Trekkies.cz StarTrek.cz Sickbay CZ Kontinuum StarTrekKnihy.cz WARP TrekCORE TrekCollective Memory Alpha Memory Beta Ex Astris Scientia Treknews.de


 

   DISKUSNÍ FÓRA

 
 REGISTRACE
 
Nick: 
Heslo: 
  
 Zaslání hesla
 

3) Obecná témata => Vesmír a věda

Spravuje: Pozemstan
Počet příspěvků: 3220

vvvv Přeskočit vvvv záhlaví vvvv dolů vvvv


Toto fórum je věnováno všem se zájmem o astronomii, kosmonautiku, průzkum vesmíru, ale i pokrok v dalších (přírodo) vědních oborech. 1. února 2011 bylo vyčleněno z fóra o mezinárodní situaci a politice a zároveň převzalo zaměření na širší vědu z dnes již čistě počítačově-technického fóra. Nutno připomenout, že toto fórum navazuje na StarNETu na ještě delší tradici, např. fórum Průzkum vesmíru v současné době.

Stejně jako v každé svobodné společnosti by i zde měla být ve skutky proměněna následující slova: "Pane, nesouhlasím s tím, co říkáte, ale do smrti budu hájit vaše právo to vyslovit."
(shrnutí postojů Françoise-Marie Aroueta alias Voltairea podle Evelyn Beatrice Hall(ové) alias Stephena G. Tallentyrea)

Vybrané současné vesmírné mise a novinky:
Posádka lodi Sojuz MS-16, která odstartovala a přistála u ISS 9. dubna 2020, s doplňkem 62. a základem a do srpna 2020 jedinou řádnou součástí 63. expedice ve složení (zleva): Christopher John „Chris“ Cassidy (NASA, velitel ISS) a letoví inženýři na ISS Anatolij Alexejevič Ivanišin (velitel lodi) a Ivan Viktorovič Vagner (oba Roskosmos)DM-2 - první pilotovaná testovací mise americké vesmírné lodi Crew Dragon (plánovaný start 27.5.2020), při které by měli navštívit ISS (zleva:) Robert Louis „Bob“ Behnken a Douglas Gerald Hurley (oba NASA) DM-2 na webu SpaceX
Aktuální přehled sond ve Sluneční soustavě | Sondy Voyager | Parker Solar Probe u Slunce | InSight pronikající pod povrch Marsu, doprovázena dvěma prvními meziplanetární cubesaty Mars Cube One (MarCO), které proletěly kolem Marsu | První část mise ExoMars (TGO) u Marsu | Akatsuki po pěti letech konečně na orbitě Venuše | New Horizons po průletu soustavou Pluta u tělesa Kuiperova pásu Ultima Thule | Rosetta na orbitě komety 67P/Churyumov-Gerasimenko s dosdu funkčním výsadkem Philae na povrchu | Dawn na orbitě trpasličí planetě Ceres, viz i tady | MAVEN na orbitě Marsu | MOM - Mangalján (Mangalyaan) na orbitě Marsu | Juno na orbitě Jupiteru, viz i zde | Její „společník“ IKAROS – první úspěšná sluneční plachetnice, viz i tady | Astrometrická observatoř Gaia u libračního bodu L2 soustavy Země-Slunce | Čchang-e 3 (Chang'e 3) a vozítko Jutu (Yutu) na Měsíci, viz i tady a zde | MSL – rover Curiosity – na Marsu | Dvojice sond ARTEMIS u Měsíce v libračních bodech soustavy Země-Měsíc, viz i tady a zde | LRO na orbitě Měsíce, viz i tady, snímky míst přístání lodí Apollo a diskusi | Mars Express na orbitě Marsu | MRO na orbitě Marsu | Mars Odyssey na orbitě Marsu | Rovery MER na povrchu Marsu – Opportunity dosud funkční | Cassini skončila v atmosféře Saturnu | SDO zkoumající Slunce od Země | Dvojice sond Stereo na orbitě Slunce | SOHO zkoumající Slunce z libračního bodu L1 soustavy Země-Slunce | ACE zkoumající z bodu L1 částice slunečního větru a meziplanetární hmoty | WIND zkoumající z bodu L1 sluneční vítr, viz i data ze sondy „téměř“ v reálném čase | Seznam funkčních sond ve Sluneční soustavě, které opustily orbitu Země (včetně měsíčních sond) | Seznam sond v libračních bodech soustavy Země-Slunce | Seznam vesmírných observatoří
Další informace: Harmonogram startů raket k ISS
Zajímavé odkazy z astronomie a kosmonautiky: NASA | Multimedia, snímky, online vysílání apod. | Mise NASA | ISS | Přelety a pozice družic a sond | Úkazy na obloze | Vesmírné encyklopedie | Vesmírné zpravodajství a informace (ČR+SR) | Průvodci, návody pro astronomické začátečníky i pokročilé | Fotografie a zprávy z pozorování amatérů | Mezinárodní a zahraniční astronomické instituce a kosmické agentury včetně české | Sluneční aktivita | Zahraniční servery o událostech z astronomie a kosmonautiky | Mapy kosmických těles | Virtuální planetária a další astronomický či vesmírný SW
Zajímavé odkazy na informace o Zemi: Virtuální glóby | Virtuální online mapy světa, vyhledávače míst na Zemi | Encyklopedie, databáze

