vvvv Přeskočit vvvv záhlaví vvvv dolů vvvv
Toto fórum je věnováno všem se zájmem o astronomii, kosmonautiku, průzkum vesmíru, ale i pokrok v dalších (přírodo) vědních oborech. 1. února 2011 bylo vyčleněno z fóra o mezinárodní situaci a politice a zároveň převzalo zaměření na širší vědu z dnes již čistě počítačově-technického fóra. Nutno připomenout, že toto fórum navazuje na StarNETu na ještě delší tradici, např. fórum Průzkum vesmíru v současné době.
Stejně jako v každé svobodné společnosti by i zde měla být ve skutky proměněna následující slova: "Pane, nesouhlasím s tím, co říkáte, ale do smrti budu hájit vaše právo to vyslovit."
(shrnutí postojů Françoise-Marie Aroueta alias Voltairea podle Evelyn Beatrice Hall(ové) alias Stephena G. Tallentyrea)
Vybrané současné vesmírné mise a novinky:
  
Aktuální přehled sond ve Sluneční soustavě | Sondy Voyager | Parker Solar Probe u Slunce | InSight pronikající pod povrch Marsu, doprovázena dvěma prvními meziplanetární cubesaty Mars Cube One (MarCO), které proletěly kolem Marsu | První část mise ExoMars (TGO) u Marsu | Akatsuki po pěti letech konečně na orbitě Venuše | New Horizons po průletu soustavou Pluta u tělesa Kuiperova pásu Ultima Thule | Rosetta na orbitě komety 67P/Churyumov-Gerasimenko s dosdu funkčním výsadkem Philae na povrchu | Dawn na orbitě trpasličí planetě Ceres, viz i tady | MAVEN na orbitě Marsu | MOM - Mangalján (Mangalyaan) na orbitě Marsu | Juno na orbitě Jupiteru, viz i zde | Její „společník“ IKAROS – první úspěšná sluneční plachetnice, viz i tady | Astrometrická observatoř Gaia u libračního bodu L2 soustavy Země-Slunce | Čchang-e 3 (Chang'e 3) a vozítko Jutu (Yutu) na Měsíci, viz i tady a zde | MSL – rover Curiosity – na Marsu | Dvojice sond ARTEMIS u Měsíce v libračních bodech soustavy Země-Měsíc, viz i tady a zde | LRO na orbitě Měsíce, viz i tady, snímky míst přístání lodí Apollo a diskusi | Mars Express na orbitě Marsu | MRO na orbitě Marsu | Mars Odyssey na orbitě Marsu | Rovery MER na povrchu Marsu – Opportunity dosud funkční | Cassini skončila v atmosféře Saturnu | SDO zkoumající Slunce od Země | Dvojice sond Stereo na orbitě Slunce | SOHO zkoumající Slunce z libračního bodu L1 soustavy Země-Slunce | ACE zkoumající z bodu L1 částice slunečního větru a meziplanetární hmoty | WIND zkoumající z bodu L1 sluneční vítr, viz i data ze sondy „téměř“ v reálném čase | Seznam funkčních sond ve Sluneční soustavě, které opustily orbitu Země (včetně měsíčních sond) | Seznam sond v libračních bodech soustavy Země-Slunce | Seznam vesmírných observatoří
Další informace:
Harmonogram startů raket k ISS
Zajímavé odkazy z astronomie a kosmonautiky:
NASA |
Multimedia, snímky, online vysílání apod. |
Mise NASA |
ISS |
Přelety a pozice družic a sond |
Úkazy na obloze |
Vesmírné encyklopedie |
Vesmírné zpravodajství a informace (ČR+SR) |
Průvodci, návody pro astronomické začátečníky i pokročilé |
Fotografie a zprávy z pozorování amatérů |
Mezinárodní a zahraniční astronomické instituce a kosmické agentury včetně české |
Sluneční aktivita |
Zahraniční servery o událostech z astronomie a kosmonautiky |
Mapy kosmických těles |
Virtuální planetária a další astronomický či vesmírný SW
Zajímavé odkazy na informace o Zemi:
Virtuální glóby |
Virtuální online mapy světa, vyhledávače míst na Zemi |
Encyklopedie, databáze
^^^^ Přeskočit ^^^^ záhlaví ^^^^ nahoru ^^^^ |
|
|
| | Razer:
Proč to nezapálej?
