Trekkies.cz StarTrek.cz Sickbay CZ Kontinuum StarTrekKnihy.cz WARP TrekCORE TrekCollective Memory Alpha Memory Beta Ex Astris Scientia Treknews.de


 

   DISKUSNÍ FÓRA

 
 REGISTRACE
 
Nick: 
Heslo: 
  
 Zaslání hesla
 

3) Obecná témata => Vesmír a věda

Spravuje: Pozemstan
Počet příspěvků: 3244

vvvv Přeskočit vvvv záhlaví vvvv dolů vvvv


Toto fórum je věnováno všem se zájmem o astronomii, kosmonautiku, průzkum vesmíru, ale i pokrok v dalších (přírodo) vědních oborech. 1. února 2011 bylo vyčleněno z fóra o mezinárodní situaci a politice a zároveň převzalo zaměření na širší vědu z dnes již čistě počítačově-technického fóra. Nutno připomenout, že toto fórum navazuje na StarNETu na ještě delší tradici, např. fórum Průzkum vesmíru v současné době.

Stejně jako v každé svobodné společnosti by i zde měla být ve skutky proměněna následující slova: "Pane, nesouhlasím s tím, co říkáte, ale do smrti budu hájit vaše právo to vyslovit."
(shrnutí postojů Françoise-Marie Aroueta alias Voltairea podle Evelyn Beatrice Hall(ové) alias Stephena G. Tallentyrea)

Vybrané současné vesmírné mise a novinky:
Posádka lodi Sojuz MS-16, která odstartovala a přistála u ISS 9. dubna 2020, s doplňkem 62. a základem a do srpna 2020 jedinou řádnou součástí 63. expedice ve složení (zleva): Christopher John „Chris“ Cassidy (NASA, velitel ISS) a letoví inženýři na ISS Anatolij Alexejevič Ivanišin (velitel lodi) a Ivan Viktorovič Vagner (oba Roskosmos)DM-2 - první pilotovaná testovací mise americké vesmírné lodi Crew Dragon (plánovaný start 27.5.2020), při které by měli navštívit ISS (zleva:) Robert Louis „Bob“ Behnken a Douglas Gerald Hurley (oba NASA) DM-2 na webu SpaceX
Aktuální přehled sond ve Sluneční soustavě | Sondy Voyager | Parker Solar Probe u Slunce | InSight pronikající pod povrch Marsu, doprovázena dvěma prvními meziplanetární cubesaty Mars Cube One (MarCO), které proletěly kolem Marsu | První část mise ExoMars (TGO) u Marsu | Akatsuki po pěti letech konečně na orbitě Venuše | New Horizons po průletu soustavou Pluta u tělesa Kuiperova pásu Ultima Thule | Rosetta na orbitě komety 67P/Churyumov-Gerasimenko s dosdu funkčním výsadkem Philae na povrchu | Dawn na orbitě trpasličí planetě Ceres, viz i tady | MAVEN na orbitě Marsu | MOM - Mangalján (Mangalyaan) na orbitě Marsu | Juno na orbitě Jupiteru, viz i zde | Její „společník“ IKAROS – první úspěšná sluneční plachetnice, viz i tady | Astrometrická observatoř Gaia u libračního bodu L2 soustavy Země-Slunce | Čchang-e 3 (Chang'e 3) a vozítko Jutu (Yutu) na Měsíci, viz i tady a zde | MSL – rover Curiosity – na Marsu | Dvojice sond ARTEMIS u Měsíce v libračních bodech soustavy Země-Měsíc, viz i tady a zde | LRO na orbitě Měsíce, viz i tady, snímky míst přístání lodí Apollo a diskusi | Mars Express na orbitě Marsu | MRO na orbitě Marsu | Mars Odyssey na orbitě Marsu | Rovery MER na povrchu Marsu – Opportunity dosud funkční | Cassini skončila v atmosféře Saturnu | SDO zkoumající Slunce od Země | Dvojice sond Stereo na orbitě Slunce | SOHO zkoumající Slunce z libračního bodu L1 soustavy Země-Slunce | ACE zkoumající z bodu L1 částice slunečního větru a meziplanetární hmoty | WIND zkoumající z bodu L1 sluneční vítr, viz i data ze sondy „téměř“ v reálném čase | Seznam funkčních sond ve Sluneční soustavě, které opustily orbitu Země (včetně měsíčních sond) | Seznam sond v libračních bodech soustavy Země-Slunce | Seznam vesmírných observatoří
Další informace: Harmonogram startů raket k ISS
Zajímavé odkazy z astronomie a kosmonautiky: NASA | Multimedia, snímky, online vysílání apod. | Mise NASA | ISS | Přelety a pozice družic a sond | Úkazy na obloze | Vesmírné encyklopedie | Vesmírné zpravodajství a informace (ČR+SR) | Průvodci, návody pro astronomické začátečníky i pokročilé | Fotografie a zprávy z pozorování amatérů | Mezinárodní a zahraniční astronomické instituce a kosmické agentury včetně české | Sluneční aktivita | Zahraniční servery o událostech z astronomie a kosmonautiky | Mapy kosmických těles | Virtuální planetária a další astronomický či vesmírný SW
Zajímavé odkazy na informace o Zemi: Virtuální glóby | Virtuální online mapy světa, vyhledávače míst na Zemi | Encyklopedie, databáze

