vvvv Přeskočit vvvv záhlaví vvvv dolů vvvv
Toto fórum je věnováno všem se zájmem o astronomii, kosmonautiku, průzkum vesmíru, ale i pokrok v dalších (přírodo) vědních oborech. 1. února 2011 bylo vyčleněno z fóra o mezinárodní situaci a politice a zároveň převzalo zaměření na širší vědu z dnes již čistě počítačově-technického fóra. Nutno připomenout, že toto fórum navazuje na StarNETu na ještě delší tradici, např. fórum Průzkum vesmíru v současné době.
Stejně jako v každé svobodné společnosti by i zde měla být ve skutky proměněna následující slova: "Pane, nesouhlasím s tím, co říkáte, ale do smrti budu hájit vaše právo to vyslovit."
(shrnutí postojů Françoise-Marie Aroueta alias Voltairea podle Evelyn Beatrice Hall(ové) alias Stephena G. Tallentyrea)
Vybrané současné vesmírné mise a novinky:
  
Aktuální přehled sond ve Sluneční soustavě | Sondy Voyager | Parker Solar Probe u Slunce | InSight pronikající pod povrch Marsu, doprovázena dvěma prvními meziplanetární cubesaty Mars Cube One (MarCO), které proletěly kolem Marsu | První část mise ExoMars (TGO) u Marsu | Akatsuki po pěti letech konečně na orbitě Venuše | New Horizons po průletu soustavou Pluta u tělesa Kuiperova pásu Ultima Thule | Rosetta na orbitě komety 67P/Churyumov-Gerasimenko s dosdu funkčním výsadkem Philae na povrchu | Dawn na orbitě trpasličí planetě Ceres, viz i tady | MAVEN na orbitě Marsu | MOM - Mangalján (Mangalyaan) na orbitě Marsu | Juno na orbitě Jupiteru, viz i zde | Její „společník“ IKAROS – první úspěšná sluneční plachetnice, viz i tady | Astrometrická observatoř Gaia u libračního bodu L2 soustavy Země-Slunce | Čchang-e 3 (Chang'e 3) a vozítko Jutu (Yutu) na Měsíci, viz i tady a zde | MSL – rover Curiosity – na Marsu | Dvojice sond ARTEMIS u Měsíce v libračních bodech soustavy Země-Měsíc, viz i tady a zde | LRO na orbitě Měsíce, viz i tady, snímky míst přístání lodí Apollo a diskusi | Mars Express na orbitě Marsu | MRO na orbitě Marsu | Mars Odyssey na orbitě Marsu | Rovery MER na povrchu Marsu – Opportunity dosud funkční | Cassini skončila v atmosféře Saturnu | SDO zkoumající Slunce od Země | Dvojice sond Stereo na orbitě Slunce | SOHO zkoumající Slunce z libračního bodu L1 soustavy Země-Slunce | ACE zkoumající z bodu L1 částice slunečního větru a meziplanetární hmoty | WIND zkoumající z bodu L1 sluneční vítr, viz i data ze sondy „téměř“ v reálném čase | Seznam funkčních sond ve Sluneční soustavě, které opustily orbitu Země (včetně měsíčních sond) | Seznam sond v libračních bodech soustavy Země-Slunce | Seznam vesmírných observatoří
Další informace:
Harmonogram startů raket k ISS
Zajímavé odkazy z astronomie a kosmonautiky:
NASA |
Multimedia, snímky, online vysílání apod. |
Mise NASA |
ISS |
Přelety a pozice družic a sond |
Úkazy na obloze |
Vesmírné encyklopedie |
Vesmírné zpravodajství a informace (ČR+SR) |
Průvodci, návody pro astronomické začátečníky i pokročilé |
Fotografie a zprávy z pozorování amatérů |
Mezinárodní a zahraniční astronomické instituce a kosmické agentury včetně české |
Sluneční aktivita |
Zahraniční servery o událostech z astronomie a kosmonautiky |
Mapy kosmických těles |
Virtuální planetária a další astronomický či vesmírný SW
Zajímavé odkazy na informace o Zemi:
Virtuální glóby |
Virtuální online mapy světa, vyhledávače míst na Zemi |
Encyklopedie, databáze
^^^^ Přeskočit ^^^^ záhlaví ^^^^ nahoru ^^^^ |
|
|
| | Turnikety v Paříži - jako fascinuje mě, že se tváří, že to fakt má praktické použití, a nebyla to jen demonstrace, kde všude kolem nás se vyskytují zdroje energie.
