vvvv Přeskočit vvvv záhlaví vvvv dolů vvvv
Toto fórum je věnováno všem se zájmem o astronomii, kosmonautiku, průzkum vesmíru, ale i pokrok v dalších (přírodo) vědních oborech. 1. února 2011 bylo vyčleněno z fóra o mezinárodní situaci a politice a zároveň převzalo zaměření na širší vědu z dnes již čistě počítačově-technického fóra. Nutno připomenout, že toto fórum navazuje na StarNETu na ještě delší tradici, např. fórum Průzkum vesmíru v současné době.
Stejně jako v každé svobodné společnosti by i zde měla být ve skutky proměněna následující slova: "Pane, nesouhlasím s tím, co říkáte, ale do smrti budu hájit vaše právo to vyslovit."
(shrnutí postojů Françoise-Marie Aroueta alias Voltairea podle Evelyn Beatrice Hall(ové) alias Stephena G. Tallentyrea)
Vybrané současné vesmírné mise a novinky:
Aktuální přehled sond ve Sluneční soustavě | Sondy Voyager | Parker Solar Probe u Slunce | InSight pronikající pod povrch Marsu, doprovázena dvěma prvními meziplanetární cubesaty Mars Cube One (MarCO), které proletěly kolem Marsu | První část mise ExoMars (TGO) u Marsu | Akatsuki po pěti letech konečně na orbitě Venuše | New Horizons po průletu soustavou Pluta u tělesa Kuiperova pásu Ultima Thule | Rosetta na orbitě komety 67P/Churyumov-Gerasimenko s dosdu funkčním výsadkem Philae na povrchu | Dawn na orbitě trpasličí planetě Ceres, viz i tady | MAVEN na orbitě Marsu | MOM - Mangalján (Mangalyaan) na orbitě Marsu | Juno na orbitě Jupiteru, viz i zde | Její „společník“ IKAROS – první úspěšná sluneční plachetnice, viz i tady | Astrometrická observatoř Gaia u libračního bodu L2 soustavy Země-Slunce | Čchang-e 3 (Chang'e 3) a vozítko Jutu (Yutu) na Měsíci, viz i tady a zde | MSL – rover Curiosity – na Marsu | Dvojice sond ARTEMIS u Měsíce v libračních bodech soustavy Země-Měsíc, viz i tady a zde | LRO na orbitě Měsíce, viz i tady, snímky míst přístání lodí Apollo a diskusi | Mars Express na orbitě Marsu | MRO na orbitě Marsu | Mars Odyssey na orbitě Marsu | Rovery MER na povrchu Marsu – Opportunity dosud funkční | Cassini skončila v atmosféře Saturnu | SDO zkoumající Slunce od Země | Dvojice sond Stereo na orbitě Slunce | SOHO zkoumající Slunce z libračního bodu L1 soustavy Země-Slunce | ACE zkoumající z bodu L1 částice slunečního větru a meziplanetární hmoty | WIND zkoumající z bodu L1 sluneční vítr, viz i data ze sondy „téměř“ v reálném čase | Seznam funkčních sond ve Sluneční soustavě, které opustily orbitu Země (včetně měsíčních sond) | Seznam sond v libračních bodech soustavy Země-Slunce | Seznam vesmírných observatoří
Další informace:
Harmonogram startů raket k ISS
Zajímavé odkazy z astronomie a kosmonautiky:
NASA |
Multimedia, snímky, online vysílání apod. |
Mise NASA |
ISS |
Přelety a pozice družic a sond |
Úkazy na obloze |
Vesmírné encyklopedie |
Vesmírné zpravodajství a informace (ČR+SR) |
Průvodci, návody pro astronomické začátečníky i pokročilé |
Fotografie a zprávy z pozorování amatérů |
Mezinárodní a zahraniční astronomické instituce a kosmické agentury včetně české |
Sluneční aktivita |
Zahraniční servery o událostech z astronomie a kosmonautiky |
Mapy kosmických těles |
Virtuální planetária a další astronomický či vesmírný SW
Zajímavé odkazy na informace o Zemi:
Virtuální glóby |
Virtuální online mapy světa, vyhledávače míst na Zemi |
Encyklopedie, databáze
^^^^ Přeskočit ^^^^ záhlaví ^^^^ nahoru ^^^^ |
|
|
| Pozemstan:
Donutil jsi mne přečíst si to v originále... za bezpatkovou azbuku bych vraždil... >:-)
Ten strojový překlad je blbě, mmch. v originále říká jen něco na téma, že poslední úspěšných projekt byl "Vega", nic o tom, že byl nedávný (koneckonců, 25 není nedávno ani v křeči, že)
Veleúspěšný projekt "Veněra-Gallej" byl projekt, který předcházel debaklu projektu "Fobos" z konce 80. let a jeden z důvodů, proč tehdy sověti (rusové) získali tolik participujících účastníků odjinud byl právě i poměrně zářný úspěch sondy třídy "Vega" je věc z roku 1986(!).