^^^^ Přeskočit ^^^^ záhlaví ^^^^ nahoru ^^^^

Autor:  Text:     
Nejnovější   Novější 3184 - 3203 / 3220Starší   Nejstarší

AVip - 12. únor 2011 09:08sipka
ZAMĚŘIT
AVip
Mvek:
kdy planeta na druhé straně hvězdy na stejné oběžné dráze má být velmi podobných parametrů jako ta první planeta,

FYI, nakolik si z hlavy pamatuju základy Keplerových a Newtonových zákonů, tato konfigurace je vyloženě dlouhodobě nestabilní, to za prvé, takže se dají očekávat nepravidelnosti v pohybu atd., a za druhé, pokud jsme dnes podle gravitačního působení planet na hvězdu schopni odhalit exoplanetu na vzdálenost desítek či stovek světelných let, tak to určitě zvládneme za nějakých 200 - 300 let na vzdálenost pár světelných hodin.
Mvek - 11. únor 2011 20:17sipka
ZAMĚŘIT
Mvek
AVip: Tak asi nejjednodušší bude si přidat nějaký technoblábol v podobě toho záření nebo pásu asteroidů s nějakým materiálem, že to i té Enterprise brání v korektním použití senzorů.

I když mi to pořád nesedí, gravitační rušení proto, že v mém případě jde o uměle vytvořený ideální případ, kdy planeta na druhé straně hvězdy na stejné oběžné dráze má být velmi podobných parametrů jako ta první planeta, ale ano, to by v soustavě nesmělo být žádné jiné těleso, které by se pohybovalo "blízko" té druhé planetě (tzn. třeba žádná další planeta, která by někdy byla také na druhé straně od hvězdy, a to nemluvě o kometách). Ale tak podezření na nějakou anomálii by vědci mohli mít, jen by asi nebylo jasné, co kde, to je, vždyť najít některé planety a "trpasličí planety" trvalo taky dlouho.

A ad ta čočka, já nevím, mně to vzhledem k sluneční koróně přijde dost nereálné. Ale budiž, když už se snažím jinak roky o vypilovanější dílko, tak tam dáme nějaké technobláboly.
AVip - 11. únor 2011 15:58sipka
ZAMĚŘIT
AVip
Mělo být:
"že tam něco je a jak je to velké"
AVip - 11. únor 2011 15:57sipka
ZAMĚŘIT
AVip
Mvek:
na to, nakolik jsme schopni na přelomu 20. a 21. století zjistit, co je na druhé straně slunce, teoreticky na stejné oběžné dráze jako Země, jen přesně na druhé straně kružnice, aniž bychom vyslali sondu, tzn. jen měřením ze Země.

