vvvv Přeskočit vvvv záhlaví vvvv dolů vvvv
Toto fórum je věnováno všem se zájmem o astronomii, kosmonautiku, průzkum vesmíru, ale i pokrok v dalších (přírodo) vědních oborech. 1. února 2011 bylo vyčleněno z fóra o mezinárodní situaci a politice a zároveň převzalo zaměření na širší vědu z dnes již čistě počítačově-technického fóra. Nutno připomenout, že toto fórum navazuje na StarNETu na ještě delší tradici, např. fórum Průzkum vesmíru v současné době.
Stejně jako v každé svobodné společnosti by i zde měla být ve skutky proměněna následující slova: "Pane, nesouhlasím s tím, co říkáte, ale do smrti budu hájit vaše právo to vyslovit."
(shrnutí postojů Françoise-Marie Aroueta alias Voltairea podle Evelyn Beatrice Hall(ové) alias Stephena G. Tallentyrea)
Vybrané současné vesmírné mise a novinky:
  
Aktuální přehled sond ve Sluneční soustavě | Sondy Voyager | Parker Solar Probe u Slunce | InSight pronikající pod povrch Marsu, doprovázena dvěma prvními meziplanetární cubesaty Mars Cube One (MarCO), které proletěly kolem Marsu | První část mise ExoMars (TGO) u Marsu | Akatsuki po pěti letech konečně na orbitě Venuše | New Horizons po průletu soustavou Pluta u tělesa Kuiperova pásu Ultima Thule | Rosetta na orbitě komety 67P/Churyumov-Gerasimenko s dosdu funkčním výsadkem Philae na povrchu | Dawn na orbitě trpasličí planetě Ceres, viz i tady | MAVEN na orbitě Marsu | MOM - Mangalján (Mangalyaan) na orbitě Marsu | Juno na orbitě Jupiteru, viz i zde | Její „společník“ IKAROS – první úspěšná sluneční plachetnice, viz i tady | Astrometrická observatoř Gaia u libračního bodu L2 soustavy Země-Slunce | Čchang-e 3 (Chang'e 3) a vozítko Jutu (Yutu) na Měsíci, viz i tady a zde | MSL – rover Curiosity – na Marsu | Dvojice sond ARTEMIS u Měsíce v libračních bodech soustavy Země-Měsíc, viz i tady a zde | LRO na orbitě Měsíce, viz i tady, snímky míst přístání lodí Apollo a diskusi | Mars Express na orbitě Marsu | MRO na orbitě Marsu | Mars Odyssey na orbitě Marsu | Rovery MER na povrchu Marsu – Opportunity dosud funkční | Cassini skončila v atmosféře Saturnu | SDO zkoumající Slunce od Země | Dvojice sond Stereo na orbitě Slunce | SOHO zkoumající Slunce z libračního bodu L1 soustavy Země-Slunce | ACE zkoumající z bodu L1 částice slunečního větru a meziplanetární hmoty | WIND zkoumající z bodu L1 sluneční vítr, viz i data ze sondy „téměř“ v reálném čase | Seznam funkčních sond ve Sluneční soustavě, které opustily orbitu Země (včetně měsíčních sond) | Seznam sond v libračních bodech soustavy Země-Slunce | Seznam vesmírných observatoří
Další informace:
Harmonogram startů raket k ISS
Zajímavé odkazy z astronomie a kosmonautiky:
NASA |
Multimedia, snímky, online vysílání apod. |
Mise NASA |
ISS |
Přelety a pozice družic a sond |
Úkazy na obloze |
Vesmírné encyklopedie |
Vesmírné zpravodajství a informace (ČR+SR) |
Průvodci, návody pro astronomické začátečníky i pokročilé |
Fotografie a zprávy z pozorování amatérů |
Mezinárodní a zahraniční astronomické instituce a kosmické agentury včetně české |
Sluneční aktivita |
Zahraniční servery o událostech z astronomie a kosmonautiky |
Mapy kosmických těles |
Virtuální planetária a další astronomický či vesmírný SW
Zajímavé odkazy na informace o Zemi:
Virtuální glóby |
Virtuální online mapy světa, vyhledávače míst na Zemi |
Encyklopedie, databáze
^^^^ Přeskočit ^^^^ záhlaví ^^^^ nahoru ^^^^ |
|
|
| | Pozemstan:
nějak jste se mi pomíchali... :-)
|
|
|
|
| | Americká sonda MSL Curiosity, jejíž program stojí asi 2,5 mld. USD, se blíží k přistání na Marsu 6.7. v 7:31 SELČ... Její přistávací fáze bude znamenat "7 minut hrůzy" během nichž, jak psal Mirek Pospíšil už 23.6. na Kosmo.cz v této diskusi s mnoha informacemi, "musí MSL zpomalit z 5,9 km/s na 0,0 bez jediné chyby". NASA resp. její JPL teď zveřejnila kvůli MSL aktualizovanou verzi svého Java appletu Eyes on the Solar System (kde lze jinak sledovat celou Sluneční soustavu a různé sondy). V docela věrném 3D podání, které lze myší libovolně otáčet, přibližovat atd., můžeme vidět jak v "LIVE mode" aktuální pozici MSL, údaje o její rychlosti, vzdálenosti od Marsu atd., tak v "Preview mode", které lze i zrychlit, simulaci celého přistání - opět s možností libovolných úhlů pohledu atd... Po rozbalení spodního panelu pomocí tlačítka vpravo dole lze po rozbalení nabídky "Visual Controls" nastavit i metrický systém jednotek...
