|
| | Zítra v 9:38 SELČ má odstartovat v lodi Crew Dragon na raketě Falcon 9 soukromá vesmírná mise Polaris Dawn, která má zahrnovat i první "komerční" výstup do volného prostoru v novém skafandru od SpaceX. Kvůli úniku helia byl start, původně plánovaný na dnešek, o den odložen.
Jelikož loď nemá přechodovou komoru, bude muset před výstupem dojít k dekompresi celé kabiny jako v programu Gemini. Let má mít i další zvláštnosti. Lidé se dostanou od Země nejdál od programu Apollo - až 1400 km (mimo Apollo drží zatím rekord s apogeem 1368 km mise Gemini 11 z roku 1966). V posádce nejsou profesionální astronauti, i když jeden již na orbitě byl a další je bývalý zkušební pilot.
ŽIVĚ A ČESKY: Start první mise programu Polaris
24. 8. 2024: Posádka mise Polaris Dawn dorazila na Floridu
Viz i Doskuse na Kosmo.cz.
Mimochodem, v posledním čtvrtletí letošního roku má také odstartovat komerční mise SpaceX Fram2 jako vúbec první pilotovaná mise v historii s polární drahou.
Crew Dragon poletí na polární dráhu! |
|
|
|
| | Mvek, S.S.Enterprise: Ano, v článku jde o sezónně se opakující vlivy na žijící jedince, takže souvislost s horoskopem je jen částečná, resp. bez zohlednění data narození.
Ale jinak jsem si už také dříve říkal, že pokud jde o astrologii, přece jen by na člověka mohlo mít vliv, v jakém se narodil znamení, tedy roční doba jeho narození a dalšího vývoje - vzhledem k rozdílné době denního světla a noční tmy, částečně i vystavení odlišným venkovním teplotám a řadě dalších sezónních okolností.
Myslím, že jsme možná i na SN dříve zmiňovali také vliv data narození v rámci roku na vyspělost jedince, jeho konkurenceschopnost ve škole vůči vrstevníkům, úspěšnost ve studiu a životě apod. Narození ke konci či začátkem roku mohou jít do školy až v září téměř o rok později a mohou být vyspělejší a zdatnější i sebevědomější než ti, kteří se narodili až v létě roku, kdy nastoupili do první třídy (pakliže nevyužili odklad, který jim dá naopak jistý "náskok", ale zároveň jde o časovou ztrátu a může je také stigmatizovat). Tam ale asi tolik nepůjde o sezónní vlivy konkrétní roční doby, jen o délku časového náskoku. Samozřejmě jde o obecný trend, jemuž se mohou vymykat konkrétní výjimky. Třeba naše třídní učitelka na druhém stupni ZŠ s aprobací matematika-fyzika říkávala, jak nastupovala na ZŠ dokonce v pěti letech, přičemž to na ni zřejmě negativní vliv nemělo. Známé jsou i případy géniů, kteří jsou mimořádně přijati na univerzitu ve věku žáků ZŠ apod.
Nyní mě překvapilo, že komentátoři přímého přenosu z olympiády zmiňovali i u dráhové cyklistiky, že se prý řeší, jestli se někdo narodí 31. prosince nebo 1. ledna (dříve byla snad hranice v tomto sportu v září či říjnu, tedy spíše podle akademického či školního roku), protože podle toho pak závodníci nastupují do výcviku a příslušných věkových kategorií a opět mohou mít ti dříve narození vývojovou výhodu. Byl zmíněn manželský pár cyklistů, který toto řešil u svého dítěte, čímž se opět dostáváme ke genetice a rozmnožování "talentů"... -) |
|
|
|
| | S.S.Enterprise: To úplně ne, protože v článku jsem neviděl ani ň, co by naznačovalo, že to může být dáno narozením. Mluví se o aktuálním rozpoložení. A to je asi obecně známé.
Já třeba vždy v září mívám chuť rozjíždět nové aktivity a projekty, ale po usměrnění i řešit resty. Také mívám v tu dobu víc chuť na sci-fi a Star Trek obecně. Dá se samozřejmě část vysvětlit školním rokem a obecně cyklem práce a volna, ale přisuzuji to i počasí/vůněmi ve vzduchu apod. |
|
|
|
| | Pozemstan: Však by to taky případně nebylo tak jednoznačné a nemyslím si, že by moc měli lidé šanci tohle vůbec analyzovat bez hromadného zpracování počítačem. Protože nejde jen o to množení, ale opravdu množství dětí v různých skupinách.
Jinak samozřejmě mně šlo o inteligenci z evolučního hlediska, že bychom takhle mohli připravovat průser pro příští staletí. Samozřejmě jsme tu už kdysi probírali komedii Idiocracy, kde to bylo extrémní a v krátkém období.
