|
| | Tuleja se vzdal nominace
Úroveň Tulejových publikací děsí ekonomy. Udivuje chabá angličtina i čarovné mnohoúhelníky
Nový ministr pro vědu není žádná hvězda, má šrámy v predátorských časopisech, tvrdí experti
Vedle článků ve vyloženě predátorských časopisech se ale objevila i kritika jeho dalších publikací, včetně článku ve vysoce impaktovaném časopise nakladatelství Elsevier. Viz např. toto vlákno, kde psychometrik rozebírá článek i z hlediska kvality statistických metod. Asi by šlo, i v návaznosti na nedávnou debatu o sporných vyjádřeních vědců ke COVIDu či ruské invazi na Ukrajinu, namítnout, že je ošidné, pokud vědci komentují dění mimo svou specializaci. Mezi obory, ale i v rámci jednoho oboru mezi různými paradigmaty, se může částečně lišit a nebo jen zdánlivě shodovat terminologie, ale přesto by se od sebe základní vědecké postupy úplně odchylovat neměly...
Zde si dokonce všímají, že i samotný časopis v posledních letech podezřele navýšil počet článků, což připomíná některé kritizované časopisy pod čínským nakladatelstvím MDPI...
Tuleju hodně kritizoval i např. i politolog Bílek, který přitom ale jako nejhorší chybu viděl snahu Tuleji svést vinu na svou doktorandku, k jejímuž článku se měl jen "připsat" jako spoluautor, což je samo o sobě dost neetický postup (výmluvy i ono formální "připsání"), viz i dnešní Události, komentáře.
Každopádně i onen "incident" s časopisem z Elsevieru ukazuje, že ani "sázka" na impaktovaný časopis pod uznávaným nakladatelstvím nemusí zaručovat kvalitní recenzní řízení a kvalitu samotného odborného textu a zřejmě i výzkumu, který prezentuje. Záruku tak nepředstavuje ani samotná komerční vědecká databáze Web of Science, ale zjevně ji nemůže zaručit ani stát či EU...
Zde jeden astronomický instrumentář ale upozornil, že v jeho oboru je běžné, ba dokonce nezbytné, publikovat ve spojení s jistou konferencí dokonce v nerecenzovaném periodiku splňujícím v jistých ohledech znaky predátorských časopisů. Někdy tedy záleží i na kontextu (a asi také na způsobu vykazování takových "publikací").
Navíc je v současné vědě i mimo Česko obecnější problém, na který upozorňují různé systematické rešerše, že se velká část vědeckých výsledků napříč obory ukazuje jako neopakovatelná, hovoří se o replikační krizi. Jednou z příčin mohou být právě i nekalé praktiky při publikování ze strany autorů i nekvalitní recenzní řízení ze strany časopisů - ať už úmyslné, nebo třeba z důvodů nedostatku dostatečně kvalifikovaných recenzentů či neschopnosti je zaplatit. Samozřejmě se zde částečně může projevovat i neochota či z právního hlediska někdy nemožnost sdílet všechna data - i z důvodů ochrany vůči konkurenci, zejména při komerčním využití výsledků atd.
Případ Tuleji ale zřejmě ukazuje na problém v "českém písečku". Nevím, nakolik je férová kritika TOP09, že si kandidáta na ministra měla prověřit více. Obecně by snad mělo být dostatečnou zárukou, že jde o docenta, bývalého rektora a (hlavně) dosud prorektora veřejné univerzity, který nebyl s ostudou vyhozen... Jenže se ukázalo, že tomu tak není. Dodnes občas rezonuje případ profesora Kováře, uznávaného historika specializujícího se na dějiny anglosaských zemí, jehož klíčové dílo podle upozornění skupiny studentů vykazovalo podezřelou shodu citací dalších děl včetně některých detailů poznámkového aparátu s jinou zahraniční prací. Zatímco Etická komise FF UK Kovářovo plagiátorství potvrdila, rektor Zima, později také kritizovaný za z etického hlediska sporné kroky jako jisté vazby na ČLR, Kováře spíše hájil a nechal předtím vypracovat dva posudky předními českými historiky, ovšem zároveň Kovářovými přáteli...