Jakékoli těleso, které by se nacházelo v této poloze, bude svou gravitací působit na ostatní tělesa - takže podle gravitačního rušení zjistíme, že tam něco je s jak je to velké a pokud budeme mít štěstí, tak se nám to s pomocí sluneční gravitační čočky podaří i "spatřit".
http://cs.wikipedia.org/wiki/Gravita%C4%8Dn%C3%AD_%C4%8Do%C4%8Dka
Mvek - 11. únor 2011 11:56sipka
ZAMĚŘIT
Mvek
(ale jistě, pro potřebu ST příběhu se to dá vždycky okecat nějakou xy speciální radiací vyzařovanou daným sluncem, protože nejde o náš solární systém)
Mvek - 11. únor 2011 11:55sipka
ZAMĚŘIT
Mvek
Ještě bych rád nakousl to z fóra Enterprise, co tam zaniklo.

Hlavně třeba AVipův a Pozemstanův názor bych chtěl slyšet, jak na to, nakolik jsme schopni na přelomu 20. a 21. století zjistit, co je na druhé straně slunce, teoreticky na stejné oběžné dráze jako Země, jen přesně na druhé straně kružnice, aniž bychom vyslali sondu, tzn. jen měřením ze Země.

A nakolik podle vás je možné ve ST senzory třeba lodí na oběžné dráze Země zjistit, zda třeba na tom samém místě za sluncem není jiná planeta apod. Jednak já pracuji s obdobím TOS, ale jednak i v DS9 se využívá schování za měsíc proti detekci. Takže ačkoliv planeta je dost velká, pořád mi přijde, že Země je docela blízko Slunce na to, aby i senzory 23. století nebyly silně zkreslené i díky radiaci apod.
Yakuzza - 09. únor 2011 19:00sipka
ZAMĚŘIT
Yakuzza
IMHO zajímavý plakát...
Mvek - 09. únor 2011 18:46sipka
ZAMĚŘIT
Mvek
Pozemstan: Být pod tou výbojkou něco typu papírový kapesník, seno apod. a výš, než je výška postele, věřím, že by to takový materiál zapálilo bez ohledu na vyhozený jistič.

Takže pokud pravidelně nečistíš od prachu interiér počítače, zas tak bych to bezpečně neviděl.

A o hořících rychlovarných konvích jsem toho také již slyšel dost.
Pozemstan - 09. únor 2011 18:42sipka
ZAMĚŘIT
Pozemstan
TelemachusRhade: Zajímavé, kdyby nešlo o duševně chorého člověka (více než běžný průměr), byl by to jen doklad vlivu zkreslených informací v médiích a různých pavěd. Takto se to hodí spíše do zdejší mísy. -)

Mvek: Zajímavé, i když se to už asi opravdu nehodí do tohoto fóra. -) Tak zase bych to nepřeháněl a nešel z extrému do extrému, naše pojistky jsou i po "upgradu" relativně citlivé a to by člověk pomalu nemohl ani nechat přes noc běžet antivirový test... -)
Mvek - 09. únor 2011 00:28sipka
ZAMĚŘIT
Mvek
AVip: Však taky čím dál více považuji za cvoka toho, kdo nechává doma stahovat počítač celé dny a noci, pokud nemá sjednanou dobrou pojistku.

Zkrátka doma nám už neběží snad nic bez dozoru ani elektrický sporák nemá zapnutý přívod, když se nepoužívá.
AVip - 08. únor 2011 22:31sipka
ZAMĚŘIT
AVip
Mvek:
asi malou explozi způsobil kondenzátor ve filtru ve zdroji.

