vvvv Přeskočit vvvv záhlaví vvvv dolů vvvv
Toto fórum je věnováno všem se zájmem o astronomii, kosmonautiku, průzkum vesmíru, ale i pokrok v dalších (přírodo) vědních oborech. 1. února 2011 bylo vyčleněno z fóra o mezinárodní situaci a politice a zároveň převzalo zaměření na širší vědu z dnes již čistě počítačově-technického fóra. Nutno připomenout, že toto fórum navazuje na StarNETu na ještě delší tradici, např. fórum Průzkum vesmíru v současné době.
Stejně jako v každé svobodné společnosti by i zde měla být ve skutky proměněna následující slova: "Pane, nesouhlasím s tím, co říkáte, ale do smrti budu hájit vaše právo to vyslovit."
(shrnutí postojů Françoise-Marie Aroueta alias Voltairea podle Evelyn Beatrice Hall(ové) alias Stephena G. Tallentyrea)
Vybrané současné vesmírné mise a novinky:
  
Aktuální přehled sond ve Sluneční soustavě | Sondy Voyager | Parker Solar Probe u Slunce | InSight pronikající pod povrch Marsu, doprovázena dvěma prvními meziplanetární cubesaty Mars Cube One (MarCO), které proletěly kolem Marsu | První část mise ExoMars (TGO) u Marsu | Akatsuki po pěti letech konečně na orbitě Venuše | New Horizons po průletu soustavou Pluta u tělesa Kuiperova pásu Ultima Thule | Rosetta na orbitě komety 67P/Churyumov-Gerasimenko s dosdu funkčním výsadkem Philae na povrchu | Dawn na orbitě trpasličí planetě Ceres, viz i tady | MAVEN na orbitě Marsu | MOM - Mangalján (Mangalyaan) na orbitě Marsu | Juno na orbitě Jupiteru, viz i zde | Její „společník“ IKAROS – první úspěšná sluneční plachetnice, viz i tady | Astrometrická observatoř Gaia u libračního bodu L2 soustavy Země-Slunce | Čchang-e 3 (Chang'e 3) a vozítko Jutu (Yutu) na Měsíci, viz i tady a zde | MSL – rover Curiosity – na Marsu | Dvojice sond ARTEMIS u Měsíce v libračních bodech soustavy Země-Měsíc, viz i tady a zde | LRO na orbitě Měsíce, viz i tady, snímky míst přístání lodí Apollo a diskusi | Mars Express na orbitě Marsu | MRO na orbitě Marsu | Mars Odyssey na orbitě Marsu | Rovery MER na povrchu Marsu – Opportunity dosud funkční | Cassini skončila v atmosféře Saturnu | SDO zkoumající Slunce od Země | Dvojice sond Stereo na orbitě Slunce | SOHO zkoumající Slunce z libračního bodu L1 soustavy Země-Slunce | ACE zkoumající z bodu L1 částice slunečního větru a meziplanetární hmoty | WIND zkoumající z bodu L1 sluneční vítr, viz i data ze sondy „téměř“ v reálném čase | Seznam funkčních sond ve Sluneční soustavě, které opustily orbitu Země (včetně měsíčních sond) | Seznam sond v libračních bodech soustavy Země-Slunce | Seznam vesmírných observatoří
Další informace:
Harmonogram startů raket k ISS
Zajímavé odkazy z astronomie a kosmonautiky:
NASA |
Multimedia, snímky, online vysílání apod. |
Mise NASA |
ISS |
Přelety a pozice družic a sond |
Úkazy na obloze |
Vesmírné encyklopedie |
Vesmírné zpravodajství a informace (ČR+SR) |
Průvodci, návody pro astronomické začátečníky i pokročilé |
Fotografie a zprávy z pozorování amatérů |
Mezinárodní a zahraniční astronomické instituce a kosmické agentury včetně české |
Sluneční aktivita |
Zahraniční servery o událostech z astronomie a kosmonautiky |
Mapy kosmických těles |
Virtuální planetária a další astronomický či vesmírný SW
Zajímavé odkazy na informace o Zemi:
Virtuální glóby |
Virtuální online mapy světa, vyhledávače míst na Zemi |
Encyklopedie, databáze
^^^^ Přeskočit ^^^^ záhlaví ^^^^ nahoru ^^^^ |
|
|
| | A abych trochu odlehčil atmosféru... ve fóru Filmy Telemachus "sepsul" film 2001...
... a já promptně dodal, že v záběrech z vesmíru jsou tvrdé chyby.
Jsou dvě, resp. tři v závislosti na tom, jak přesně budeme č. 2 a 3 rozlišovat jako separátní chyby (jsou sice separátní, ale na jednom místě a v jednom záběru - ha, nápověda!) a jsou to vizuální chyby v zobrazení vesmírných těles, které už na tehdejší dobu jsou zbytečné a hloupé.
Schválně, jestli někdo přijde na to, jaké ty chyby jsou (minimálně jedna z nich je přitom popsaná ve slušnějších "trivia" sekcích o filmu).
