vvvv Přeskočit vvvv záhlaví vvvv dolů vvvv
Toto fórum je věnováno všem se zájmem o astronomii, kosmonautiku, průzkum vesmíru, ale i pokrok v dalších (přírodo) vědních oborech. 1. února 2011 bylo vyčleněno z fóra o mezinárodní situaci a politice a zároveň převzalo zaměření na širší vědu z dnes již čistě počítačově-technického fóra. Nutno připomenout, že toto fórum navazuje na StarNETu na ještě delší tradici, např. fórum Průzkum vesmíru v současné době.
Stejně jako v každé svobodné společnosti by i zde měla být ve skutky proměněna následující slova: "Pane, nesouhlasím s tím, co říkáte, ale do smrti budu hájit vaše právo to vyslovit."
(shrnutí postojů Françoise-Marie Aroueta alias Voltairea podle Evelyn Beatrice Hall(ové) alias Stephena G. Tallentyrea)
Vybrané současné vesmírné mise a novinky:
  
Aktuální přehled sond ve Sluneční soustavě | Sondy Voyager | Parker Solar Probe u Slunce | InSight pronikající pod povrch Marsu, doprovázena dvěma prvními meziplanetární cubesaty Mars Cube One (MarCO), které proletěly kolem Marsu | První část mise ExoMars (TGO) u Marsu | Akatsuki po pěti letech konečně na orbitě Venuše | New Horizons po průletu soustavou Pluta u tělesa Kuiperova pásu Ultima Thule | Rosetta na orbitě komety 67P/Churyumov-Gerasimenko s dosdu funkčním výsadkem Philae na povrchu | Dawn na orbitě trpasličí planetě Ceres, viz i tady | MAVEN na orbitě Marsu | MOM - Mangalján (Mangalyaan) na orbitě Marsu | Juno na orbitě Jupiteru, viz i zde | Její „společník“ IKAROS – první úspěšná sluneční plachetnice, viz i tady | Astrometrická observatoř Gaia u libračního bodu L2 soustavy Země-Slunce | Čchang-e 3 (Chang'e 3) a vozítko Jutu (Yutu) na Měsíci, viz i tady a zde | MSL – rover Curiosity – na Marsu | Dvojice sond ARTEMIS u Měsíce v libračních bodech soustavy Země-Měsíc, viz i tady a zde | LRO na orbitě Měsíce, viz i tady, snímky míst přístání lodí Apollo a diskusi | Mars Express na orbitě Marsu | MRO na orbitě Marsu | Mars Odyssey na orbitě Marsu | Rovery MER na povrchu Marsu – Opportunity dosud funkční | Cassini skončila v atmosféře Saturnu | SDO zkoumající Slunce od Země | Dvojice sond Stereo na orbitě Slunce | SOHO zkoumající Slunce z libračního bodu L1 soustavy Země-Slunce | ACE zkoumající z bodu L1 částice slunečního větru a meziplanetární hmoty | WIND zkoumající z bodu L1 sluneční vítr, viz i data ze sondy „téměř“ v reálném čase | Seznam funkčních sond ve Sluneční soustavě, které opustily orbitu Země (včetně měsíčních sond) | Seznam sond v libračních bodech soustavy Země-Slunce | Seznam vesmírných observatoří
Další informace:
Harmonogram startů raket k ISS
Zajímavé odkazy z astronomie a kosmonautiky:
NASA |
Multimedia, snímky, online vysílání apod. |
Mise NASA |
ISS |
Přelety a pozice družic a sond |
Úkazy na obloze |
Vesmírné encyklopedie |
Vesmírné zpravodajství a informace (ČR+SR) |
Průvodci, návody pro astronomické začátečníky i pokročilé |
Fotografie a zprávy z pozorování amatérů |
Mezinárodní a zahraniční astronomické instituce a kosmické agentury včetně české |
Sluneční aktivita |
Zahraniční servery o událostech z astronomie a kosmonautiky |
Mapy kosmických těles |
Virtuální planetária a další astronomický či vesmírný SW
Zajímavé odkazy na informace o Zemi:
Virtuální glóby |
Virtuální online mapy světa, vyhledávače míst na Zemi |
Encyklopedie, databáze
^^^^ Přeskočit ^^^^ záhlaví ^^^^ nahoru ^^^^ |
|
|
| | OMG...
