|
| | AVip: Tak asi nejjednodušší bude si přidat nějaký technoblábol v podobě toho záření nebo pásu asteroidů s nějakým materiálem, že to i té Enterprise brání v korektním použití senzorů.
I když mi to pořád nesedí, gravitační rušení proto, že v mém případě jde o uměle vytvořený ideální případ, kdy planeta na druhé straně hvězdy na stejné oběžné dráze má být velmi podobných parametrů jako ta první planeta, ale ano, to by v soustavě nesmělo být žádné jiné těleso, které by se pohybovalo "blízko" té druhé planetě (tzn. třeba žádná další planeta, která by někdy byla také na druhé straně od hvězdy, a to nemluvě o kometách). Ale tak podezření na nějakou anomálii by vědci mohli mít, jen by asi nebylo jasné, co kde, to je, vždyť najít některé planety a "trpasličí planety" trvalo taky dlouho.
A ad ta čočka, já nevím, mně to vzhledem k sluneční koróně přijde dost nereálné. Ale budiž, když už se snažím jinak roky o vypilovanější dílko, tak tam dáme nějaké technobláboly. |
|
|
|
| | Mělo být:
"že tam něco je a jak je to velké" |
|
|
|
| | Mvek:
na to, nakolik jsme schopni na přelomu 20. a 21. století zjistit, co je na druhé straně slunce, teoreticky na stejné oběžné dráze jako Země, jen přesně na druhé straně kružnice, aniž bychom vyslali sondu, tzn. jen měřením ze Země.
Jakékoli těleso, které by se nacházelo v této poloze, bude svou gravitací působit na ostatní tělesa - takže podle gravitačního rušení zjistíme, že tam něco je s jak je to velké a pokud budeme mít štěstí, tak se nám to s pomocí sluneční gravitační čočky podaří i "spatřit".
http://cs.wikipedia.org/wiki/Gravita%C4%8Dn%C3%AD_%C4%8Do%C4%8Dka |
|
|
|
| | | (ale jistě, pro potřebu ST příběhu se to dá vždycky okecat nějakou xy speciální radiací vyzařovanou daným sluncem, protože nejde o náš solární systém) |
|
|
|
| | Ještě bych rád nakousl to z fóra Enterprise, co tam zaniklo.
Hlavně třeba AVipův a Pozemstanův názor bych chtěl slyšet, jak na to, nakolik jsme schopni na přelomu 20. a 21. století zjistit, co je na druhé straně slunce, teoreticky na stejné oběžné dráze jako Země, jen přesně na druhé straně kružnice, aniž bychom vyslali sondu, tzn. jen měřením ze Země.
A nakolik podle vás je možné ve ST senzory třeba lodí na oběžné dráze Země zjistit, zda třeba na tom samém místě za sluncem není jiná planeta apod. Jednak já pracuji s obdobím TOS, ale jednak i v DS9 se využívá schování za měsíc proti detekci. Takže ačkoliv planeta je dost velká, pořád mi přijde, že Země je docela blízko Slunce na to, aby i senzory 23. století nebyly silně zkreslené i díky radiaci apod. |
|
|
|
| | Pozemstan: Být pod tou výbojkou něco typu papírový kapesník, seno apod. a výš, než je výška postele, věřím, že by to takový materiál zapálilo bez ohledu na vyhozený jistič.
Takže pokud pravidelně nečistíš od prachu interiér počítače, zas tak bych to bezpečně neviděl.
A o hořících rychlovarných konvích jsem toho také již slyšel dost. |
|
|
|
| | TelemachusRhade: Zajímavé, kdyby nešlo o duševně chorého člověka (více než běžný průměr), byl by to jen doklad vlivu zkreslených informací v médiích a různých pavěd. Takto se to hodí spíše do zdejší mísy. -)
Mvek: Zajímavé, i když se to už asi opravdu nehodí do tohoto fóra. -) Tak zase bych to nepřeháněl a nešel z extrému do extrému, naše pojistky jsou i po "upgradu" relativně citlivé a to by člověk pomalu nemohl ani nechat přes noc běžet antivirový test... -) |
|
|
|
| | AVip: Však taky čím dál více považuji za cvoka toho, kdo nechává doma stahovat počítač celé dny a noci, pokud nemá sjednanou dobrou pojistku.
