|
| | Mvek:
Máme bomby štěpné (fission, A-Bomb, atomová) a fúzní (fusion, H-Bomb, vodíková). Technicky vzato jsou obě "atomové" nebo přesněji "nukleární". S notnou dávkou fantazie a humoru se navíc dá každá "bomba složená z atomů" označit za "atomovou bombu".
Když se píše atomová bomba, myslí se tím obvykle štěpná (uranová nebo plutoniová). Fúze ve vodíkové bombě (obsahující deuterium/tricium) se "startuje" bombou štěpnou. Kdyby šlo vodíkovou bombu odpálit bez štěpné reakce, byla by velmi čistá, prakticky bez zbytkové radioaktivity. Myslím, že se kdysi mluvilo o třaskavé rtuti, která by to snad měla dokázat, ale pokud vím, žádná "čistě fúzní" bomba vyvinuta nebyla.
Neutronová bomba (N-Bomb) je pak typ fúzní bomby, která v sobě má nějaký materiál/obal, aby vypustila více vysokoenergetických neutronů. Rozhodně to není tak, že bouchne, stavby zůstanou stát a jen živá hmota pojde. Neutronovka je silná asi jako atomovka z Hirošimy, ale zároveň mnohem více neutronově svítí. Výbuch atomovky se dá v moderním tanku přežít klidně několik hodin (než vás zabije radiace). Radiace z neutronové bomby vás zabije prakticky okamžitě i posádky tanků a to v dost širokém okruhu. Také se dá použít jako Area-of-effect proti přilétajícím střelám. I když nevím, zda třeba odpálení neutronové bomby nad skladištěm atomovek protivníka tyto zneschopní ("vyštěpí v nich štěpný materiál") nebo dokonce odpálí.
Pak se ještě někdy mluví o kobaltové bombě (viz závěr prvního dílu planety opic) jako zbrani posledního soudu. Je to "obyčejná" nukleární (A/H) bomba obalená kobaltem, který se po výbuchu stane prudce radioaktivní a svým gamma zářením bude ničit život. Kobalt má totiž poločas rozpadu takový střední (5,27 let) takže zprvu svítí hodně. A trvá 53 let než je radiace na tisícině, za tu dobu se spad rozšíří, rozfouká a ekosystémem doputuje daleko. Prvky, které zůstávají radioaktivní dlouhé desítky a stovky let svítí méně a nejsou tak smrtící. Prvky, které svítí více (např. 200-zlato, kdyby byla bomba obalena zlatem a vznikl právě tento izotop) by sice krátce po výbuchu vyhladily i dobře stíněné úkryty v okolí, ale v těch ještě lépe stíněnějších nebo vzdálenějších by stačilo počkat relativně krátkou dobu než radiace poklesne (za 24 hodin na miliardtinu, za dva dny o 18 řádů).
No a špinavá bomba, tedy běžná bomba s příměsí radioaktivních materiálů, které se po výbuchu rozptýlí je zase vhodná pro lokální vyvolání paniky. (Ne že by výbuch atomové lokální paniku nevyvolal.) |
|
|
|
| | Mvek: Tak, pokud vím, atomová nebo asi přesněji jaderná bomba (jde o změny jader atomů) je obecný výraz, který zahrnuje jak bomby štěpné (např. uranové, plutoniové použité v Hirošimě a Nagasaki), tak i bomby fúzní (vodíkové), a v širším slova smyslu dokonce i bomby s radioaktivním materiálem bez jaderné reakce (špinavé).