^^^^ Přeskočit ^^^^ záhlaví ^^^^ nahoru ^^^^

Autor:  Text:     
Nejnovější   Novější 8 - 27 / 3244Starší   Nejstarší

AVip - 08. květen 2024 11:33sipka
ZAMĚŘIT
AVip
Pozemstan:
Nicméně v onom článku zmiňují právě těleso mnohonásobně větší než Země

Jistě možné je všechno a dokonce se domnívám, že tam něco takového opravdu bude, už z toho důvodu, že pro to máme spoustu nepřímých důkazů.

Ale znova: kdyby existovala "planeta X", tak už ji máme.

Nechám to trochu "vsáknout" - ale všechny objevy tzv. teleskopických planet a (tedy takových, které nejsou vidět prostým okem ze Země, samozřejmě, trpasličí planety a planetky se do toho počítají také) byly v uplynulých 250 letech de facto dílem náhody.
Všechny.
Včetně objevu Neptunu (za domácí úkol si můžete zkusit dohledat proč tomu tak bylo a proč v tomto směru většina učebnic astronomie tak trochu mlží, když to napíšu slušně).

To ovšem zároveň znamená, že roviny ekliptiky je opravdu důkladně prozkoumaná a nic, co se planetě třeba jen vzdáleně podobá, se tam nemůže schovat.
Pozemstan - 08. květen 2024 00:23sipka
ZAMĚŘIT
Pozemstan
Boeing CST-100 Starliner by se měl tento týden, 4 roky po prvním pilotovaném letu konkurenční lodi Crew Dragon společnosti SpaceX (když se přitom plánoval začátek provozu obou lodí tentýž rok), stát druhou v současnosti používanou americkou komerční pilotovanou vesmírnou lodí dopravující posádky k ISS. Měl startovat již dnes ráno SELČ, ale porucha na ventilu k odpouštění kyslíku vedla k odložení startu nejdříve na pátek, resp. sobotu 11. 5. 2024 SELČ.
NASA’s Boeing Crew Flight Test Targets No Earlier than Friday, May 10
Starliner poletí poprvé s lidmi
První let vesmírné lodi Starliner s posádkou na ISS byl kvůli závadě odložen
Starliner launch scrubbed by trouble with a valve in the Atlas 5’s Centaur upper stage