Tohle by tedy bylo spíš k počítačům, ale ano, stát se to může, zažil jsem několik explozí kondenzátorů jak v počítačích, tak v televizích...
Mvek - 08. únor 2011 21:12sipka
ZAMĚŘIT
Mvek
A jiná zajímavost, nedávno se někteří na FB posmívali (nemyslím nikoho odsud) zprávě, že rodina tvrdí, že jim byt zapálila exploze LCD televize.
Hasičská expertíza to nyní potvrdila, že s největší pravděpodobností požár a asi malou explozi způsobil kondenzátor ve filtru ve zdroji.

No, před pár měsíci nám explodovala klasická výbojka (úsporná zářivka). Také tam bouchnul kondenzátor, a buď důsledkem, nebo příčinou bylo i zkratování drátků uvnitř a vystřelilo to celou desku s trubicí, že zůstala z patice viset na kablících a na peřinu se snesly žhavé jiskry/možná zbytky hořícího elektrolytu, ale nic nezapálily ani neudělaly flek.

A náhodou táta měl starou nefunkční výbojku, a tak vyměnil elektroniku a žárovka svítí dál:-). Ale byl to šok a vyrazil tehdy pojistky.
Telemachus Rhade - 08. únor 2011 11:18sipka
ZAMĚŘIT
Telemachus Rhade
Děčínský deník: Muž přišel podat trestní oznámení

"Oznamovatel tvrdil, že majitel domu umístil na balkóny ultraspektrální neutronová děla, ze kterých na něj střílí skrze stěny domu a tím ohrožuje jeho život a zdraví."

:-D
Razer - 07. únor 2011 02:23sipka
ZAMĚŘIT
Razer
Pozemstan: Dík za shrnutí zajímavých novinek speciálně ten kanadský robot mě potěšil.
Pozemstan - 06. únor 2011 23:14sipka
ZAMĚŘIT
Pozemstan
AVip: Souhlasím, i když u toho vizuálního pozorování ledu na Měsíci bych trochu pochyboval, vzhledem k tomu, že se stále předpokládá výskyt případného "viditelného" ledu na povrchu v hlubokých kráterech u pólů, kam nikdy nedopadne sluneční světlo a jinak byla voda objevena pod povrchem, resp. v měsíční půdě, což definitivně potvrdilo několik sond až v posledních letech, viz např. impaktor LCROSS, viz i zde, nebo It's Official: Water Found on the Moon.

Když už jsme u Měsíce, i přes jeho probádanost jisté záhady zůstávají, byť je pomalu odkrýváme... Záblesky na Měsíci po 12 letech: Je všechno jinak? Alespoň je už jasné, že jde skutečně o záblesky na Měsíci... Kdo ví, třeba půjde o kombinaci více zvažovaných příčin, podle různých typů záblesků...
AVip - 06. únor 2011 22:30sipka
ZAMĚŘIT
AVip
Pozemstan: K Vikingům - je fakt, že záznamy ze seismografu na Marsu nebyly zpochybňovány, ale je otázka, jestli se podařilo Vikingy na správné místo pro měření - už tehdy "areologové" upozorňovali, že Vikingy sedly v místech "vhodných pro přistání, ale nikoliv pro zajímavá měření", abych to parafrázoval...
Každopádně, experiment s hledáním života se s odstupem 30+ let jeví jako jasný "fail", protože místo už od 60. let navrhované a v Antarktidě v praxi vyzkoušené jednoduché "vlčí pasti" byl použit úžasně složitý experiment, u kterého se mohlo rozbít takřka cokoliv (když to přeženu).

On tento problém nepostihl jen průzkum Marsu - např. Měsíc byl postižen úplně stejným dogmatismem. Více než 100 let nacházeli pozorovatelé na Měsíci jasné známky přítomnosti vodního ledu - ale protože první generace sond "spadla" do kráterů, kde žádný led nebyl, tak se prohlásilo, že všichni pozorovatelé měli vidiny a na Měsíci žádný led není... tedy až na to, že je a povedlo se ho před cca. 10+ lety prokázat.