http://en.wikipedia.org/wiki/Plutonium-238
Ale tak vojsko to má pořešený určitě i dnes
http://en.wikipedia.org/wiki/SNAP-10A |
|
|
|
| | Pozemstan: Kupodivu sem ten článek na živě vůbec nečetl jen mě to zaujalo když sem si četl specifikace sondy.
za chybu v MHz se omlouvám.
Co se týče té odolnosti, to docela chápu - snad i nějaké družice se občas při slunečních erupcích podělají, jen mi přijde ten 100x menší výkon oproti tomu co mám doma opravdu trochu extrémní. Nedovedu si představit, proč za ty roky neudělali něco třeba o 1000Mhz a třeba 20 W spotřebě, bylo by to o dost víc použitelnější... .
Vidíš srovnání s Lunochodem mě ani nenapadlo, ale zase, to nikoho nebije do očí, že i ta energie je po 50 letech +- na stejné úrovni? U tohohle vozítka to tak nevadí, ale jistě budou jiné sondy např. pro vrtné testy... ve větších hloubkách.
Mvek: No já bych věděl jak ten výkon použít, vem si třeba ten automatickej software co sondu řídí, ta sonda by určitě mohla jet pomalým krokem (3Km/h) s 5x-10x silnějším zdrojem energie (stále dosažitelné se souč technologií).
Tj. asi tak 10 000x rychleji než v současnosti.
Jenže to by byl naprostý hazard s tímhle procesorem, určitě by nebyl schopen zpracovávat vstupy o proklouzávání písku (nebezpečí zaboření) v reálném čase při téhle rychlosti.
To samé zpracování dat přímo na místě... teď to musí všechno poslat, max spec elektronika zkomprimuje soubory, ale u nějaké chemie to už asi tak jednoduché nebude... .
Pozemstan: Dík za informaci o tom 8 minutovém oběhu, je zajímavé, že o té sondě z roku 2006? (MRO) sem četl, že by měla přenášet 6 mega, a jak to leze teď hezky dolu... :-) |
|
|
|
| | A k čemu by ty sondy potřebovaly tak výkonné procesory?! Uvědomme si, že nepotřebují žádné antiviry, firewally, neběží jim mnoho desítek rezidentních služeb, detekcí aktualizací apod.
A už vůbec nereagují na spoustu vstupů najednou, ano, ze senzorů asi přijímají docela dost, ale vždyť právě to zvládne i určitě dost pomalá meteostanice do bytu.
Od uživatelů dostávají dost málo příkazů a pomalu.
Takže tam opravdu není důvod, proč by měly mít nějaké extra výkonné procesory a jde opravdu hlavně o spolehlivost, ne o rychlost. Video tam nerenderují, potřebují jen nějakou tu kompresi, ale opět datová linka mezi Marsem a Zemí není přetížená, takže jde spíš o CRC a odolnost na rušení obecně atd. |
|
|
|
| | Razer: Asi narážíš na článek na Živě.cz Curiosity na Marsu: počítačové technologie minulosti. Není to tedy 200 Hz, ale 200 MHz, navíc s 256 MB RAM. Já jsem PC s jen o trochu rychlejším procesorem a poloviční RAM (původně osminovou) používal až do roku 2007. -) Jak ale zaznělo v tom článku, a jak píše níže Zephram, tady jde hlavně o odolnost proti kosmickému záření, změnám teplot, a vůbec o spolehlivost.