Zdá se, že ventil nebyl v jasné poloze "zapnuto" nebo "vypnuto", ale jaksi osciloval mezi tím za slyšitelného bzučení, z čehož mají technici zjistit frekvenci a počet absolvovaných cyklů, který se odhaduje na 200 000, což je zároveň počet cyklů, na který byl certifikován, takže by byla nutná výměna. Prý tato součástka zlobí často a dosud to řešili zapnutím a vypnutím...
Viz i diskusi na Kosmo.cz a diskusi na Kosmonautix.cz.
Pozemstan - 06. květen 2024 21:59sipka
ZAMĚŘIT
Pozemstan
AVip: Nicméně v onom článku zmiňují právě těleso mnohonásobně větší než Země, ale také ve vzdálenosti cca 10-20násobné oproti dráze Neptuna (případně těleso trochu podobnější Zemi, ale stále nejblíže asi 8x oproti Neptunu). Uvádějí ale i alternativu v podobě primordiální černé díry... -)
AVip - 06. květen 2024 20:36sipka
ZAMĚŘIT
AVip
Co se deváté planety týče, je asi na místě si přiznat, že devátá planeta v té podobě, jak si ji představovali astronomové na přelomu 19. a 20. století (+/- 50 let, abych tak řekl), prostě a dobře neexistuje,

Kdyby ano, tak už ji máme.

Pluto byla podle původních představ zbloudilá terestrická planeta, která se nějakým nedopatřením dostala daleko od Slunce - a dneska víme, že je to spíš přerostlá kometa, podobně jako další tělesa v oněch končinách.
Mvek - 06. květen 2024 11:02sipka
ZAMĚŘIT
Mvek
Nj, devátá planeta. A už před dvaceti lety jsem četl o "Nibiru" temné Zemi, která tam někde má čekat:-).
Ale třeba je tam mateřská loď nějaké mimozemské civilizace nebo Atlantis:-).
S.S.Enterprise - 04. květen 2024 19:57sipka
ZAMĚŘIT
S.S.Enterprise
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/porady-inside-talks-uz-to-nejde-zastavit-expert-popisuje-co-s-lidmi-udela-umela-inteligence-251049

... zajímavý komentář o AI a v jednu chvíli tam správně zazní, že je na Zemi stále víc vědců, kteří ale produkují v přepočtu na hlavu čím dál míň užitečných výstupů...
Pozemstan - 04. květen 2024 02:46sipka
ZAMĚŘIT
Pozemstan
Tuleja se vzdal nominace
Úroveň Tulejových publikací děsí ekonomy. Udivuje chabá angličtina i čarovné mnohoúhelníky
Nový ministr pro vědu není žádná hvězda, má šrámy v predátorských časopisech, tvrdí experti

Vedle článků ve vyloženě predátorských časopisech se ale objevila i kritika jeho dalších publikací, včetně článku ve vysoce impaktovaném časopise nakladatelství Elsevier. Viz např. toto vlákno, kde psychometrik rozebírá článek i z hlediska kvality statistických metod. Asi by šlo, i v návaznosti na nedávnou debatu o sporných vyjádřeních vědců ke COVIDu či ruské invazi na Ukrajinu, namítnout, že je ošidné, pokud vědci komentují dění mimo svou specializaci. Mezi obory, ale i v rámci jednoho oboru mezi různými paradigmaty, se může částečně lišit a nebo jen zdánlivě shodovat terminologie, ale přesto by se od sebe základní vědecké postupy úplně odchylovat neměly...

Zde si dokonce všímají, že i samotný časopis v posledních letech podezřele navýšil počet článků, což připomíná některé kritizované časopisy pod čínským nakladatelstvím MDPI...

Tuleju hodně kritizoval i např. i politolog Bílek, který přitom ale jako nejhorší chybu viděl snahu Tuleji svést vinu na svou doktorandku, k jejímuž článku se měl jen "připsat" jako spoluautor, což je samo o sobě dost neetický postup (výmluvy i ono formální "připsání"), viz i dnešní Události, komentáře.

Každopádně i onen "incident" s časopisem z Elsevieru ukazuje, že ani "sázka" na impaktovaný časopis pod uznávaným nakladatelstvím nemusí zaručovat kvalitní recenzní řízení a kvalitu samotného odborného textu a zřejmě i výzkumu, který prezentuje. Záruku tak nepředstavuje ani samotná komerční vědecká databáze Web of Science, ale zjevně ji nemůže zaručit ani stát či EU...

Zde jeden astronomický instrumentář ale upozornil, že v jeho oboru je běžné, ba dokonce nezbytné, publikovat ve spojení s jistou konferencí dokonce v nerecenzovaném periodiku splňujícím v jistých ohledech znaky predátorských časopisů. Někdy tedy záleží i na kontextu (a asi také na způsobu vykazování takových "publikací").