Nejsem odborník, ale pokud vím i třeba z toho, co ukazoval předloni na FF v rámci B5 linie Mike, jako "rozbuška" vodíkové bomby se skutečně používá klasická štěpná nálož, přičemž se pak může přidat i další štěpný materiál, třeba uran, k zesílení efektu, ale k zvýšení účinku snad stačí dokonce i třeba jen vystlat obal pouhým polystyrénem... Štěpný materiál samozřejmě způsobuje poškození radiací, a to dlouhodobě, ale sílu žáru a tlakové vlny mnohonásobně větší než u běžných štěpných bomb prostě zajišťuje hlavně fúzní reakce... Třeba u té bomby Car omezili množství štěpného materiálu na minimum, protože snad někdo rozumný na poslední chvíli Chruščeva přesvědčil ani ne strašením spadem, ale že 100 Mt na Nové Zemi by mohlo vysklít okna i v Moskvě, takže to nakonec byla jedna z nejčistších bomb, co se týče spadu, a přesto dosáhla neuvěřitelné ničivé síly 50 Mt TNT... |
|
|
|
| | | Tak teď v tom mám ještě větší zmatek, takže je nebo není rozdíl mezi atomovou a vodíkovou bombou při správném použití výrazů? Z materiálů mi vyplynulo, že u vodíkových bomb zpravidla ničivost způsobí stejně štěpení uranu, ne fúze vodíku. |
|
|
|
| | | Mvek: Třeba na tohle už by pouze štěpná reakce asi těžko stačila... |
|
|
|
| | | Mvek: UTFG "hydrogen bomb"... |
|
|
|
| | AVip:
v arzenálu, pravda, v poněkud neřízené podobě...
Jak? Myslel jsem, že je rozdíl mezi jaderným štěpením a termojadernou fúzí (už z principu těch dvou slov). |
|
|
|
| | Razer:
"No já vim, ale důkaz je vidět každý den i noc na obloze... "
Dobrý argument. Bohužel se obávám, že v těch tebou zmiňovaných reakcích upřednostňujících "větrníky" apod. se odráží nejen Mvekem uvedená neznalost či skepse k realističnosti fúze, ale i "postmoderní" panický strach z techniky vůbec a ze všeho "jaderného" zvláště. Třeba čeští zelení myslím k fúzi přinejlepším mlčeli, i když tady jsem našel Bursíkova slova fúzi relativně nakloněná: "Pak je tu samozřejmě Francie, která se jako velmoc hodně zaměřuje na výzkum. To já beru jako správné, protože bychom se mohli dostat k termojaderné fúzi. Pak už bychom neměli žádný vyhořelý odpad, jen bychom museli kontrolovat proces, v němž dosahujete teploty třeba šesti tisíc stupňů Celsia. Mám exaktní vzdělání, jsem přírodovědec a jsem otevřený vývoji a novým technologiím."
Pokud jde o zpoždění ITERu, dlouho se myslím také státy dohadovaly, ke bude projekt stít. Jedním z kandidátů bylo i Japonsko... Ve světle Fukušimy je myslím nakonec dobře, že se pečlivě vybral někdo jiný, nejen z objektivních příčin rizika zemětřesení a tsunami, ale i kvůli možné mediální masáži... |
|
|
|
| | Razer:
každý den i noc na obloze...
Bod! A v některých zemích ji mají dokonce v arzenálu, pravda, v poněkud neřízené podobě...
|
|
|
|
| | | Mvek: No já vim, ale důkaz je vidět každý den i noc na obloze... |
|
|
|
| | Razer: Ale jinak je logické, že laik z ní má pocit, že je dost nereálná, a tak ten pocit, že peníze na ni dávat je skoro zbytečné. Asi není:-), ale ten pocit je prostě logický. Protože se o ní opravdu mluví moc dlouho.
Na druhou stranu přitom, co se tady děje, když Němci si nasázejí tuny větrných elektráren, které není možné odstavit, a pak to přetěžuje síť... |
|
|
|
| | | Tak reakce na téma Fúze kdyžtak sem... jestli teda nějaké budou :-) |
|
|
|
| | Tak tahle animace je ještě lepší a přesnější
Drew Berry - Astonishing Molecular Machines
http://www.youtube.com/watch?v=DfB8vQokr0Q |
|
|
|
| | A tohle je taky velmi zajímavé, přerušení životních funkcí (hybernace) už je v klinickém testování, štědře to zadotovala DARPa protože vedlejší účinek je, že i když z vás vyteče litr krve po téhle injekci to přežijete.
