vvvv Přeskočit vvvv záhlaví vvvv dolů vvvv
Toto fórum je věnováno všem se zájmem o astronomii, kosmonautiku, průzkum vesmíru, ale i pokrok v dalších (přírodo) vědních oborech. 1. února 2011 bylo vyčleněno z fóra o mezinárodní situaci a politice a zároveň převzalo zaměření na širší vědu z dnes již čistě počítačově-technického fóra. Nutno připomenout, že toto fórum navazuje na StarNETu na ještě delší tradici, např. fórum Průzkum vesmíru v současné době.
Stejně jako v každé svobodné společnosti by i zde měla být ve skutky proměněna následující slova: "Pane, nesouhlasím s tím, co říkáte, ale do smrti budu hájit vaše právo to vyslovit."
(shrnutí postojů Françoise-Marie Aroueta alias Voltairea podle Evelyn Beatrice Hall(ové) alias Stephena G. Tallentyrea)
Vybrané současné vesmírné mise a novinky:
  
Aktuální přehled sond ve Sluneční soustavě | Sondy Voyager | Parker Solar Probe u Slunce | InSight pronikající pod povrch Marsu, doprovázena dvěma prvními meziplanetární cubesaty Mars Cube One (MarCO), které proletěly kolem Marsu | První část mise ExoMars (TGO) u Marsu | Akatsuki po pěti letech konečně na orbitě Venuše | New Horizons po průletu soustavou Pluta u tělesa Kuiperova pásu Ultima Thule | Rosetta na orbitě komety 67P/Churyumov-Gerasimenko s dosdu funkčním výsadkem Philae na povrchu | Dawn na orbitě trpasličí planetě Ceres, viz i tady | MAVEN na orbitě Marsu | MOM - Mangalján (Mangalyaan) na orbitě Marsu | Juno na orbitě Jupiteru, viz i zde | Její „společník“ IKAROS – první úspěšná sluneční plachetnice, viz i tady | Astrometrická observatoř Gaia u libračního bodu L2 soustavy Země-Slunce | Čchang-e 3 (Chang'e 3) a vozítko Jutu (Yutu) na Měsíci, viz i tady a zde | MSL – rover Curiosity – na Marsu | Dvojice sond ARTEMIS u Měsíce v libračních bodech soustavy Země-Měsíc, viz i tady a zde | LRO na orbitě Měsíce, viz i tady, snímky míst přístání lodí Apollo a diskusi | Mars Express na orbitě Marsu | MRO na orbitě Marsu | Mars Odyssey na orbitě Marsu | Rovery MER na povrchu Marsu – Opportunity dosud funkční | Cassini skončila v atmosféře Saturnu | SDO zkoumající Slunce od Země | Dvojice sond Stereo na orbitě Slunce | SOHO zkoumající Slunce z libračního bodu L1 soustavy Země-Slunce | ACE zkoumající z bodu L1 částice slunečního větru a meziplanetární hmoty | WIND zkoumající z bodu L1 sluneční vítr, viz i data ze sondy „téměř“ v reálném čase | Seznam funkčních sond ve Sluneční soustavě, které opustily orbitu Země (včetně měsíčních sond) | Seznam sond v libračních bodech soustavy Země-Slunce | Seznam vesmírných observatoří
Další informace:
Harmonogram startů raket k ISS
Zajímavé odkazy z astronomie a kosmonautiky:
NASA |
Multimedia, snímky, online vysílání apod. |
Mise NASA |
ISS |
Přelety a pozice družic a sond |
Úkazy na obloze |
Vesmírné encyklopedie |
Vesmírné zpravodajství a informace (ČR+SR) |
Průvodci, návody pro astronomické začátečníky i pokročilé |
Fotografie a zprávy z pozorování amatérů |
Mezinárodní a zahraniční astronomické instituce a kosmické agentury včetně české |
Sluneční aktivita |
Zahraniční servery o událostech z astronomie a kosmonautiky |
Mapy kosmických těles |
Virtuální planetária a další astronomický či vesmírný SW
Zajímavé odkazy na informace o Zemi:
Virtuální glóby |
Virtuální online mapy světa, vyhledávače míst na Zemi |
Encyklopedie, databáze
^^^^ Přeskočit ^^^^ záhlaví ^^^^ nahoru ^^^^ |
|
|
| | Mvek:
ještě víc než přirozené zvuky.
Přirozené zvuky nejsou tak silné.
