vvvv Přeskočit vvvv záhlaví vvvv dolů vvvv
Toto fórum je věnováno všem se zájmem o astronomii, kosmonautiku, průzkum vesmíru, ale i pokrok v dalších (přírodo) vědních oborech. 1. února 2011 bylo vyčleněno z fóra o mezinárodní situaci a politice a zároveň převzalo zaměření na širší vědu z dnes již čistě počítačově-technického fóra. Nutno připomenout, že toto fórum navazuje na StarNETu na ještě delší tradici, např. fórum Průzkum vesmíru v současné době.
Stejně jako v každé svobodné společnosti by i zde měla být ve skutky proměněna následující slova: "Pane, nesouhlasím s tím, co říkáte, ale do smrti budu hájit vaše právo to vyslovit."
(shrnutí postojů Françoise-Marie Aroueta alias Voltairea podle Evelyn Beatrice Hall(ové) alias Stephena G. Tallentyrea)
Vybrané současné vesmírné mise a novinky:
  
Aktuální přehled sond ve Sluneční soustavě | Sondy Voyager | Parker Solar Probe u Slunce | InSight pronikající pod povrch Marsu, doprovázena dvěma prvními meziplanetární cubesaty Mars Cube One (MarCO), které proletěly kolem Marsu | První část mise ExoMars (TGO) u Marsu | Akatsuki po pěti letech konečně na orbitě Venuše | New Horizons po průletu soustavou Pluta u tělesa Kuiperova pásu Ultima Thule | Rosetta na orbitě komety 67P/Churyumov-Gerasimenko s dosdu funkčním výsadkem Philae na povrchu | Dawn na orbitě trpasličí planetě Ceres, viz i tady | MAVEN na orbitě Marsu | MOM - Mangalján (Mangalyaan) na orbitě Marsu | Juno na orbitě Jupiteru, viz i zde | Její „společník“ IKAROS – první úspěšná sluneční plachetnice, viz i tady | Astrometrická observatoř Gaia u libračního bodu L2 soustavy Země-Slunce | Čchang-e 3 (Chang'e 3) a vozítko Jutu (Yutu) na Měsíci, viz i tady a zde | MSL – rover Curiosity – na Marsu | Dvojice sond ARTEMIS u Měsíce v libračních bodech soustavy Země-Měsíc, viz i tady a zde | LRO na orbitě Měsíce, viz i tady, snímky míst přístání lodí Apollo a diskusi | Mars Express na orbitě Marsu | MRO na orbitě Marsu | Mars Odyssey na orbitě Marsu | Rovery MER na povrchu Marsu – Opportunity dosud funkční | Cassini skončila v atmosféře Saturnu | SDO zkoumající Slunce od Země | Dvojice sond Stereo na orbitě Slunce | SOHO zkoumající Slunce z libračního bodu L1 soustavy Země-Slunce | ACE zkoumající z bodu L1 částice slunečního větru a meziplanetární hmoty | WIND zkoumající z bodu L1 sluneční vítr, viz i data ze sondy „téměř“ v reálném čase | Seznam funkčních sond ve Sluneční soustavě, které opustily orbitu Země (včetně měsíčních sond) | Seznam sond v libračních bodech soustavy Země-Slunce | Seznam vesmírných observatoří
Další informace:
Harmonogram startů raket k ISS
Zajímavé odkazy z astronomie a kosmonautiky:
NASA |
Multimedia, snímky, online vysílání apod. |
Mise NASA |
ISS |
Přelety a pozice družic a sond |
Úkazy na obloze |
Vesmírné encyklopedie |
Vesmírné zpravodajství a informace (ČR+SR) |
Průvodci, návody pro astronomické začátečníky i pokročilé |
Fotografie a zprávy z pozorování amatérů |
Mezinárodní a zahraniční astronomické instituce a kosmické agentury včetně české |
Sluneční aktivita |
Zahraniční servery o událostech z astronomie a kosmonautiky |
Mapy kosmických těles |
Virtuální planetária a další astronomický či vesmírný SW
Zajímavé odkazy na informace o Zemi:
Virtuální glóby |
Virtuální online mapy světa, vyhledávače míst na Zemi |
Encyklopedie, databáze
^^^^ Přeskočit ^^^^ záhlaví ^^^^ nahoru ^^^^ |
|
|
| | Mvek:
estli typické hvízdání bomb a typický zvuk pro střemhlav letící letoun nebo padající po zásahu jsou obecně platné pro tu dobu, nebo jen u těch vylepšených.
