vvvv Přeskočit vvvv záhlaví vvvv dolů vvvv
Toto fórum je věnováno všem se zájmem o astronomii, kosmonautiku, průzkum vesmíru, ale i pokrok v dalších (přírodo) vědních oborech. 1. února 2011 bylo vyčleněno z fóra o mezinárodní situaci a politice a zároveň převzalo zaměření na širší vědu z dnes již čistě počítačově-technického fóra. Nutno připomenout, že toto fórum navazuje na StarNETu na ještě delší tradici, např. fórum Průzkum vesmíru v současné době.
Stejně jako v každé svobodné společnosti by i zde měla být ve skutky proměněna následující slova: "Pane, nesouhlasím s tím, co říkáte, ale do smrti budu hájit vaše právo to vyslovit."
(shrnutí postojů Françoise-Marie Aroueta alias Voltairea podle Evelyn Beatrice Hall(ové) alias Stephena G. Tallentyrea)
Vybrané současné vesmírné mise a novinky:
  
Aktuální přehled sond ve Sluneční soustavě | Sondy Voyager | Parker Solar Probe u Slunce | InSight pronikající pod povrch Marsu, doprovázena dvěma prvními meziplanetární cubesaty Mars Cube One (MarCO), které proletěly kolem Marsu | První část mise ExoMars (TGO) u Marsu | Akatsuki po pěti letech konečně na orbitě Venuše | New Horizons po průletu soustavou Pluta u tělesa Kuiperova pásu Ultima Thule | Rosetta na orbitě komety 67P/Churyumov-Gerasimenko s dosdu funkčním výsadkem Philae na povrchu | Dawn na orbitě trpasličí planetě Ceres, viz i tady | MAVEN na orbitě Marsu | MOM - Mangalján (Mangalyaan) na orbitě Marsu | Juno na orbitě Jupiteru, viz i zde | Její „společník“ IKAROS – první úspěšná sluneční plachetnice, viz i tady | Astrometrická observatoř Gaia u libračního bodu L2 soustavy Země-Slunce | Čchang-e 3 (Chang'e 3) a vozítko Jutu (Yutu) na Měsíci, viz i tady a zde | MSL – rover Curiosity – na Marsu | Dvojice sond ARTEMIS u Měsíce v libračních bodech soustavy Země-Měsíc, viz i tady a zde | LRO na orbitě Měsíce, viz i tady, snímky míst přístání lodí Apollo a diskusi | Mars Express na orbitě Marsu | MRO na orbitě Marsu | Mars Odyssey na orbitě Marsu | Rovery MER na povrchu Marsu – Opportunity dosud funkční | Cassini skončila v atmosféře Saturnu | SDO zkoumající Slunce od Země | Dvojice sond Stereo na orbitě Slunce | SOHO zkoumající Slunce z libračního bodu L1 soustavy Země-Slunce | ACE zkoumající z bodu L1 částice slunečního větru a meziplanetární hmoty | WIND zkoumající z bodu L1 sluneční vítr, viz i data ze sondy „téměř“ v reálném čase | Seznam funkčních sond ve Sluneční soustavě, které opustily orbitu Země (včetně měsíčních sond) | Seznam sond v libračních bodech soustavy Země-Slunce | Seznam vesmírných observatoří
Další informace:
Harmonogram startů raket k ISS
Zajímavé odkazy z astronomie a kosmonautiky:
NASA |
Multimedia, snímky, online vysílání apod. |
Mise NASA |
ISS |
Přelety a pozice družic a sond |
Úkazy na obloze |
Vesmírné encyklopedie |
Vesmírné zpravodajství a informace (ČR+SR) |
Průvodci, návody pro astronomické začátečníky i pokročilé |
Fotografie a zprávy z pozorování amatérů |
Mezinárodní a zahraniční astronomické instituce a kosmické agentury včetně české |
Sluneční aktivita |
Zahraniční servery o událostech z astronomie a kosmonautiky |
Mapy kosmických těles |
Virtuální planetária a další astronomický či vesmírný SW
Zajímavé odkazy na informace o Zemi:
Virtuální glóby |
Virtuální online mapy světa, vyhledávače míst na Zemi |
Encyklopedie, databáze
^^^^ Přeskočit ^^^^ záhlaví ^^^^ nahoru ^^^^ |
|
|
| | | Telemachus Rhade: To by měla zjasňovat mnohem rychleji a více (nyní se jen velmi pozvolně vrací k normálu). Zaznamenal jsem odhady, že by mohla být několik měsíců jasná jako měsíční čtvrť, možná i úplněk a možná rok viditelná i ve dne. Obecně se soudí, že je dost daleko (cca 700-800 ly) na to, aby měla nějaký významný dopad na život na Zemi. Na druhou stranu někde zaznělo, že by mohla poškodit ozonovou vrstvu, což už by nějaké důsledky mít mohlo. Poslední člověkem pozorované supernovy v naší Galaxii ale byly desetkrát (Tychonova SN 1572) či téměř třicetkrát (Keplerova SN 1604) dále. |
|
|
|
| | Pozemstan:
Křivka, jejíž růst neděsí...