Třeba ve vojenských odolných noteboocích za 100 tisíc Kč kupodivu také není úplně nejvýkonnější HW, ale u zařízení určených pro použití na jiné planetě jsou nároky ještě extrémnější. Na rozdíl od pozemských zařízení v případě poruchy nikdo nepřispěchá s náhradním dílem... Vozítku bez nároků na grafickou akceleraci apod. těch 200 MHz navíc zřejmě stačí (a dílčí přístroje mají i vlastní řídicí obvody), když se MERy musely spokojit jen s 20 MHz. -)
Pokud je ten 200MHz typ 7 let starý, asi prostě v daném odvětví nic lepšího není potřeba. Zas tak starý ale vlastně není, uvážíme-li, že se MSL začala plánovat už roku 2004, pár let trvala vlastní montáž, a startovala už loni na podzim... To vlastně JPL sáhla v konstrukci až překvapivě riskantně po nejnovějším dostupném produktu... -)
Jinak i třeba notebooky na ISS jsou, pokud vím, spíše muzejní kousky, a myslím, že se v odvětvích náročných na spolehlivost někdy dokonce dlouho používaly či ještě používají místo tranzistorů elektronky... -)
Možná to lze trochu přirovnat ke srovnání člověka se zvířetem s mnohem menším či méně výkonným mozkem, které ale přesto mnohé činnosti zvládne. Tady je navíc, byť na dálku a s časovým zpožděním, člověk dávající příkazy také...
Ano, lidé by asi na Marsu zvládli mnohé rychleji, zvláště, kdyby měli rovery jako poslední tři Apolla na Měsíci, i když je otázkou, zda by zase měli trpělivost k tak detailnímu zkoumání všech kamínků apod. Možnost působit na povrchu i několik let bez nutnosti zajišťovat životní potřeby má přece jen i své výhody, a nakonec není ani tak nákladná. Osobně se mi sice nelíbí názory mnohých vědců preferujících "roboty" před lidmi, a tak vlastně podkopávajících úsilí o rozvoj pilotované kosmonautiky, ale v něčem přece jen mají pravdu, a buďme vděční alespoň za ty automatické rovery...
MERy Spirit a Opportunity generovaly mezi 700 a 150 watthodinami energie denně, zatímco i jeden člověk by asi potřeboval mnohem více. Stroje přitom překonaly mnohonásobně svou životnost plánovanou 90 na dní. Astronautům by se asi nelíbilo, kdyby NASA najednou řekla, že místo půlroku zůstanou na Marsu třeba 5 či 10 let, protože vše funguje. Stejně by to vyžadovalo zásobování... Lidé by třeba ujeli desítky km denně, ale museli by se buď pravidelně vracet na základnu, nebo vozit objemné zásoby a místo pro nocleh s sebou, nemluvě o ochraně před radiací... Vše by nejspíš stálo o několik řádů více než mise Curiosity v ceně asi poloviny současného Temelína.
Souhlasím, že je škoda, že Curiosity nemá "dvojče". Na Kosmo.cz spekulovali, že by mohla přijít alespoň pozdější modernizovaná verze třeba s vědeckými přístroji, které se na MSL už nevešly. Jinak i Spirit nevydržel jen "pár let", ale jezdil přes pět let, a ještě téměř rok (do jara 2010) fungoval jako stacionární sonda... I tak ujel téměř 8 km, nikoli 300 m. -) Oportunity pak urazil do dneška kolem 35 km, což sice za 8 let není tak moc, ale oproti stacionárním sondám a při zvážení celkových investic v porovnání s lidskou výpravou to je, řekl bych, více než slušný výkon, navíc na vozík o hmotnosti 185 kg... Lunochod 2, pravda, zvládl na Měsíci před téměř čtyřiceti lety za 4 měsíce ujet 37 km, ale s 840 kg už šlo spíše o přístroj velikostí bližší MSL. Jeho rekord ale může brzy padnout, i když NASA asi nejde o závody v ujeté vzdálenosti... -)