Ať někdo řekne, že to jsou neznalci oboru, hájí Zima posudky na historika Kováře
Případe tak získal i politický rozměr. Zatímco ultralevicový Alarm zveřejnil vyjádření skupiny historiků Kováře i ony posudky odsuzujících...
Posudky v kauze profesora Kováře můžou mít devastující účinek na českou historickou vědu.
Pravicově konzervativní Info.cz, podobně jako Zima obviňované také z vazeb na ČLR, Kováře, se kterým dodnes spolupracuje, hájilo...
Půr: Jak funguje debata v Česku. Případ profesora Kováře je odstrašující
Kovář, který byl nucen opustit post prorektora UK, nakonec skončil na "Ševčíkově" Národohospodářské fakultě VŠE, kde byly jeho pedagogické schopnosti dokonce oceněny...
Prof. Martin Kovář získal ocenění Pedagog roku 2022
Je asi nutno uznat, že odborníkem ve svém oboru - otázkou je, jak je na tom Tuleja - skutečně je a je schopen své znalosti působivě předávat i studentům či laické veřejnosti (byť to byli právě studenti, kdo jej na FF UK "odhalili", přičemž tam měl možná celkově jinou pověst), což ale jeho odborné pochybení nesnižuje.
To vyvolává i obecnější otázky o vědě, ale i roli vysokých škol vůbec. Na Twitteru v diskusi s politologem Bílkem zazněly možná oprávněné námitky, zda klást na "venkovskou VŠ bez výzkumných ambicí" publikační nároky jako na přední vědecká pracoviště, zda nestačí jen "dobře učit". Jenže vysoké školy nelze od výzkumu úplně oddělit. Objevují se i svým způsobem oprávněné názory, že dobře učit může jen špičkový odborník s výzkumnou praxí, i když asi záleží na oboru. Někdo by možná ona "slabší" pracoviště "bez výzkumných ambicí" rovnou zrušil, jenže proti tomu jdou tlaky na rozšiřování počtu vysokoškolsky vzdělaných, byť za cenu jisté inflace. Je fakt, že nyní existuje, i když "na venkově" možná menší, všeobecný tlak na publikování, což je spojeno i s grantovými požadavky, na které, byť trochu laicky, upozornil i novinář Honzejk v UdK ČT. Také je vyžadováno, aby studijní programy garantovali minimálně docenti atd. I na ZČU jsem se setkal s úvahou, že nemá smysl "dělat špičkovou vědu", resp. studenty tlačit do "vědy", spíše je směřovat k praxi, což odráží jisté "menší ambice", jenže to rozhodně neznamená rezignaci na výzkum, spíše větší orientaci na ten aplikovaný místo základního. Proto se v Plzni např. více orientujeme na (ano, snáze dosažitelné) projekty TAČR, nad kterými třeba mnozí geografové na PřF UK trochu "ohrnují nos" (katedra nebyla příliš ochotná k spolufinancování, zamezila přijímání doktorandů na úvazky na TAČRu apod.) a soustředí se spíše na GAČR... Opět ale bude záležet na konkrétním oboru, na jiných fakultách ZČU jsou specialisté blízcí třeba ČVUT s orientací na patenty, technologické inovace atd., kde je orientace na praxi přímo součástí špičkového přístupu...
Ani Slezskou univerzitu v Opavě nelze jako celek označit jako bez výzkumných ambic. Dobrý zvuk asi mají např. její astrofyzikové...
2014: Fyzik z Opavy patří k vědecké špičce, získal Neuron
2021: Opavští fyzici „zvážili” superhmotnou černou díru
2023: Další významný úspěch! Dr. Konoplya z Fyzikálního ústavu získává cenu GA ČR!