Co chci říct - bývalo běžné, že na podobné mise létaly sondy ve dvojicích, to se týká jak sond "Vega", tak "Fobos" (jen díky duplicitě neskončil projekt "Fobos" totálním debaklem, ale jen velkým).
Rusové Mars nikdy pořádně neuměli a popravdě, stačí se podívat, kolikrát se i Američanům na Marsu něco ne tak zcela povedlo podle původních představ.
Na druhou stranu, ten člověk má pravdu - při restartu vesmírného programu by měly být dělané postupné kroky a ne něco tak šíleně náročného.
Krom toho, pokud ze tří sond se stejnou misí tři skončí špatně, tak je na místě začít uvažovat o tom, není-li samotné zadání mise špatné či přesněji nepřiměřeně ambiciózní (je poměrně symptomatické, že na osud sond Fobos 1&2 nepřišla v celém rozhovoru řeč, zas ovšem chápu ev. propagandistický účinek v případě úspěchu - pokračujeme rovnou tam, kde jsme před více než dvaceti lety skončili). |
|
|
|
| AVip: Pěkné schéma, je dobré, že tam zmiňují i dobu "životnosti" daného typu hvězdy, resp. čas pro rozvoj života, a další faktory...
Pravda, pokud jde o to vzpomínání, nejednalo se o Mars, ale o program Vega... (upravený překlad jedné z otázek a odpovědí podle Googlu): "Proč nešel let meziplanetární stanice "Phobos-Grunt" podle scénáře?
- Když už mluvíme o nějakém akademickém programu, jsou tam tři parametry: složitost mise, investované prostředky a rizika. Tyto parametry spolu souvisejí. Zadáme-li si ambiciózní cíl, a chceme-li ho dosáhnout s minimálním rizikem, dramaticky se zvýší parametr zdrojů projektu. Pak je potřeba, např. při přípravě zařízení k misi tak složité, jako je družice Marsu, začít jednoduchými kvalifikačními lety u Země, lety na Měsíc, vytvořit super komplex zahrnující plnou simulaci všech fází letu, provádět letové zkoušky konstrukčních prvků. A trvale zvyšovat komplexnost úkolů. Při přípravě "Phobosu" byla situace poněkud jiná: 25 let nelétáme na jiné planety, vzpomeneme-li nedávný úspěšný program "Vega", který nám umožnil studovat Venuši a Halleyovu kometu. Proto bylo v program "Phobos-Grunt" použito velké množství nového hardwaru, se kterým nebyly žádné letové zkušenosti. Prakticky jen palivové nádrže byly převzaty z našeho raketového stupně "Fregat". Projekt sám o sobě je velmi komplexní: "Phobos-Grunt", podle počtu zařízení a algoritmů - to je doslova součet několika kosmických lodí. Proto se situace vyvinula tak, že jsou problémem maximální komplexnost, omezené finanční prostředky, a i výsledné riziko je tak maximální." |
|
|
|
| Pozemstan:
který sice vzpomíná na staré lepší časy, ale jinak jasně popisuje i problémy...