Protože by to bylo z deště pod okap... CH4 je možná silnější skleníkový plyn než kombinace H2O a CO2, ale generovalo by to solidní tepelný výkon, navíc to má sklony k výbuchům (je taky otázka, jak silná koncentrace v jednotlivých vývěrech vůbec je, t.j. dalo-li by se to vůbec zapálit a dal-li by se udržet plamen po celou dobu.
Což mne přivádí k...
TelemachusRhade:
ale ve srovnání s tím, co je na Sibiři schované v permafrostu je to minimum.
Jakmile za stávající klimatické situace sibiřský permafrost rozmrzne, tak už nezmrzne, leda až za příští doby ledové. |
|
|
|
| | Tak tohle není ten nejhorší průser, co může s Ruským metanem nastat. V moři je ho asi hodně, ale ve srovnání s tím, co je na Sibiři schované v permafrostu je to minimum.
A někde jsem četl (slyšel/viděl?) že zapálit ani jinak zlikvidovat to dost dobře nejde. |
|
|
|
| | | Mvek: Já si myslím, že by to nějak vyřešit šlo, určitě třeba podle satelitu se dá zjistit kde to uniká nějak hodně snad a naházet tam do vody nějaké bójky co to mohou el výbojem zapálit třeba i opakovaně a na velkém území... |
|
|
|
| | | Razer: :-). je fakt, že by to mohlo být teoretické řešení, pokud tvrdí, že je metan o tolik horší skleníkový plyn než CO2:-) |
|
|
|
| | | Mvek: Proč to nezapálej? :) |
|
|
|
| | Vím, že tam chodíte, začal sem právě díky Pozemstanovu odkazu.
http://www.osel.cz/index.php?clanek=6071
Ale to je celkem síla lidi, sem vůbec netušil, že se přirozeně vyskytují i lidské chiméry, kde je třeba "půl" těla z černocha a půl z bělocha a pod :o |
|
|
|
| | | Hm, to opravdu vymýšlel génius. |
|
|
|
| | | Mvek: U těch obřích by to šlo asi těžko lopatky jsou dělané napevno a kdyby to zastavili spadne to... myslim teda |
|
|
|
| | Nepochopil jsem jednu věc, ale přiznám se, že jsem si ještě nenašel čas to hledat, proč je vždycky problém, když mají Němci nebo kdo hodně větru, že mají přebytek elektřiny a může to zhroutit sít? Že se musí vyrobená elektřina někam odvádět, to chápu.
Ale copak nemohou otočit lopatky a zastavit některé elektrárny, aby nic nevyráběly? |
|
|
|
| | | Tak nemyslím si, že by totalitní režimy na Měsíc posílaly odpůrce režimu... co kdyby se mu povedlo opravdu přistát? "Největší čínský disident přistál na Měsíci"...? |
|
|
|
| | TelemachusRhade: Sověti měli svého času podobné možnosti, ale na Měsíc přesto živou nohou nevkročili... Nicméně i oni posílali "nahoru" spíše prověřené komunisty. U odpůrců by přece jen mohl hrozit pokus o dezerci i s lodí k nepříteli... I když jim mohli zablokovat řízení a i s ním by to bylo bez pozemní pomoci takřka nezvládnutelné. Po přistání už mohli utajení zajistit popravou...