Navíc je v současné vědě i mimo Česko obecnější problém, na který upozorňují různé systematické rešerše, že se velká část vědeckých výsledků napříč obory ukazuje jako neopakovatelná, hovoří se o replikační krizi. Jednou z příčin mohou být právě i nekalé praktiky při publikování ze strany autorů i nekvalitní recenzní řízení ze strany časopisů - ať už úmyslné, nebo třeba z důvodů nedostatku dostatečně kvalifikovaných recenzentů či neschopnosti je zaplatit. Samozřejmě se zde částečně může projevovat i neochota či z právního hlediska někdy nemožnost sdílet všechna data - i z důvodů ochrany vůči konkurenci, zejména při komerčním využití výsledků atd.

Případ Tuleji ale zřejmě ukazuje na problém v "českém písečku". Nevím, nakolik je férová kritika TOP09, že si kandidáta na ministra měla prověřit více. Obecně by snad mělo být dostatečnou zárukou, že jde o docenta, bývalého rektora a (hlavně) dosud prorektora veřejné univerzity, který nebyl s ostudou vyhozen... Jenže se ukázalo, že tomu tak není. Dodnes občas rezonuje případ profesora Kováře, uznávaného historika specializujícího se na dějiny anglosaských zemí, jehož klíčové dílo podle upozornění skupiny studentů vykazovalo podezřelou shodu citací dalších děl včetně některých detailů poznámkového aparátu s jinou zahraniční prací. Zatímco Etická komise FF UK Kovářovo plagiátorství potvrdila, rektor Zima, později také kritizovaný za z etického hlediska sporné kroky jako jisté vazby na ČLR, Kováře spíše hájil a nechal předtím vypracovat dva posudky předními českými historiky, ovšem zároveň Kovářovými přáteli...

Ať někdo řekne, že to jsou neznalci oboru, hájí Zima posudky na historika Kováře

Případe tak získal i politický rozměr. Zatímco ultralevicový Alarm zveřejnil vyjádření skupiny historiků Kováře i ony posudky odsuzujících...
Posudky v kauze profesora Kováře můžou mít devastující účinek na českou historickou vědu.
Pravicově konzervativní Info.cz, podobně jako Zima obviňované také z vazeb na ČLR, Kováře, se kterým dodnes spolupracuje, hájilo...
Půr: Jak funguje debata v Česku. Případ profesora Kováře je odstrašující

Kovář, který byl nucen opustit post prorektora UK, nakonec skončil na "Ševčíkově" Národohospodářské fakultě VŠE, kde byly jeho pedagogické schopnosti dokonce oceněny...
Prof. Martin Kovář získal ocenění Pedagog roku 2022

Je asi nutno uznat, že odborníkem ve svém oboru - otázkou je, jak je na tom Tuleja - skutečně je a je schopen své znalosti působivě předávat i studentům či laické veřejnosti (byť to byli právě studenti, kdo jej na FF UK "odhalili", přičemž tam měl možná celkově jinou pověst), což ale jeho odborné pochybení nesnižuje.