Budu za cynika a budu se opakovat - ale ony někdy byly stran ruského průzkumu Marsu nějaké lepší časy?
>;-) |
|
|
|
| Poster na téma ekosféra známých typů hvězd...
http://www.nytimes.com/interactive/2011/12/03/science/space/1202-planet.html
Docela zajímavé, řekl bych. |
|
|
|
| Podobně jako NASA s MSL Curiosity, chtěla i ESA vyslat letos k Marsu pojízdného robota - ExoMars, viz i zde, původně snad dokonce více sond. Nakonec však byl projekt kvůli finančním obtížím odložen, takže je start plánován až na rok 2016, přičemž byli přizváni i zahraniční partneři - NASA a Roskosmos...
ESA se nakonec na ruskou žádost (že by i z vděčnosti za spolupráci na ExoMars? -)) ještě i tento týden neúspěšně pokoušela navázat se sondou Fobos-Grunt spojení ze základny na Kanárských ostrovech, ačkoli podle amatérských pozorování se již sonda přestala stabilizovat a nekontrolovaně rotuje... Podle odhadů zanikne v atmosféře kolem 10. ledna... Viz diskuse na Kosmo.cz, Space 40 nebo ESA.
Zároveň konečně proniklo na veřejnost několik podrobnějších vyjádření včetně rozhovoru s šéfem NPO Lavočkina, výrobce sondy, viz tady, který sice vzpomíná na staré lepší časy, ale jinak jasně popisuje i problémy...
Podrobný rozbor problémů viz i zde.
Podrobný popis příprav mise viz zde.
Další aktuální zprávy viz např. zde nebo tady.
V Rusku zatím sestavili vyšetřovací komisi a také komisi pro sledování sestupu sondy do atmosféry za účasti armády. Snad nakonec nedojde k potrestání těch, kteří se, za nelehkých podmínek, po desetiletí nečinnosti, snaží ruský meziplanetární výzkum obnovit... |
|
|
|
| Pozemstan: Tak to je jasné, bakterie zmutovaly a nyní požírají sondu jako Replikátoři či kmen Andromeda z posledního remaku:-) |
|
|
|
| Když už jsme začali katastrofickými vizemi v mezinárodní situaci, tak přidejme něco i ve vědě... -)( Virus schopný vyhladit polovinu lidstva stvořil nizozemský vědec.
Jinak ESA včera ukončila další snahy o navázání kontaktu s ruskou sondou Phobos(Fobos)-Grunt. Po dvou nadějných kontaktech z minulého týdne již další pokusy selhaly. Je však ochotna opět pomoci, pokud se situace změní a sonda se ozve Rusům... Viz např. ESA Abandons Effort To Contact Russia’s Stranded Mars Probe.
Rusové budou totiž v pokusech, popohnáni Medveděvovou výzvou k přísnému potrestání a připomínkou Stalina, pokračovat (podle českého odborníka Antonína Vítka není potvrzen ani jejich kontakt se sondou přímo z Bajkonuru minulý týden). Nyní, i když už možná skončilo startovní okno k Marsu, se budou Rusové snažit "naslepo", i bez znalosti přesné orientace sondy, vyslat signál k zážehu motoru, aby se alespoň zvýšila dráha. Příspěvek Antonína Vítka z 03.12.2011 - 13:40 na diskusi Kosmo.cz (viz i databáze Space 40) shrnuje i americkým pozorováním potvrzené anomálie v chování sondy. Po předchozím nepřirozeném zvyšování dráhy její dráha zhruba v době opětovné ztráty spojení výrazně klesla a oddělily se dva objekty... Že by motorová sekce a čínská sonda, popřípadě návratový modul pro vzorky z Phobu? Kdo ví... Předchozí diskuse na Kosmo.cz upozornila na zvěsti, že se např. až těsně před startem zjistilo z výroby špatné zapojení některých kabelů. Část se musela přepájet "na koleně", úplně to ale nešlo, a tak se musel na rychlo předělat software, aby přesměroval povely... Sonda tedy, i když prý po odkladu startu dva roky ležela ve skladu, zřejmě nebyla moc prověřena a na poslední chvíli se mohlo ještě mnohé pokazit...