Je fakt, že Číňané s do značné míry zkopírovanou či zakoupenou ruskou technikou by se o prozrazení technických detailů až tak bát nemuseli, přesto ale jejich program funguje pod hlavičkou armády ve značném utajení. Zatím se však zdá, že u kosmických letů volí spíše strategii promyšlených pozvolných kroků, protože nemají kam spěchat - první kosmické velmoci už nedoženou, další jsou daleko vzadu. Také ale na veřejnosti nechtějí selhat. Ale, pravda, toto, i díky utajení, nevylučuje využití vězňů hlavně při pozemních testech...
Především má však ČLR výhodu právě v tom, že už cestou pokus-omyl jít nemusí. Stačí jí (alespoň zatím) jen pozvolna opakovat to, co už dávno ověřili její předchůdci... Viz i diskuse zde.
Slovinské elektrické letadlo vyhrálo cenu NASA. |
|
|
|
| | | Pozemstan: Čína má v tomto ovšem jednu velkou výhodu - může testovat metodou pokus/omyl - odpůrců režimu je dost. |
|
|
|
| | Pozemstan:
Vědci přišli na způsob, jak vyrobit baterie z papíru.
Jeslti jsem dříve trochu pochopil principy, tak je vhodnější označení asi vlastně palivový článek, ne?
Jo, to jsem si říkal dávno, proč nenapodobit živočichy, trávení apod. Vyrábět energii z cukru atd. Ať už kvůli teplu nebo energii. |
|
|
|
| | Poněkud jsem tento týden nesledoval "vesmírné dění" a až dnes jsem zaznamenal, byť jsem to již avizoval, že ve středu 21.12.2011 v 14:16 SEČ v pořádku odstartovala loď Sojuz TMA-03M a vynesla na orbitu tříčlenný zbytek 30. základní posádky ISS (Američan Donald Pettit, Nizozemec (ESA) André Kuipers a Rus Oleg Kononěnko). 23.12.2011 v 16:19 SEČ došlo k připojení lodi k ISS, takže Vánoce již stráví na ISS (po zdržení předchozího střídání vlivem odkladu startu rakety Sojuz po závadě rakety podobného typu s nákladní lodí Progress) kompletní šestičlenná posádka. Viz NASA, záznam Astro.cz, představení posádky či diskuse na Kosmo.cz nebo Novinky.
ISS by měla sloužit do roku 2028, USA budou dál využívat sojuzy.
Ruská kosmonautika se však potýká s dalšími problémy. Opět selhala raketa Sojuz, ovšem tentokrát zřídka používaný typ, který nepoužívají Sojuzy ani Progressy. Doufejme tedy, že to nezasáhne i pilotovanou kosmonautiku... Další ruskou družici se nepodařilo vyslat do vesmíru. Viz i Kosmo.cz.
Kometa Lovejoy olízla Slunce a žije. Viz i Kometa nečekaně odolala miliónovým teplotám Slunce.
Černá díra se brzy rozzáří při polykání mraku většího než Země.
Jádro Země překvapilo vědce nečekanými proměnami materiálů.
Britští vědci možná rozluštili záhadu původu kamenů ve Stonehenge.
|
|
|
|
| | AVip: Aha to "nedávný" se mi také moc nezdálo. -) Koukal jsem se ale na originál jen v pár jiných pasážích, i když rusky neumím a azbuku luštím velmi pomalu... -)
Jinak ty dvojice sond se vyplatily i USA, kde často uspěly obě... (např. Pioneery 10 a 11, Voyagery 1 a 2, na Marsu Vikingy a MER Spirit a Opportunity...) Na druhou stranu, pravda, třeba dvojice odlišných sond Mars Polar Lander a Mars Climate Orbiter v období konce 90. let, kdy se NASA snažila provádět mise "rychleji, lépe, levněji", přičemž to prostřední se jaksi vytratilo, selhaly... -)
Pokud jde o přílišnou ambicióznost mise F-G, o tom myslím na různých fórech hovoří poměrně často. Po tolika letech asi opravdu měli začíst s jednodušším úkolem. Na druhou stranu vlastně sonda podobně jako Mars 96, byť ten dopadl (doslova) ještě rychleji, skončila dříve, než mohla cokoli předvést. Úvahy o zcela chybném zadání bych tak viděl jako poněkud předčasné... |
|
|
|
| | Pozemstan:
Donutil jsi mne přečíst si to v originále... za bezpatkovou azbuku bych vraždil... >:-)
Ten strojový překlad je blbě, mmch. v originále říká jen něco na téma, že poslední úspěšných projekt byl "Vega", nic o tom, že byl nedávný (koneckonců, 25 není nedávno ani v křeči, že)
Veleúspěšný projekt "Veněra-Gallej" byl projekt, který předcházel debaklu projektu "Fobos" z konce 80. let a jeden z důvodů, proč tehdy sověti (rusové) získali tolik participujících účastníků odjinud byl právě i poměrně zářný úspěch sondy třídy "Vega" je věc z roku 1986(!).
