LRO na orbitě Měsíce, viz i tady, snímky míst přístání lodí Apollo a diskusi | Mars Express na orbitě Marsu | MRO na orbitě Marsu | Mars Odyssey na orbitě Marsu | Rovery MER na povrchu Marsu – Opportunity dosud funkční | Cassini skončila v atmosféře Saturnu | SDO zkoumající Slunce od Země | Dvojice sond Stereo na orbitě Slunce | SOHO zkoumající Slunce z libračního bodu L1 soustavy Země-Slunce | ACE zkoumající z bodu L1 částice slunečního větru a meziplanetární hmoty | WIND zkoumající z bodu L1 sluneční vítr, viz i data ze sondy „téměř“ v reálném čase | Seznam funkčních sond ve Sluneční soustavě, které opustily orbitu Země (včetně měsíčních sond) | Seznam sond v libračních bodech soustavy Země-Slunce | Seznam vesmírných observatoří
Další informace:
Harmonogram startů raket k ISS
Zajímavé odkazy z astronomie a kosmonautiky:
NASA |
Multimedia, snímky, online vysílání apod. |
Mise NASA |
ISS |
Přelety a pozice družic a sond |
Úkazy na obloze |
Vesmírné encyklopedie |
Vesmírné zpravodajství a informace (ČR+SR) |
Průvodci, návody pro astronomické začátečníky i pokročilé |
Fotografie a zprávy z pozorování amatérů |
Mezinárodní a zahraniční astronomické instituce a kosmické agentury včetně české |
Sluneční aktivita |
Zahraniční servery o událostech z astronomie a kosmonautiky |
Mapy kosmických těles |
Virtuální planetária a další astronomický či vesmírný SW
Zajímavé odkazy na informace o Zemi:
Virtuální glóby |
Virtuální online mapy světa, vyhledávače míst na Zemi |
Encyklopedie, databáze
^^^^ Přeskočit ^^^^ záhlaví ^^^^ nahoru ^^^^ |
|
|
| | Mvek: "Obávám se, že co nám planeta zejména poslední desetiletí vtlouká do hlavy, je to, že se musíme naučit opět kočovnému způsobu života v moderní podobě (a samozřejmě se přestat přemnožovat)."
Myslíš to jako cestu, jak se vyvarovat koncentrování lidí na jednom místě v přehřátých městech obecně, nebo sezónní stěhování v létě do chladnějších oblastí? Každopádně mi to jako moc šetrné k životnímu prostředí nepřipadá, i bez ohledu na dnes možná přehnaný "stud z létání" apod. Vedle negativních dopadů dopravy by to zřejmě znamenalo zábory dalších míst v přírodě pro bydlení (byť by se možná po zmenšení populace využívaly opuštěné domy). V případě sezónního cestování by vlastně všichni lidé museli mít plně vybavené druhé bydlení... |
|
|
|
| | Mvek: Trochu váhám se ke klimatické problematice více vyjadřovat. Geografové sice mluví téměř do všeho a absolvoval jsem (už před téměř 17 lety!) předmět meteorologie a klimatologie, ale je to skutečně velice komplexní téma. Proto je podle mě problém, když vynášejí soudy s odkazem na vědecké poznatky i různí laici, ačkoli i z některých vyjádření vědců se zdá, jako by komplexitu problému přehlíželi - třeba když známý ekolog Bedřich Moldan (přitom dříve dlouholetý člen ODS, tedy žádný levicový ideolog), tuším ve Fokusu VM podporoval vzhledem k naléhavosti situace jakoukoli akci i bez rozmýšlení...
Přesto je myslím dobře, že se Gretě podařilo rozvířit diskusi o této problematice, byť zvolená forma možná vedla spíše k polarizaci společnosti a radikalizaci názorů. Byl bych nerad, kdyby nakonec zůstaly jen dva extrémní tábory typu Grety a na druhé straně třeba V. Klause (jedno, zda mladšího či staršího)...
Souhlasím, že zaslepené řešení pouze skleníkových plynů, a z nich dokonce jen CO2 může být velmi problematické. Najednou se moc nemluví o metanu, kterého je sice méně, ale účinkuje jako skleníkový plyn více, přičemž nevzniká jen v žaludcích krav či tlením a táním permafrostu, ale i třeba úniky při nešetrné těžbě plynu v Rusku (o tom psal už před lety ještě v Právu s odovláním na rozhovor s šéfem Gazpromu radikálně levicový komentátor Hekrdla, který pak přešel do čínského Týdnu).