Protože to musí být tak málo, že pokud to stojí za to, tak proč nezačneme montovat malé turbíny do okapů či dešťových kanalizací? Jen malé, aby zpomalovaly minimálně, a jen tam, kde to nehrozí způsobením velké povodně.
Nebo totéž na odpadových rourách (o rekuperaci tepla z odpadů už se mluví a zkouší se).
Proč nedělat malé elektrárny na téměř každém rybníku, kde je aspoň malý přepad? Na YouTube jsou hromady různých progresivních "turbín", které se dají dát i na malý rozdíl výšek a tok typu potok. |
|
|
|
| | | Probíhá geomagnetická bouře třídy G4. Podle předpovědi NOAA na následujících 30 minut je např v zóně nejsilnější polární záře celé Finsko až po jih (tak červenou barvu vidím na jejich mapě poprvé) a slabší by měla zasahovat až k severu Česka. |
|
|
|
| | | Pozemstan: No jo, Boeing... Uvidíme, jestli udělá díru do světa, nebo díru do sebe... |
|
|
|
| | Pozemstan:
Nicméně v onom článku zmiňují právě těleso mnohonásobně větší než Země
Jistě možné je všechno a dokonce se domnívám, že tam něco takového opravdu bude, už z toho důvodu, že pro to máme spoustu nepřímých důkazů.
Ale znova: kdyby existovala "planeta X", tak už ji máme.
Nechám to trochu "vsáknout" - ale všechny objevy tzv. teleskopických planet a (tedy takových, které nejsou vidět prostým okem ze Země, samozřejmě, trpasličí planety a planetky se do toho počítají také) byly v uplynulých 250 letech de facto dílem náhody.
Všechny.
Včetně objevu Neptunu (za domácí úkol si můžete zkusit dohledat proč tomu tak bylo a proč v tomto směru většina učebnic astronomie tak trochu mlží, když to napíšu slušně).
To ovšem zároveň znamená, že roviny ekliptiky je opravdu důkladně prozkoumaná a nic, co se planetě třeba jen vzdáleně podobá, se tam nemůže schovat. |
|
|
|
| | Boeing CST-100 Starliner by se měl tento týden, 4 roky po prvním pilotovaném letu konkurenční lodi Crew Dragon společnosti SpaceX (když se přitom plánoval začátek provozu obou lodí tentýž rok), stát druhou v současnosti používanou americkou komerční pilotovanou vesmírnou lodí dopravující posádky k ISS. Měl startovat již dnes ráno SELČ, ale porucha na ventilu k odpouštění kyslíku vedla k odložení startu nejdříve na pátek, resp. sobotu 11. 5. 2024 SELČ.
NASA’s Boeing Crew Flight Test Targets No Earlier than Friday, May 10
Starliner poletí poprvé s lidmi
První let vesmírné lodi Starliner s posádkou na ISS byl kvůli závadě odložen
Starliner launch scrubbed by trouble with a valve in the Atlas 5’s Centaur upper stage
Zdá se, že ventil nebyl v jasné poloze "zapnuto" nebo "vypnuto", ale jaksi osciloval mezi tím za slyšitelného bzučení, z čehož mají technici zjistit frekvenci a počet absolvovaných cyklů, který se odhaduje na 200 000, což je zároveň počet cyklů, na který byl certifikován, takže by byla nutná výměna. Prý tato součástka zlobí často a dosud to řešili zapnutím a vypnutím...