Objevovaly se i zprávy, že NASA nesměla sondě pomoci, protože obsahovala čínskou minisondu. To však interní zdroj z NASA, viz diskuse na Nasaspaceflight (« Reply #800 on: 12/01/2011 05:32 PM ») nepotvrdil.
V ruském tisku se prý objevují zprávy spekulující o tom, že P-G vadil americké sondě MSL, a tak byl odstraněn apod. Já jsem si ale skoro od začátku říkal, jestli spíš nemohl sondu sabotovat špatným povelem nějaký pozemský amatér či korporace. Některým např. vadilo, že na palubě nesla vzorek nejodolnějších bakterií, což prý mohlo porušovat i mezinárodní úmluvy o biologické ochraně cizích vesmírných těles, byť Rusové možnost dopadu na Mars vylučovali... Ten problém s kabely apod. ale spíš ukazuje na chyby někde jinde... -( |
|
|
|
| V sobotu 26.11.2011 odstartovala americká sonda Mars Science Laboratory (MSL) alias vozidlo Curiosity na vrcholu rakety Atlas V na cestu k Marsu... Nosná raketa Atlas V sice využívá ruských motorů a sonda nese i jeden ruský vědecký přístroj na detekci podzemní vody, ale jinak jde o pomyslné americké vítězství letošním marsovském závodě s Rusy, jejichž sonda Fobos-Grunt dále krouží kolem Země... MSL viz JPL, web NASA, Diskuse na Kosmo.cz, Astro.cz, Spaceflight.now, NASA Spaceflight, Technet nebo Space 40. Nechť alespoň její cestu nic nezmaří a vzhledem k jadernému pohonu adekvátně překoná svou životnost rekordně i v porovnání s úžasnými solárními MERy, a třeba se "dočká" ještě i prvních lidí... -)
To ruský Phobos(Fobos)-Grunt se po nadějném navázáním kontaktu z předchozího týdne po sérii dalších povelů odmlčel. Dnešní noc se bude ESA znovu pokoušet navázat kontakt. Cílem je sondě přikázat alespoň zvýšení orbity... Viz ESA, NASA Spaceflight, diskuse, Kosmo.cz nebo Space 40.
Po osmi letech bezvadného provozu začala zlobit i úspěšná sonda ESA na orbitě Marsu Mars Express, která má potíže s pamětí... Přesto se zřejmě s pomocí ze Země "zotaví", viz Astro.cz a ESA. Paradoxně je pro pozemské experty snazší kontaktovat velkými pozemskými anténami relativně stabilní těleso na velkou vzdálenost než rychle na obzorem letící blízkou družici... |
|
|
|
| V úterý 22.11.2011 ve 21:15 SEČ došlo k "malému zázraku", když se při jednom ze čtyř avizovaných posledních pokusů ESA o komunikaci s ruskou sondou Phobos-Grunt podařilo navázat spojení. Anténa ESA v australském Perthu vyslala po úpravách zahrnujících zeslabení signálu tak, aby nebyl pro citlivý přijímač sondy určený pro větší vzdálenosti příliš silný, podle ruských pokynů dva signály - pro zapnutí vysílače a vyslání telemetrie, přičemž obdržela krátké vysílání, bohužel bez telemetrie. Ve středu večer se však již povedlo získat od sondy i základní telemetrii, podle které je napájení a komunikační zařízení v pořádku. Později během dnešní noci se pak zřejmě již dokonce povedlo stáhnout alespoň část podrobnější telemetrie z hlavního počítače a odeslat ji výrobci. Pak by tedy mohly následovat pokusy o přeprogramování sondy a její vyslání k Marsu či jinam. Po první komunikaci se ovšem zdálo, že sonda funguje jen na slunci, zatímco na neosvětlené straně se počítač, možná vlivem nedobíjení baterií, restartuje. Navíc má na spojení se sondou každá pozemní stanice vlivem nízké orbity a tudíž rychlého přeletu jen asi 7 minut, což nemusí být dostatečná doba pro případné přehrání celého programu... Naděje však každopádně z nuly výrazně vzrostly! Jak s humorem spekulují v diskusi na Kosmo.cz, sonda by si ještě mohla "zazávodit" s americkou MSL, která má odstartovat v sobotu... -)
Viz Diskuse na Kosmo.cz, Space 40, It's alive! Russia's Phobos-Grunt probe phones home, Russia scrambles to diagnose glitch on Phobos-Grunt, Podařilo se navázat kontakt se ztracenou ruskou sondou., Průlom: Ruská sonda po dvou týdnech začala plynule mluvit se Zemí. Viz i ESA.