Také se jen občas zmíní vodní pára jako jeden z nejúčinnějších skleníkových plynů. Přitom se i v souvislosti se zvedáním mořské hladiny zapomíná, že spalováním uhlovodíkových fosilních paliv (ropa, plyn) vzniká také nová voda, která byla miliony let a možná vždy mimo oběh. Před časem jsem narazil jen na zmínku v jedné studii, kde uváděli, že množství nově vzniklé vody v USA odpovídá té, která je při frakování vháněna pod zem, takže by zde problém být neměl. Otázkou je, nakolik byl ten odhad přesný a nakolik platí i globálně.
Jinak se objevují i technologie na lapání CO2 a opětovné využití k výrobě syntetických paliv. Pokud jde o ochlazení Země, je zde také možnost vypouštět více síry, i když s tím jsme měli spojené jiné negativní efekty (kyselé deště)...
Mohlo by fungovat geoinženýrství s aerosoly proti globálnímu oteplování?
Také po dopadu meteoritu před 65 miliony lety prý Zemi ochladila uvolněná síra "o 25 stupňů na 15 let"...
Vědci mají záznam posledního dne éry dinosaurů
Dále se moc neřeší druhá strana skleníkového efektu. Sluneční světelné záření se na zemském povrchu ohřátím předmětů přeměňuje v tepelné infračervené, jehož část pak skleníkové plyny nepropustí pryč. Proti globálnímu oteplování tak lze bojovat i zvyšováním albeda (odrazivosti) zemského povrchu. Jaký efekt by mělo ve srovnání s omezováním množství CO2 třeba povinné natření všech střech nebo i dalších umělých povrchů (beton, asfalt, fasády) na bílo a jejich udržování (ovšem i produkce a distribuce barvy může mít své negativní efekty atd.)?
Dále se moc neřeší přímmé tepelné znečištění, byť je možná oproti příkonu ze Slunce (řádově tisíc W na m2) globálně méně významné. Nejde jen o to, že vypouštíme skleníkové plyny, ale že jsou horké... V tomto na tom nebude moc dobře ani jaderná energie. Kdysi jsem ale četl v úvahách o člověku ve vakuu, že každý člověk tepelně září snad jako 100W žárovka. Dnes je lidí více než dvakrát tolik co v době prvního přistání člověka na Měsíci. K vlivu člověka je nutno připočítat i stáda hospodářských zvířat, ale zase odečíst vybitá stáda volně žijící zvěře... Nepřímo pak bude prostředí tepelně znečišťovat i zahřátý tmavý solární panel nebo (asi méně) větrník s nedokonalým ložiskem. Jinak bych ale k obnovitelným zdrojům tak kritický nebyl. Třeba klimatizace by podle mě měla být, přinejmenším za jasných dnů, umožněna pouze s použitím např. solární energie.
Obávám se, že i kdybychom snížili produkci a dokonce i celkové množství CO2 či dalších skleníkových plynů na předindustriální úroveň, vlivem větších tepelných emisí se Země bude zahřívat i nadále. Ale měl bych si k tomu najít nějaké odborné studie.
Jinak geologicky (vedle klimatologie jsme měli i základy geologie) jsme již dávno v době meziledové (interglaciál). Tento graf ukazuje, že byly interglaciály relativně krátké po rychlém oteplení a poté následovalo pozvolené ochlazování a zalednění. Už pomalu nastává čas... Dokonce v minulosti krátce po konci doby ledové snad bylo teplejší a vlhčí období zvané Atlantik.
Na Kosmo.cz je také diskusní fórum s tématem Slunce a klima, kde převažují skeptici, kteří tvrdí, že již dnes je množství CO2 pro přežití rostlin na hraně a že je průmyslová revoluce zachránila. Tedy jsou v tomto ještě radikálnější. Třeba tento graf jim dává za pravdu (ale je otázkou, nakolik je spolehlivý) - v éře dinosaurů bylo CO2 asi 5-10x víc než nyní (byť tedy globální průměrná teplota byla o téměř 10°C vyšší, ale Země byla obyvatelná - to ovšem nepopírá mnohem vyšší vodní hladinu, problémy konkrétně pro lidský organismus atd.) Na Kosmo také nyní uvádějí s odkazem na geologa Cílka, že je-li 97 % CO2 vázáno v mořské vodě, její nepatrný ohřev vedoucí k poklesu absorpční schopnosti může způsobit zdvojnásobení množství CO2 v atmosféře... To by ale chtělo prostudoavat důkladněji. |
|
|
|
| | Já tedy jsem plně pro ekologii a ano, už jsem zaslechl cosi o protiskleníkové propagandě. Přesto si ale myslím, že úpěnlivá snaha zaměřit se na globální oteplování ve smyslu skleníkových plynů a jejich omezení, je podobný průser, jako na to kašlat. Těch průserů s planetou je hromada a musíme hledat co nejsystémovější řešení všech z nich paralelně a ve vzájemném souladu.
