vvvv Přeskočit vvvv záhlaví vvvv dolů vvvv
Toto fórum je věnováno všem se zájmem o astronomii, kosmonautiku, průzkum vesmíru, ale i pokrok v dalších (přírodo) vědních oborech. 1. února 2011 bylo vyčleněno z fóra o mezinárodní situaci a politice a zároveň převzalo zaměření na širší vědu z dnes již čistě počítačově-technického fóra. Nutno připomenout, že toto fórum navazuje na StarNETu na ještě delší tradici, např. fórum Průzkum vesmíru v současné době.
Stejně jako v každé svobodné společnosti by i zde měla být ve skutky proměněna následující slova: "Pane, nesouhlasím s tím, co říkáte, ale do smrti budu hájit vaše právo to vyslovit."
(shrnutí postojů Françoise-Marie Aroueta alias Voltairea podle Evelyn Beatrice Hall(ové) alias Stephena G. Tallentyrea)
Vybrané současné vesmírné mise a novinky:
  
Aktuální přehled sond ve Sluneční soustavě | Sondy Voyager | Parker Solar Probe u Slunce | InSight pronikající pod povrch Marsu, doprovázena dvěma prvními meziplanetární cubesaty Mars Cube One (MarCO), které proletěly kolem Marsu | První část mise ExoMars (TGO) u Marsu | Akatsuki po pěti letech konečně na orbitě Venuše | New Horizons po průletu soustavou Pluta u tělesa Kuiperova pásu Ultima Thule | Rosetta na orbitě komety 67P/Churyumov-Gerasimenko s dosdu funkčním výsadkem Philae na povrchu | Dawn na orbitě trpasličí planetě Ceres, viz i tady | MAVEN na orbitě Marsu | MOM - Mangalján (Mangalyaan) na orbitě Marsu | Juno na orbitě Jupiteru, viz i zde | Její „společník“ IKAROS – první úspěšná sluneční plachetnice, viz i tady | Astrometrická observatoř Gaia u libračního bodu L2 soustavy Země-Slunce | Čchang-e 3 (Chang'e 3) a vozítko Jutu (Yutu) na Měsíci, viz i tady a zde | MSL – rover Curiosity – na Marsu | Dvojice sond ARTEMIS u Měsíce v libračních bodech soustavy Země-Měsíc, viz i tady a zde | LRO na orbitě Měsíce, viz i tady, snímky míst přístání lodí Apollo a diskusi | Mars Express na orbitě Marsu | MRO na orbitě Marsu | Mars Odyssey na orbitě Marsu | Rovery MER na povrchu Marsu – Opportunity dosud funkční | Cassini skončila v atmosféře Saturnu | SDO zkoumající Slunce od Země | Dvojice sond Stereo na orbitě Slunce | SOHO zkoumající Slunce z libračního bodu L1 soustavy Země-Slunce | ACE zkoumající z bodu L1 částice slunečního větru a meziplanetární hmoty | WIND zkoumající z bodu L1 sluneční vítr, viz i data ze sondy „téměř“ v reálném čase | Seznam funkčních sond ve Sluneční soustavě, které opustily orbitu Země (včetně měsíčních sond) | Seznam sond v libračních bodech soustavy Země-Slunce | Seznam vesmírných observatoří
Další informace:
Harmonogram startů raket k ISS
Zajímavé odkazy z astronomie a kosmonautiky:
NASA |
Multimedia, snímky, online vysílání apod. |
Mise NASA |
ISS |
Přelety a pozice družic a sond |
Úkazy na obloze |
Vesmírné encyklopedie |
Vesmírné zpravodajství a informace (ČR+SR) |
Průvodci, návody pro astronomické začátečníky i pokročilé |
Fotografie a zprávy z pozorování amatérů |
Mezinárodní a zahraniční astronomické instituce a kosmické agentury včetně české |
Sluneční aktivita |
Zahraniční servery o událostech z astronomie a kosmonautiky |
Mapy kosmických těles |
Virtuální planetária a další astronomický či vesmírný SW
Zajímavé odkazy na informace o Zemi:
Virtuální glóby |
Virtuální online mapy světa, vyhledávače míst na Zemi |
Encyklopedie, databáze
^^^^ Přeskočit ^^^^ záhlaví ^^^^ nahoru ^^^^ |
|
|
| | Mvek 327912: Ano, na toto jsem zapomněl reagovat. Tyto úvahy, resp. snaha situaci nějak zvrátit k vyšší porodnosti inteligentnějších, mi také trochu připomněly eugeniku, i když chápu jejich relevanci. Na druhou stranu třeba v akademické sféře vidím řadu inteligentních lidí, kteří se dokázali rozmnožit, někdy mají i více dětí. Někdo by ale třeba namítl, že to nejsou ti "správně" inteligentní, kteří se dokázali prosadit v komerční sféře. I když koukám, že třeba Elon Musk má podle Wikipedie už 12 dětí, ale to samozřejmě není reprezentativní vzorek.