Zkrátka doma nám už neběží snad nic bez dozoru ani elektrický sporák nemá zapnutý přívod, když se nepoužívá. |
|
|
|
| | Mvek:
asi malou explozi způsobil kondenzátor ve filtru ve zdroji.
Tohle by tedy bylo spíš k počítačům, ale ano, stát se to může, zažil jsem několik explozí kondenzátorů jak v počítačích, tak v televizích... |
|
|
|
| | A jiná zajímavost, nedávno se někteří na FB posmívali (nemyslím nikoho odsud) zprávě, že rodina tvrdí, že jim byt zapálila exploze LCD televize.
Hasičská expertíza to nyní potvrdila, že s největší pravděpodobností požár a asi malou explozi způsobil kondenzátor ve filtru ve zdroji.
No, před pár měsíci nám explodovala klasická výbojka (úsporná zářivka). Také tam bouchnul kondenzátor, a buď důsledkem, nebo příčinou bylo i zkratování drátků uvnitř a vystřelilo to celou desku s trubicí, že zůstala z patice viset na kablících a na peřinu se snesly žhavé jiskry/možná zbytky hořícího elektrolytu, ale nic nezapálily ani neudělaly flek.
A náhodou táta měl starou nefunkční výbojku, a tak vyměnil elektroniku a žárovka svítí dál:-). Ale byl to šok a vyrazil tehdy pojistky. |
|
|
|
| | | Pozemstan: Dík za shrnutí zajímavých novinek speciálně ten kanadský robot mě potěšil. |
|
|
|
| | AVip: Souhlasím, i když u toho vizuálního pozorování ledu na Měsíci bych trochu pochyboval, vzhledem k tomu, že se stále předpokládá výskyt případného "viditelného" ledu na povrchu v hlubokých kráterech u pólů, kam nikdy nedopadne sluneční světlo a jinak byla voda objevena pod povrchem, resp. v měsíční půdě, což definitivně potvrdilo několik sond až v posledních letech, viz např. impaktor LCROSS, viz i zde, nebo It's Official: Water Found on the Moon.
Když už jsme u Měsíce, i přes jeho probádanost jisté záhady zůstávají, byť je pomalu odkrýváme... Záblesky na Měsíci po 12 letech: Je všechno jinak? Alespoň je už jasné, že jde skutečně o záblesky na Měsíci... Kdo ví, třeba půjde o kombinaci více zvažovaných příčin, podle různých typů záblesků... |
|
|
|
| | Pozemstan: K Vikingům - je fakt, že záznamy ze seismografu na Marsu nebyly zpochybňovány, ale je otázka, jestli se podařilo Vikingy na správné místo pro měření - už tehdy "areologové" upozorňovali, že Vikingy sedly v místech "vhodných pro přistání, ale nikoliv pro zajímavá měření", abych to parafrázoval...
Každopádně, experiment s hledáním života se s odstupem 30+ let jeví jako jasný "fail", protože místo už od 60. let navrhované a v Antarktidě v praxi vyzkoušené jednoduché "vlčí pasti" byl použit úžasně složitý experiment, u kterého se mohlo rozbít takřka cokoliv (když to přeženu).
On tento problém nepostihl jen průzkum Marsu - např. Měsíc byl postižen úplně stejným dogmatismem. Více než 100 let nacházeli pozorovatelé na Měsíci jasné známky přítomnosti vodního ledu - ale protože první generace sond "spadla" do kráterů, kde žádný led nebyl, tak se prohlásilo, že všichni pozorovatelé měli vidiny a na Měsíci žádný led není... tedy až na to, že je a povedlo se ho před cca. 10+ lety prokázat.