Lagga na Facebooku přišla se zajímavou zprávou, že vznikla i dvě krátká videa o Curiosity i s popisem a též simulací jejího přistání s komentáři dvou herců z ST, aby si mohly vybraly různé generace - Williamem Shatnerem a Wilem Wheatonem.
Uvidíme, zda se přistání téměř tunového vozítka (o trochu lehčího než sondy Viking před 37 lety, též na jaderný pohon) o velikosti menšího auta (veleúspěšné MERy vážily jen necelých 200 kg) v závěsu na raketové přistávací plošině, což je dosud nevídaný postup, povede... Snad ano! Zatímco ona "doba hrůzy" potrvá 7 minut, NASA bude vlivem vzdálenosti přes 1,6 astronomické jednotky čekat na potvrzení nejméně 14 minut, takže, jak někdo poznamenal, zatímco sonda už bude 7 minut na povrchu, na Zemi se teprve dozvíme o prvním brzdném zážehu...
Z orbity Marsu bude data zachytávat jak americká sonda MRO, tak i evropský Mars Express, ale snad nakonec i zotavená americká sonda Mars Odyssey (působící na orbitě Marsu už od roku 2001), kterou se nakonec 24.7. po předchozích problémech podařilo nasměrovat na správnou dráhu. Právě Odyssey by měla jako jediná zajistit i "online" (+14 min.) přenos dat. Viz zde. Vznikly i simulace pohledu z MRO na přistávající MSL a vzájemných drah obou sond.
Astro.cz uvedlo i zajímavý desetidílný seriál o jednotlivých vědeckých přístrojích MSL pocházející původně z této diskuse.
Na Kosmo.cz se objevily i odkazy na fascinující 3D fotografie (s uměle zvýrazněným převýšením, které je jinak "jen" asi 6,5 km) 154 km širokého kráteru Gale, na jehož dno má sonda přistát, viz zejména tady a detail cílové oblasti...
s vtipnou poznámkou, že by sonda (která má zvládnout dosednutí kdekoli v cílové oblasti) neměla dopadnou takto... -)
Jak jsem avizoval dříve... K ISS vystartovala loď Progress, poletí jen šest hodin.
Loď Progress M-16M alias 48P podle amerického označení zkouší novou trajektorii, která v budoucnu může zkrátit ze dvou dnů i přílet kosmonautů v Sojuzech. Na druhou stranu to s sebou nese větší nároky na navigaci a startovní čas tak, aby byla trasa perfektně synchronní s ISS...
Viz i Progress M-16M launches to test new fast rendezvous with ISS, ruská schémata s trajektorií nebo Kosmo.cz. Pěkně let popisuje i specialistka NASA.
AVip: To asi mělo směřovat na mě. -) Ano, to že je to sodovka, vím, ale tu nestabilitu jsem si neuvědomil. -) |
|
|
|
| | Mvek:
S pohlcováním CO2 oceány by měla vznikat kyselina uhličitá
Neboli H2CO3 neboli de facto sodovka... kterážto je ovšem vysoce nestabilní a má tendenci se rozpadat zpátky na H2O a CO2, jediný zaručený způsob odbourání CO2 je jeho navázání v CaCO3 v podobě vápenců.