A takhle bych mohl pokračovat ještě hodně dlouho...

Vyhodili jsme spoustu poznatků teleskopické éry oknem, jen abychom je teď po kouskách získávali zpátky... tohle je zejména důležité v souvislosti s exoplanetami, kde na "teleskopická" pozorování budeme odkázán ještě hodně dlouho... (a díky možnosti konfrontovat teleskopická pozorování s měřeními ze sond se nám otevírá úžasná šance na přesnější odhady prostředí panujících na exoplanetách).

Když Alexis Bouvard začal sestavovat tabulky pro oběžnou dráhu Uranu, rozhodl se, že do nich zahrne i starší pozorování této planety, která ji považovala za hvězdu - ale i po započítání všech oprav to pořád nechtělo vyjít. Byl to podnět k pátraní po další planetě, který byl ve finále korunován úspěchem (Neptun). Budiž nám to poučením, že i starší (a zákonitě tedy i nepřesná) vědecká data mohou v astronomii vést k úžasným objevům.
Pozemstan - 06. únor 2011 20:50sipka
ZAMĚŘIT
Pozemstan
AVip: To ano, zajímavé. Tedy ony hlasy bagatelizující experiment jedné ze sond Viking hledající život v půdě, při kterém se po přidání živin tuším nečekaně prudce začal uvolňovat kyslík, slovy "nic se tam nedělo", asi neměly ani nikdy zaznít... -) Střízlivější texty hovořily alespoň o nejasných příčinách výrazného výsledku...

Razer - 06. únor 2011 11:14: Neviděl bych to až tak černě, Obama sází na vývoj nových pilotovaných strojů soukromými firmami, ovšem zahození předchozích zkušeností a dokonce rozjetého projektu, byť ne úplné, se mi nezdá zcela moudré. Na druhou stranu i oni soukromníci samozřejmě s NASA úzce spolupracují. Viz např. také jednu z aktualit na webu NASA - článek o návštěvě zástupkyně šéfa NASA u výrobců suborbitálního i orbitálního letounu Dream Chaser který zřejmě bude podobný menšímu raketoplánu. Aktuální fotografie, i když předek trochu připomíná letouny z 2. světové války, alespoň na mě působí dosti v duchu sci-fi. -) Snad se promění v realitu...

Viz i zde. Bohužel to asi nebude mít jaderný nebo ještě nějaký lepší pohon... -(

Jinak důraz na nahrazení člověka stroji a sondami symbolizuje již dříve zde zmiňovaný Robonaut2, účastník nadcházející mise raketoplánu, který má vystoupit i na dnešním americkém Super Bowlu...

Příprava další sondy na Mars, tentokrát velké pojízdné laboratoře Mars Science Laboratory, probíhá i přes finanční potíže v plném proudu, viz např. zde. Je však zajímavé nebo spíš nemilé, že rozpočet NASA chtějí přiškrtit i opoziční republikáni...

Na druhou stranu, jak jsem tady psal, i mezi demokraty se najdou silní zastánci dokonce pilotovaného programu, jako postřelená kongresmanka Giffords(ová), jejíž manžel, astronaut Mark Kelly, dvojče současného velitele ISS, se nakonec přece jen rozhodl znovu zapojit do výcviku a velet dubnové poslední misi raketoplánu Endeavour STS-134, zřejmě předposlední misi raketoplánů, podaří-li se tedy nakonec zaplatit i let STS-135 raketoplánu Atlantis, který zatím zůstává v harmonogramu... -)

Raketoplán Discovery, jehož let byl již několikrát odložen z mnoha smolných příčin, by měl nakonec odstartovat 24.2. Technici nakonec zjistili, že superlehká slitina hliníku a lithia, speciální vynález Lockheedu, v konstrukci použité nádrže ET, dosahuje jen 65 % požadované pevnosti. I vzhledem k časové a materiální tísni v době končícího programu raketoplánů provedli nikoli výměnu, ale zvláštní vyztužení nádrže... Mezitím se jeden z členů posádky, astronaut Timothy Kopra, který léta trénoval na výstup do kosmu, zranil při pádu z jízdního kola v kříži tak nešikovně, že musel být nahrazen... Viz např. článek Poslední lety raketoplánů nebo odborná diskuse tady a zde.