A když už jsem skončil u vesmíru, nelze opomenout, že na opavské univerzitě působí, byť jde spíše o popularizátora vědy, přední český i světový astrofotograf Horálek...
Astrofotograf Petr Horálek z FÚ prozradil, co se skrývá za nádhernými snímky noční oblohy |
|
|
|
| | Mvek: Zajímavé, otázkou je i míra světelného znečištění vlivem rozptylu světla v atmosféře. Článek zmiňuje ruské pokusy z 90. let a i později se objevovaly podobné myšlenky v souvislosti s reklamou nebo nočním osvětlením stadionů apod. Udržení stabilního osvětlení jednoho místa by vyžadovalo se zrcadlem na orbitě otáčet. Velká jemná plachta by přitom mohla ovlivňovat dráhu družice jednak bržděním v horních vrstvách atmosféry, jednak tlakem slunečního větru jako u sluneční plachetnice, což by ale snad řešil dostatečně silný iontový motor.
Viz i...
26. 1. 2018: Novozélandská firma vyslala do vesmíru obří 'disko kouli'. Astronomům brání ve výhledu |
|
|
|
| | Americký startup chce za pomoci satelitů prodávat sluneční svit solárním elektrárnám v noci
Pěkné, škoda, že se to asi nedostane do širšího využití včas. A pak už to možná bude překonané jinými způsoby... Nicmně snaha se chválí. Určitě s dnešními technologiemi by mohlo jít soustředit paprsky úzce na větší solární elektrárnu (takže samozřejmě by to šlo použít jen částečně, a to nejen kvůli množství satelitů), takže ovlivnění lidí kolem by nemuselo hrozit. Spíše je určitě na místě, že to o něco málo "sníží" albedo Země, takže pohltí víc tepla. Ale to tedy dělají už samotné soláry, protože se toho méně odrazí zpátky do vesmíru. |
|
|
|
| | Mvek:
mnohdy asi byla pertuse léčená jako něco jiného
Já jsem si například rozumně jist, že to mým okolím prošlo loni (aniž by mne to viditelně zasáhlo) a když jsem si tak četl popis průběhu, tak bych si skoro tipnul, že jedna moje angína z doby před cca. 10 lety bylo právě tohle (naštěstí způsob léčby je +/- stejný), mmch. byl to úlovek z MHD.
|
|
|
|
| | AVip:
Je brutálně "underreported" a běhá to v populaci víc, než uvědomujeme.
To určitě, protože podle shrnutí iRozhlasu se také (navzdory nějaké dezinformaci) udávají jen laboratoří potvrzené případy.
I když na druhou stranu to asi bylo vždy, mnohdy asi byla pertuse léčená jako něco jiného, a u mnohých to stačilo. Jen je jasné, že stejně jako roste počet případů potvrzených exponenciálně, tak roste i těch nepotvrzených, a tedy šíření infekce. |
|
|
|
| | Co se černého kašle týče, s tím ještě bude spousta legrace.
Je brutálně "underreported" a běhá to v populaci víc, než uvědomujeme.
Mvek:
Ještě bych taky dodal jednu věc, která s postupem času už nebude vůbec nezanedbatelná ...
Jo, tohle taky bude problém a to ne, že ne. Bohužel, moc se s tím nedá dělat, rozhodně ne za stávajícího stavu věcí (a to ať už v jakémkoli směru). |
|
|
|
| | Mvek:
tak leda by Hostomský na svém kariérním postupu pracoval tak dlouho
Koukni na Wiki... ;-)
A jinak, déle jak dekádu jsem působil v instituci, která má UOCHB doslova "přes náměstí" a která s ním byla velice úzce personálně propojena (pohyb lidí oběma směry byly +/- na denním pořádku, jakož i všemožná vědecká spolupráce), takže mám reference na tohoto člověka takříkajíc z první ruky a to ještě z doby hluboko předcovidové.