Pohvizdování vzduchu kolem rychle se pohybujícího se tělesa si koneckonců lze všimnout i při rychlé jízdě autem.
A letecká bomba se pohybuje +/- rychlostí letadla ze které byla shozena a to je dost na to, aby začala hvízdat. |
|
|
|
| | | Tentokrát se rozvinuly všechny tři hlavní padáky. Při minulé zkoušce přistávacího systému jeden, byť pro bezpečné přistání nadbytečný, selhal. |
|
|
|
| | | Stasrliner přistává, ale bohužel jde v Novém Mexiku o noční přistání. |
|
|
|
| | AVip: To si tedy nedovedu představit, jak moc mohly vylepšené Stuky a bomby znít, že deptaly ještě víc než přirozené zvuky.
Já nevím jak ty, ale já se tedy s tak dlouhými volnými pády v životě nesetkávám, takže čerpám jen z filmů, a tam je taky prý nesmyslný zvuk pro výstřel s tlumičem. Takže bych se i nedivil, kdyby hvizd padajících předmětů byl mylně odvozen od upravených bomb. |
|
|
|
| | Bomby hvízdají, stejně jako každé jiné +/- aerodynamické těleso padající volným pádem, samozřejmě, asi to nebude TAK silné, jako se to občas někde objevuje, ale obecně - ano, bomby při pádu hvízdají.
A oblíbená letecká kratochvíle už od WWI bylo házení lahví z letadla (viz Nebeští Jezdci, mimo jiné), protože to mají ti na zemi pocit, že na ně doslova padá obloha. |
|
|
|
| | | AVip: Špatně se jednoznačně odpovídá na otázku s nebo (mea culpa), takže se ujistím - tedy podle tvého názoru hvízdání bomb z dobových záznamů je u těch vylepšených? |
|
|
|
| | Mvek:
estli typické hvízdání bomb a typický zvuk pro střemhlav letící letoun nebo padající po zásahu jsou obecně platné pro tu dobu, nebo jen u těch vylepšených.
Hvízdání bomb - ano,
střemhlav letící letoun - ne (pokud to není vylepšená Stuka),
padající po zásahu - někdy (podle toho, kam to slíznul atp.).
Stačí to takto? :-D |
|
|
|
| | Zbraně působící strach (Technet.idnes.cz)
Jak moc jsou asi obě zmíněná německá akustická vylepšení Junkersů i bomb za tím, co se nám asociuje z různých historických záznamů z druhé světové jako běžné při střemhlavém letu starých stíhaček nebo pádu bomby... Aspoň já teď nevím, jestli typické hvízdání bomb a typický zvuk pro střemhlav letící letoun nebo padající po zásahu jsou obecně platné pro tu dobu, nebo jen u těch vylepšených. |
|
|
|
| | Pozemstan:
a vysvětlili evoluci vesmíru ... s tím bych byl opatrný :)
|
|
|
|
| | Ještě k oteplování:
Vědci objevili velký abiotický zásobník metanu
Co se týče doby ledové - stránky na Wikipedii jsou zavádějící. Samotné heslo doby ledové totiž vyznívá, jako by jak glaciály, tak interglaciály byly součástí dlouhodobé doby ledové, která se ale taky střídá a mělo by být i období mezi. Akorát, že tedy současná doba ledová měla už několik těch glaciál a interglaciál, tedy ještě stále neskončila a je otázka, jestli má skončit. Možná je to ale jen mým špatným porozuměním anglickému textu, a nikoliv chybou autorů.
Každopádně tam uvádí, že normálně se další glaciála očekává až za 50 tisíc let, tedy času na oteplování pořád dost. A i ten graf naznačuje, že ještě o kousek se může oteplit, aniž bychom se vychýlili od průměru, a že to ještě bude trvat.
Rozhodně mi to tedy nepřijde jako průkazné, že by bez dalšího vlivu mělo už být nejtepleji a už by se nemělo vůbec oteplovat.
Odkaz výše také naznačuje, že to možná s naším vlivem nebude tak žhavé, nebo možná je, ale i bez něj můžeme být v ... ehm...
Jinak samozřejmě, že se spirála roztáčí, pokud mizí ledovce, snižuje se odraz paprsků, a tedy i tím se oteplování zvětšuje. |
|
|
|
|
HLAVNÍ STRÁNKA
UŽIVATELÉ
[ DISKUZNÍ FÓRA ]
VYHLEDÁVÁNÍ
STATISTIKY
AKCE
NASTAVENÍ
FAQ
ARCHÍV
|
