vvvv Přeskočit vvvv záhlaví vvvv dolů vvvv
Toto fórum je věnováno všem se zájmem o astronomii, kosmonautiku, průzkum vesmíru, ale i pokrok v dalších (přírodo) vědních oborech. 1. února 2011 bylo vyčleněno z fóra o mezinárodní situaci a politice a zároveň převzalo zaměření na širší vědu z dnes již čistě počítačově-technického fóra. Nutno připomenout, že toto fórum navazuje na StarNETu na ještě delší tradici, např. fórum Průzkum vesmíru v současné době.
Stejně jako v každé svobodné společnosti by i zde měla být ve skutky proměněna následující slova: "Pane, nesouhlasím s tím, co říkáte, ale do smrti budu hájit vaše právo to vyslovit."
(shrnutí postojů Françoise-Marie Aroueta alias Voltairea podle Evelyn Beatrice Hall(ové) alias Stephena G. Tallentyrea)
Vybrané současné vesmírné mise a novinky:
  
Aktuální přehled sond ve Sluneční soustavě | Sondy Voyager | Parker Solar Probe u Slunce | InSight pronikající pod povrch Marsu, doprovázena dvěma prvními meziplanetární cubesaty Mars Cube One (MarCO), které proletěly kolem Marsu | První část mise ExoMars (TGO) u Marsu | Akatsuki po pěti letech konečně na orbitě Venuše | New Horizons po průletu soustavou Pluta u tělesa Kuiperova pásu Ultima Thule | Rosetta na orbitě komety 67P/Churyumov-Gerasimenko s dosdu funkčním výsadkem Philae na povrchu | Dawn na orbitě trpasličí planetě Ceres, viz i tady | MAVEN na orbitě Marsu | MOM - Mangalján (Mangalyaan) na orbitě Marsu | Juno na orbitě Jupiteru, viz i zde | Její „společník“ IKAROS – první úspěšná sluneční plachetnice, viz i tady | Astrometrická observatoř Gaia u libračního bodu L2 soustavy Země-Slunce | Čchang-e 3 (Chang'e 3) a vozítko Jutu (Yutu) na Měsíci, viz i tady a zde | MSL – rover Curiosity – na Marsu | Dvojice sond ARTEMIS u Měsíce v libračních bodech soustavy Země-Měsíc, viz i tady a zde | LRO na orbitě Měsíce, viz i tady, snímky míst přístání lodí Apollo a diskusi | Mars Express na orbitě Marsu | MRO na orbitě Marsu | Mars Odyssey na orbitě Marsu | Rovery MER na povrchu Marsu – Opportunity dosud funkční | Cassini skončila v atmosféře Saturnu | SDO zkoumající Slunce od Země | Dvojice sond Stereo na orbitě Slunce | SOHO zkoumající Slunce z libračního bodu L1 soustavy Země-Slunce | ACE zkoumající z bodu L1 částice slunečního větru a meziplanetární hmoty | WIND zkoumající z bodu L1 sluneční vítr, viz i data ze sondy „téměř“ v reálném čase | Seznam funkčních sond ve Sluneční soustavě, které opustily orbitu Země (včetně měsíčních sond) | Seznam sond v libračních bodech soustavy Země-Slunce | Seznam vesmírných observatoří
Další informace:
Harmonogram startů raket k ISS
Zajímavé odkazy z astronomie a kosmonautiky:
NASA |
Multimedia, snímky, online vysílání apod. |
Mise NASA |
ISS |
Přelety a pozice družic a sond |
Úkazy na obloze |
Vesmírné encyklopedie |
Vesmírné zpravodajství a informace (ČR+SR) |
Průvodci, návody pro astronomické začátečníky i pokročilé |
Fotografie a zprávy z pozorování amatérů |
Mezinárodní a zahraniční astronomické instituce a kosmické agentury včetně české |
Sluneční aktivita |
Zahraniční servery o událostech z astronomie a kosmonautiky |
Mapy kosmických těles |
Virtuální planetária a další astronomický či vesmírný SW
Zajímavé odkazy na informace o Zemi:
Virtuální glóby |
Virtuální online mapy světa, vyhledávače míst na Zemi |
Encyklopedie, databáze
^^^^ Přeskočit ^^^^ záhlaví ^^^^ nahoru ^^^^ |
|
|
| | No a samozřejmě navíc záleží na tom počasí. Tentokrát bylo alespoň ve středních Čechách ideální, to foukalo, takže byl krásný vzduch chvilku po hlavním náporu (tedy odhaduji, já byl na vesnici, tam to bylo ideálná pořád, ale nějaký minulý rok taky ne). Zatímco jinak taky znám případy, kdy po půlnoci se Praha zahalí do velmi odporného smogu, který přetrvává do dalšího dne.