A to je taky všechno, co k tomu napíšu, protože jinak bych se velmi pravděpodobně dopustil žalovatelného výroku. Takže asi tak. |
|
|
|
| | A do třetice k černému kašli - opět mi přijde, že v obavě, že někdo si nějakou informaci vezme špatně, raději média některé informace spíš zamlčují. A tak akorát zatím v jednom rozhovoru pro Vinohradská 12 jsem zaznamenal i na samotném Rozhlasu zmínku, že za nynější epidemií bude taky to, že bakterie mutuje a začínají se objevovat i kmeny odolné na nynější vakcínu.
Tedy nejen to, že se patnáct let očkuje krátkodoběji účinnou vakcínou, že občas někdo nepřeočkuje děti v deseti letech, nebo že se někteří neočkují vůbec (ale těch je hodně málo), nebo že po covidu kdoví, co se vše narušilo a změnilo. A že buď bude třeba se někdy vrátit k té vakcíně s více vedlejšími účinky (kterou tady byli očkováni asi všichni, maximálně já byl třeba přeočkován před prvním dítětem už tou novou) a pokusit se ji vylepšit, nebo vytvořit jiný druh (odbornice zmiňovala konkrétní možnosti).
Ještě bych taky dodal jednu věc, která s postupem času už nebude vůbec nezanedbatelná u některých výsevů nemocí - máme ekonomickou (no nejen) krizi. A to dopadá na lidi dvěma způsoby:
1) psychicky, a psychika, stres apod. taky zhoršují imunitní reakci
2) ekonomicky, tedy lidé šetří, a zvláště ti chudší budou šetřit na potravinách, a tím nemyslím jen méně kvalitní, ale prostě snížení pestrosti jídelnčíku, vynechání nutných zdravých potravin v období, kdy jsou drahé, nebo celkově, a tedy opět zhoršení imunity, podobně jako za nebo po válkách přicházely epidemie. |
|
|
|
| | Pozemstan 327353: No, nevím, to se většinou říká, ale právě jak AVip zmiňuje nekompetentnost Válka, tak zrovna ten se nejprve kasal, jak se bude přivazovat polonahý k pultu, jestli bude vakcína povinná, a pak mu trvalo dlouho, než povinnost pro policii apod. zrušil, a dlouho to bylo dost na vodě, jestli ji zruší, nebo ne. A pokud by to mělo být jen v duchu samotné kampaně, tak leda by Hostomský na svém kariérním postupu pracoval tak dlouho, jelikož informace o jeho jmenování do institutu je až z léta 2022, přes devět měsíců po volbách.
Ale jo, asi jo, nemám důvod si nemyslet, že převláká kabát. Jen to nevidím tak jasné. |
|
|
|
| | AVip: Já tu doteď nebyl. Nicméně pokud bereš v potaz jen přesnou citaci, tedy 21 větší než 20, tak to ti neberu. Možná takto s daty ten chlap kouzlí. Já se nad tím už zamýšlel logicky a i po tvé výtce, jak jsem psal, jsem porovnával špičky, tedy podzim 20 vs. podzim 21. A pak sedla, kdy jsem koukal i na 22. Protože hlavně v sedlech by se případně měl projevit negativní dopad vakcín. Že ochrání mnohé před úmrtím z COVIDu, což ani Hostomský nerozporuje, a některým očkování doporučuje.
Některé země jsou tedy ještě podivnější.
Já chápu, že jsi byl alergický na cokoliv kolem covidu kvůli úmrtí v rodině, ale to není statisticky průkazné stejně jako zas naopak moje zkušenost, kdy nikdo z blízkých, kdo se neočkoval, neměl covid vůbec, nebo až vloni na podzim potvrzený, a kdy ti, co se očkovali, tak měli problémy nebo dost drsný průběh stejně (ano, jde o pár jednotek, tedy opět nic extrémního), přičemž jeden z infarktu hned po první dávce, taky nakonec po měsíci na podzim 21 zemřel, a už tak máme na chalupě další prázdný dům v sousedství.
