vvvv Přeskočit vvvv záhlaví vvvv dolů vvvv
Toto fórum je věnováno všem se zájmem o astronomii, kosmonautiku, průzkum vesmíru, ale i pokrok v dalších (přírodo) vědních oborech. 1. února 2011 bylo vyčleněno z fóra o mezinárodní situaci a politice a zároveň převzalo zaměření na širší vědu z dnes již čistě počítačově-technického fóra. Nutno připomenout, že toto fórum navazuje na StarNETu na ještě delší tradici, např. fórum Průzkum vesmíru v současné době.
Stejně jako v každé svobodné společnosti by i zde měla být ve skutky proměněna následující slova: "Pane, nesouhlasím s tím, co říkáte, ale do smrti budu hájit vaše právo to vyslovit."
(shrnutí postojů Françoise-Marie Aroueta alias Voltairea podle Evelyn Beatrice Hall(ové) alias Stephena G. Tallentyrea)
Vybrané současné vesmírné mise a novinky:
  
Aktuální přehled sond ve Sluneční soustavě | Sondy Voyager | Parker Solar Probe u Slunce | InSight pronikající pod povrch Marsu, doprovázena dvěma prvními meziplanetární cubesaty Mars Cube One (MarCO), které proletěly kolem Marsu | První část mise ExoMars (TGO) u Marsu | Akatsuki po pěti letech konečně na orbitě Venuše | New Horizons po průletu soustavou Pluta u tělesa Kuiperova pásu Ultima Thule | Rosetta na orbitě komety 67P/Churyumov-Gerasimenko s dosdu funkčním výsadkem Philae na povrchu | Dawn na orbitě trpasličí planetě Ceres, viz i tady | MAVEN na orbitě Marsu | MOM - Mangalján (Mangalyaan) na orbitě Marsu | Juno na orbitě Jupiteru, viz i zde | Její „společník“ IKAROS – první úspěšná sluneční plachetnice, viz i tady | Astrometrická observatoř Gaia u libračního bodu L2 soustavy Země-Slunce | Čchang-e 3 (Chang'e 3) a vozítko Jutu (Yutu) na Měsíci, viz i tady a zde | MSL – rover Curiosity – na Marsu | Dvojice sond ARTEMIS u Měsíce v libračních bodech soustavy Země-Měsíc, viz i tady a zde | LRO na orbitě Měsíce, viz i tady, snímky míst přístání lodí Apollo a diskusi | Mars Express na orbitě Marsu | MRO na orbitě Marsu | Mars Odyssey na orbitě Marsu | Rovery MER na povrchu Marsu – Opportunity dosud funkční | Cassini skončila v atmosféře Saturnu | SDO zkoumající Slunce od Země | Dvojice sond Stereo na orbitě Slunce | SOHO zkoumající Slunce z libračního bodu L1 soustavy Země-Slunce | ACE zkoumající z bodu L1 částice slunečního větru a meziplanetární hmoty | WIND zkoumající z bodu L1 sluneční vítr, viz i data ze sondy „téměř“ v reálném čase | Seznam funkčních sond ve Sluneční soustavě, které opustily orbitu Země (včetně měsíčních sond) | Seznam sond v libračních bodech soustavy Země-Slunce | Seznam vesmírných observatoří
Další informace:
Harmonogram startů raket k ISS
Zajímavé odkazy z astronomie a kosmonautiky:
NASA |
Multimedia, snímky, online vysílání apod. |
Mise NASA |
ISS |
Přelety a pozice družic a sond |
Úkazy na obloze |
Vesmírné encyklopedie |
Vesmírné zpravodajství a informace (ČR+SR) |
Průvodci, návody pro astronomické začátečníky i pokročilé |
Fotografie a zprávy z pozorování amatérů |
Mezinárodní a zahraniční astronomické instituce a kosmické agentury včetně české |
Sluneční aktivita |
Zahraniční servery o událostech z astronomie a kosmonautiky |
Mapy kosmických těles |
Virtuální planetária a další astronomický či vesmírný SW
Zajímavé odkazy na informace o Zemi:
Virtuální glóby |
Virtuální online mapy světa, vyhledávače míst na Zemi |
Encyklopedie, databáze
^^^^ Přeskočit ^^^^ záhlaví ^^^^ nahoru ^^^^ |
|
|
| | AVip:
ale ty protilátky po prodělání (nevím jak po očkování) vydrží několik let, jasně že se člověk opět nakazí na sliznici a bude mít zase rýmu, ale už nezkolabuje organismus...