A ad CH4 - CH4 v dlouhodobém horizontu oxiduje na H2O a CO2, čímž se dostáváme zpátky do bodu "jedna".
|
|
|
|
| | Pozemstan: Hm, pára. To hlavně v otázce spalování plynu, teď tu byla petice proti paroplynné elektrárně v Mochově (www.nechcemeelektrarnu.cz.
Nicméně já si občas tak naivně říkal, když jsem někde za vedra podporoval odpařování vody, že špetkou přispívám k tvorbě mraků, a tedy k ochlazení a třeba srážkám... |
|
|
|
| | Mvek: Tady, kde mimochodem u metanu udávají "jen" dvacetinásobek účinku CO2, uvádějí mezi skleníkovými plyny ještě vodní páru, dokonce 10000x účinnější než CO2, jejíž množství při spalování fosilních paliv a i s výparem při oteplování také roste, oxid dusný (N20) z hnojiv i fosilních paliv, ale i (již omezené) freony a ozón...
Ano, je fakt, že u oxidu uhličitého je snad možné nějaké přirozené zachycení v oceánech (a to jsou i úvahy o jeho umělém pumpování pod dno). U zkoušky ze základů geologie před devíti lety jsem ale na otázku ohledně vlivu množství CO2 v atmosféře nedopověděl správně, když se mi zdály dobré dvě ze čtyř možností místo jedné. Dodnes si nejsem úplně jistý, ale už si ani nepamatuji ty možnosti... -) S pohlcováním CO2 oceány by měla vznikat kyselina uhličitá, zvyšovat pH mořské vody, až nakonec rozpouštět silikáty, ale zároveň by snad měly vznikat i uhličitany vázající na sebe CO2 jako vápence... Asi ale záleží na dosažení určité koncentrace... |
|
|
|
| | Pozemstan:
že by produkce těch dalších s lidskou činností klesala.
Myslel jsem třeba bez ohledu na naši činnost. |
|
|
|
| | Mvek: "Otázkou je, zda zkoumali i další skleníkové plyny, aby nám nějaký naopak neklesal."
Ano, je zvláštní, že zmiňují jen CO2, když jsou i účinnější skleníkové plyny. Otázkou je ovšem i jejich množství... Celkově bych se ale moc nebál, že by produkce těch dalších s lidskou činností klesala.
Viz třeba článek jaderného fyzika a někdejšího exilového disidenta Františka Janoucha proti zemnímu plynu - metanu... Zelený zemní plyn, který jsem už zmiňoval. Podle něj je CH4 čtyřicetkrát účinnější skleníkový plyn než CO2 a při těžbě a přepravě jsou ztráty - úniky do atmosféry - asi 10 - 15 % vytěženého množství. Podle šéfa Gazpromu se prý vzhledem k nízké ceně plynu nevyplatí ani žádná protiopatření.
Jak známo, metan ale produkuje i třeba dobytek a další živočichové včetně lidí, jejichž množství na Zemi také stoupá, a samovolně uniká z Arktidy i táním permafrostu...
Když ale vezmu jen tu těžbu a roční únik 10 %, podle CIA Factbook se ročně vytěží asi 3,38*10^12 (3,38 bilionů) m3 zemního plynu ročně (na první příčce jsou USA s asi 18 % a těsně za nimi s vysokým náskokem Rusko - oba státy kolem 600 mld. m3), což odpovídá ročnímu úniku nejméně 3,38*10^11 m3.
Asi by se to mělo počítat přes molární množství nebo tak něco, ale jen pro přibližný výpočet... Z Wikipedie jsem vzal hmotnost zemské atmosféry 5,15*10^18 kg, což při hustotě u hladiny moře 1,2 kg/m3 odpovídá objemu 4,29*10^18 kg. Veškerý CO2 v atmosféře při podílu na objemu (byť počítaném v částicích na milion) 0,039 % a hustotě 1,562 m3 zaujímá asi 1,67*10^15 m3. CO2 je tak v atmosféře asi 4950 krát více než roční únik metanu.
Vezmeme-li ale měřitelný nárůst množství CO2 za posledních 10 let asi z 0,037 na 0,039 %, tedy o asi 8,58*10^13 m3, a budeme pro zjednodušení počítat se stejnou roční těžbou a úniky plynu za 10 let, je nárůst množství CO2 jen asi 25,36 násobně větší oproti CH4. Jestliže je však CH4 čtyřicetkrát účinnější skleníkový plyn, nárůst vlivu CO2 za 10 let dosahuje jen asi 63 % nárůstu vlivu CH4, a to nepočítám jeho další zdroje mimo úniky z těžby (a ty možná vyšší než 10 %)... Na druhou stranu se ukazuje, že i tak je nárůst množství CO2 vlivem spalování fosilních paliv značný a jeho vliv i s mnohem účinnějším metanem řádově srovnatelný...