Ještě k úternímu přistání Sojuzu TMA-02M, viz Reportáž Astro.cz. |
|
|
|
| Loď Sojuz TMA-02M dnes ráno podle plánu úspěšně přistála s 29. základní posádkou ISS (Michael E. Fossum (NASA), Sergej Alexandrovič Volkov (Tréninkové středisko kosmonautů J. A. Gagarina) a Satoši Furukawa (JAXA)), viz např. Space station trio safely returns to Earth nebo Kosmo.cz či NASA. Zde je krátké video se záběry sestupu lodi z ISS a pak s kosmonauty na místě přistání. Další snímky a záběry viz také tady... Na ISS tak zůstává původně plánovaná tříčlenná 2. část 29. expedice již jako 30. expedice čekající na své další tři kolegy, kteří mají dorazit před Vánoci... |
|
|
|
| Pozemstan: Oznámení, že neutrina rychlejší než světlo byl mylný objev, protože nebylo něco s pohybem Země či co započteno, jsem snad viděl v TN na Primě nebo Nově někdy v posledních pár měsících, ale samozřejmě to pro mě není žádný směrodatný zdroj. |
|
|
|
| A je tu druhá část výměny posádky na ISS... V úterý 22.11.2011 ráno ve 03:24 SEČ (resp. v noci z pondělí na úterý) by měla v Sojuzu TMA-02M přistát první část 29. základní posádky ISS, viz zde. Loučení posádek, odpojení Sojuzu od ISS a přistání bude přenášet již od 18:15 SEČ v pondělí večer NASA TV.
Mezi tím přistála čínská bezpilotní loď Šen-čou 8 (přistávací modul je alespoň v základních parametrech včetně rozměrů prakticky kopií Sojuzu), viz Chinese Shenzhou capsule returns after docking mission a Shenzhou capsule carried dummies, German payload.
Osud sondy Phobos-Grunt je stále nejistý, objevují se dokonce šílené spekulace, že již "někam" odletěla... Dnes přitom končí startovní okno pro uskutečnění mise s odběrem vzorků z Phobosu a jejich návratem na Zemi. Začíná se spekulovat, že v případě oživení sondy by mohla alespoň odebrat horninu z nějakého asteroidu... Viz např. zde, spekulace pak třeba tady: Ztracená ruská sonda možná poletuje po vesmíru a nechala nám jen smetí.