To vyvolává i obecnější otázky o vědě, ale i roli vysokých škol vůbec. Na Twitteru v diskusi s politologem Bílkem zazněly možná oprávněné námitky, zda klást na "venkovskou VŠ bez výzkumných ambicí" publikační nároky jako na přední vědecká pracoviště, zda nestačí jen "dobře učit". Jenže vysoké školy nelze od výzkumu úplně oddělit. Objevují se i svým způsobem oprávněné názory, že dobře učit může jen špičkový odborník s výzkumnou praxí, i když asi záleží na oboru. Někdo by možná ona "slabší" pracoviště "bez výzkumných ambicí" rovnou zrušil, jenže proti tomu jdou tlaky na rozšiřování počtu vysokoškolsky vzdělaných, byť za cenu jisté inflace. Je fakt, že nyní existuje, i když "na venkově" možná menší, všeobecný tlak na publikování, což je spojeno i s grantovými požadavky, na které, byť trochu laicky, upozornil i novinář Honzejk v UdK ČT. Také je vyžadováno, aby studijní programy garantovali minimálně docenti atd. I na ZČU jsem se setkal s úvahou, že nemá smysl "dělat špičkovou vědu", resp. studenty tlačit do "vědy", spíše je směřovat k praxi, což odráží jisté "menší ambice", jenže to rozhodně neznamená rezignaci na výzkum, spíše větší orientaci na ten aplikovaný místo základního. Proto se v Plzni např. více orientujeme na (ano, snáze dosažitelné) projekty TAČR, nad kterými třeba mnozí geografové na PřF UK trochu "ohrnují nos" (katedra nebyla příliš ochotná k spolufinancování, zamezila přijímání doktorandů na úvazky na TAČRu apod.) a soustředí se spíše na GAČR... Opět ale bude záležet na konkrétním oboru, na jiných fakultách ZČU jsou specialisté blízcí třeba ČVUT s orientací na patenty, technologické inovace atd., kde je orientace na praxi přímo součástí špičkového přístupu...

Ani Slezskou univerzitu v Opavě nelze jako celek označit jako bez výzkumných ambic. Dobrý zvuk asi mají např. její astrofyzikové...
2014: Fyzik z Opavy patří k vědecké špičce, získal Neuron
2021: Opavští fyzici „zvážili” superhmotnou černou díru
2023: Další významný úspěch! Dr. Konoplya z Fyzikálního ústavu získává cenu GA ČR!
A když už jsem skončil u vesmíru, nelze opomenout, že na opavské univerzitě působí, byť jde spíše o popularizátora vědy, přední český i světový astrofotograf Horálek...
Astrofotograf Petr Horálek z FÚ prozradil, co se skrývá za nádhernými snímky noční oblohy
Pozemstan - 01. květen 2024 15:11sipka
ZAMĚŘIT
Pozemstan
Pokud jde o pokusy s družicemi, možná jste zaznamenali nedávný úspěch mladých českých vědeckých nadějí...
Čeští středoškoláci ovládli finále prestižní soutěže NASA v Houstonu
Čeští středoškoláci ovládli soutěž NASA s projektem dálkové opravy družic
Středoškoláci z Česka vymysleli, jak dálkově opravit družice, a uspěli v soutěži NASA
2024 CONRAD CHALLENGE INNOVATION SUMMIT
Je otázkou, nakolik jsme schopni soustředit dostatečně silný laser na solární panely družice, aby to způsobilo její restart, ale pokud se to podaří alespoň ve zlomku případů, může to mít velký význam, jakkoli ani úspěšný restart nemusí řešit nedostatek pohonných hmot či další poškození...

Lidstvu se ale podařilo obnovit funkčnost zařízení na mnohem větší vzdálenosti...
Voyager 1 opět posílá rozumná data
Po pěti měsících poslala sonda Voyager 1 čitelná data
___________________________

Po půlroce v Nebeském paláci se tři čínští kosmonauti vrátili na Zemi
Úspěšný návrat ze stanice Tiangong
___________________________

Na exoplanetě je plyn naznačující život, nyní to má Webbův teleskop potvrdit

Život ale může vypadat i jinak...
Budeme hledat fialové exoplanety?
___________________________

Astronomové stále hledají na hranicích Sluneční soustavy planetu Devět
___________________________

Odborníci představili pravděpodobnou podobu svatého Vojtěcha
Pozemstan - 01. květen 2024 14:42sipka
ZAMĚŘIT
Pozemstan
Mvek: Zajímavé, otázkou je i míra světelného znečištění vlivem rozptylu světla v atmosféře. Článek zmiňuje ruské pokusy z 90. let a i později se objevovaly podobné myšlenky v souvislosti s reklamou nebo nočním osvětlením stadionů apod. Udržení stabilního osvětlení jednoho místa by vyžadovalo se zrcadlem na orbitě otáčet. Velká jemná plachta by přitom mohla ovlivňovat dráhu družice jednak bržděním v horních vrstvách atmosféry, jednak tlakem slunečního větru jako u sluneční plachetnice, což by ale snad řešil dostatečně silný iontový motor.