Ale pochopitelně politika se mění tak často, že opět by tohle se muselo sledovat v rámci nějakého dlouhodobého programu, jako pojistka před průserem, dokud je v pohodě čas. Ne jako něco, co můžeme a máme řešit přímo teď.
Jen že často se uvažuje o tom, jak se nám vyvine to, či ono, protože to bude prospěšné pro moderní život, jenže to asi moc pravda není. Evoluční přirozený výběr už funguje jen u věcí, které přímo ovlivní, zda jedinec přežije, nebo zemře, nebo se stane neplodným. V ostatních případech už často všelijak handikepované lidi podpoříme. Je to pochopitelné, těžko bychom eticky mohli říct, že ne.
A nejde tedy jen nutně o inteligenci. |
|
|
|
| | Mvek 327912: Ano, na toto jsem zapomněl reagovat. Tyto úvahy, resp. snaha situaci nějak zvrátit k vyšší porodnosti inteligentnějších, mi také trochu připomněly eugeniku, i když chápu jejich relevanci. Na druhou stranu třeba v akademické sféře vidím řadu inteligentních lidí, kteří se dokázali rozmnožit, někdy mají i více dětí. Někdo by ale třeba namítl, že to nejsou ti "správně" inteligentní, kteří se dokázali prosadit v komerční sféře. I když koukám, že třeba Elon Musk má podle Wikipedie už 12 dětí, ale to samozřejmě není reprezentativní vzorek.
Pokud jde o Česko, ale v podstatě i Evropu nebo lidstvo obecně, je však otázkou, nakolik již inteligence většinově odpovídá reálnému uplatnění lidí navzdory společenským konvencím a dalším omezením. Není to tak dávno, co bylo vyšší vzdělání umožněno původně zemědělskému venkovskému obyvatelstvu nebo ženám (těm je v některých zemích dosud znemožňováno - znovu např. v Afghánistánu). Dnes je často kritizováno, že je vysokoškolské vzdělání otevřeno příliš velkému okruhu lidí, že "klesá laťka", dochází k "inflaci vzdělání" atd., s čímž lze do jisté míry bohužel souhlasit, ale přesto ještě občas vidíme, že se potomci rodičů z dělnického prostředí dokáží vypracovat a jsou objektivně inteligentnější, popřípadě dokáží lépe naplnit svůj potenciál, oproti předchozím generacím. I když se inteligence zjevně do značné míry dědí a můžeme sledovat různé rodiny s několika generacemi slavných vědců, lékařů, právníků, podnikatelských inovátorů, politiků (sic!) atd., i inteligentním lidem se může narodit někdo méně nadaný a na druhou stranu je zde zřejmě stále ještě prostor pro příchod nových inteligentních lidí z řad potomků těch dosud méně úspěšných včetně skutečně méně inteligentních, zřejmě i s přispěním jisté míry přirozených náhodných mutací...
V rozvojových zemích, kde se zatím prosadila jen menšina lidí a velká procenta populace ještě dřou v zemědělství apod., bude tento potenciál ještě mnohem větší, ačkoli jej samozřejmě může částečně srážet "past" v podobě rychlého přechodu k pohodlnému životu a virtuálnímu světu mobilních telefonů, sociálních médií atd. Možná tedy část inteligentnějších přežije a bude se nadále množit na tvrdém tradičním venkově rozvojových zemí, zatímco ti, kteří odejdou do měst či vyspělejších zemí, i když se tam prosadí, podlehnou zpohodlnění, druhému (či třetímu?) demografickému přechodu, zakrní a zemřou nerozmnoženi. Zatím bych to ale neviděl až tak dramaticky, i když je otázkou, jak rychlá a krutá evoluce ve skutečnosti je, nakolik se už po pár generacích může projevit třeba léčba některých vrozených vad, která dříve vedla k jisté smrti atd.