A v neposlední řadě jsem zrovna četl v jednom rozhovoru ohledně klimatických změn a zdravotních rizik, že oblíbený omyl je, že znečištěné ovzduší hlavně zvyšuje plicní problémy, třeba riziko rakoviny, ale drobné částečky znečistění pronikají do krevního řečiště a často poškozují výstelku cév, a tedy podporují potom usazování cholesterolu a další problémy, a tedy zvyšují dlouhodobě riziko mrtvice, infarktu apod.
S.S.Enterprise: Jo a to, že to desítky let nevadilo je planý argument. Prostě to jen nikdo tolik neměřil, navíc taky je ohňostrojů možná víc a víc a část těch škodlivin se bude v atmosféře a půdě kumulovat za ty roky. Mikroplasty taky nevadily půl století... A těch příkladů by byla spousta.
Ale určitě šťastné řešení není lobbovat za úplný zákaz, nýbrž regulaci obsahu pyrotechniky (trošku hlídat obsah látek) a regulaci kvantity, tedy nějaký ten regulační poplatek, který přiměje většinu uvažovat, zda a kolik si toho koupí.
Na nás cena a to, že ty levnější kousky jsou fakt na prd, působila už před dvaceti lety, kdy jsme to konečně zkusili, když jsme trávili Silvestr na chalupě. Dva roky jsme něco koupili, ale když jsme zjistili, že už tehdy to znamená dávat do toho tisícovky, aby to vůbec aspoň trochu mělo smysl, tak nás to přešlo. |
|
|
|
| | S.S.Enterprise: Jenže právě ten jeden velký je problém, když je to takřka na každém rohu. A ještě navíc po celé planetě během 24 hodin. Nemluvě o tom, že hádám, že v obyčejné petardě bude minimum škodlivin, protože má jen udělat ránu, ne barevný plamen.
A nemluví se o tom najednou. Už během covidu, kdy se ohňostroje zakazovaly, nebo Praha třeba zavedla už vloni omezení, kde všude se nesmí střílet, se mluvilo i o ekologickém aspektu, takže já už dva roky predikuji totální zákaz ohňostrojů.
Nicméně máme jednoduché tržní nástroje, ne? Dáme na zvláště volně prodejnou pyrotechniku extra ekologickou daň, a víc lidí si rozmyslí, jestli jim to za to stojí.
Akorát asi by se těžko lidi motivovalo radši si koupit dražší lepší pyrotechniku, když už mají platit je |
|
|
|
| | | Tak hlavně desítky ba stovky let to nikomu nevadilo a letos se všude píše, jak jsou ohňostroje jedovatý... No ok, ale napřed zabraňme děckám házet petardy zcela nahodile za běžného dne a pak řešme možnost omezení jednoho velkého ohňostroje za rok.. |
|
|
|
| | | Pozemstan: Radioaktivní izotopy stroncia jsou samozřejmě nebezpečné, na to se nejspíš v písni odkazují. Naštěstí už se neprovádí atmosférické testy jaderných zbraní a nehody v jaderných elektrárnách jsou také výjimečné, takže těnto izotopům nejsme tolik vystavení. |
|
|
|
| | | Telemachus Rhade:
Pozemstan: Stroncium je běžnou součástí našeho těla a v archeologii se poměry jeho izotopů používají k určení, zda jedinec pochází z daného místa, nebo se přistěhoval odjinud. Pěkně popsané zde. |
|
|
|
| | AVip: "doslova "zakouřená""
Oni i v tom článku také zmiňují, že má největší vliv množství amatérských ohňostrojů v nižší výšce. Je fakt, že i v Jablonci bývá o silvestrovské noci v ovzduší intenzivně cítit síra, i když městem organizovaný ohňostroj se koná až při pálení čarodějnic (v posledních letech se ale od něj v souvislosti s covidem a též z environmentálních důvodů a obav o přehradu upustilo)... |
|
|
|
| | Já jsem deformován tím, že přece jenom mám jakési chemické základní znalosti, takže to že se v rachejtlích používají docela zajímavé sole tak nějak vím už hodně dlouho...