Okno pro start k Marsu obecně ještě trvá, a tak se blíží i start mnohem dražší americké marsovské sondy - Mars Science Laboratory (MSL) - již čtvrtého vozítka, tentokrát ještě většího a ambicióznějšího, než byly veleúspěšné rovery MER. I když se MERům - Spiritu a dosud funkční Opportunity - podařilo oproti očekáváním přežít na Marsu i jen se slunečními panely mnoho zim, pohon MSL bude zajišťovat radioizotopový generátor, čímž se vyhne problémům s malým osvitem v zimě, zaprášením solárních panelů apod. Datum startu bylo o den posunuto na sobotu 26.11.2011, 16:02 SEČ. Viz i aktuální průběh příprav, NASA či přímo JPL. |
|
|
|
| Mvek: "pak ho dementovali" To jsem tedy jako oficiální vyjádření ze strany výzkumného týmu nezachytil, ani to nezmiňují články o druhém měření. Pokud vím, podobné spekulace se objevily v první vlně reakcí jiných odborníků včetně Čecha dotazovaného Technetem, ale již po tiskové konferenci podrobně vysvětlující jejich postup i český fyzik uznal, že jsou ty poznatky závažnější a všechny takto triviální chyby byly zřejmě ošetřeny.
Já podrobnosti neznám. Také bych hledal chybu v synchronizaci atomových hodin a zisku zeměpisných souřadnic obou podzemních míst přes družici, i když právě v tomto případě mnohé přesvědčili, že měří dostatečně přesně. Signál GPS však museli měřit nad zemí, přičemž možná není tak lehké měřit souřadnice přesně kolmo pod zem nebo tam okamžitě předat časovou informaci. Také je pak otázka nejen, zda počítali rotaci Země, ale i zda měřili vzdálenost rovně pod zemí, což je kratší než po zakřiveném povrchu, nehledě na to, že v hloubce pod povrchem by to bylo kratší i se zakřivením. Navíc je nutno uvažovat ne zcela kulatý tvar Země. Jinak nedovedu odhadnout vliv relativistické fyziky při menší obvodové rychlosti a menší gravitaci pod zemí, ale tam by na tom měla být asi obě podzemní místa podobně...
Razer: Ano, i tak není nic jisté, proto stejně všichni čekají na další testy, hlavně opakování měření jinými pracovišti (USA, Japonsko). Nevím, třeba by se prostě do Einsteinových rovnic jen dosadila jako c místo rychlosti světla ve vakuu rychlost neutrin, ale rozhodně by i to byl posun vpřed...
Další informace o novém měření viz: Záhadná neutrina jsou rychlejší než světlo, potvrdila i nová měření nebo podrobněji: Nadsvětelné rychlosti neutrin přežily první zkoušku. První experiment pak popisují i zde. Je zajímavé, že už před lety při pozorování dosud nejbližší supernovy v moderní době - SN1987A ve Velkém Magelanově mračnu vzdálené 168 tisíc světelných let - byla zachycena neutrina, byť jiného typu, tři hodiny před světlem. Podle modelů bylo však světlo zprvu zastíněno hmotou, kterou neutrina procházejí téměř bez srážek. I tak tehdejší měření podle odhadů připouštělo neutrina rychlejší než světlo, ale o několik řádů méně než v případě současného experimentu... Ale člověk by řekl, že při takové vzdálenosti a neznalosti všech detailů procesů v supernově mohly být odhady ještě pochybnější než teď... |
|
|
|
| Mvek: Já sem na fancity (jestli se to tak jmenovalo) byl na přednášce nějakého doktora a když sem slyšel v čem všem se můžou seknout při těch výpočtech a hlavně měřeních nejsem si taky jistej jestli jsou skutečně rychlejší.
Ale zas na druhou stranu je jen dobře, že se tahle možnost vůbec připustí, slyšel sem i zajímavou teorii, že rychlost světla je sice stále absolutní, ale, že ji i ve vakuu může něco co dosud neznáme nějak trochu zpomalovat a naopak neutrina to nezpomaluje čili "správná" rychlost světla by byla v čistém prostředí vyšší, ale díky těm nějakým neznámým částicím není.
Teď zas plácnu úplně od boku, ale proč by to třeba nemohla být ona "černá" hmota/energie kterou nikdo nikdy neviděl? Nebo něco jiného.