Ano, elektrický příkon z onoho plutoniového radioizotopového termoelektrického generátoru na MSL má být 110 W, viz tabulka srovnávající s dalšími zdroji - i Voyagery původně měly trochu více (jestli se ale nepletu, oproti MERům se 700 watthodinami denně toto znamená 2640 watthodin za dobu 24 hod). Navíc, jak jsi zmínil ono vyzařování tepla, to je 2000 W, což už odpovídá slušné žehličce... -) Pro srovnání Lunochod 1 měl solární panely dodávající 180 W, ovšem samozřejmě ne po přibližně čtrnáctidenní měsíční noc... Lunochody a dokonce i Spirit a Opportunity ale také měly/mají pro zahřívání v noci vedle baterií i slabší radioizotopové ohřívače - MERy osm po pouhém 1W v kritických místech... -)
Pokud jde o ty fotky, ona také na vzdálenost 250 mil. km není nejrychlejší spojení. Přímo z MSL na Zemi to bude maximálně 32 kbit/s, tedy na úrovni poloviny starého vytáčeného připojení. Přes družice Marsu MRO a Odyssey to ale je přece jen lepší 2 mbit/s resp. 256 kbit/s, ovšem jen během jejich přeletu po dobu asi 8 minut denně (podle Astro.cz, kde ale uvádějí u MRO jen 1 mbit/s) ale každá družice přelétne dvakrát - ráno a odpoledne)... >MRO |
|
|
|
| | | Zephram: To samozřejmě vím, dokonce sem se díval i na výrobce BAE, smutné mi přišlo, že ten procesor je cca 7 let starý a od té doby s ničím lepším nepřišli. |
|
|
|
| | Razer:
Co se týče procesoru, tak nové procesory jsou hodně nahuštěné, mají mnoho tranzistorů na malé ploše a jsou mnohem více náchylné na kosmické záření. Ve vesmíru se proto více hodí procesory staré a robustní, které jsou také např. odolnější vůči EMP. |
|
|
|
| | Pozemstan: Včera se mi do ničeho nechtělo tak sem si prošel historii průzkumu Marsu od Vikingů, přes Sojuner, ruské faily až k Spiritu a Oportunity.
Na jednu stranu je úžasné co Oportunity všechno za ty roky dokázala, ale nemohl sem se ubránit zklamání v tom směru, že věci z kterých mají obrovskou radost v řídícím centru jako odhrnutí kousku písku kolečkem, prozkoumání 300 metrů vzdáleného meteoritu, které zabraly 8 let by lidská posádka zvládla za 14 dní, ani ne .-(
Doufám, že "Zvědavost" bude rychlejší, ale vzhledem k tomu "tempu" poslat první barevný snímek ve vysokém rozlišení to asi o moc jiné nebude.
Taky mě nemile zarazilo, že nejlepší hitech procesor, který současné vesmírné sondy včetně Curiosity používají je 100x pomalejší, než mé stolní PC (200hz, 400 Mips) od BAE. A pak taky, že energetický zdroj sondy je asi tak výkonný jako žárovka co mám na stropě (jestli se nepletu).
Zas na druhou stranu je to alespoň stabilní zdroj energie, který navíc vyzařuje teplo - oproti pomalu nepoužitelným solárním panelům na předchůdcích.
Taky trochu zamrzí, že tahle sonda nemá dvojče jako Spirit, kterej se přecijen za pár let pokazil, ale sourozenec funguje dodnes.
|
|
|
|
| | ČT24 včera dokonce v hlavním vysílacím čase vysílala celou hodinu živě tiskovou konferenci NASA, viz záznam reprízy v archivu ČT.
Během dne pak vysílali u příležitosti prvního videa ze sestupu MSL (zatím složeného jen z náhledů snímků ve vyšším rozlišení - jeden z HD snímků zachycující odhozený tepelný štít již viz zde, přesto prý, ač podle NASA volně šiřitelné, na YT narazilo na DMCA!) i rozhovor s Janem Kolářem z České kosmické kanceláře (ale působícím i na naší Geografické sekci PřF UK jako šéf katedry aplikované geoinformatiky a kartografie - docela tvrdě mě před lety zkoušel z dálkového průzkumu Země, na rozdíl od tohoto videa neprojevoval emoce skoro jako vulkánec -), takže člověk ani po třičtvrtěhodině netušil, zda odpovídá dobře, či ne. Původně působil a možná ještě působí i na ČVUT). -)
Zde je ještě zajímavý rozhovor s Tomášem Přibylem z pondělí. Tady je i další část pondělního Studia 6 věnovaná MSL.