Jinak se přiznám, že mne vždycky dostalo, jak byla Praha na Nový rok ráno doslova "zakouřená", evidentně to bylo tímhle. |
|
|
|
| | AVip: Zajímavé! Samozřejmě zde bude hrát roli i vzdálenost od zdroje, ale na druhou stranu bude odlišná i doba expozice...
Telemachus Rhade: To ano, i když mě překvapila (byť ne zcela uklidnila) tato věta z české Wikipedie -):
"Běžné izotopy stroncia se v živých organizmech chovají podobně jako atomy vápníku a jsou tedy naprosto neškodné." |
|
|
|
| | AVip:
Tipněte si. Zamořil Prahu víc požár v Hřensku, nebo silvestrovský ohňostroj?
Tipoval jsem blbě :-)
|
|
|
|
| | | AVip: Četl jsem včera, sůl stroncia mě trochu zaskočila :-) |
|
|
|
| | AVip: Je jasné, že pro podobné snímky bylo potřeba poměrně "profesionální" digitální vybavení. Často také jde o digitální kompilaci desítek či více expozic. Ale pokud jde o velikost v mm, byly bych opatrný. Asi bych hovořil spíše o počtu pixelů v obrázku, čemuž dnes opět pomáhá i rozvoj rozlišení digitálních snímačů. Z pohledu člověka jde spíše o relativní úhlovou velikost a z pohledu přístroje úhlové rozlišení na nebeské sféře. Nicméně ze své zkušenosti mohu říci, že i v mém starém 6cm refraktoru se Mars při přiblížení jeví jako několikamilimetrový disk, bohužel ale kromě náznaků polárních čepiček těžko rozlišitelných od barevné vady (chromatické aberace) čočky bez detailů. Použitý optický přístroj (nehledě na fotoaparát či speciální CCD snímač vkládaný přímo místo okuláru) byl ale 14placový teleskop, při ohniskové vzdálenosti 8250 mm (u mě je to s Barlowovou čočkou 1600 mm).
Tedy ano, musel použít minimálně něco takového s hodinovým strojem a optickým prodloužením ohniskové vzdálenosti v ceně kolem 75 tisíc Kč či více, popř. variace na Schmidtovu komoru jako třeba toto či toto, kde jen tubus bez montáže stojí kolem 250 tisíc Kč či více... Za takové vybavení by se nestyděla leckterá veřejná hvězdárna, popř. by po něm jen toužila... "Živý" pohled okem by ale i tak byl samozřejmě méně čistý a detailní, už jen vlivem momentálního "seeingu" daného chováním zemské atmosféry... |
|
|
|
| | Pozemstan:
Takto dokáže Mars zachytit zkušený astrofotograf s čtrnátipalcovým dalekohledem...
To je moc hezké, ale je dobré si připomenout, že konvenční analogová optika vygeneruje v případě Marsu obrázek o velikosti omračujících...
... 4mm (ne, to není překlep, doporučuji, vedle Ludvíka Součka ;-) i seriózní astronomickou literaturu 20. až 60. let min.st.).
A to se bavíme o velkých hvězdářských dalekohledech.
A pro podobně velký obrázek je naprosto nezbytné nějaké digitální vybavení.
Já jen aby někdo nevytáhl, dejme tomu, "lidlskop" někam na kopec a nečekal podobný nádherný obrázek. |
|
|
|
| | Apropós, ad dinosauroidé v české literatuře...
Poměrně obšírně se jimi zabýval Milan Bauman v knize Labyrint říše rozumu už v 80. letech min. st. |
|
|
|
|
HLAVNÍ STRÁNKA
UŽIVATELÉ
[ DISKUZNÍ FÓRA ]
VYHLEDÁVÁNÍ
STATISTIKY
AKCE
NASTAVENÍ
FAQ
ARCHÍV
|