Hvízdání bomb - ano,
střemhlav letící letoun - ne (pokud to není vylepšená Stuka),
padající po zásahu - někdy (podle toho, kam to slíznul atp.).
Stačí to takto? :-D |
|
|
|
| | Zbraně působící strach (Technet.idnes.cz)
Jak moc jsou asi obě zmíněná německá akustická vylepšení Junkersů i bomb za tím, co se nám asociuje z různých historických záznamů z druhé světové jako běžné při střemhlavém letu starých stíhaček nebo pádu bomby... Aspoň já teď nevím, jestli typické hvízdání bomb a typický zvuk pro střemhlav letící letoun nebo padající po zásahu jsou obecně platné pro tu dobu, nebo jen u těch vylepšených. |
|
|
|
| | Pozemstan:
a vysvětlili evoluci vesmíru ... s tím bych byl opatrný :)
|
|
|
|
| | Ještě k oteplování:
Vědci objevili velký abiotický zásobník metanu
Co se týče doby ledové - stránky na Wikipedii jsou zavádějící. Samotné heslo doby ledové totiž vyznívá, jako by jak glaciály, tak interglaciály byly součástí dlouhodobé doby ledové, která se ale taky střídá a mělo by být i období mezi. Akorát, že tedy současná doba ledová měla už několik těch glaciál a interglaciál, tedy ještě stále neskončila a je otázka, jestli má skončit. Možná je to ale jen mým špatným porozuměním anglickému textu, a nikoliv chybou autorů.
Každopádně tam uvádí, že normálně se další glaciála očekává až za 50 tisíc let, tedy času na oteplování pořád dost. A i ten graf naznačuje, že ještě o kousek se může oteplit, aniž bychom se vychýlili od průměru, a že to ještě bude trvat.
Rozhodně mi to tedy nepřijde jako průkazné, že by bez dalšího vlivu mělo už být nejtepleji a už by se nemělo vůbec oteplovat.
Odkaz výše také naznačuje, že to možná s naším vlivem nebude tak žhavé, nebo možná je, ale i bez něj můžeme být v ... ehm...
Jinak samozřejmě, že se spirála roztáčí, pokud mizí ledovce, snižuje se odraz paprsků, a tedy i tím se oteplování zvětšuje. |
|
|
|
| | | Mvek: Tak oblíbená je například představa, že 9. planeta se jmenujje Nibiru a je to tajemný temný svět obývaný mimozemšťany jménem Anunaki, kteří v minulosti navštívili Zemi, geneticky upravili lidi, aby jim sloužili jako otroci těžící zlato, což se odehrávalo v době starověku - mají to být ty postavy s hlavami zvířat na vytesaných obrazcích. |
|
|
|
| | Mvek: Jasně, je možné, že hlavně v některých lokalitách nebude (někde už není) situace z hlediska počasí i klimatu stabilní, i když se asi spíše předpokládá migrace na místo opět umožňující dlouhodobější klidné přežití...
Ano, také myslím, že je třeba započítat veškerou produkci tepla.
Možná zásadnější je ale níže zmíněná změna albeda zemského povrchu... |
|
|
|
| | Pozemstan: "Ale to srovnání je vlastně zavádějící..."
Myslel jsem srovnání hmotnosti lidí, zvířat (a přesněji i vypouštěných ohřátých par a plynů atd.) s hmotností atmosféry a vody na Zemi, viz Pozemstan 307852... -) |
|
|
|
| | | Ale to srovnání je vlastně zavádějící, jelikož teplokrevní živočichové i třeba elektrárny produkují vlastní teplo víceméně neustále, zatímco vzduch a voda jej jen pasivně přijímají a ztrácejí, ale i drobné dlouhodobé působení navíc (vedle Slunce a geotermálních zdrojů) by je nějak ovlivnit mohlo... |
|
|
|
| | Pozemstan: Před dvaceti lety jsem četl odhad, ale asi v Kačerovi Donaldovi:-), že kdyby všechno obyvatelstvo Země vstoupilo do oceánu, stoupne možná o pár milimetrů.
Ale tak ono spíš je potřeba brát v potaz veškerou produkci tepla, tedy včetně toho, na čem právě píšu tento příspěvek apod. Nebo i výroba té elektřiny. |
|
|
|
| | Pozemstan: Zajímavé postřehy. Produkce tepla jako taková mě napadla právě při pozorování chladících věží Temelína, nicméně jinak jsem o tom takhle neuvažoval a nečetl žádnou úvahu.