První barevný snímek z Curiosity zasadili pro lepší orientaci do počítačového modelu povrchu. Jak říkal technik na té tiskové konferenci, zatím zkoušeli kameru opět jen přes zaprášený kryt (u této půjde na rozdíl od bezpečnostních "hazardních" kamer opakovaně sklápět), a jsou spokojení, že funguje a zaostřuje. Už dnes by ale měli vztyčit hlavní "krk" s kamerou a přístroji do kolmé polohy, odklopit kryt a vytvořit několik 360° panoramatických snímků okolí - v různém sklonu s pohledem dolů, rovně a mírně nahoru (zatím nechtějí "hlavu" naklonit až do nejvyšší polohy). Snímky by měly dorazit až ve čtvrtek. Dosud měli problémy s přesným nastavením antény pro přímé spojení Mars - Země, ale hlavní komunikační kanál bude stejně přes sondy MRO a Mars Odyssey na orbitě Marsu.
A "krk" se již vztyčil...
Tady jsou další nové snímky, byť většinou zatím jen náhledy, zařízení i okolí z "bezpečnostních" kamer...
Zde je snímek z MRO ukazující polohu vozítka i dříve oddělených částí včetně stop po zážezích trysek a destrukci...
 |
|
|
|
| | | Pozemstan: Také jsem fandil, dík za odkazy. |
|
|
|
| | Pozemstan:
Bohužel jsem zaspal... -)(
Pro mne to dnes bylo akorát... :-) užil jsem si to v reálném čase (no i když... s ohledem na rychlost světla... no radši se v tom nebudeme zbytečně šťourat).
Je to úžasný výsledek, teď nezbývá držet palce, aby se k řízení vozítka nedostal Howard Wollowitz... :-D |
|
|
|
| | Pozemstan:
nějak jste se mi pomíchali... :-)
|
|
|
|
| | Americká sonda MSL Curiosity, jejíž program stojí asi 2,5 mld. USD, se blíží k přistání na Marsu 6.7. v 7:31 SELČ... Její přistávací fáze bude znamenat "7 minut hrůzy" během nichž, jak psal Mirek Pospíšil už 23.6. na Kosmo.cz v této diskusi s mnoha informacemi, "musí MSL zpomalit z 5,9 km/s na 0,0 bez jediné chyby". NASA resp. její JPL teď zveřejnila kvůli MSL aktualizovanou verzi svého Java appletu Eyes on the Solar System (kde lze jinak sledovat celou Sluneční soustavu a různé sondy). V docela věrném 3D podání, které lze myší libovolně otáčet, přibližovat atd., můžeme vidět jak v "LIVE mode" aktuální pozici MSL, údaje o její rychlosti, vzdálenosti od Marsu atd., tak v "Preview mode", které lze i zrychlit, simulaci celého přistání - opět s možností libovolných úhlů pohledu atd... Po rozbalení spodního panelu pomocí tlačítka vpravo dole lze po rozbalení nabídky "Visual Controls" nastavit i metrický systém jednotek...
Lagga na Facebooku přišla se zajímavou zprávou, že vznikla i dvě krátká videa o Curiosity i s popisem a též simulací jejího přistání s komentáři dvou herců z ST, aby si mohly vybraly různé generace - Williamem Shatnerem a Wilem Wheatonem.
Uvidíme, zda se přistání téměř tunového vozítka (o trochu lehčího než sondy Viking před 37 lety, též na jaderný pohon) o velikosti menšího auta (veleúspěšné MERy vážily jen necelých 200 kg) v závěsu na raketové přistávací plošině, což je dosud nevídaný postup, povede... Snad ano! Zatímco ona "doba hrůzy" potrvá 7 minut, NASA bude vlivem vzdálenosti přes 1,6 astronomické jednotky čekat na potvrzení nejméně 14 minut, takže, jak někdo poznamenal, zatímco sonda už bude 7 minut na povrchu, na Zemi se teprve dozvíme o prvním brzdném zážehu...