Pokud jde o Česko, ale v podstatě i Evropu nebo lidstvo obecně, je však otázkou, nakolik již inteligence většinově odpovídá reálnému uplatnění lidí navzdory společenským konvencím a dalším omezením. Není to tak dávno, co bylo vyšší vzdělání umožněno původně zemědělskému venkovskému obyvatelstvu nebo ženám (těm je v některých zemích dosud znemožňováno - znovu např. v Afghánistánu). Dnes je často kritizováno, že je vysokoškolské vzdělání otevřeno příliš velkému okruhu lidí, že "klesá laťka", dochází k "inflaci vzdělání" atd., s čímž lze do jisté míry bohužel souhlasit, ale přesto ještě občas vidíme, že se potomci rodičů z dělnického prostředí dokáží vypracovat a jsou objektivně inteligentnější, popřípadě dokáží lépe naplnit svůj potenciál, oproti předchozím generacím. I když se inteligence zjevně do značné míry dědí a můžeme sledovat různé rodiny s několika generacemi slavných vědců, lékařů, právníků, podnikatelských inovátorů, politiků (sic!) atd., i inteligentním lidem se může narodit někdo méně nadaný a na druhou stranu je zde zřejmě stále ještě prostor pro příchod nových inteligentních lidí z řad potomků těch dosud méně úspěšných včetně skutečně méně inteligentních, zřejmě i s přispěním jisté míry přirozených náhodných mutací...
V rozvojových zemích, kde se zatím prosadila jen menšina lidí a velká procenta populace ještě dřou v zemědělství apod., bude tento potenciál ještě mnohem větší, ačkoli jej samozřejmě může částečně srážet "past" v podobě rychlého přechodu k pohodlnému životu a virtuálnímu světu mobilních telefonů, sociálních médií atd. Možná tedy část inteligentnějších přežije a bude se nadále množit na tvrdém tradičním venkově rozvojových zemí, zatímco ti, kteří odejdou do měst či vyspělejších zemí, i když se tam prosadí, podlehnou zpohodlnění, druhému (či třetímu?) demografickému přechodu, zakrní a zemřou nerozmnoženi. Zatím bych to ale neviděl až tak dramaticky, i když je otázkou, jak rychlá a krutá evoluce ve skutečnosti je, nakolik se už po pár generacích může projevit třeba léčba některých vrozených vad, která dříve vedla k jisté smrti atd.