Ne, abychom v honbě za snížením CO2 zvýšili produkci odpadu, nebo hromadili v atmosféře jiné plyny, které se ukážou jako jinak škodlivé. Ostatně taková biopaliva se ukázala jako naprostý nesmysl a nejspíš překroucená lobby. Elektromobily zase zatíží prostředí jinde, nic neřeší, naopak situaci zhoršují. Do nebe volající nesmysl pak je likvidace funkčních a nedosluhujících jaderných elektráren a stavba nestálých zdrojů elektřiny (mrk na SRN a větrníky), když není pořád dotažené průmyslové skladování energie do méně zatěžujícího prostředku než jsou akumulátory (a přečerpávající elektrárny není moc kde stavět, nebo je to moc nákladné). Přitom tu máme dost geotermální energie, a to i v ČR, podle nějaké studie by šlo využít takovou energii i v místech, kde zrovna nejsou horké prameny apod. díky dnešním technologiím.
Hlavně mě totiž zaráží jedna věc, že se moc nemluví o tom, že jestliže jsme geologicky nebo podle jakého oboru stále v době ledové, jestliže ledovec ustoupil z naší oblasti teprve před deseti až patnácti tisíci lety, ale přitom doba ledová trvala statisíce, tak jak víme, že toto není ještě přirozené oteplování a tání, a jen náš problém je, že jsme osídlili místa, která jsme neměli, že jsme se tak namnožili, a že jsme teď závislí moc na stálosti některých věcí v přírodě, a přitom příroda není stálá.
Na Nyxu před časem někdo odkazoval studii, která dokonce tvrdí, že nakonec bude v atmosféře nedostatek CO2 a povede to k vymírání rostlin:-), ale samozřejmě to šlo zase o řádově tisíciletí nebo desítky tisíc let.
Samozřejmě, že oteplení určitě zrychlujeme, ale zpomalit ho asi moc nemůžeme, byť určitě různá opatření nám mohou získat čas na další změny.
Obávám se, že co nám planeta zejména poslední desetiletí vtlouká do hlavy, je to, že se musíme naučit opět kočovnému způsobu života v moderní podobě (a samozřejmě se přestat přemnožovat). A i když je mi to nepříjemné, protože taky se mi líbí představa někde zakořenit, bohužel to je právě to, co se musíme odnaučit. Blbé je, že taková změna celé ekonomiky a společnosti dá práci a nemůže být tak rychlá, takže katastrofy nám asi dají hodně na frak, než nás k tomu donutí. |
|
|
|
| | | Zdá se, že se konec sestupu nevydařil. -( |
|
|
|
| | Indie se právě pokouší o měkké přistání sondy na Měsíci. Uspěje-li, půjde teprve o čtvrtou zemi, které se to podařilo (nedávno neuspěla izraelská soukromá sonda, která ale nestartovala na izraelské raketě)... K dosednutí má dojít ve 22:23 SELČ.
SLEDUJEME: Indický pokus o přistání na Měsíci |
|
|
|
| | | Úbytek ptactva je pak jen poslední tři roky. Přičemž nejvíc tomu pomohlo masové vymření kosů vloni. To se samozřejmě ještě nespravilo. |
|
|
|
| | S.S.Enterprise: Já také nemluvím jen o letošním roku. Letos je to nejvýraznější, asi za to může načasování sucha oproti loňskému roku. Třeba nedostatek motýlů pozoruji nejméně pět let.
A hele, letos vidím i málo vos, mravenců a hrabošů:-). |
|
|
|
| | Mvek:
Jakýkoli člověkem zaznamenatelný výkyv v počtu viditelného hmyzu z roku na rok nepovažuji za projev vymíraní živočichů. Navíc třeba loni bylo u nás motýlů všeho druhu strašně moc. Slímáka jsem viděl zrovna včera, i když tedy navým, co to bylo za druh.
Tak yjsem zaznamenal zprávu, že letos je hodně mravenců - resp. stav, jaký by měl být a nezapomínejme na naopak letos přemnožené hraboše a kůrovvocou kalamitu :)
Komárů, much nebo vos je myslím taky dost :) |
|
|
|
| | Docela se obávám, že alarmující zprávy, že jsme na pokraji dalšího masového vymírání druhů, se víc a víc ukazují jako pravdivé. Pominu-li občasné zprávy opravdu o vymizení nějakého živočicha, tak mě začíná děsit, jak mizí z naší přírody mnozí živočichové.