Z orbity Marsu bude data zachytávat jak americká sonda MRO, tak i evropský Mars Express, ale snad nakonec i zotavená americká sonda Mars Odyssey (působící na orbitě Marsu už od roku 2001), kterou se nakonec 24.7. po předchozích problémech podařilo nasměrovat na správnou dráhu. Právě Odyssey by měla jako jediná zajistit i "online" (+14 min.) přenos dat. Viz zde. Vznikly i simulace pohledu z MRO na přistávající MSL a vzájemných drah obou sond.
Astro.cz uvedlo i zajímavý desetidílný seriál o jednotlivých vědeckých přístrojích MSL pocházející původně z této diskuse.
Na Kosmo.cz se objevily i odkazy na fascinující 3D fotografie (s uměle zvýrazněným převýšením, které je jinak "jen" asi 6,5 km) 154 km širokého kráteru Gale, na jehož dno má sonda přistát, viz zejména tady a detail cílové oblasti...
s vtipnou poznámkou, že by sonda (která má zvládnout dosednutí kdekoli v cílové oblasti) neměla dopadnou takto... -)
Jak jsem avizoval dříve... K ISS vystartovala loď Progress, poletí jen šest hodin.
Loď Progress M-16M alias 48P podle amerického označení zkouší novou trajektorii, která v budoucnu může zkrátit ze dvou dnů i přílet kosmonautů v Sojuzech. Na druhou stranu to s sebou nese větší nároky na navigaci a startovní čas tak, aby byla trasa perfektně synchronní s ISS...
Viz i Progress M-16M launches to test new fast rendezvous with ISS, ruská schémata s trajektorií nebo Kosmo.cz. Pěkně let popisuje i specialistka NASA.
AVip: To asi mělo směřovat na mě. -) Ano, to že je to sodovka, vím, ale tu nestabilitu jsem si neuvědomil. -) |
|
|
|
| | Mvek:
S pohlcováním CO2 oceány by měla vznikat kyselina uhličitá
Neboli H2CO3 neboli de facto sodovka... kterážto je ovšem vysoce nestabilní a má tendenci se rozpadat zpátky na H2O a CO2, jediný zaručený způsob odbourání CO2 je jeho navázání v CaCO3 v podobě vápenců.
A ad CH4 - CH4 v dlouhodobém horizontu oxiduje na H2O a CO2, čímž se dostáváme zpátky do bodu "jedna".
|
|
|
|
| | Pozemstan: Hm, pára. To hlavně v otázce spalování plynu, teď tu byla petice proti paroplynné elektrárně v Mochově (www.nechcemeelektrarnu.cz.
Nicméně já si občas tak naivně říkal, když jsem někde za vedra podporoval odpařování vody, že špetkou přispívám k tvorbě mraků, a tedy k ochlazení a třeba srážkám... |
|
|
|
| | Mvek: Tady, kde mimochodem u metanu udávají "jen" dvacetinásobek účinku CO2, uvádějí mezi skleníkovými plyny ještě vodní páru, dokonce 10000x účinnější než CO2, jejíž množství při spalování fosilních paliv a i s výparem při oteplování také roste, oxid dusný (N20) z hnojiv i fosilních paliv, ale i (již omezené) freony a ozón...
Ano, je fakt, že u oxidu uhličitého je snad možné nějaké přirozené zachycení v oceánech (a to jsou i úvahy o jeho umělém pumpování pod dno). U zkoušky ze základů geologie před devíti lety jsem ale na otázku ohledně vlivu množství CO2 v atmosféře nedopověděl správně, když se mi zdály dobré dvě ze čtyř možností místo jedné. Dodnes si nejsem úplně jistý, ale už si ani nepamatuji ty možnosti... -) S pohlcováním CO2 oceány by měla vznikat kyselina uhličitá, zvyšovat pH mořské vody, až nakonec rozpouštět silikáty, ale zároveň by snad měly vznikat i uhličitany vázající na sebe CO2 jako vápence... Asi ale záleží na dosažení určité koncentrace... |
|
|
|
| | Pozemstan:
že by produkce těch dalších s lidskou činností klesala.