Jinak mě nedávno překvapilo, že demografickou revolucí už zjevně prošla většina světa. Dokonce i Indie již má úhrnnou plodnost nižší než 2,1 živě narozených dětí na jednu ženu, což se považuje za hranici udržení stabilní populace (jiné je to ještě zejména v subsaharské Africe nebo v Afghánistánu)... Viz např. tento nepravý kartogram Světové banky nebo tento graf celosvětového vývoje. |
|
|
|
| | | I když ne úplně. Pokud vytvoříme sociální programy na podporu dětí, tak tam můžeme být někdy schopní predikovat, nebo brzy poznat, že to podporuje spíše reprodukci u párů s menší inteligencí. Ale jistě, častěji spíš predikujeme jejich finanční zajištění, nikoliv inteligenci, tam není přímá úměra. |
|
|
|
| | | Pozemstan: No, jak jsem psal předtím, možná si ho vytváříme nevědomky jen obyčejnými politickými rozhodnutími:-). Byť spíš bych hádal, že je pravděpodobnější, že se může snižovat geneticky podmíněná inteligence různými politikami. Navíc se to projeví až za hodně generací. A je to asi i s moderními technologiemi zatím velmi obtížné nějak odhadovat. |
|
|
|
| | | S.S.Enterprise: Zajímavé, se zpožděním několika desetiletí oproti vizi ST se možná dočkáme Khana. Doufejme, že nebude mít i jeho povahu a ambice... |
|
|
|
| | | Škoda, že ne křemíkové konkrece:-). |
|
|
|
| | | Pak je ale úsměvné, že pokud bychom časem měli politická rozhodnutí založená i na výpočtech statistiky, jak to asi upraví genom, tak by budoucí manipulátor s geny nemusel být vědec se zkumavkami, ale hacker, který upraví tyhle statistické systémy, aby ukazovaly jiné predikce:-). No a k tomu ještě teda taky lobbista, aby nějaké to rozhodnutí s jinými dopady, než systém ukáže, prosadil... |
|
|
|
| | Uvědomil jsem si mrazivý fakt, jak se genetický vývoj lidstva v moderních zemích musel změnit. Jak vlastně už teď ovlivňujeme výbavu svých potomků, i když to není přímo výběrem konkrétních genů.
1) Přirozený výběr už dávno na moderní civilizované země neplatí. Úvahy, jak se nám bude zvětšovat mozek apod. jsou liché, protože není pravděpodobnější, že inteligentnější lidé budou mít víc dětí, nebo spíš přežijou, aby měli děti. Ono spíš naopak, ale to se dostávám až k druhému bodu.
Ale ojediněle to samozřejmě platit bude. Třeba mutace virů dovolí přežít (nebo zůstat plodnými i po onemocnění) lidem s nějakou genetickou výbavou, jak bylo vidět i u COVIDu, že tam nějaké odlišnosti byly.
Nebo změny klimatu mohou víc pozabíjet méně odolné jedince, ale zase záleží i na majetku a sociálním statusu a vyspělosti země, viz další bod. Lokální katastrofy to ale moc asi neovlivní.
2) Evoluci ale nahráváme nastavením společnosti, ekonomiky atd. Pokud bude výhodnější z jakéhokoliv důvodu (i emočního a taky z důvodu, že si to mohou dovolit) mít děti pro inteligentnější lidi, bude se inteligence zvyšovat. A naopak. Pokud upravíme zákony a zakážeme lidem s nějakou genetickou poruchou mít děti, tak taky můžeme pomoct genomu.
A je vlastně úsměvné, že zatímco ten zákaz mít děti by asi narážel na etické problémy, a byl by asi zatím těžko průchodný, leda v extrémně problematických genech (napadá mě třeba taková ta geneticky přenosná vzácná prionová nemoc, kdy člověk přestane postupně spát, a umře z absence spánku v halucinacích atd.), tak se dopouštíme běžně různými rozhodnutími zákonodárců a výkonné moci dnes a denně různých zásahů do genomu. Jen nad tím takhle už vůbec nikdo zatím nepřemýšlí. Ale budoucí počítače a AI pracující se statistikou by tomu mohly pomoct. |
|
|
|
| | | Mvek: Není to tak dlouho, co se objevily nové obrovské zdroje freonů v Číně... tak možná proto? |
|
|
|
| | Pozemstan: Pokud vím, trochu je záhadné, proč se ozónová díra v některých oblastech spíš zas zhoršila, ačkoliv celkově dochází k zlepšení. Takže kdoví, kde budou příčiny.