Abych to ještě trochu zjednodušil, nejedná se o chyby specifické jen pro 2001, trpí jimi i celá řada jiných SF filmů a seriálů (nejen) z té doby.
(a třeba někdo přijde na něco, čeho jsem si sám nevšiml)
P.S. V ST:TMP jsou chyby hodně podobné (a to už je nápověda doslova "jak prase") a to asi i z toho důvodu, že triky dělal k obojímu ten samý člověk.
Edit: chyby a doplnění |
|
|
|
| | Zítra (9. 4. 2021) v 9:42 by měla z Bajkonuru odstartovat raketa s vesmírnou lodí Sojuz MS-18, která by se měla v 13:07 připojit k ISS. Na palubě budou dva Rusové a jeden Američan.
ŽIVĚ A ČESKY: Start a připojení Sojuzu MS-18 |
|
|
|
| | | Já tedy v mém okolí moc větší strach z viru nepozoruju, jen nějaké změny postojů - jedni se bojí teď víc a jiní míň, průměrně je to stejné... |
|
|
|
| | Mvek, AVip: Zajímavé. Problém je, že u covidu nastává úmrtí často po mnoha týdnech, takže pacient může nemoc i tak nějaký čas šířit ve svém okolí (než se jeho stav zhorší, byť to je asi u těžkých případů třeba do týdne od začátku příznaků) a pak i třeba mezi zdravotnickým personálem... Možná je ale pak už vzhledem k izolaci jedno, zda přežije či nikoli. Převládat asi bude šíření prostřednictvím těch, kteří s covidem třeba ani neulehnou (nebo než ulehnou), tedy když jsou "bezpříznakoví" nebo mají "lehký průběh"...
Vliv strachu ale, co si pamatuji, zmiňoval již na podzim i třeba Flegr, u kterého by to člověk možná na první pohled (v tomto smyslu přirozeného vývoje bez omezujících opatření) nečekal. I on uznal, že pokud by se epidemie začala nekontrolovaně šířit, nakonec dojde k přirozenému lockdownu, jelikož se lidé v panice začnou chránit sami bez ohledu na oficiální opatření (jen možná tu paniku čekal až u skutečně viditelných hor mrtvých). Také myslím uznával, že epidemie zpomalí, pokud už virus nebude mít koho aktuálně nakazit...
V souvislosti s úmrtími se někdy také sarkasticky hovoří jako o "důchodové reformě". To je samozřejmě také, cynicky či až "nacisticky" vzato, z ekonomického hlediska úspora (pro stát a daňové poplatníky), byť spojená s krátkodobými náklady navíc a negativními dopady na poptávku...
Pokud jde o skutečně tvrdý lockdown, mnozí odborníci i politici po něm (krátkodobém) volali a v některých zemích byl s různou úspěšností realizován. Jeho nezavedení u nás bych spojoval spíše s politickou reprezentací než s objektivními ekonomickými důvody.
Co se týká různých strategií, je nutno si uvědomit, že ta naše, založená nakonec na počtech lidí v nemocnicích, tedy vlastně zpětném indikátoru, který výrazně omezil možnosti předvídat vývoj a brzdit, vedla k zahlcení kapacit zdravotnictví. Ještě více nakažených by z povahy věci za dané situace nevedlo jen k většímu množství těžkých případů a mrtvých na covid/"s covidem", ale i úplnému zahlcení (přehlcení) zdravotnictví a možnému mnohem většímu množství "nadúmrtí" z jiných medicínských příčin... Tady už jsme asi neměli možnost nějakého dalšího zvýšení počtu nakažených v rámci podpory (i tak zřejmě do jisté míry skrytě realizované) "švédské cesty"... Pak by to řešila snad jedině cesta, kterou ale, s prominutím, také nazývám "nacistickou" (nechci tím ale zabít diskusi), kdy, jak někteří navrhovali, by se nejen vůbec netestovalo a léčily by se jen projevy nemoci jako u chřipky, ale lidem s příznaky covidu by byla z části či zcela odepřena lékařská péče... Tak by se zabránilo kolapsu zdravotnictví a zároveň i (alespoň z krátkodobého pohledu) "ušetřilo". V takovém světě bych ale žít nechtěl... |
|
|
|
| | Mvek: Ok, chtěl jsem se ujistit.
Ale ano, to vliv samozřejmě má.
Já za sebe můžu říct, že jsem jisté změny ve svém okolí pozoroval a to jak v souvislosti přímo s úmrtími, tak i v té podobě, že to například chytili něčí dobří známí, což dotyčné vedlo i ke změně postojů k tomu či onomu.
Tvoje otázka je logická a určitě existují modely, které se to snaží nějak zohlednit - ovšem netroufám si hodnotit, jak moc se jim to daří.
Každopádně, vliv to určitě má.
|
|
|
|
| | AVip: Bez toho textu kolem je to strašně vytržené v kontextu a obávám se zbytečné hádky z nedorozumění.
Nicméně tučně v druhém odstavci je ten faktor, a otázka zní, nakolik o něm víme, nakolik má význam, a jestli se zahrnuje do modelování pro různá rozhodnutí.