Ale sem jsem to nedával proto, že bych chtěl ukázat, hele, vakcína byla divná, protože to si nemyslím (mám jen obavy ze zamlžení nežádoucích účinků kvůli propagandě, protože mnozí lékaři opravdu na ledacos mávali rukou a odmítali to hlásit, tedy že ani dodnes nemůžeme vědět, nakolik se jaká očkovací politika vyplatila a šlo o nutné oběti v duchu vyššího dobra). Ale právě proto, abychom se navzájem mohli obohatit o jiné informace nebo i třeba názory. |
|
|
|
| | AVip:
Plus předvolební populismus v roce 2021 samozřejmě hodně rozvolnil situaci a covid ještě zvládl realizovat "výnosy z rozsahu".
To pohříchu musím potvrdit, strýcův bratr zemřel v roce 2021 (a to bylo jediné úmrtí v rodině).
A pak tu máme "hlavního pražského gynekologa", který si mírnix dýrnix přijde na zasedání v čase, kdy se zotavuje z infekce černého kašle (což je špatně na tolika levelech, že popravdě nevím, kde přesně začít).
To mě docela překvapilo, protože Svoboda byl jedním z prvních poslanců, kteří na nebezpečí COVIDu upozorňovali (tuším koncem ledna 2020). |
|
|
|
| | Vidím, že tu zavládlo ticho, takže taková malá analytická lekce pro zde přítomné "ezoláty".
Covid v téhle zemi začal "úřadovat" v březnu 2020, tedy i kdyby bylo vše úplně stejné, tak pořád budou chybět dva - tři měsíce.
Nedosti na tom.
Opatření tehdy opravdu zabrala a případů bylo málo a vlna se tu naplno rozjela až na podzim 2020, tedy de facto v posledním kvartále.
Dále, je sice moc hezké, že bylo arbitrárně stanoveno, že úmrtí po určitém počtu dnů už není bráno jako covidové - jenže na podobné metriky háže koronavirus tak leda spike protein.
Z uvedeného vyplývá, že gro nadúmrtí se tedy logicky stihlo realizovat až v roce 2021, protože každá podobná věc nějakou dobu prostě trvá.
V roce 2021 sice vakcíny byly, ale celé první pololetí jich bylo málo, takže o nějaké elementární proočkovanosti se dá hovořit až od druhé poloviny roku 2021.
V první polovině roku 2021 měl covid v mém okolí hodně zářezů "na pažbě", v té druhé - už ne, protože lidi, které by to pravděpodobně zvládlo taky zabít byli již očkováni.
Plus předvolební populismus v roce 2021 samozřejmě hodně rozvolnil situaci a covid ještě zvládl realizovat "výnosy z rozsahu".
Tedy stručně - v roce 2021 bylo víc nadúmrtí na covid naprosto z povahy věci a pokud tohle někdo není schopen pochopit, měl by vrátit diplom a chtít za něj zpátky peníze.
A co se politiků týče... ministr zdravotnictví je nechvalně známý BlBálek (nebo tak nějak, nejsem si jist znělostí souhlásek), který ukázal, že jediná jeho kvalifikace na tento post je jen jeho stranická knížka a funkce a který se často a rád nechává fotografovat v přítomnosti pseudo-odborníků šířících své "smišlenky" na Internetu.
A pak tu máme "hlavního pražského gynekologa", který si mírnix dýrnix přijde na zasedání v čase, kdy se zotavuje z infekce černého kašle (což je špatně na tolika levelech, že popravdě nevím, kde přesně začít).
A jelikož v této zemi jde hodně grantových položek v té či oné podobě přes státní kasu, tak je jasné, že je v zájmu dotyčného být s erárem zadobře že to kecá nejen z blbosti, ale i za cizí peníze. |
|
|
|
| | Mvek: "A jak by se takovými dezinterpretacemi měl vlísávat do přízně politiků či co by mu to mohlo jiného pozitivního přinést?"