A takhle bych mohl pokračovat ještě hodně dlouho...
Vyhodili jsme spoustu poznatků teleskopické éry oknem, jen abychom je teď po kouskách získávali zpátky... tohle je zejména důležité v souvislosti s exoplanetami, kde na "teleskopická" pozorování budeme odkázán ještě hodně dlouho... (a díky možnosti konfrontovat teleskopická pozorování s měřeními ze sond se nám otevírá úžasná šance na přesnější odhady prostředí panujících na exoplanetách).
Když Alexis Bouvard začal sestavovat tabulky pro oběžnou dráhu Uranu, rozhodl se, že do nich zahrne i starší pozorování této planety, která ji považovala za hvězdu - ale i po započítání všech oprav to pořád nechtělo vyjít. Byl to podnět k pátraní po další planetě, který byl ve finále korunován úspěchem (Neptun). Budiž nám to poučením, že i starší (a zákonitě tedy i nepřesná) vědecká data mohou v astronomii vést k úžasným objevům. |
|
|
|
| | AVip: To ano, zajímavé. Tedy ony hlasy bagatelizující experiment jedné ze sond Viking hledající život v půdě, při kterém se po přidání živin tuším nečekaně prudce začal uvolňovat kyslík, slovy "nic se tam nedělo", asi neměly ani nikdy zaznít... -) Střízlivější texty hovořily alespoň o nejasných příčinách výrazného výsledku...
Razer - 06. únor 2011 11:14: Neviděl bych to až tak černě, Obama sází na vývoj nových pilotovaných strojů soukromými firmami, ovšem zahození předchozích zkušeností a dokonce rozjetého projektu, byť ne úplné, se mi nezdá zcela moudré. Na druhou stranu i oni soukromníci samozřejmě s NASA úzce spolupracují. Viz např. také jednu z aktualit na webu NASA - článek o návštěvě zástupkyně šéfa NASA u výrobců suborbitálního i orbitálního letounu Dream Chaser který zřejmě bude podobný menšímu raketoplánu. Aktuální fotografie, i když předek trochu připomíná letouny z 2. světové války, alespoň na mě působí dosti v duchu sci-fi. -) Snad se promění v realitu...
 
Viz i zde. Bohužel to asi nebude mít jaderný nebo ještě nějaký lepší pohon... -(
Jinak důraz na nahrazení člověka stroji a sondami symbolizuje již dříve zde zmiňovaný Robonaut2, účastník nadcházející mise raketoplánu, který má vystoupit i na dnešním americkém Super Bowlu...
Příprava další sondy na Mars, tentokrát velké pojízdné laboratoře Mars Science Laboratory, probíhá i přes finanční potíže v plném proudu, viz např. zde. Je však zajímavé nebo spíš nemilé, že rozpočet NASA chtějí přiškrtit i opoziční republikáni...
Na druhou stranu, jak jsem tady psal, i mezi demokraty se najdou silní zastánci dokonce pilotovaného programu, jako postřelená kongresmanka Giffords(ová), jejíž manžel, astronaut Mark Kelly, dvojče současného velitele ISS, se nakonec přece jen rozhodl znovu zapojit do výcviku a velet dubnové poslední misi raketoplánu Endeavour STS-134, zřejmě předposlední misi raketoplánů, podaří-li se tedy nakonec zaplatit i let STS-135 raketoplánu Atlantis, který zatím zůstává v harmonogramu... -)
Raketoplán Discovery, jehož let byl již několikrát odložen z mnoha smolných příčin, by měl nakonec odstartovat 24.2. Technici nakonec zjistili, že superlehká slitina hliníku a lithia, speciální vynález Lockheedu, v konstrukci použité nádrže ET, dosahuje jen 65 % požadované pevnosti. I vzhledem k časové a materiální tísni v době končícího programu raketoplánů provedli nikoli výměnu, ale zvláštní vyztužení nádrže... Mezitím se jeden z členů posádky, astronaut Timothy Kopra, který léta trénoval na výstup do kosmu, zranil při pádu z jízdního kola v kříži tak nešikovně, že musel být nahrazen... Viz např. článek Poslední lety raketoplánů nebo odborná diskuse tady a zde.