Podobné "situace" jsou prostě dobře už jen proto, že donutí vědce přemýšlet a zkoumat i dosud nepravděpodobné teorie, které se nakonec mohou ukázat správné. |
|
|
|
| Tak jak... Nejprve pokus vypadal nadějně, pak ho dementovali, že špatně započetli pohyb Země/soustavy... a teď zase tvrdí, že platí...
Neutrina jsou rychlejší než světlo (provedli opakování pokusu) |
|
|
|
| Včera brzy ráno, v 6:24 SEČ, se loď Sojuz TMA-22 úspěšně připojila k ISS, načež se 29. základní posádka na několik dní rozrostla na standardních šest členů. Viz např. Kosmo.cz, NASA, SpaceflightNow nebo snímky a videa zde. Zde je ještě zajímavé video z přípravy startu na zasněženém zmrzlém Bajkonuru.
A sonda Phobos(Fobos)-Grunt zatím mlčí, resp. asi jen pasivně vysílá automatickou telemetrii, viz zde nebo tady... -( Zde je zajímavý obrazový přehled misí k Marsu a jejich úspěšnosti podle zemí...
A zatím se (nejen) Rusové již chystají na pilotovaný let na Mars... Nedávno po 520 dnech skončil "let" Kozorohu 1, ehm. Marsu 500. -) Expedice Mars 500: Vítejte doma a děkujeme. Někteří příznivci kosmonautik a výzkumu vesmíru by však raději viděli peníze vynaložené na tento projekt v misi Fobos-Grunt...
Fotogalerie: Majestátní sluneční skvrna AR1339
Scientists say lakes could raise odds for life on Europa. Nepřímé důkazy existence mělkých podpovrchových jezer dávají naději, že silná ledová krusta mezi zmrzlým povrchem a předpokládaným hluboko položeným oceánem není neprodyšná...
NASA shání až 15 nových astronautů. Jste-li alespoň bakaláři technických oborů, biologie, fyziky či matematiky a máte alespoň tříletou progresivní odpovědnou praxi v oboru, popř. jste piloty s náletem alespoň 1000 hodin na proudových strojích a též alespoň bakalářským vzděláním a splňujete zdravotní a výškové předpoklady, můžete se hlásit do 27.1.2012. -)
A pokud vás přijmou a jako astronauti uspějete, možná vás i ocení, tak jako včera jedny z známějších astronautů historie - prvního Američana na orbitě Země a posádku Apolla 11 - Zlatou medailí Kongresu USA. -)
Mvek: Nádherné záběry, třeba ten průlet přes Asii od Indie až po Beringův průliv a Aljašku s bouřkami někde po 4. minutě! Jinak to dříve zveřejněné video s průletem zřejmě vyvolalo dohady ohledně "záhadného města" v Severní Americe. -) Viz Záhada tajemného města ze záběrů NASA je vyřešena. |
|
|
|
| Za hustého sněžení a nízké viditelnosti dnes ráno v 5:14 SEČ odstartovala do vesmíru z kazašského kosmondromu Tjuratam/Bajkonur ruská vesmírná loď Sojuz TMA-22 (poslední tohoto typu před plným přechodem na digitalizované Sojuzy TMA-M), s třemi zbývajícími členy 29. základní posádky ISS, s dvouměsíčním odkladem kvůli srpnové havárii rakety Sojuz-U s nákladní lodí Progress. Tříčlenná posádka (ve složení: Anton Nikolajevič Škaplerov, Anatolij Alexejevič Ivanišin a Daniel Christopher Burbank), která měla doplnit 29. expedici na standardních 6 členů, se tak se svými kolegy na ISS setká po příletu 16. listopadu v 06:33 SEČ jen krátce. Na převzetí zkušeností bude mít necelý týden, protože Sojuz TMA-02M s dosavadní posádkou má přistát již 22.11.2011. 29. posádka tak bude fungovat ve dvou oddělených týmech, přičemž ten druhý přejde do posádky 30. po příletu Sojuzu TMA-03M, který má odstartovat 21.12. Dosud přitom v době tříčlenných posádek na ISS alespoň jeden člověk zůstával i po vystřídání tak, aby adaptaci usnadnil (to také umožňovalo vysílat v Sojuzu se dvěma kosmonauty i jednoho turistu, který se vracel se dvěma jinými, zatímco třetího člena posádky dodával raketoplán). V posledních letech při šestičlenných posádkách pak zůstávali vždy tři kosmonauti či astronauti... Viz např. záznam startu, SpaceflightNow, diskuse na Kosmo.cz, reportáž - záznam "přenosu" startu - na Astro.cz nebo též zde či NASA.