Kočování jsem myslel tak, že nám nic jiného nezbyde, budeme prostě muset místo stabilních sídel stavět mobilnější, která jsou třeba na pár desítek let. Abychom se mohli posunout dál, když se příliš změní situace (stoupání hladin, velké sucho, moc časté povodně apod.). Místo abychom za každou cenu zkoušeli zkrotit "živel" a ochránit stabilní sídla. |
|
|
|
| | S.S.Enterprise: Je fakt, že když jsem zkusil sečíst odhad hmotnosti všech lidí, krav, prasat, ovcí, koz, buvolů a kuřat (podle
FAOSTATu), vyšlo mi, že je to jen asi 3 statisíciny hmotnosti atmosféry Země. I s dalšími hospodářskými zvířaty by se to asi řádově neposunulo.
Pokud jde o stroje různě ohřívající vzduch a/nebo vypouštějící páru, výkon bude asi větší, i když bych pak asi měl srovnávat i s hmotností přinejmenším povrchové vody atd., přičemž všechna voda na Zemi má ještě o tři řády větší hmotnost než atmosféra. |
|
|
|
| | | Pozemstan: Moc dlouhé, ale s čím určitě nesouhlasím, že příspěvek těl živých organismů a nebo lidksých strojů způsobuje samo o sobě (i kdyby nevypouly CO2 a další skleníkové plyny) zaznamenatelné oteplování planety. |
|
|
|
| | Mvek: "Obávám se, že co nám planeta zejména poslední desetiletí vtlouká do hlavy, je to, že se musíme naučit opět kočovnému způsobu života v moderní podobě (a samozřejmě se přestat přemnožovat)."
Myslíš to jako cestu, jak se vyvarovat koncentrování lidí na jednom místě v přehřátých městech obecně, nebo sezónní stěhování v létě do chladnějších oblastí? Každopádně mi to jako moc šetrné k životnímu prostředí nepřipadá, i bez ohledu na dnes možná přehnaný "stud z létání" apod. Vedle negativních dopadů dopravy by to zřejmě znamenalo zábory dalších míst v přírodě pro bydlení (byť by se možná po zmenšení populace využívaly opuštěné domy). V případě sezónního cestování by vlastně všichni lidé museli mít plně vybavené druhé bydlení... |
|
|
|
| | Mvek: Trochu váhám se ke klimatické problematice více vyjadřovat. Geografové sice mluví téměř do všeho a absolvoval jsem (už před téměř 17 lety!) předmět meteorologie a klimatologie, ale je to skutečně velice komplexní téma. Proto je podle mě problém, když vynášejí soudy s odkazem na vědecké poznatky i různí laici, ačkoli i z některých vyjádření vědců se zdá, jako by komplexitu problému přehlíželi - třeba když známý ekolog Bedřich Moldan (přitom dříve dlouholetý člen ODS, tedy žádný levicový ideolog), tuším ve Fokusu VM podporoval vzhledem k naléhavosti situace jakoukoli akci i bez rozmýšlení...
Přesto je myslím dobře, že se Gretě podařilo rozvířit diskusi o této problematice, byť zvolená forma možná vedla spíše k polarizaci společnosti a radikalizaci názorů. Byl bych nerad, kdyby nakonec zůstaly jen dva extrémní tábory typu Grety a na druhé straně třeba V. Klause (jedno, zda mladšího či staršího)...
Souhlasím, že zaslepené řešení pouze skleníkových plynů, a z nich dokonce jen CO2 může být velmi problematické. Najednou se moc nemluví o metanu, kterého je sice méně, ale účinkuje jako skleníkový plyn více, přičemž nevzniká jen v žaludcích krav či tlením a táním permafrostu, ale i třeba úniky při nešetrné těžbě plynu v Rusku (o tom psal už před lety ještě v Právu s odovláním na rozhovor s šéfem Gazpromu radikálně levicový komentátor Hekrdla, který pak přešel do čínského Týdnu).
Také se jen občas zmíní vodní pára jako jeden z nejúčinnějších skleníkových plynů. Přitom se i v souvislosti se zvedáním mořské hladiny zapomíná, že spalováním uhlovodíkových fosilních paliv (ropa, plyn) vzniká také nová voda, která byla miliony let a možná vždy mimo oběh. Před časem jsem narazil jen na zmínku v jedné studii, kde uváděli, že množství nově vzniklé vody v USA odpovídá té, která je při frakování vháněna pod zem, takže by zde problém být neměl. Otázkou je, nakolik byl ten odhad přesný a nakolik platí i globálně.