Na ISS mezitím koncem ledna zakotvila japonská nákladní loď HTV-2 (start 22.1., přistání u ISS 27.1.2011), kterou by měla v únoru vystřídat její evropská "kolegyně" ATV-2. Není bez zajímavosti, že existují plány tyto lodě v budoucnu upravit i pro pilotované lety...
Na vykládání nákladu HTV se také podílel stroj - kanadský robot Dextre, který již nějakou dobu "obývá" vedle velké "kanadské ruky" vnější část ISS. Byla to jeho vůbec první "skutečná práce". 
Viz i zde.
TelemachusRhade - 06. únor 2011 00:10: Ještě ad pilotované lety na Mars, ani ty nejsou ztraceny. Už jsme tady před časem probírali plány na jednosměrné cesty za účelem kolonizace, viz např. i tady. |
|
|
|
| | | AVip: Rozumný názor Avipe |
|
|
|
| | Pozemstan:
I přes pozorovaný vítr byl Mars dlouho považován za geologicky prakticky již po miliony let neměnný.
Jasně, není sporu o tom, že ten objev je důležitý... jen prostě není relativně(!) až TAK důležitý pro naše chápaní vesmíru jako spíš pro planetární astronomii jako takovou.
Vysvětlím.
V 50. - 60. (t.zn. těsně před nástupem a v době nástupu průzkumu vesmíru sondami) patřilo k bontónu uvádět v planetárních monografiích všechny možné i nemožné teorie (zájemcům doporučuji zejména publikaci J.Sadila Planety z roku 1963), přičemž, a to je docela gól, už před nástupem vesmírných sond by se na bázi průřezu těmito teoriemi dal sestavit celkem reálný obraz našich sousedních planet.
Pozorování dalekohledem ukazovala nade vší pochybnost, že na Marsu se občas dějí věci a někdy i věci dost divoké (nevěděli jsme, co to přesně je, ale jak se ukázalo, dokázali jsme to v rámci možností odhadnout).
V 80. letech nastala v planetární astronomii éra stagnace (alespoň co se terestrických planet týče) a spousta vědců podlehla dojmu, "že vše bylo objeveno" a teleskopická pozorování různých jevů na povrchu Marsu byla znevažována jako neprůkazná.
"Byli jsme tam - a nic se tam nedělo" - to byl leitmotiv od časů sond řady Viking a hlasy, které tvrdily, že Vikingy nemusely fungovat zcela v souladu s původními záměry byly bagatelizovány.
Takže tento objev není důležitý z hlediska chápání Marsu - vždycky jsme věděli, že se tam toho děje víc, než byla určitá vědecká klika ochotna nahlas přiznat - nýbrž z toho důvodu, že ukázal, že na Marsu se opravdu dějí různé věci a že už je definitivně načase zahodit dogmata 80. let. |
|
|
|
| | Mvek: Tak v případě uplatnění relativistické fyziky asi půjde o zanedbatelné rozdíly, možná lépe měřitelné tak za celý lidský život. Důsledky běžných chemických reakcí samozřejmě budou znatelnější, i když i spojené s vylučováním... Jak známo, třeba pilot formule 1, ačkoli se ani sám tolik nehýbe, ztratí při jedné jízdě zejména potem snad mnoho kilogramů...