Jinak řešeno, Dánové vše otevírají, asi vědí proč.
|
|
|
|
| | S.S.Enterprise:
ale ČR je už proočkovaná a promořená,
Na jak dlouho? Když to bude tak jeden kvartál dopředu, tak se bavíme o úspěchu. |
|
|
|
| | AVip:
Ano, ale ČR je už proočkovaná a promořená, takže není důvod držet opatření. |
|
|
|
| | "Ukradeno" z nyx.cz (a předtím z facebooku):
Příznivci Iniciativy Sníh | ## 📊 Mylná představa "mírného" omikronu a zpožděné časové řady
https://www.facebook.com/groups/iniciativasnih/permalink/451331906532545/
(jsou tam i grafy)
📊 Mylná představa "mírného" omikronu a zpožděné časové řady (dr. david glassman)
❗ Rychlost, s jakou lze v pandemii něco poznat, je omezená - omikron nikdy nebyl mírný. Označení varianty omikron za "mírnou" bylo nezáměrnou chybou, které bylo možné zabránit, kdybychom rozuměli zpožděným časovým řadám. ❗
Varianta omikron se objevila v posledním listopadovém týdnu. V týdnu od 20. prosince byly publikovány dvě studie, které uváděly, že u varianty omikron je menší pravděpodobnost závažných následků. Jedna uváděla, že je to o 2/3 méně pravděpodobné, druhá, že je to o 80 % méně pravděpodobné.
❗ Tím se zrodil narativ o "mírném" omikronu. Tato "dobrá zpráva" se rychle rozšířila a vznikla legenda o tom, že covid-19 se vyvíjí tak, aby byl méně smrtelný - což má být přirozený krok, který nakonec učiní všechny pandemické nemoci. Endemie, jak hlásaly tweety, byla za rohem. Aby bylo jasno, tato tvrzení byla tehdy nepravdivá a jsou nepravdivá i nyní. Omikron není mírný. Viry se nepotřebují vyvíjet, aby byly méně smrtelné. A endemičnost nemá s mírností nic společného. ❗
22. prosince nebylo možné odhadnout následky viru, který ještě nebyl znám ani čtyři týdny. Škody způsobené prvními zprávami o "mírném" omikronu se však projevily jejich následným vlivem na chování jednotlivců i na veřejnou politiku.
📊 Nyní víme, že infekce omikronem má přibližně poloviční pravděpodobnost úmrtí ve srovnání s Deltou (což je méně než 67-80 % pokles uváděný v původním "mírném" článku).
❗ Velká část zmíněného poklesu je však výsledkem imunity získané očkováním nebo předchozí infekcí. Neočkovaní snášejí nejhorší následky jen o trochu lépe než předchozí vlny variant. Stejně tak děti, které jsou v nepoměrně větší míře neočkované. Opožděné a přetrvávající kognitivní účinky a cévní příhody se vyskytují ve větší míře než kdykoli předtím. ❗
Omikron není mírný podle žádné smysluplné definice - a už teď je brutální ve velkém měřítku - a to ještě nedosáhl toho nejhoršího. Případy možná na mnoha místech dosáhly vrcholu, ale úmrtí a hospitalizace teprve začínají stoupat a BA.2 čeká v záloze.
📊 ZPOŽDĚNÉ ČASOVÉ ŘADY: Je důležité najít správné zpoždění
Co když při určování smrtnosti zvolíme příliš krátkou dobu sledování? Co kdyby průměrná doba od stanovení diagnózy do úmrtí byla 30 dní? V takovém případě by více než polovina úmrtí nastala až po 28 dnech – tedy až po ukončení studie. Námi vypočtená míra úmrtnosti by byla příliš nízká.
❗ Použití správného zpoždění správně určí počet případů, a tak se správně určí smrtnost. Použití příliš krátké prodlevy (mezi stanovením diagnózy a úmrtím) vede k dělení výsledku příliš velkým počtem případů. Nepřiměřeně velký jmenovatel má za následek podhodnocení smrtnosti. (graf 1,2)
Až tato pandemie dávno skončí, budoucí historici budou konečnou míru smrtnosti covid-19 uvádět jako podíl celkového počtu úmrtí a celkového počtu případů mezi začátkem a koncem pandemie.