Nemyslím, že by mohl obhájit řízené promořování. Ale třeba tys párkrát hájil to či ono, že jistě takové opatření moc nepomůže, ale každá troška je dobrá. Možná ale při započítání i tohoto efektu je taková troška dobrá jen pro konkrétní jedince, ale ne pro stát jako celek (nejen hospodářsky). |
|
|
|
| | | Mvek: Zkus prosím nějak zpřesnit základní ideu, tuším kam míříš - ale právě, že jen tuším a rád bych měl jistotu, takže bych ocenil stručnější verzi, abych tak řekl. |
|
|
|
| | Sice debata o tom, jaké dopady na ekonomiku může mít větší množství úmrtí a nemocných vs. omezená ekonomika a méně nemocných i mrtvých, už utichla (a možná byla vedle), ale uvědomil jsem si další faktor, který vůbec nezazněl.
Pokud se někdo nakazí a má těžší průběh nebo post-covid syndrom, patrně bude opatrnější, nebo i jeho okolí bude opatrnější a více dodržovat opatření, a tedy přispěje ke snížení reprodukčního čísla.
Pokud někdo zemře, tak také pravděpodobně sníží reprodukční číslo, ať už díky svému okolí, nebo i tím, že sám nepřenáší virus třeba jako bezpříznakový pozitivní, nebo že se nemůže znovu nakazit...
(A samozřejmě se k tomu přidává i ten efekt, že když přijde jedna vlna a je slabá, tak dojde k usnutí na vavřínech, podcenění a přijde horší.)
Nikdo z nás asi neřekne "je to dobře, že umřel, pomůže to ekonomice a bude se virus o chlup méně šířit", ale stát tak v řádu velkých čísel uvažovat musí, jen to takto asi nikdo nepřizná. Protože neustále zvažuje odhadem ztráty životů a peněz... Ostatně jinak bychom měli na chvíli tvrdý lockdown, a to už dávno.
Proto se vracím k Mirakově připomínce (jestli si to nepletu), že opravdu tady je zajímavé, nakolik se provedly výpočty a simulace opravdu komplexního pohledu na některé varianty přístupu. Možná uvedené pozitivní dopady mrtvých a nemocných jsou tak malé, že je nemá smysl uvažovat, ale možná by pak vyvážily zrušení některých opatření (typu uzavření obchodů (nikoliv restaurací, posiloven apod.), nebo možná i povinného antigenního testování).
A vůbec tím nechci argumentovat pro zrušení toho či onoho opatření. Šlo mi opravdu jen poukázat na další možný faktor, který by se měl prozkoumat, jestli je dobré ho zvážit, nebo ne. |
|
|
|
| | Mvek: i to je možné, možná taky přístup pracoviště od pracoviště... a také možná (?) záleží na nemoci a na tom, jestli vedení nemocnice chce za každou cenu léčit draze?
(jen spekuluji, takže otazníky) |
|
|
|
| | S.S.Enterprise: Může být, ale zrovna minulý měsíc jsem slyšel od blízké osoby, že nějaká kolegyně se hnala přes republiku a snažila okecat/vyhnout kontrolám, aby navštívila maminku v nemocnici a zasáhla proti jejímu připojení na ventilátor (a zatím přežila). Ale jelikož od stejné osoby dostávám občas k zamyšlení nebo prověření dost konspiračních teorií typu stěrových tyčinek infikovaných hlísticemi (nebo ještě lépe nanoboty), tak tomu zas takovou váhu nedávám a víc zdrojů zatím nemám.
Na druhou stranu se touto dobou vloni pořád říkalo, jak lékaři tam či onde budou muset, nebo musí dělat rozhodnutí, jestli připojit starého, nebo mladého apod. |
|
|
|
| | | nejzajímavější je ten závěr |
|
|
|
| | | ano, obecně problém těch nových technologií není účinnost procesu samotného, ale nákladnost výroby potřebného zařízení |
|
|
|
| | Pokud jde o výrobu vodíku z vody, zmiňoval jsem právě i možnost umělé fotosyntézy, o které tady již před lety psal Razer. Technologii bionického listu s desetinásobnou efektivitou oproti přírodní fotosyntéze vyvinul tým profesora Harvardovy univerzity Daniela Nocery...
Před lety se hovořilo o tom, že Nocera spolupracuje s indickou automobilkou Tata a vyvíjí systém výroby elektřiny a paliva v zemích bez rozvinuté infrastruktury. Trochu problematické možná bylo domácí skladování vytvořeného vodíku... Wikipedia ovšem uvádí, že se ukázalo jako příliš nákladné převedení z laboratorního prostředí do většího měřítka a na trh, i když vývoj dále pokračuje... |
|
|
|
|
HLAVNÍ STRÁNKA
UŽIVATELÉ
[ DISKUZNÍ FÓRA ]
VYHLEDÁVÁNÍ
STATISTIKY
AKCE
NASTAVENÍ
FAQ
ARCHÍV
|