TelemachusRhade - 06. únor 2011 00:10: "...řekli sondy. Hmm.. Sakra, co je tak složitýho na tom tam doletět?! :) "
Snad ani nemá cenu opakovat, že automatické sondy jsou prostě levnější, jednodušší a podle mnoha vědců zvládnou práci i lépe než lidé. Sonda si s sebou nemusí vozit zásoby jídla a vody, jen trochu paliva, elektřinu obstarají solární panely nebo radioizotopový zdroj, nepotřebuje takové odstínění pro let meziplanetárním prostorem nehledě na další bezpečnostní opatření nezbytná pro pilotované lety... (Kolik sond k Marsu už selhalo, přece jen šlo o relativně "přijatelné ztráty" v celkovém poměru cena/výkon...) Už jen to, že tyto poznatky přinesly sondy, svědčí o jejich užitečnosti a alespoň částečné schopnosti nahradit živé astronauty.
To jsou bohužel fakta, i když sám také podporuji pilotovanou kosmonautiku a domnívám se, že člověk stále je a bude v jistém ohledu nezastupitelný. Někdo by ale řekl, že stačí člověk u monitorů a joysticku na Zemi... -)
AVip: Tak jednak jde na webu NASA jen o jednu z aktuálních zpráv, pátou ze sedmi -), ovšem článek ve Science si už pozornost zaslouží, jednak se opět ukazuje jisté zkreslení médii. NASA ve svém článku uvádí více podrobností. Samozřejmě bylo dlouho známo, že na Marsu existuje vítr, dokonce se sezónně celá planeta zahaluje do písečných resp. prašných bouří, které znemožňují pozorování jejího povrchu a mj. bylo pozorováno např. větrné "oprášení" solárních panelů marsovských vozítek Spirit a Opportunity. Tady jde ale zjevně o nečekanou sílu větru (vždyť atmosféra Marsu má tlak méně než 1 % pozemské, zatímco gravitace dosahuje asi 38 %), navíc spojenou s vlivem rozmrzání suchého ledu - tuhého CO2, resp. jeho koloběhu, který je sice podobný koloběhu vody na Zemi, ale přece jen trochu jiný... I přes pozorovaný vítr byl Mars dlouho považován za geologicky prakticky již po miliony let neměnný. Nedávné objevy možných sezónních řek CO2 či dokonce rychle se vypařující vody tak byly také velkým překvapením...
"Scientists had considered the dunes to be fairly static, shaped long ago when winds on the planet's surface were much stronger than those seen today
...
"The numbers and scale of the changes have been really surprising," said Hansen.
A report by Hansen and co-authors in this week's edition of the journal Science identifies the seasonal coming and going of carbon-dioxide ice as one agent of change, and stronger-than-expected wind gusts as another.
A seasonal layer of frozen carbon dioxide, or dry ice, blankets the region in winter and changes directly back to gaseous form in the spring.
"This gas flow destabilizes the sand on Mars' sand dunes, causing sand avalanches and creating new alcoves, gullies and sand aprons on Martian dunes," she said. "The level of erosion in just one Mars year was really astonishing. In some places, hundreds of cubic yards of sand have avalanched down the face of the dunes."
Wind drives other changes. Especially surprising was the discovery that scars of past sand avalanches could be partially erased by wind in just one Mars year. Models of Mars' atmosphere do not predict wind speeds adequate to lift sand grains, and data from Mars landers show high winds are rare.
"Perhaps polar weather is more conducive to high wind speeds," Hansen said. " |
|
|
|
| | Já neměl na mysli takové extrémní úvahy. A už vůbec ne přímo při pohybu. Měl jsem na mysli prostou otázku, zda úbytek tělesné hmotnosti může být spojen nejen s vylučováním jakýchkoliv látek, ale též s vyzařováním energie.
Předpokládám, že ano, protože tyto energie mohou podpořit právě chemické reakce, nevratné, a tedy změny hmoty na jinou hmotu, a tedy snad i s úbytkem/zvýšením hmotnosti. Ale jsou to laické úvahy. a stejně asi půjde o hodně zanedbatelné rozdíly, aby to bylo něco jiného než teoretická úvaha, a v takovém případě se právě dostáváme k teorii relativity a dalším záležitostem, se kterými si už neradno mimo akademickou půdu zahrávat:-). |
|
|
|