Tak přece jen se dostal do čela onoho Národního institutu virologie a bakteriologie, přičemž je známo, že současná vláda byla většinou (i jako opozice) pro mírnější opatření než ta Babišova, Válek děkoval ministrovi Blatnému za (přitom nesmyslné a nevýznamné) "přiznání" možného započítání úmrtí na autonehody mezi úmrtími na COVID jako "vstřícnost" apod. I když se Piráti zbavili extremisty Dostála (který pak šel cestou přes Rajchla ke KSČM (Stačilo)), téměř podobné názory na proticovidová opatření měli někteří kulturně konzervativní a libertarianismu blízcí lidé v TOP09 či ODS, např. brněnský Ondřej Šimíček... |
|
|
|
| | Mvek:
Každopádně ne, netuším, o čem mluvíš
Tak ještě jednou (snažím se být maximálně trpělivý).
Vezmi si covidová data za roky 2020 a 2021 (co se oficiálních případů covidu týče, teď zanedbejme, že jich vždycky bylo víc, protože to zde roli v podstatě nehraje), srovnej si je a pokud se ti to ani pak nepropojí, tak...
...tak ti přece jenom dám jednu nápovědu: nelze srovnávat "hrušky a jablka" a tedy nelze srovnávat dvě množiny, které nemají stejný základ (protože roky 2020 a 2021 z tohoto hlediska v rámci ČR nejsou srovnatelné ani smykem).
Víc polopaticky to fakt neumím.
Závěrem, nespoléhej na to, že biochemik umí počítat (i když by to umět teoreticky měl). |
|
|
|
| | S.S.Enterprise: Tak to, že se odborníci neshodnou, je tak trochu zdravý princip vědy. Samo o sobě je to ok. Blbé je, když se to moc zvrtne a někteří začnou ty druhé kritizovat už "pokřikováním". Naštěstí jich není tolik (na žádné straně). Občas ta neshoda i vede k novým objevům, občas je zneužitá politicky.
Pozemstan, AVip: A jak by se takovými dezinterpretacemi měl vlísávat do přízně politiků či co by mu to mohlo jiného pozitivního přinést?
AVip: Přesně tento přístup dělá medvědí službu všem dezinformátorům. Protože tímto militantním přístupem, že jsou všichni blbci, když tomu nerozumí, jsou ti váhaví naháněni do tenat dezinformací, protože se a priori nase*rou a zabejčí.
Každopádně ne, netuším, o čem mluvíš, ale nemám dostatečná data. Např. Our World in Data.org v tomto grafu ukazuje, že v některých zemích to ani vyšší v roce 2021 nebylo. V některých naopak to bylo vyšší i ke konci roku 2021, tedy nejde o dojezd vlny z 2020, který je samozřejmý, a o tom se nebavíme (ale jistě, může změnit celý rok, takže lepší by bylo počítat zimní sezóny, a tedy se zajímat až o 21/22 vs. 20/21).
Třeba v Německu je podezřele moc nadúmrtí i v loňském roce. U nás naopak se to zdá pěkně klesat (zato je tam vidět ten průser podzimu 20). |
|
|
|
| | Mvek:
že je záhadou, proč v roce 2021 bylo nadúmrtí víc než v roce 2020
Ne, to záhadou opravdu není (možná tak pro fachidiota, který se snaží vlísat do přízně politiků),
nakonec, sám jsi absolvent školy, kde jsi musel dělat zkoušky z matematiky a statistiky, tak na to můžeš zkusit přijít sám.
Ono to není -kupodivu- až tak těžké. |
|
|
|
| | | S.S.Enterprise: Problém také je, že se mnozí odborníci vyjadřují jakoby odborně i k tématům mimo své obory. Hostomský je biochemik, ale ne epidemiolog nebo imunolog. |
|
|
|