📊 Mohli bychom se ptát, zda je tato konečná hodnota zjistitelná dříve, než vlna skončí - například před jejím vrcholem. Musíme brát v úvahu prodlevu mezi úmrtími a diagnózou. Skutečnost, že prodleva existuje, je očekávaná. Ale trochu neočekávané však je, že zpoždění na konci je delší než zpoždění na začátku. Jinými slovy, zpoždění od konce vlny případů do konce vlny úmrtí je delší než zpoždění od začátku vlny případů do začátku vlny úmrtí.
❗ Ne každý, jehož osudem je ve vlně zemřít, zemře po přesně stanovené době od stanovení diagnózy.
Úmrtí nenásledují diagnózy s přesným zpožděním. Pokud je průměrná doba od diagnózy do úmrtí 20 dní, někteří lidé zemřou po 5 dnech, jiní po 30 dnech atd. - očekáváme, že bude existovat určité statistické rozdělení doby od diagnózy do úmrtí.
❗ To způsobuje, že časová řada úmrtí je zkreslená ve srovnání s časovou řadou "případů". To také přesouvá masu časové řady "úmrtí" na zadní stranu řady, za vrchol. Ne každý, komu je souzeno zemřít na covid-19, zažije přesně stejnou prodlevu od diagnózy do smrti. Někteří lidé mohou zemřít několik dní po stanovení diagnózy, zatímco jiní mohou žít několik týdnů, než své nemoci podlehnou. Zkreslení nutně snižuje vrchol, rozšiřuje základnu a přesouvá "masu" na pravou stranu křivky smrtnosti.
Výsledek pro skutečné zpoždění u omikronu
❗ K úmrtí během vlny omikron dochází přibližně o 10 dní později než u předchozí vlny.
Závěrečné myšlenky
Je přirozené, že chceme vědět, jak špatná bude nová vlna, už tehdy, když začíná. To však není možné zjistit dříve, než projde hlavní masa vlny. Abychom mohli s jistotou posoudit míru výskytu závažných následků, jako je smrtnost, musí vrchol případů již dávno pominout. Tehdy většina lidí, kteří mají zemřít, již zemřela nebo už alespoň byla vystavena nákaze, která má za následek smrt. Z tohoto důvodu bychom nikdy neměli činit osobní nebo politická rozhodnutí na základě něčího hodnocení závažnosti vlny předtím, než tato vlna téměř skončí.
❗ Pokud se mě někdo na začátku příští vlny zeptá: "Jak zlá bude tahle?", odpovím mu: "Řeknu vám to, až skončí." ❗
(Dr. David Glassman)
Zkráceno.
Pro datové fajnšmekry - celou verzi článku v originále včetně modelování křivky smrtnosti naleznete zde:
The Fallacy of “Mild” Omicron. There is a limit to the speed at which… | by Dr. David Glassman | Jan, 2022 | Medium
https://dglassman.medium.com/omicron-was-never-mild-2b130568d7fa |
|
|
|
| | Ad recenzní řízení... Nedávno jsem zde zmiňoval dohady kolem odborných časopisů (čínského, sic!, jak teď vidím) nakladatelství MDPI, kterému vyčítají tlak na příliš rychlé recenzní řízení i další nedostatky (sám jsem spoluautorem jednoho článku v jejich časopise Warter), ale tady sami autoři uznávají, že zase případy, kdy článek leží čtrnáct dní v redakční poště, než vůbec dojde k reakci, také nejsou zárukou kvality... Viz i toto vlákno.
Problém ale zřejmě je zejména u specifického typu článků, které se řádné recenzi vyhýbají úplně...
Akademické rychlokvašky z MDPI aneb special issues jako díra v systému
Tady se biochemik Trnka ptal nyní v lednu kolegů na názor na ono nakladatelství. Právě Trnka tehdy v listopadu (zdá se, že všechny své tweety z doby před začátkem tohoto roku smazal) zmínil dohady ohledně MDPI, když analyzoval špatnou metodiku článku, který tvrdil, že mRNA vakcíny ničí schopnost buněk opravovat DNA a vyšel právě v časopise tohoto nakladatelství (později byl na žádost autorů stažen). Jenže onen časopis Viruses tehdy třeba profesor Konvalinka docela hájil. Jiné reakce naopak šmahem označují vše z MDPI jako odpad. Mám z toho stále smíšené pocity.