Viz i...
26. 1. 2018: Novozélandská firma vyslala do vesmíru obří 'disko kouli'. Astronomům brání ve výhledu
Mvek - 23. duben 2024 15:00sipka
ZAMĚŘIT
Mvek
Americký startup chce za pomoci satelitů prodávat sluneční svit solárním elektrárnám v noci
Pěkné, škoda, že se to asi nedostane do širšího využití včas. A pak už to možná bude překonané jinými způsoby... Nicmně snaha se chválí. Určitě s dnešními technologiemi by mohlo jít soustředit paprsky úzce na větší solární elektrárnu (takže samozřejmě by to šlo použít jen částečně, a to nejen kvůli množství satelitů), takže ovlivnění lidí kolem by nemuselo hrozit. Spíše je určitě na místě, že to o něco málo "sníží" albedo Země, takže pohltí víc tepla. Ale to tedy dělají už samotné soláry, protože se toho méně odrazí zpátky do vesmíru.
AVip - 08. duben 2024 19:22sipka
ZAMĚŘIT
AVip
Mvek:
mnohdy asi byla pertuse léčená jako něco jiného

Já jsem si například rozumně jist, že to mým okolím prošlo loni (aniž by mne to viditelně zasáhlo) a když jsem si tak četl popis průběhu, tak bych si skoro tipnul, že jedna moje angína z doby před cca. 10 lety bylo právě tohle (naštěstí způsob léčby je +/- stejný), mmch. byl to úlovek z MHD.
Mvek - 08. duben 2024 10:06sipka
ZAMĚŘIT
Mvek
AVip:
Je brutálně "underreported" a běhá to v populaci víc, než uvědomujeme.


To určitě, protože podle shrnutí iRozhlasu se také (navzdory nějaké dezinformaci) udávají jen laboratoří potvrzené případy.
I když na druhou stranu to asi bylo vždy, mnohdy asi byla pertuse léčená jako něco jiného, a u mnohých to stačilo. Jen je jasné, že stejně jako roste počet případů potvrzených exponenciálně, tak roste i těch nepotvrzených, a tedy šíření infekce.
AVip - 06. duben 2024 21:53sipka
ZAMĚŘIT
AVip
Co se černého kašle týče, s tím ještě bude spousta legrace.
Je brutálně "underreported" a běhá to v populaci víc, než uvědomujeme.

Mvek:
Ještě bych taky dodal jednu věc, která s postupem času už nebude vůbec nezanedbatelná ...

Jo, tohle taky bude problém a to ne, že ne. Bohužel, moc se s tím nedá dělat, rozhodně ne za stávajícího stavu věcí (a to ať už v jakémkoli směru).
AVip - 06. duben 2024 21:29sipka
ZAMĚŘIT
AVip
Mvek:
tak leda by Hostomský na svém kariérním postupu pracoval tak dlouho

Koukni na Wiki... ;-)

A jinak, déle jak dekádu jsem působil v instituci, která má UOCHB doslova "přes náměstí" a která s ním byla velice úzce personálně propojena (pohyb lidí oběma směry byly +/- na denním pořádku, jakož i všemožná vědecká spolupráce), takže mám reference na tohoto člověka takříkajíc z první ruky a to ještě z doby hluboko předcovidové.
A to je taky všechno, co k tomu napíšu, protože jinak bych se velmi pravděpodobně dopustil žalovatelného výroku. Takže asi tak.
Mvek - 04. duben 2024 14:54sipka
ZAMĚŘIT
Mvek
A do třetice k černému kašli - opět mi přijde, že v obavě, že někdo si nějakou informaci vezme špatně, raději média některé informace spíš zamlčují. A tak akorát zatím v jednom rozhovoru pro Vinohradská 12 jsem zaznamenal i na samotném Rozhlasu zmínku, že za nynější epidemií bude taky to, že bakterie mutuje a začínají se objevovat i kmeny odolné na nynější vakcínu.
Tedy nejen to, že se patnáct let očkuje krátkodoběji účinnou vakcínou, že občas někdo nepřeočkuje děti v deseti letech, nebo že se někteří neočkují vůbec (ale těch je hodně málo), nebo že po covidu kdoví, co se vše narušilo a změnilo. A že buď bude třeba se někdy vrátit k té vakcíně s více vedlejšími účinky (kterou tady byli očkováni asi všichni, maximálně já byl třeba přeočkován před prvním dítětem už tou novou) a pokusit se ji vylepšit, nebo vytvořit jiný druh (odbornice zmiňovala konkrétní možnosti).