Na ISS mezitím koncem ledna zakotvila japonská nákladní loď HTV-2 (start 22.1., přistání u ISS 27.1.2011), kterou by měla v únoru vystřídat její evropská "kolegyně" ATV-2. Není bez zajímavosti, že existují plány tyto lodě v budoucnu upravit i pro pilotované lety...

Na vykládání nákladu HTV se také podílel stroj - kanadský robot Dextre, který již nějakou dobu "obývá" vedle velké "kanadské ruky" vnější část ISS. Byla to jeho vůbec první "skutečná práce".
Viz i zde.

TelemachusRhade - 06. únor 2011 00:10: Ještě ad pilotované lety na Mars, ani ty nejsou ztraceny. Už jsme tady před časem probírali plány na jednosměrné cesty za účelem kolonizace, viz např. i tady.
Razer - 06. únor 2011 18:51sipka
ZAMĚŘIT
Razer
AVip: Rozumný názor Avipe
AVip - 06. únor 2011 18:11sipka
ZAMĚŘIT
AVip
Pozemstan:
I přes pozorovaný vítr byl Mars dlouho považován za geologicky prakticky již po miliony let neměnný.

Jasně, není sporu o tom, že ten objev je důležitý... jen prostě není relativně(!) až TAK důležitý pro naše chápaní vesmíru jako spíš pro planetární astronomii jako takovou.
Vysvětlím.
V 50. - 60. (t.zn. těsně před nástupem a v době nástupu průzkumu vesmíru sondami) patřilo k bontónu uvádět v planetárních monografiích všechny možné i nemožné teorie (zájemcům doporučuji zejména publikaci J.Sadila Planety z roku 1963), přičemž, a to je docela gól, už před nástupem vesmírných sond by se na bázi průřezu těmito teoriemi dal sestavit celkem reálný obraz našich sousedních planet.

Pozorování dalekohledem ukazovala nade vší pochybnost, že na Marsu se občas dějí věci a někdy i věci dost divoké (nevěděli jsme, co to přesně je, ale jak se ukázalo, dokázali jsme to v rámci možností odhadnout).
V 80. letech nastala v planetární astronomii éra stagnace (alespoň co se terestrických planet týče) a spousta vědců podlehla dojmu, "že vše bylo objeveno" a teleskopická pozorování různých jevů na povrchu Marsu byla znevažována jako neprůkazná.

"Byli jsme tam - a nic se tam nedělo" - to byl leitmotiv od časů sond řady Viking a hlasy, které tvrdily, že Vikingy nemusely fungovat zcela v souladu s původními záměry byly bagatelizovány.

Takže tento objev není důležitý z hlediska chápání Marsu - vždycky jsme věděli, že se tam toho děje víc, než byla určitá vědecká klika ochotna nahlas přiznat - nýbrž z toho důvodu, že ukázal, že na Marsu se opravdu dějí různé věci a že už je definitivně načase zahodit dogmata 80. let.
Pozemstan - 06. únor 2011 17:15sipka
ZAMĚŘIT
Pozemstan
Mvek: Tak v případě uplatnění relativistické fyziky asi půjde o zanedbatelné rozdíly, možná lépe měřitelné tak za celý lidský život. Důsledky běžných chemických reakcí samozřejmě budou znatelnější, i když i spojené s vylučováním... Jak známo, třeba pilot formule 1, ačkoli se ani sám tolik nehýbe, ztratí při jedné jízdě zejména potem snad mnoho kilogramů...