Samozřejmě lze zpochybnit i Janouchovy údaje pro jistou zaujatost pro jadernou energii, ale neřekl bych, že je to nějaký fanatik, který by chtěl fakta zkreslit...
Pokud jde o arktický metan, už dříve jsem tady rozebíral jeho enormní množství... Pokud prý uniká ročně asi 760 mil. m3 a ročně z těžby unikne 338 mld. m3, dosahují arktické úniky (zatím) oproti únikům z těžby jen zanedbatelná 2 promile... |
|
|
|
| | Přední odpůrce globálního oteplování změnil názor
Docela zajímavé informace, i když samozřejmě sám připouští, že prostor pro skepsi je tu stále, ale pokud nám něco neuniká, křivka CO2 a oteplování na sebe hrají.
Otázkou je, zda zkoumali i další skleníkové plyny, aby nám nějaký naopak neklesal. |
|
|
|
| | | Japonsko dnes ve 4:06:18 SELČ úspěšně vypustilo na raketě H-IIB F3 svou 3. nákladní loď k ISS - HTV-3 alias Kounotori3 (Bílý čáp 3), viz JAXA, SpaceflightNow či Kosmo.cz. |
|
|
|
| | Razer: "Aby se nějaký chytrák mohl xichtit před kamerou, že vymyslel něco pro záchranu budoucnosti lidstva"
Jak jsem psal, někdy to zveličují média. Jinak ale také vědcům včetně NASA jde o to upoutat pozornost a přízeň veřejnosti, potažmo Kongresu, aby se udržela alespoň ona "normální podpora vesmírného výzkumu", jak jsi psal níže, viz i můj příspěvek z 30.4. s odkazem na vystoupení šéfa NASA Boldena a popularizátora astronomie Tysona před americkou senátní komisí. I když, jak koukám, Bill Nelson, jeden z oněch senátorů, který byl NASA docela nakloněn, sám letěl do vesmíru roku 1986 v raketoplánu Columbia těsně před havárií Challengeru... Také se pak rád ukázal při nedávném slavnostním odhalení lodi Orion (fotogalerie, na kterou jsem v minulém příspěvku špatně odkázal) v KSC na Floridě... -) Ale některé jiné politiky je nutno přesvědčovat více, právě třeba záchranou planety...
Jinak je tato problematika spojena i s potenciálně mnohem aktuálnější otázkou odklonu asteroidů mířících k Zemi, nebo naopak jejich přiblížením kvůli těžbě apod. Když může 80km asteroid (při tisícovkách až milionech obletů) posunout Zemi až k Marsu, mohla by menší družice změnit naopak dráhu asteroidu, i když na to se už zvažují i jiné způsoby jako iontový motor na povrchu apod...
Mvek: Dobrá připomínka Měsíce. Srážka s ním nehrozí, naopak se od nás v průměru neustále vzdaluje (v řádu cm ročně), byť je to nic oproti kolísání jeho orbity s perigeem 356,4 - 370,4 tisíc km a apogeem 404 - 406,7 tis. km... Měsíc ale zároveň stabilizuje rotaci Země, a s jeho vzdalováním, kdy vzájemně působí slapové síly, se prodlužuje délka pozemského dne a jednou, až by zcela odlétl, by se rotace Země stala nestabilní, ale to by asi také nastalo až za miliardy let, možná až po zániku Slunce - jeho vzdalování se navíc zpomaluje... Podobný efekt ale působí i mezi Sluncem a Zemí (navíc vedle toho umocněný slunečním větrem), takže podle některých předpokladů ke konci existence Slunce Země alespoň zprvu unikne přímému pohlcení a dosáhne současné orbity Marsu i bez lidské pomoci... Viz např. Měsíc a Slunce se vzdalují od Země, Rychlost vzdalování Měsíce, i když se objevují i jiné úvahy... Země se srazí s Venuší. Ale to jsou vše zatím (po příštích několik miliard let) spíš jen teoretické úvahy... -) A, jak jsem odkazoval níže, už za čtyři miliardy let se má naše Galaxie beztak srazit s galaxií v Andromedě, přičemž Slunce možná přežije, ale planety zřejmě ztratí... -) |
|
|
|
| | Mvek: Já tě pochopil, ale podobné senzační články jenom u BF vyvolávají pocit, že vědci zkomají totální hovadiny.