Co chci říct - bývalo běžné, že na podobné mise létaly sondy ve dvojicích, to se týká jak sond "Vega", tak "Fobos" (jen díky duplicitě neskončil projekt "Fobos" totálním debaklem, ale jen velkým).
Rusové Mars nikdy pořádně neuměli a popravdě, stačí se podívat, kolikrát se i Američanům na Marsu něco ne tak zcela povedlo podle původních představ.
Na druhou stranu, ten člověk má pravdu - při restartu vesmírného programu by měly být dělané postupné kroky a ne něco tak šíleně náročného.
Krom toho, pokud ze tří sond se stejnou misí tři skončí špatně, tak je na místě začít uvažovat o tom, není-li samotné zadání mise špatné či přesněji nepřiměřeně ambiciózní (je poměrně symptomatické, že na osud sond Fobos 1&2 nepřišla v celém rozhovoru řeč, zas ovšem chápu ev. propagandistický účinek v případě úspěchu - pokračujeme rovnou tam, kde jsme před více než dvaceti lety skončili). |
|
|
|
| | AVip: Pěkné schéma, je dobré, že tam zmiňují i dobu "životnosti" daného typu hvězdy, resp. čas pro rozvoj života, a další faktory...
Pravda, pokud jde o to vzpomínání, nejednalo se o Mars, ale o program Vega... (upravený překlad jedné z otázek a odpovědí podle Googlu): "Proč nešel let meziplanetární stanice "Phobos-Grunt" podle scénáře?
- Když už mluvíme o nějakém akademickém programu, jsou tam tři parametry: složitost mise, investované prostředky a rizika. Tyto parametry spolu souvisejí. Zadáme-li si ambiciózní cíl, a chceme-li ho dosáhnout s minimálním rizikem, dramaticky se zvýší parametr zdrojů projektu. Pak je potřeba, např. při přípravě zařízení k misi tak složité, jako je družice Marsu, začít jednoduchými kvalifikačními lety u Země, lety na Měsíc, vytvořit super komplex zahrnující plnou simulaci všech fází letu, provádět letové zkoušky konstrukčních prvků. A trvale zvyšovat komplexnost úkolů. Při přípravě "Phobosu" byla situace poněkud jiná: 25 let nelétáme na jiné planety, vzpomeneme-li nedávný úspěšný program "Vega", který nám umožnil studovat Venuši a Halleyovu kometu. Proto bylo v program "Phobos-Grunt" použito velké množství nového hardwaru, se kterým nebyly žádné letové zkušenosti. Prakticky jen palivové nádrže byly převzaty z našeho raketového stupně "Fregat". Projekt sám o sobě je velmi komplexní: "Phobos-Grunt", podle počtu zařízení a algoritmů - to je doslova součet několika kosmických lodí. Proto se situace vyvinula tak, že jsou problémem maximální komplexnost, omezené finanční prostředky, a i výsledné riziko je tak maximální." |
|
|
|
|
HLAVNÍ STRÁNKA
UŽIVATELÉ
[ DISKUZNÍ FÓRA ]
VYHLEDÁVÁNÍ
STATISTIKY
AKCE
NASTAVENÍ
FAQ
ARCHÍV
|