Jinak se objevují i technologie na lapání CO2 a opětovné využití k výrobě syntetických paliv. Pokud jde o ochlazení Země, je zde také možnost vypouštět více síry, i když s tím jsme měli spojené jiné negativní efekty (kyselé deště)...
Mohlo by fungovat geoinženýrství s aerosoly proti globálnímu oteplování?
Také po dopadu meteoritu před 65 miliony lety prý Zemi ochladila uvolněná síra "o 25 stupňů na 15 let"...
Vědci mají záznam posledního dne éry dinosaurů
Dále se moc neřeší druhá strana skleníkového efektu. Sluneční světelné záření se na zemském povrchu ohřátím předmětů přeměňuje v tepelné infračervené, jehož část pak skleníkové plyny nepropustí pryč. Proti globálnímu oteplování tak lze bojovat i zvyšováním albeda (odrazivosti) zemského povrchu. Jaký efekt by mělo ve srovnání s omezováním množství CO2 třeba povinné natření všech střech nebo i dalších umělých povrchů (beton, asfalt, fasády) na bílo a jejich udržování (ovšem i produkce a distribuce barvy může mít své negativní efekty atd.)?
Dále se moc neřeší přímmé tepelné znečištění, byť je možná oproti příkonu ze Slunce (řádově tisíc W na m2) globálně méně významné. Nejde jen o to, že vypouštíme skleníkové plyny, ale že jsou horké... V tomto na tom nebude moc dobře ani jaderná energie. Kdysi jsem ale četl v úvahách o člověku ve vakuu, že každý člověk tepelně září snad jako 100W žárovka. Dnes je lidí více než dvakrát tolik co v době prvního přistání člověka na Měsíci. K vlivu člověka je nutno připočítat i stáda hospodářských zvířat, ale zase odečíst vybitá stáda volně žijící zvěře... Nepřímo pak bude prostředí tepelně znečišťovat i zahřátý tmavý solární panel nebo (asi méně) větrník s nedokonalým ložiskem. Jinak bych ale k obnovitelným zdrojům tak kritický nebyl. Třeba klimatizace by podle mě měla být, přinejmenším za jasných dnů, umožněna pouze s použitím např. solární energie.
Obávám se, že i kdybychom snížili produkci a dokonce i celkové množství CO2 či dalších skleníkových plynů na předindustriální úroveň, vlivem větších tepelných emisí se Země bude zahřívat i nadále. Ale měl bych si k tomu najít nějaké odborné studie.
Jinak geologicky (vedle klimatologie jsme měli i základy geologie) jsme již dávno v době meziledové (interglaciál). Tento graf ukazuje, že byly interglaciály relativně krátké po rychlém oteplení a poté následovalo pozvolené ochlazování a zalednění. Už pomalu nastává čas... Dokonce v minulosti krátce po konci doby ledové snad bylo teplejší a vlhčí období zvané Atlantik.
Na Kosmo.cz je také diskusní fórum s tématem Slunce a klima, kde převažují skeptici, kteří tvrdí, že již dnes je množství CO2 pro přežití rostlin na hraně a že je průmyslová revoluce zachránila. Tedy jsou v tomto ještě radikálnější. Třeba tento graf jim dává za pravdu (ale je otázkou, nakolik je spolehlivý) - v éře dinosaurů bylo CO2 asi 5-10x víc než nyní (byť tedy globální průměrná teplota byla o téměř 10°C vyšší, ale Země byla obyvatelná - to ovšem nepopírá mnohem vyšší vodní hladinu, problémy konkrétně pro lidský organismus atd.) Na Kosmo také nyní uvádějí s odkazem na geologa Cílka, že je-li 97 % CO2 vázáno v mořské vodě, její nepatrný ohřev vedoucí k poklesu absorpční schopnosti může způsobit zdvojnásobení množství CO2 v atmosféře... To by ale chtělo prostudoavat důkladněji. |
|
|
|
|
HLAVNÍ STRÁNKA
UŽIVATELÉ
[ DISKUZNÍ FÓRA ]
VYHLEDÁVÁNÍ
STATISTIKY
AKCE
NASTAVENÍ
FAQ
ARCHÍV
|