http://www.ted.com/talks/mark_roth_suspended_animation.html |
|
|
|
| | Kdyby někoho zajímalo co se děje v buňce - moderní animace Harvard University
http://www.youtube.com/watch?v=YEzRz1jmqNA |
|
|
|
| | | Teda tři družice, byť jen 2 satelity, to je nějak moc:-) za takovou krátkou dobu. |
|
|
|
| | Ani zvyšování množství vody v oběhu, navíc na úkor kyslíku v atmosféře, by asi také nebylo zrovna kýženým výsledkem. Sice se tak děje už teď neustálým spalováním zemního plynu a ropy resp. jejích derivátů (uhlí je v tomto v čisté formě alespoň trochu "lepší", byť zase za cenu větší produkce CO2), ale není třeba zavodnění ještě pomáhat. I když, koukám, že to s vodou, asi narozdíl od ohřevu, nebude až tak "horké"...
Schválně jsem teď provedl pár výpočtů na základě rovnice hoření metanu a údajů z Wikipedie o molární hmotnosti a např. o množství zásob arktického metanu (odhadovány roční úniky kolem 0,5 Mt s bezprostředním rizikem náhlého úniku 50 Gt při celkových zásobách kolem 1400 Gt, tj. 2,135E+15 m3) a hmotnosti hydrosféry (1,4E+21 kg).
Jestli se nepletu, při běžném ročním arktickém úniku metanu by hořením vzniklo asi 8,02E-11 % všech světových zásob vody, při onom 50 Gt úniku by to bylo 0,00000802 %, což stále není mnoho. I kdyby shořelo vše, přibylo by jen 0,000225 % veškeré dosavadní vody na Zemi (z 97 % oceány). Jestliže z Grónského pevninského ledovce odtávalo v posledních padesáti letech ročně zhruba 200 km3 vody, veškerý arktický metan by hořením vyprodukoval jen 1572 % tohoto množství, odpovídající tak zhruba grónskému tání za 16 let.
Každopádně se ale, bohudík/bohužel ukazuje, že zásoby plynu máme ještě značné (otázkou jsou samozřejmě technické možnosti vytěžení). Když se to srovná s údaji z CIA - The World Factbook, podle kterých Rusko ročně vyveze 223,4 mld. m3 zemního plynu (necelou třetinu své produkce jen o trochu menší než produkce USA, které ji ale spotřebují prakticky samy) a Česko ročně spotřebuje asi 9,308 mld. m3, tak by arktický metan stačil na ruský export o současném objemu po dobu nějakých 9500 let a Česku by to vystačilo asi na 230 tis. let (na spotřebu USA 680 mld. m3 za rok přes 3000 let). Zatím prokázané ruské zásoby zemního plynu o objemu 4,757E+13 m3, největší na světě, viz zde, přitom představují jen 2,23 % množství metanu ukrytého v Arktidě (zanedbávám možné příměsi v zemním plynu apod.)... |
|
|
|
| | Razer:
Proč to nezapálej?
Protože by to bylo z deště pod okap... CH4 je možná silnější skleníkový plyn než kombinace H2O a CO2, ale generovalo by to solidní tepelný výkon, navíc to má sklony k výbuchům (je taky otázka, jak silná koncentrace v jednotlivých vývěrech vůbec je, t.j. dalo-li by se to vůbec zapálit a dal-li by se udržet plamen po celou dobu.
Což mne přivádí k...
TelemachusRhade:
ale ve srovnání s tím, co je na Sibiři schované v permafrostu je to minimum.
Jakmile za stávající klimatické situace sibiřský permafrost rozmrzne, tak už nezmrzne, leda až za příští doby ledové. |
|
|
|
| | Tak tohle není ten nejhorší průser, co může s Ruským metanem nastat. V moři je ho asi hodně, ale ve srovnání s tím, co je na Sibiři schované v permafrostu je to minimum.
A někde jsem četl (slyšel/viděl?) že zapálit ani jinak zlikvidovat to dost dobře nejde. |
|
|
|
| | | Mvek: Já si myslím, že by to nějak vyřešit šlo, určitě třeba podle satelitu se dá zjistit kde to uniká nějak hodně snad a naházet tam do vody nějaké bójky co to mohou el výbojem zapálit třeba i opakovaně a na velkém území... |
|
|
|