Ale teda mělo to snad být 30 % za x let, možná od začátku vesmírného programu. |
|
|
|
| | | Mvek: Zajímavé, je fakt, že nyní je množství družic na orbitě větší než kdy předtím a s projekty, jako je v článku i níže zmíněný Muskův Starlink, dále rapidně roste, takže pokud je zaznamenáván již nyní nárůst obsahu hliníku v atmosféře o 30 % ročně (byť asi z velmi nízkého základu), může to být v budoucnu velký problém, ačkoli, jak správně zaznělo v diskusi pod článkem, družice hoří desítky km nad ozonovou vrstvou, a, jak zaznělo v článku, prach pak sestupuje třeba desítky let, takže ze zániku současných "megakonstelací" by měly vyvstávat problémy třeba za 30 či 50 let, ale jejich závažnost by pak mohla být hodně velká... |
|
|
|
| | Dnes ve 21 hodin (startovací okno trvá ale od 20 hodin až do půlnoci) by se měla vydat na svůj první let nová evropská raketa Ariane 6...
Premiéra Ariane 6 |
|
|
|
| | Pátrání po Dysonově sféře: Vědci identifikovali 7 nejslibnějších hvězdných systémů
Alien 'Dyson sphere' megastructures could surround at least 7 stars in our galaxy, new studies suggest
Astronomers find 60 Dyson sphere candidates, among millions of searched stars
Viz i Twitter (X) vesmírného geologa Petra Brože.
5. 6. 2024: Po mnoha odkladech loď Starliner od Boeingu konečně odstartovala. Viz i záznam na Kosmonautix.cz
6. 6. 2024: Vesmírná loď Starliner s astronauty se úspěšně připojila k ISS. Viz i záznam na Kosmonautix.cz a též Diskuse na Kosmo.cz
6. 6. 2024: Starship a raketa Super Heavy prodělaly celkem úspěšný test. I když při návratu do atmosféry Starship téměř uhořelo křidélko, nakonec byla schopna zpomalit rychlost na nulu a de facto přistát do moře podle plánu...
SpaceX poprvé dokončila testovací let lodě, s níž chce létat na Měsíc i na Mars
Viz i záznam na Kosmonautix.cz
Zde je záznam startu.
Zde je záznam "přistání" Super Heavy.
Unikátní byly záběry z návratu Starship do atmosféry v žhavém plazmatu, zachycené díky síti družic Starlink... Zde je vidět průlet plazmatem a tady přímo uhořívání křidélka, které pak i přes poškození fungovalo. Starship je na rozdíl od jiných raket či letadel vyrobena z nerezové oceli, což se ukazuje oproti slitinám hliníku či uhlíkovým vláknům jako z hlediska odolnosti velká výhoda.
Viz i tento sestřih s hudbou z filmu Interstellar.
Viz též diskuse na Kosmo.cz
Zemřel bývalý astronaut, který vyfotil Zemi z vesmíru. V 90 letech se zřítil s letadlem... Vyfotil Zemi z oběžné dráhy Měsíce v rámci mise Apollo 8 na Vánoce 1968.
2. 6. 2024: Čínská sonda přistála na odvrácené straně Měsíce k odběru vzorků...
4. 6. 2024: Vrták a lopatka. Číňané zveřejnili video z odběru měsíčních vzorků
Viz i diskusi na Kosmo.cz nebo Twitter (X) Michala Václavíka z České kosmické kanceláře, zde záběr odletu z Měsíce a tady informace o znovupřipojení modulu se vzorky k sondě.
________________________
'Jackpot' of 2,000 early-medieval coins discovered by hiker in Czech Republic |
|
|
|
|
HLAVNÍ STRÁNKA
UŽIVATELÉ
[ DISKUZNÍ FÓRA ]
VYHLEDÁVÁNÍ
STATISTIKY
AKCE
NASTAVENÍ
FAQ
ARCHÍV
|