Myslel jsem třeba bez ohledu na naši činnost. |
|
|
|
| | Mvek: "Otázkou je, zda zkoumali i další skleníkové plyny, aby nám nějaký naopak neklesal."
Ano, je zvláštní, že zmiňují jen CO2, když jsou i účinnější skleníkové plyny. Otázkou je ovšem i jejich množství... Celkově bych se ale moc nebál, že by produkce těch dalších s lidskou činností klesala.
Viz třeba článek jaderného fyzika a někdejšího exilového disidenta Františka Janoucha proti zemnímu plynu - metanu... Zelený zemní plyn, který jsem už zmiňoval. Podle něj je CH4 čtyřicetkrát účinnější skleníkový plyn než CO2 a při těžbě a přepravě jsou ztráty - úniky do atmosféry - asi 10 - 15 % vytěženého množství. Podle šéfa Gazpromu se prý vzhledem k nízké ceně plynu nevyplatí ani žádná protiopatření.
Jak známo, metan ale produkuje i třeba dobytek a další živočichové včetně lidí, jejichž množství na Zemi také stoupá, a samovolně uniká z Arktidy i táním permafrostu...
Když ale vezmu jen tu těžbu a roční únik 10 %, podle CIA Factbook se ročně vytěží asi 3,38*10^12 (3,38 bilionů) m3 zemního plynu ročně (na první příčce jsou USA s asi 18 % a těsně za nimi s vysokým náskokem Rusko - oba státy kolem 600 mld. m3), což odpovídá ročnímu úniku nejméně 3,38*10^11 m3.
Asi by se to mělo počítat přes molární množství nebo tak něco, ale jen pro přibližný výpočet... Z Wikipedie jsem vzal hmotnost zemské atmosféry 5,15*10^18 kg, což při hustotě u hladiny moře 1,2 kg/m3 odpovídá objemu 4,29*10^18 kg. Veškerý CO2 v atmosféře při podílu na objemu (byť počítaném v částicích na milion) 0,039 % a hustotě 1,562 m3 zaujímá asi 1,67*10^15 m3. CO2 je tak v atmosféře asi 4950 krát více než roční únik metanu.
Vezmeme-li ale měřitelný nárůst množství CO2 za posledních 10 let asi z 0,037 na 0,039 %, tedy o asi 8,58*10^13 m3, a budeme pro zjednodušení počítat se stejnou roční těžbou a úniky plynu za 10 let, je nárůst množství CO2 jen asi 25,36 násobně větší oproti CH4. Jestliže je však CH4 čtyřicetkrát účinnější skleníkový plyn, nárůst vlivu CO2 za 10 let dosahuje jen asi 63 % nárůstu vlivu CH4, a to nepočítám jeho další zdroje mimo úniky z těžby (a ty možná vyšší než 10 %)... Na druhou stranu se ukazuje, že i tak je nárůst množství CO2 vlivem spalování fosilních paliv značný a jeho vliv i s mnohem účinnějším metanem řádově srovnatelný...
Samozřejmě lze zpochybnit i Janouchovy údaje pro jistou zaujatost pro jadernou energii, ale neřekl bych, že je to nějaký fanatik, který by chtěl fakta zkreslit...
Pokud jde o arktický metan, už dříve jsem tady rozebíral jeho enormní množství... Pokud prý uniká ročně asi 760 mil. m3 a ročně z těžby unikne 338 mld. m3, dosahují arktické úniky (zatím) oproti únikům z těžby jen zanedbatelná 2 promile... |
|
|
|
|
HLAVNÍ STRÁNKA
UŽIVATELÉ
[ DISKUZNÍ FÓRA ]
VYHLEDÁVÁNÍ
STATISTIKY
AKCE
NASTAVENÍ
FAQ
ARCHÍV
|