Jinak mě nedávno překvapilo, že demografickou revolucí už zjevně prošla většina světa. Dokonce i Indie již má úhrnnou plodnost nižší než 2,1 živě narozených dětí na jednu ženu, což se považuje za hranici udržení stabilní populace (jiné je to ještě zejména v subsaharské Africe nebo v Afghánistánu)... Viz např. tento nepravý kartogram Světové banky nebo tento graf celosvětového vývoje. |
|
|
|
| | | I když ne úplně. Pokud vytvoříme sociální programy na podporu dětí, tak tam můžeme být někdy schopní predikovat, nebo brzy poznat, že to podporuje spíše reprodukci u párů s menší inteligencí. Ale jistě, častěji spíš predikujeme jejich finanční zajištění, nikoliv inteligenci, tam není přímá úměra. |
|
|
|
| | | Pozemstan: No, jak jsem psal předtím, možná si ho vytváříme nevědomky jen obyčejnými politickými rozhodnutími:-). Byť spíš bych hádal, že je pravděpodobnější, že se může snižovat geneticky podmíněná inteligence různými politikami. Navíc se to projeví až za hodně generací. A je to asi i s moderními technologiemi zatím velmi obtížné nějak odhadovat. |
|
|
|
| | | S.S.Enterprise: Zajímavé, se zpožděním několika desetiletí oproti vizi ST se možná dočkáme Khana. Doufejme, že nebude mít i jeho povahu a ambice... |
|
|
|
| | | Škoda, že ne křemíkové konkrece:-). |
|
|
|
| | | Pak je ale úsměvné, že pokud bychom časem měli politická rozhodnutí založená i na výpočtech statistiky, jak to asi upraví genom, tak by budoucí manipulátor s geny nemusel být vědec se zkumavkami, ale hacker, který upraví tyhle statistické systémy, aby ukazovaly jiné predikce:-). No a k tomu ještě teda taky lobbista, aby nějaké to rozhodnutí s jinými dopady, než systém ukáže, prosadil... |
|
|
|
| | Uvědomil jsem si mrazivý fakt, jak se genetický vývoj lidstva v moderních zemích musel změnit. Jak vlastně už teď ovlivňujeme výbavu svých potomků, i když to není přímo výběrem konkrétních genů.
1) Přirozený výběr už dávno na moderní civilizované země neplatí. Úvahy, jak se nám bude zvětšovat mozek apod. jsou liché, protože není pravděpodobnější, že inteligentnější lidé budou mít víc dětí, nebo spíš přežijou, aby měli děti. Ono spíš naopak, ale to se dostávám až k druhému bodu.
Ale ojediněle to samozřejmě platit bude. Třeba mutace virů dovolí přežít (nebo zůstat plodnými i po onemocnění) lidem s nějakou genetickou výbavou, jak bylo vidět i u COVIDu, že tam nějaké odlišnosti byly.
Nebo změny klimatu mohou víc pozabíjet méně odolné jedince, ale zase záleží i na majetku a sociálním statusu a vyspělosti země, viz další bod. Lokální katastrofy to ale moc asi neovlivní.
2) Evoluci ale nahráváme nastavením společnosti, ekonomiky atd. Pokud bude výhodnější z jakéhokoliv důvodu (i emočního a taky z důvodu, že si to mohou dovolit) mít děti pro inteligentnější lidi, bude se inteligence zvyšovat. A naopak. Pokud upravíme zákony a zakážeme lidem s nějakou genetickou poruchou mít děti, tak taky můžeme pomoct genomu.
A je vlastně úsměvné, že zatímco ten zákaz mít děti by asi narážel na etické problémy, a byl by asi zatím těžko průchodný, leda v extrémně problematických genech (napadá mě třeba taková ta geneticky přenosná vzácná prionová nemoc, kdy člověk přestane postupně spát, a umře z absence spánku v halucinacích atd.), tak se dopouštíme běžně různými rozhodnutími zákonodárců a výkonné moci dnes a denně různých zásahů do genomu. Jen nad tím takhle už vůbec nikdo zatím nepřemýšlí. Ale budoucí počítače a AI pracující se statistikou by tomu mohly pomoct. |
|
|
|
| | | Mvek: Není to tak dlouho, co se objevily nové obrovské zdroje freonů v Číně... tak možná proto? |
|
|
|
| | Pozemstan: Pokud vím, trochu je záhadné, proč se ozónová díra v některých oblastech spíš zas zhoršila, ačkoliv celkově dochází k zlepšení. Takže kdoví, kde budou příčiny.
Ale teda mělo to snad být 30 % za x let, možná od začátku vesmírného programu. |
|
|
|
| | | Mvek: Zajímavé, je fakt, že nyní je množství družic na orbitě větší než kdy předtím a s projekty, jako je v článku i níže zmíněný Muskův Starlink, dále rapidně roste, takže pokud je zaznamenáván již nyní nárůst obsahu hliníku v atmosféře o 30 % ročně (byť asi z velmi nízkého základu), může to být v budoucnu velký problém, ačkoli, jak správně zaznělo v diskusi pod článkem, družice hoří desítky km nad ozonovou vrstvou, a, jak zaznělo v článku, prach pak sestupuje třeba desítky let, takže ze zániku současných "megakonstelací" by měly vyvstávat problémy třeba za 30 či 50 let, ale jejich závažnost by pak mohla být hodně velká... |
|
|
|