Ruská pilotovaná kosmonautika tak snad pokračuje bez problémů, ale se sondou Phobos(Fobos)-Grunt to už opravdu nevypadá dobře. Dnes končí startovní okno pro úplné splnění mise, i když pro alespoň částečné splnění úkolů stačí start do 20.11 (nebo až do začátku prosince). Chvíli se zdálo, že sonda aktivně udržuje orbitu, takže alespoň něco funguje, ale i tento jev už včera skončil a mohlo se jednat i jen o vliv úniku nějaké látky a následný neúmyslný reaktivní pohyb (pak by však družice pravděpodobně začala rotovat, a měnit jasnost, což amatérští pozemští pozorovatelé nezaznamenali)... Viz např. Space 40 nebo SpaceflightNow.
Nicméně po dlouhém mlčení se dnes konečně objevila i oficiální zpráva Roskosmosu, podle kterého naděje ještě neumírá a čas na nápravu je do začátku prosince... Sonda např. aktivně otáčí sluneční panely za sluncem, takže alespoň částečně automatika funguje... Viz zpráva projetá Google překladačem.
A ještě ohlédnutí za čínskou kosmonautikou... Čínské kosmické úspěchy pokračují prvním spojením dvou plavidel. |
|
|
|
| Pozemstan: Tradice sond Phobos z konce 80. let bude zřejmě zachována...
Raketoplánem jsem měl na mysli spíše něco z třídy Buran/Ptička... prostě něco ze srovnatelného technologického okruhu, abych tak řekl... a v každém případě, "total loss" mi připadá jako horší varianta v každém případě (osobně se divím, že po všech ostudách, které si ruský vesmírný program stran letů na Mars stačil za posledních cca. 50 let uříznout, se vůbec najde někdo, kdo je ochoten do podobné akce investovat - a myslím to smrtelně vážně, "track record" ruských letů k Marsu je prostě odstrašující). |
|
|
|
| AVip: I přes tuto zprávu zatím není nic jisté, pokračují pokusy o navázání kontaktu a zdá se, že se data podařilo stáhnout, ale sonda nic nepřijímá. Doporučuji pročíst poslední stránky diskusního fóra na Kosmo.cz. Antonín Vítek také shromažďuje informace zde. Rusové bohužel mlží skoro jako za studené války a zprávy si protiřečí. :-(
"silně pochybuju, že jeden let raketoplánu je dražší, než kompletní ztráta sondy)) "
Kdyby šlo o americkou sondu se stejným posláním, stála by určitě řádově miliardy USD, a pak bys měl pravdu. Jenže rusové pracují a vyrábějí levněji (většinou to kupodivu nemá až tak velký vliv na kvalitu, ale zde... Kdo ví...) Celý projekt (a to by se v případě ztráty sondy možná alespoň část nákladů dala využít jinak) stál "jen" 5 mld. rublů (asi 163 mil. USD), přičemž sonda samotná přišla na 1,5 mld. rublů (asi 65 mil. USD), viz tady. Jeden start raketoplánu přitom k roku 2011 stál asi 450 mil. USD, viz zde... |
|
|
|
|
HLAVNÍ STRÁNKA
UŽIVATELÉ
[ DISKUZNÍ FÓRA ] VYHLEDÁVÁNÍ
STATISTIKY
AKCE
NASTAVENÍ
FAQ
ARCHÍV
|