Viz i diskusi na Kosmo.cz a diskusi na Kosmonautix.cz. |
|
|
|
| | | AVip: Nicméně v onom článku zmiňují právě těleso mnohonásobně větší než Země, ale také ve vzdálenosti cca 10-20násobné oproti dráze Neptuna (případně těleso trochu podobnější Zemi, ale stále nejblíže asi 8x oproti Neptunu). Uvádějí ale i alternativu v podobě primordiální černé díry... -) |
|
|
|
| | Co se deváté planety týče, je asi na místě si přiznat, že devátá planeta v té podobě, jak si ji představovali astronomové na přelomu 19. a 20. století (+/- 50 let, abych tak řekl), prostě a dobře neexistuje,
Kdyby ano, tak už ji máme.
Pluto byla podle původních představ zbloudilá terestrická planeta, která se nějakým nedopatřením dostala daleko od Slunce - a dneska víme, že je to spíš přerostlá kometa, podobně jako další tělesa v oněch končinách. |
|
|
|
| | Nj, devátá planeta. A už před dvaceti lety jsem četl o "Nibiru" temné Zemi, která tam někde má čekat:-).
Ale třeba je tam mateřská loď nějaké mimozemské civilizace nebo Atlantis:-). |
|
|
|
| | Tuleja se vzdal nominace
Úroveň Tulejových publikací děsí ekonomy. Udivuje chabá angličtina i čarovné mnohoúhelníky
Nový ministr pro vědu není žádná hvězda, má šrámy v predátorských časopisech, tvrdí experti
Vedle článků ve vyloženě predátorských časopisech se ale objevila i kritika jeho dalších publikací, včetně článku ve vysoce impaktovaném časopise nakladatelství Elsevier. Viz např. toto vlákno, kde psychometrik rozebírá článek i z hlediska kvality statistických metod. Asi by šlo, i v návaznosti na nedávnou debatu o sporných vyjádřeních vědců ke COVIDu či ruské invazi na Ukrajinu, namítnout, že je ošidné, pokud vědci komentují dění mimo svou specializaci. Mezi obory, ale i v rámci jednoho oboru mezi různými paradigmaty, se může částečně lišit a nebo jen zdánlivě shodovat terminologie, ale přesto by se od sebe základní vědecké postupy úplně odchylovat neměly...
Zde si dokonce všímají, že i samotný časopis v posledních letech podezřele navýšil počet článků, což připomíná některé kritizované časopisy pod čínským nakladatelstvím MDPI...
Tuleju hodně kritizoval i např. i politolog Bílek, který přitom ale jako nejhorší chybu viděl snahu Tuleji svést vinu na svou doktorandku, k jejímuž článku se měl jen "připsat" jako spoluautor, což je samo o sobě dost neetický postup (výmluvy i ono formální "připsání"), viz i dnešní Události, komentáře.
Každopádně i onen "incident" s časopisem z Elsevieru ukazuje, že ani "sázka" na impaktovaný časopis pod uznávaným nakladatelstvím nemusí zaručovat kvalitní recenzní řízení a kvalitu samotného odborného textu a zřejmě i výzkumu, který prezentuje. Záruku tak nepředstavuje ani samotná komerční vědecká databáze Web of Science, ale zjevně ji nemůže zaručit ani stát či EU...
Zde jeden astronomický instrumentář ale upozornil, že v jeho oboru je běžné, ba dokonce nezbytné, publikovat ve spojení s jistou konferencí dokonce v nerecenzovaném periodiku splňujícím v jistých ohledech znaky predátorských časopisů. Někdy tedy záleží i na kontextu (a asi také na způsobu vykazování takových "publikací").