Co by se vlastně reálně stalo, kdyby řachla? |
|
|
|
| | Mvek: Ano, pěkné. Před časem jsem s touto stránkou v rámci přípravy na výuku také pracoval. S podobnými digitálními modely terénu/reliéfu lze pracovat i přímo v GISovém software, nebo je na základě podkladových vektorových dat (vrstevnice a výškové kóty) i vytvářet.
S vnímáním stínovaných tvarů mám také někdy problém. Někdy se mi daří v mozku vjem "přepínat", ale tady jsem myslím správný tvar vnímal hned. Ono to stínování odpovídá osvitu ze západu až severozápadu, což můžeme na severní polokouli přirozeně zažít v létě. Je třeba si také uvědomit, že mapa je v Křovákově zobrazení, kdy je sever mírně vpravo, nikoli přímo nahoře.
Projevuje se tzv. meridiánová konvergence. Čím je místo více na západ, tím je směr k severu ukloněn více doprava (na poledníku procházejícím Ostravou je to necelých 5°, v Praze kolem 7°, u Aše přes 9,5°, přesný vzorec je: (24°50´- zeměpisná délka místa)/1,34)). Proto se toto zobrazení, ač se běžně používá pro české civilní mapy od 1. republiky, někdy moc nedoporučuje, jelikož zkresluje vnímání našeho státu (co je severněji a co jižněji atd.) |
|
|
|
| | Tenhle odkaz sem pasuje tak napůl...
ags.cuzk.cz/dmr - doporučuji přepnout na 5G, přizoomovat
Zobrazuje to reliéf. A obecně se v tom AGS dá najít zajímavé informace nad rámec turistických map (objevil jsem tak třeba asi nějaký neoznačený náhrobek či památník v lese blízko naší chalupy, zatím nevím, co je zač, dokud se na něj nepůjdeme podívat)
Odkaz je ale zajímavý i z hlediska optických klamů. Někdo totiž reliéfy vnímá přesně opačně (hlásím se dobrovolně), a tak to, co je údolí, uvidí jako vrchovinu atp. Jiní to vnímají správně. Oběma většinou dělá problém to vidět správně, když se jim otočí obrázek vzhůru nohama.
Netroufám si vyvozovat, proč, ale určitě je mně prostě přirozené koukat na mapy se severem nahoře, tedy narozený na severní polokouli čekám světlo od jihu nebo jiho..., nikoliv od severo... |
|
|
|
| | | Ke zkoušce má dojít po odkladech v 16.30 SEČ. |
|
|
|
| | Mvek:
ještě víc než přirozené zvuky.
Přirozené zvuky nejsou tak silné.
Pohvizdování vzduchu kolem rychle se pohybujícího se tělesa si koneckonců lze všimnout i při rychlé jízdě autem.
A letecká bomba se pohybuje +/- rychlostí letadla ze které byla shozena a to je dost na to, aby začala hvízdat. |
|
|
|
| | | Tentokrát se rozvinuly všechny tři hlavní padáky. Při minulé zkoušce přistávacího systému jeden, byť pro bezpečné přistání nadbytečný, selhal. |
|
|
|
|
HLAVNÍ STRÁNKA
UŽIVATELÉ
[ DISKUZNÍ FÓRA ]
VYHLEDÁVÁNÍ
STATISTIKY
AKCE
NASTAVENÍ
FAQ
ARCHÍV
|