Je otázkou, nakolik lze paušálně odsuzovat všechny časopisy, i když některé postupy (tlak na rychlost recenzního řízení i reakce na něj) budou asi jejich standardem. Pokud, jak píší výše v tom článku inciativy Věda žije, už třeba Jihočeská univerzita zastavila proplácení odměn za články v časopisech tohoto nakladatelství, i když jsou třeba dobře umístěny na Web of Science, je to na jednu stranu pochopitelné, ale na druhou stranu je otázkou, zda by neměla být posuzována kvalita konkrétních vědeckých výstupů. Pokud WoS jinak bereme jako autoritu a jeho impact factory a další metriku používáme jako základ právě i pro finanční hodnocení vědeckých výstupů, je otázkou, zda je jiný paušální přístup lepší, zvláště když jde o rozhodnutí českých univerzit, kterým je zase často (také podle mě jen z části právem) ostře vytýkána nižší pozice v žebříčcích, kterým vévodí přední univerzity zejména anglosaského světa. Obecně se scientometrický přístup zdá mnohdy problematický, ale nechci zlehčovat závažnost problému nakladatelství, kvůli kterému mám svým způsobem také "máslo na hlavě", i když jsem do výběru časopisu nezasahoval a měl na článku jen menší podíl (přičemž ale myslím, že snad nikdo z autorů netušil nějaký problém nebo nesledoval nějaké postranní úmysly)... Je také otázkou, co vše by měli publikující vědci sledovat, když ani ratingy WoS nestačí (a nakladatelství snad nebylo na seznamu predátorských - podle Trnky v listopadu snad jen krátce načas)... Je fakt, že rychlé recenzní řízení je bráno často pochopitelně jako přednost, přičemž nám se nezdálo, že by bylo nějak "odfláknuté"... |
|
|
|
| | S.S.Enterprise: Přesně. Ti si to když tak "vyžerou" v recenzním nebo oponentním řízení.
A v nejhorším případě je při padělání výsledků nachytá skrytá kamera. :-) |
|
|
|
| | AVip:
Zajímavý citát, děkuji.
Jinak co se týče falešných čísel, však ty generuje z velké části i vědecká obec s matematikou pracující, nicmeně tam je aspoň větší šance na korekci formou oponentur, navazujících prací, atp. |
|
|
|
| | When a distinguished but elderly scientist states that something is possible, he is almost certainly right. When he states that something is impossible, he is very probably wrong.
A.C.Clarke
Tohle v kostce shrnuje můj dojem z naší tzv. vědecké obce a nejen v otázkách kolem covidu.
Dále je třeba si uvědomit, že jednou z motivací pro absolvování určitých oborů je vedle nadstandardních budoucích příjmů i to, že se na těch oborech dotyčný už nepotká s matematikou, ie. ohání-li se nějakými čísly lékař nebo právník (nebo i "filosof" a spol.) bez revize od někoho, kdo se s matematikou či statistikou během vzdělávacího procesu potkal, je jisté, že ta čísla jsou v lepším případě špatná - a v tom horším rovnou falešná (přičemž účast takového člověka ještě pořád neznamená, že ta čísla jsou správně, ten člověk může pořád ještě mít své postranní motivy, ale přece jen šance na správné údaje to dosti zvyšuje).
A s tím souvisí i protilátkový fetiš spousty tzv. odborníků. Protilátky jsou produkt setkání s patogenem a o jejich účinnosti lze něco tvrdit teprve po provedení krevních testů s ostrým patogenem (což kvůli ceně a požadavkům na bezpečnost skoro nikdo nedělá a když, tak za strašlivé peníze).
Seznam kontraindikací je ve skutečnosti strašně krátký, mnohem kratší, než se tvrdí (testy vakcín se na určitých indikacích prostě dělat nemohou, protože by během vývoje nemusely dát konzistentní výsledky).
A speciálně onkologičtí pacienti by měli jít pod jehlu naopak pomalu jako první
(a ano, mám opravdu problém brát vážně rádoby vědecky podložené bláboly od lidí, kteří nedokážou aplikovat ani jednoduchou datovou opravu na svoje data - a je mi jedno, kolik mají titulů před jménem nebo za jménem).
|
|
|
|
| | Pozemstan 321901: Zmíněné šířené (dez)informace nebo zpochybnění jsou ale dost stará, vesměs se ke mně dostala už v létě nebo dřív.