Navíc je v současné vědě i mimo Česko obecnější problém, na který upozorňují různé systematické rešerše, že se velká část vědeckých výsledků napříč obory ukazuje jako neopakovatelná, hovoří se o replikační krizi. Jednou z příčin mohou být právě i nekalé praktiky při publikování ze strany autorů i nekvalitní recenzní řízení ze strany časopisů - ať už úmyslné, nebo třeba z důvodů nedostatku dostatečně kvalifikovaných recenzentů či neschopnosti je zaplatit. Samozřejmě se zde částečně může projevovat i neochota či z právního hlediska někdy nemožnost sdílet všechna data - i z důvodů ochrany vůči konkurenci, zejména při komerčním využití výsledků atd.
Případ Tuleji ale zřejmě ukazuje na problém v "českém písečku". Nevím, nakolik je férová kritika TOP09, že si kandidáta na ministra měla prověřit více. Obecně by snad mělo být dostatečnou zárukou, že jde o docenta, bývalého rektora a (hlavně) dosud prorektora veřejné univerzity, který nebyl s ostudou vyhozen... Jenže se ukázalo, že tomu tak není. Dodnes občas rezonuje případ profesora Kováře, uznávaného historika specializujícího se na dějiny anglosaských zemí, jehož klíčové dílo podle upozornění skupiny studentů vykazovalo podezřelou shodu citací dalších děl včetně některých detailů poznámkového aparátu s jinou zahraniční prací. Zatímco Etická komise FF UK Kovářovo plagiátorství potvrdila, rektor Zima, později také kritizovaný za z etického hlediska sporné kroky jako jisté vazby na ČLR, Kováře spíše hájil a nechal předtím vypracovat dva posudky předními českými historiky, ovšem zároveň Kovářovými přáteli...
Ať někdo řekne, že to jsou neznalci oboru, hájí Zima posudky na historika Kováře
Případe tak získal i politický rozměr. Zatímco ultralevicový Alarm zveřejnil vyjádření skupiny historiků Kováře i ony posudky odsuzujících...
Posudky v kauze profesora Kováře můžou mít devastující účinek na českou historickou vědu.
Pravicově konzervativní Info.cz, podobně jako Zima obviňované také z vazeb na ČLR, Kováře, se kterým dodnes spolupracuje, hájilo...
Půr: Jak funguje debata v Česku. Případ profesora Kováře je odstrašující
Kovář, který byl nucen opustit post prorektora UK, nakonec skončil na "Ševčíkově" Národohospodářské fakultě VŠE, kde byly jeho pedagogické schopnosti dokonce oceněny...
Prof. Martin Kovář získal ocenění Pedagog roku 2022
Je asi nutno uznat, že odborníkem ve svém oboru - otázkou je, jak je na tom Tuleja - skutečně je a je schopen své znalosti působivě předávat i studentům či laické veřejnosti (byť to byli právě studenti, kdo jej na FF UK "odhalili", přičemž tam měl možná celkově jinou pověst), což ale jeho odborné pochybení nesnižuje.
To vyvolává i obecnější otázky o vědě, ale i roli vysokých škol vůbec. Na Twitteru v diskusi s politologem Bílkem zazněly možná oprávněné námitky, zda klást na "venkovskou VŠ bez výzkumných ambicí" publikační nároky jako na přední vědecká pracoviště, zda nestačí jen "dobře učit". Jenže vysoké školy nelze od výzkumu úplně oddělit. Objevují se i svým způsobem oprávněné názory, že dobře učit může jen špičkový odborník s výzkumnou praxí, i když asi záleží na oboru. Někdo by možná ona "slabší" pracoviště "bez výzkumných ambicí" rovnou zrušil, jenže proti tomu jdou tlaky na rozšiřování počtu vysokoškolsky vzdělaných, byť za cenu jisté inflace. Je fakt, že nyní existuje, i když "na venkově" možná menší, všeobecný tlak na publikování, což je spojeno i s grantovými požadavky, na které, byť trochu laicky, upozornil i novinář Honzejk v UdK ČT. Také je vyžadováno, aby studijní programy garantovali minimálně docenti atd. I na ZČU jsem se setkal s úvahou, že nemá smysl "dělat špičkovou vědu", resp. studenty tlačit do "vědy", spíše je směřovat k praxi, což odráží jisté "menší ambice", jenže to rozhodně neznamená rezignaci na výzkum, spíše větší orientaci na ten aplikovaný místo základního. Proto se v Plzni např. více orientujeme na (ano, snáze dosažitelné) projekty TAČR, nad kterými třeba mnozí geografové na PřF UK trochu "ohrnují nos" (katedra nebyla příliš ochotná k spolufinancování, zamezila přijímání doktorandů na úvazky na TAČRu apod.) a soustředí se spíše na GAČR... Opět ale bude záležet na konkrétním oboru, na jiných fakultách ZČU jsou specialisté blízcí třeba ČVUT s orientací na patenty, technologické inovace atd., kde je orientace na praxi přímo součástí špičkového přístupu...