Navíc, tahle aplikace třeba s gravitačním prakem byla vymyšlena pro řešení velmi přítomných problémů s raketama (jestli se nemýlím).
Tato aplikace na planety je jen rádobysenzační myšlenkou s nulovou hodnotou. Aby se nějaký chytrák mohl xichtit před kamerou, že vymyslel něco pro záchranu budoucnosti lidstva. |
|
|
|
| | | Dám příklad, teba za 20 let zjsitíme, že z nějakého důvodu se narušila orbita Měsíce, a ten se se Zemí střetne za několik století a už předtím bude ovlivňovat mnohem více počasí. No, tak třeba pak takováhle úvaha pomůže vyvinout prostředek, jak jeho orbitu stabilizovat dřív. |
|
|
|
| | Razer: Nepochopil jsi, co jsem chtěl říct. Nejde o to, že vyřeší ten vzdálený problém, ale o to, že přemýšlejí daným směrem, a to se může najednou hodit třeba za 100 let s nějakým objevem, nebo prostě tohle uvažování může pomoct při řešení úplně jiného problému. Je to asi jako, že začínající spisovatel nemusí psát jen to, co bude mít úspěch, ale potřebuje se obecně vypsat.
Takže ano, je nesmysl do takových výzkumů cpát nějaké granty. Ať si to dělají za nějaké minimum, ale pokud se to nebude zabývat tím, jak bude vypadat naše domácnost na Marsu za 300 let, tak to má smysl. |
|
|
|
| | Mvek: Já mluvím o nesmyslnosti řešení 3 miliardy let vzdáleného problému.
500 let, 10.000 let jsou jiná měřítka. |
|
|
|
| | Imho jde o to, že takovéhle teoretické úvahy, když se skutečně trochu propočítají apod. mohou vést k tomu, že náhle bude potřeba něco podobného v mnohem menším měřítku, a bude už studie, ze které lze vyjít a usnadnit si cestu. Nebo se objeví nějaká technologie a někdo si vzpomene na tuhle studii a při zkombinování vymyslí něco reálného a použitelného v reálném časovém horizontu:-).
Zkrátka si myslím, že zas mnohé takové cíle mohou být dobrým směrem, kterým něco zkoumat, a z toho pak může vzniknout něco reálně použitelného mnohem dříve.
S tímhle přístupem bys totiž mohl říct, že je nesmysl se zabývat, jak by mohl fungovat ST transportér, warp apod. protože to je hrozně daleko s naší současnou vědou.
A helemese, někdo se tváří, že by něco na způsob pra warpu mohl spustit za nějakou dekádu. Jasně, že to asi bude omyl, ale kdoví. |
|
|
|
| | 
Takto vypadá úder nějakých 350 GW od Slunce v praxi z orbity (pohled na jižní polární záři z ISS 15.7., v popředí konec "kanadské ruky" Canadarm2)...
Když už jsme u polárních září... V magnetickém poli Země existují skryté magnetické portály vedoucí až do sluneční atmosféry.
Razer: Tak je dobré, že se tím alespoň teoreticky zabývají, i když máš pravdu, že už by se to asi stejně ani netýkalo lidstva,. přinejmenším ne v dnešní podobě. Média z toho dělají zbytečné senzace... |
|
|
|
| | Pozemstan: Když slyším podobné plány na přesun lidstva na Pluto, protože za 3 miliardy let vybuchne slunce berou mě křeče.
Buď ti "vědci" záměrně z lidí dělají hlupáky, nebo jsou to totální dementi. Při normální podpoře vesmírného výzkumu se lidstvo bude moci normálně přesunout do 100-200 let a bude tu pořád lidstvo, ne něco úplně jiného... .
Holý, škoda ho, podobní lidé by měli být zváni do různých talkshow a oslavováni. Ne pár magorů co lítá někde za pukem, nebo nedej bože držky politiků. |
|
|
|
|
HLAVNÍ STRÁNKA
UŽIVATELÉ
[ DISKUZNÍ FÓRA ]
VYHLEDÁVÁNÍ
STATISTIKY
AKCE
NASTAVENÍ
FAQ
ARCHÍV
|