Ještě bych taky dodal jednu věc, která s postupem času už nebude vůbec nezanedbatelná u některých výsevů nemocí - máme ekonomickou (no nejen) krizi. A to dopadá na lidi dvěma způsoby:
1) psychicky, a psychika, stres apod. taky zhoršují imunitní reakci
2) ekonomicky, tedy lidé šetří, a zvláště ti chudší budou šetřit na potravinách, a tím nemyslím jen méně kvalitní, ale prostě snížení pestrosti jídelnčíku, vynechání nutných zdravých potravin v období, kdy jsou drahé, nebo celkově, a tedy opět zhoršení imunity, podobně jako za nebo po válkách přicházely epidemie.
Mvek - 04. duben 2024 14:48sipka
ZAMĚŘIT
Mvek
Pozemstan 327353: No, nevím, to se většinou říká, ale právě jak AVip zmiňuje nekompetentnost Válka, tak zrovna ten se nejprve kasal, jak se bude přivazovat polonahý k pultu, jestli bude vakcína povinná, a pak mu trvalo dlouho, než povinnost pro policii apod. zrušil, a dlouho to bylo dost na vodě, jestli ji zruší, nebo ne. A pokud by to mělo být jen v duchu samotné kampaně, tak leda by Hostomský na svém kariérním postupu pracoval tak dlouho, jelikož informace o jeho jmenování do institutu je až z léta 2022, přes devět měsíců po volbách.
Ale jo, asi jo, nemám důvod si nemyslet, že převláká kabát. Jen to nevidím tak jasné.
Mvek - 04. duben 2024 14:45sipka
ZAMĚŘIT
Mvek
AVip: Já tu doteď nebyl. Nicméně pokud bereš v potaz jen přesnou citaci, tedy 21 větší než 20, tak to ti neberu. Možná takto s daty ten chlap kouzlí. Já se nad tím už zamýšlel logicky a i po tvé výtce, jak jsem psal, jsem porovnával špičky, tedy podzim 20 vs. podzim 21. A pak sedla, kdy jsem koukal i na 22. Protože hlavně v sedlech by se případně měl projevit negativní dopad vakcín. Že ochrání mnohé před úmrtím z COVIDu, což ani Hostomský nerozporuje, a některým očkování doporučuje.
Některé země jsou tedy ještě podivnější.

Já chápu, že jsi byl alergický na cokoliv kolem covidu kvůli úmrtí v rodině, ale to není statisticky průkazné stejně jako zas naopak moje zkušenost, kdy nikdo z blízkých, kdo se neočkoval, neměl covid vůbec, nebo až vloni na podzim potvrzený, a kdy ti, co se očkovali, tak měli problémy nebo dost drsný průběh stejně (ano, jde o pár jednotek, tedy opět nic extrémního), přičemž jeden z infarktu hned po první dávce, taky nakonec po měsíci na podzim 21 zemřel, a už tak máme na chalupě další prázdný dům v sousedství.
Ale sem jsem to nedával proto, že bych chtěl ukázat, hele, vakcína byla divná, protože to si nemyslím (mám jen obavy ze zamlžení nežádoucích účinků kvůli propagandě, protože mnozí lékaři opravdu na ledacos mávali rukou a odmítali to hlásit, tedy že ani dodnes nemůžeme vědět, nakolik se jaká očkovací politika vyplatila a šlo o nutné oběti v duchu vyššího dobra). Ale právě proto, abychom se navzájem mohli obohatit o jiné informace nebo i třeba názory.
kapitan Pike - 26. březen 2024 10:29sipka
ZAMĚŘIT
kapitan Pike
AVip:
Plus předvolební populismus v roce 2021 samozřejmě hodně rozvolnil situaci a covid ještě zvládl realizovat "výnosy z rozsahu".