TelemachusRhade - 06. únor 2011 00:10: "...řekli sondy. Hmm.. Sakra, co je tak složitýho na tom tam doletět?! :) "

Snad ani nemá cenu opakovat, že automatické sondy jsou prostě levnější, jednodušší a podle mnoha vědců zvládnou práci i lépe než lidé. Sonda si s sebou nemusí vozit zásoby jídla a vody, jen trochu paliva, elektřinu obstarají solární panely nebo radioizotopový zdroj, nepotřebuje takové odstínění pro let meziplanetárním prostorem nehledě na další bezpečnostní opatření nezbytná pro pilotované lety... (Kolik sond k Marsu už selhalo, přece jen šlo o relativně "přijatelné ztráty" v celkovém poměru cena/výkon...) Už jen to, že tyto poznatky přinesly sondy, svědčí o jejich užitečnosti a alespoň částečné schopnosti nahradit živé astronauty.

To jsou bohužel fakta, i když sám také podporuji pilotovanou kosmonautiku a domnívám se, že člověk stále je a bude v jistém ohledu nezastupitelný. Někdo by ale řekl, že stačí člověk u monitorů a joysticku na Zemi... -)

AVip: Tak jednak jde na webu NASA jen o jednu z aktuálních zpráv, pátou ze sedmi -), ovšem článek ve Science si už pozornost zaslouží, jednak se opět ukazuje jisté zkreslení médii. NASA ve svém článku uvádí více podrobností. Samozřejmě bylo dlouho známo, že na Marsu existuje vítr, dokonce se sezónně celá planeta zahaluje do písečných resp. prašných bouří, které znemožňují pozorování jejího povrchu a mj. bylo pozorováno např. větrné "oprášení" solárních panelů marsovských vozítek Spirit a Opportunity. Tady jde ale zjevně o nečekanou sílu větru (vždyť atmosféra Marsu má tlak méně než 1 % pozemské, zatímco gravitace dosahuje asi 38 %), navíc spojenou s vlivem rozmrzání suchého ledu - tuhého CO2, resp. jeho koloběhu, který je sice podobný koloběhu vody na Zemi, ale přece jen trochu jiný... I přes pozorovaný vítr byl Mars dlouho považován za geologicky prakticky již po miliony let neměnný. Nedávné objevy možných sezónních řek CO2 či dokonce rychle se vypařující vody tak byly také velkým překvapením...

"Scientists had considered the dunes to be fairly static, shaped long ago when winds on the planet's surface were much stronger than those seen today
...
"The numbers and scale of the changes have been really surprising," said Hansen.

A report by Hansen and co-authors in this week's edition of the journal Science identifies the seasonal coming and going of carbon-dioxide ice as one agent of change, and stronger-than-expected wind gusts as another.

A seasonal layer of frozen carbon dioxide, or dry ice, blankets the region in winter and changes directly back to gaseous form in the spring.

"This gas flow destabilizes the sand on Mars' sand dunes, causing sand avalanches and creating new alcoves, gullies and sand aprons on Martian dunes," she said. "The level of erosion in just one Mars year was really astonishing. In some places, hundreds of cubic yards of sand have avalanched down the face of the dunes."

Wind drives other changes. Especially surprising was the discovery that scars of past sand avalanches could be partially erased by wind in just one Mars year. Models of Mars' atmosphere do not predict wind speeds adequate to lift sand grains, and data from Mars landers show high winds are rare.

"Perhaps polar weather is more conducive to high wind speeds," Hansen said.
"

Nejnovější   Novější 3184 - 3203 / 3220Starší   Nejstarší
HLAVNÍ STRÁNKA

UŽIVATELÉ
DISKUZNÍ FÓRA ]
VYHLEDÁVÁNÍ
STATISTIKY
AKCE

NASTAVENÍ
FAQ
ARCHÍV

Sponzoruje KRAXNET spol. s r.o