Ani Slezskou univerzitu v Opavě nelze jako celek označit jako bez výzkumných ambic. Dobrý zvuk asi mají např. její astrofyzikové...
2014: Fyzik z Opavy patří k vědecké špičce, získal Neuron
2021: Opavští fyzici „zvážili” superhmotnou černou díru
2023: Další významný úspěch! Dr. Konoplya z Fyzikálního ústavu získává cenu GA ČR!
A když už jsem skončil u vesmíru, nelze opomenout, že na opavské univerzitě působí, byť jde spíše o popularizátora vědy, přední český i světový astrofotograf Horálek...
Astrofotograf Petr Horálek z FÚ prozradil, co se skrývá za nádhernými snímky noční oblohy |
|
|
|
| | Mvek: Zajímavé, otázkou je i míra světelného znečištění vlivem rozptylu světla v atmosféře. Článek zmiňuje ruské pokusy z 90. let a i později se objevovaly podobné myšlenky v souvislosti s reklamou nebo nočním osvětlením stadionů apod. Udržení stabilního osvětlení jednoho místa by vyžadovalo se zrcadlem na orbitě otáčet. Velká jemná plachta by přitom mohla ovlivňovat dráhu družice jednak bržděním v horních vrstvách atmosféry, jednak tlakem slunečního větru jako u sluneční plachetnice, což by ale snad řešil dostatečně silný iontový motor.
Viz i...
26. 1. 2018: Novozélandská firma vyslala do vesmíru obří 'disko kouli'. Astronomům brání ve výhledu |
|
|
|
| | Americký startup chce za pomoci satelitů prodávat sluneční svit solárním elektrárnám v noci
Pěkné, škoda, že se to asi nedostane do širšího využití včas. A pak už to možná bude překonané jinými způsoby... Nicmně snaha se chválí. Určitě s dnešními technologiemi by mohlo jít soustředit paprsky úzce na větší solární elektrárnu (takže samozřejmě by to šlo použít jen částečně, a to nejen kvůli množství satelitů), takže ovlivnění lidí kolem by nemuselo hrozit. Spíše je určitě na místě, že to o něco málo "sníží" albedo Země, takže pohltí víc tepla. Ale to tedy dělají už samotné soláry, protože se toho méně odrazí zpátky do vesmíru. |
|
|
|
| | Mvek:
mnohdy asi byla pertuse léčená jako něco jiného
Já jsem si například rozumně jist, že to mým okolím prošlo loni (aniž by mne to viditelně zasáhlo) a když jsem si tak četl popis průběhu, tak bych si skoro tipnul, že jedna moje angína z doby před cca. 10 lety bylo právě tohle (naštěstí způsob léčby je +/- stejný), mmch. byl to úlovek z MHD.
|
|
|
|
|
HLAVNÍ STRÁNKA
UŽIVATELÉ
[ DISKUZNÍ FÓRA ]
VYHLEDÁVÁNÍ
STATISTIKY
AKCE
NASTAVENÍ
FAQ
ARCHÍV
|