To pohříchu musím potvrdit, strýcův bratr zemřel v roce 2021 (a to bylo jediné úmrtí v rodině).

A pak tu máme "hlavního pražského gynekologa", který si mírnix dýrnix přijde na zasedání v čase, kdy se zotavuje z infekce černého kašle (což je špatně na tolika levelech, že popravdě nevím, kde přesně začít).

To mě docela překvapilo, protože Svoboda byl jedním z prvních poslanců, kteří na nebezpečí COVIDu upozorňovali (tuším koncem ledna 2020).
AVip - 26. březen 2024 07:55sipka
ZAMĚŘIT
AVip
Vidím, že tu zavládlo ticho, takže taková malá analytická lekce pro zde přítomné "ezoláty".

Covid v téhle zemi začal "úřadovat" v březnu 2020, tedy i kdyby bylo vše úplně stejné, tak pořád budou chybět dva - tři měsíce.
Nedosti na tom.
Opatření tehdy opravdu zabrala a případů bylo málo a vlna se tu naplno rozjela až na podzim 2020, tedy de facto v posledním kvartále.

Dále, je sice moc hezké, že bylo arbitrárně stanoveno, že úmrtí po určitém počtu dnů už není bráno jako covidové - jenže na podobné metriky háže koronavirus tak leda spike protein.
Z uvedeného vyplývá, že gro nadúmrtí se tedy logicky stihlo realizovat až v roce 2021, protože každá podobná věc nějakou dobu prostě trvá.

V roce 2021 sice vakcíny byly, ale celé první pololetí jich bylo málo, takže o nějaké elementární proočkovanosti se dá hovořit až od druhé poloviny roku 2021.
V první polovině roku 2021 měl covid v mém okolí hodně zářezů "na pažbě", v té druhé - už ne, protože lidi, které by to pravděpodobně zvládlo taky zabít byli již očkováni.
Plus předvolební populismus v roce 2021 samozřejmě hodně rozvolnil situaci a covid ještě zvládl realizovat "výnosy z rozsahu".

Tedy stručně - v roce 2021 bylo víc nadúmrtí na covid naprosto z povahy věci a pokud tohle někdo není schopen pochopit, měl by vrátit diplom a chtít za něj zpátky peníze.

A co se politiků týče... ministr zdravotnictví je nechvalně známý BlBálek (nebo tak nějak, nejsem si jist znělostí souhlásek), který ukázal, že jediná jeho kvalifikace na tento post je jen jeho stranická knížka a funkce a který se často a rád nechává fotografovat v přítomnosti pseudo-odborníků šířících své "smišlenky" na Internetu.

A pak tu máme "hlavního pražského gynekologa", který si mírnix dýrnix přijde na zasedání v čase, kdy se zotavuje z infekce černého kašle (což je špatně na tolika levelech, že popravdě nevím, kde přesně začít).

A jelikož v této zemi jde hodně grantových položek v té či oné podobě přes státní kasu, tak je jasné, že je v zájmu dotyčného být s erárem zadobře že to kecá nejen z blbosti, ale i za cizí peníze.
Pozemstan - 20. březen 2024 01:01sipka
ZAMĚŘIT
Pozemstan
14. 3. 2024: Obří raketová sestava Super Heavy Starship odstartovala. O loď však Muskova firma přišla
Celkově však šlo o úspěch. Unikátní bylo díky družicím Starlink dlouho udržované spojení s lodí i při sestupu atmosférou (včetně přenosu kvalitního videa)...
IFT-3: aneb ohlédnutí za úspěchem

Problémy nečekané čínské lunární mise

Nejnovější   Novější 8 - 27 / 3244Starší   Nejstarší
HLAVNÍ STRÁNKA

UŽIVATELÉ
DISKUZNÍ FÓRA ]
VYHLEDÁVÁNÍ
STATISTIKY
AKCE

NASTAVENÍ
FAQ
ARCHÍV

Sponzoruje KRAXNET spol. s r.o