Letos jsem tedy některé neviděl vůbec, ale část bude na vině počasím.
Konkrétně jsem letos mezi kokořínskými lesy neviděl:
- španělské velké slimáky (hnědé, rezaté nebo černé)
- už několik let paví oko, poslední roky ani babočku, o dalších motýlech ani nemluvě, letos vidím jen bělásky, možná i žluťáska, a pak nějaké okrové strakaté a něco malého
- moc čmeláků, ale nějaké ano
- moc ovádů, a to v žádném období, vlastně první až snad v srpnu
- všemožné ptáky (kosy, drozdy, různé drobné smetí, konipase v tomto místě už roky, ale jinde ano...), pravdou ale je, že po ránu nějací aktivní jsou, ale málo
- krtiny (dobře, tady budou na vině kočky, na jaře myslím nějaké zase byly)
- moc žížal, ale nějaké jsou
- ropuchy
- chrousty
Čeho vidím podobně jsou šídla, komáři, mouchy, netopýři, kobylky, klíšťata...
Kromě těch motýlů a ptáků u většiny bude příčinou počasí tohoto roku (neříkal tu někdo, že není nic mimořádného?!). Konec srpna to už takhle pozdě moc nezachránil. Takže uvidíme další roky. |
|
|
|
| | Mvek: Zajímavé, vlastně tam ukazují hned dva způsoby resp. dvě verze jednoho.
Fotku Saturnu v nepravých barvách jsem viděl poprvé v 90. letech v knize Atlas vesmíru, ale přesný význam už jsem zapomněl, i když jsem věděl, že se ionizované plyny identifikují vedle spektrálních čar i podle barvy. Netušil jsem, že mají nepravé barvy i některé z nejznámějších fotek z HST.
Třeba sonda New Horizons získává barevné i "barevné" snímky podobně s pomocí filtrů na kameře/fotoaparátu MVIC (Multispectral Visible Imaging Camera), ale s nižším rozlišením než má černobílý fotoaparát LORRI (Long-Range Reconnaissance Imager). Černobílé snímky jsou pak někdy počítačově doplněny o přibližnou barvu z fotek s nižším rozlišením. Někdy jsou ale přitom v "barvě" skládány vrstvy červená, blízká infračervená a modrá místo RGB...
Viz The Pic of the Day: Color image of Ultima Thule, the most distant space body we’ve ever visited.
Tady pak ukazují fotku Pluta nejbližší skutečným okem viditelným barvám, s dosti mdlými barvami oproti dříve zveřejněným verzím (na takto velká tělesa (oproti Ultima Thule) ale stačila přímo "barevná" kamera MVIC)...
The True Colors of Pluto and Charon.
Další snímky viz např. Five Pictures of Pluto. Upravené "pestrobarevné" snímky Pluta a Charonu viz např. tady, Pluto samostatně s vyšším rozlišením tady.
Jinak na Tebou odkazovaném videu mi také část černé (hranatě ohraničená) občas blikala s nádechem zelené (někdy i přes barevnou část obrazu). |
|
|
|
| | How scientists colorize space photos (Youtube)
Každý, koho to zajímalo, tak si to už určitě dávno zjistil, ale tady i názorně. Já to třeba dlouho tušil, ale nevěděl.
A pokud se na to někdo bude dívat, tak by mě zajímalo, jestli v těch pasážích, kde na černém nebo hvězdném pozadí ukazují nějaké animace, také uvidíte komprimační barevné artefakty, kdy část černé lehce bliká do určité barvy. Řeším, jestli se mi rozhodilo obecně přehrávání, nebo jen mám štěstí na horší zdroje (i na Netflixu u nějakého nového seriálu vidím hodně tyhle artefakty u plynulých přechodů barev). |
|
|
|
| | | V případě elektřiny jsem měl na mysli spíše výletní lodě. |
|
|
|
| | Mvek:
Proč 14 dní...
Protože ten tanker něco stojí a aby vidělával, musí za dobu své životnosti otočit pořádnej objem ropy a ne jednu nálož 10 let :D
nemluvě o tom, že s takovým tempem by pak těch takerů muselo být o jeden a až dva řády víc... a kdo by čekal rok na zaplacení nákladu?
|
|
|
|
|
HLAVNÍ STRÁNKA
UŽIVATELÉ
[ DISKUZNÍ FÓRA ]
VYHLEDÁVÁNÍ
STATISTIKY
AKCE
NASTAVENÍ
FAQ
ARCHÍV
|