Co se týče aerosolů, tak ty ale skutečně mohou dosahovat i velikosti jako téměř vir samotný, takže opravdu mohou za ideálních podmínek teoreticky přes díry v respirátorech projít. Až na to, že se zapomíná na to, že asi jedna částice viru většinou člověka nenakazí (aspoň za doby delty) a cokoliv na puse zabrání přímému proudu, ale spíš právě způsobí jen nahodilé zbloudilce. Prostě vše je o pravděpodobnostech, ne černé či bílé.
Já jsem spíš zvědav na vývoj opakovaných hlasů uznávaných (aspoň dříve) odborníků, že je riskantní očkovat bez znalosti protilátek v krvi, zejména třeba u onkologických a dalších podobných pacientů.
A taky jsem zvědav na vývoj protilátek po dalších boosterech. Ostatně proti častým boosterům varuje už i EMA. Tak uvidíme, jak dopadneme se čtvrtou a dalšími dávkami. |
|
|
|
| | AVip:
strašlivou tepovku a tlak a to aniž bych cokoli dělal
... přesně tato varianta zničila kámošovi taky čich (a chuť), po roce stále jen nějaká rezidua... |
|
|
|
| | Dodatek, v předchozím má být:
"u prvního covidu jsem si ani nějakou ztrátu čichu/chuti neuvědomil"
Pozemstan: Já když to srovnám, tak první mi šel na plíce, neřád jeden.
Druhý zjistil, že se díky očkování v plicích nechytá, tak udělal bordel všude kolem (občas říkám, že zjistil, že se nedostane do sklepa a do přízemí, tak aspoň udělal párty v patře a na půdě).
Jinak za sebe potvrzuju existenci empirického pravidla pátého dne, kdy přichází první zlom a v obou případech.
Ten první mi dal po pěti dnech pokoj, teda pokud pominu parosmii, pocuchané plíce a další veselice z ranku long covid.
Ten druhý šel naopak pátého dne do overdrivu, kdy se mne doslova a do písmene pokusil "přetaktovat" a zhruba deset hodin v kuse jsem měl naprosto strašlivou tepovku a tlak a to aniž bych cokoli dělal.
Po cca. deseti hodinách to naštěstí vzdal a dál už to byla (už zase) veleotravná hnusná zimní rýma. A teprve pátého jsem prokazatelně zaznamenal ztrátu čichu (jak říkám, v tomto směru jsem tak trochu cheater).
Jinak k testům - jsou známé případy lidí, u kterých byl covid prokázán až při pitvě. Ono všechno má své meze a všechno má své chyby. |
|
|
|
| | Marshall:
Že v určité fázi poznáš co jíš jen podle struktury, tak to podepisuju na 100%.
Ale já k něčemu přiznám, já jsem v tomto směru tak trochu "cheater" - u prvního covidu jsem si ani nějakou ztrátu čichu/chuti (byť si vybavuju, že mi v určité fázi věci moc nechutnaly, jenže to je onemocnění tohoto typu poměrně běžné) a i u toho druhého to u mne trvalo jen asi dva a půl dne, s tím, že určité výrazné chutě jsem nikdy vnímat nepřestal, například právě kafe, hořkou čokoládu nebo cibuli (jo, nic moc, ale jako základ pro přežití to jde :-D).
Zkoušel jsem například jíst na cibuli mléčnou čokoládu - a nebyl jsem toho schopen. Evidentně ne kvůli chuti. Ale někde se ve mně něco "zavřelo" a řeklo téhle kombinaci "ne" a musel jsem prostě pár minut počkat, jako bych musel u chuti plně funkční.
Jinak právě i u toho nedávného jsem se na ztrátu čichu a chutě musel vyloženě zaměřit, kdy jsem si dopředu nachystal různé voňavky atp., abych dokázal ev. sledovat vývoj situace.
|
|
|
|
| | Pozemstan 321876: jo a lidi tomu budou porad rikat obycejna viroza ci chripka ..
Jsem happy, ze mam po treti dace a doufam, ze i ted s moji hodne dobrou imunitou tu silenost nechytim.
|
|
|
|
|
HLAVNÍ STRÁNKA
UŽIVATELÉ
[ DISKUZNÍ FÓRA ]
VYHLEDÁVÁNÍ
STATISTIKY
AKCE
NASTAVENÍ
FAQ
ARCHÍV
|
