|
| | Mvek:
ale dílem cizího druhu (značně vyspělejšího, s technologií lepší než má UFP),
Však v pohodě... já to zachytil. Jen jemně upozorňuju, že zákon zachování hmoty bude platit i pro ně... :-)
(takže nějaký ten hezký pás asteroidů by opravdu byl na místě)
A přesně, to jsem měl na mysli, když bude v soustavě hodně rušivých prvků, spíš se chyby ve výpočtech drah vsáknou než naopak.
Umístění tělesa už musíš vymyslet sám - i s ohledem na zápletku a požadované "provozní" vlastnosti (zas na straně druhé, básnické licenci se meze nekladou, pokud je aspoň trochu příčetná, asi chápeš kam směřuju). |
|
|
|
| | AVip: Asi jsem to napsal nejasně, dvojče není dílem civilizace z té jedné planety, ale dílem cizího druhu (značně vyspělejšího, s technologií lepší než má UFP), takže zatajování nebo materiál není problém, jde čistě jen o odhalení existence tělesa.
Ale jo, to je dobrý nápad, zamaskovat planetu v množství těles s mnohem silnější gravitací (to jsi předpokládám myslel tou první desítkou - žebříček dle hmotnosti/gravitace). Plus kvůli optickému pozorování nebo senzorům lodi přidat nějaký ten pás asteroidů, záření hvězdy apod.
Mám akorát dilema, zda dvojče umístit tedy přesně jako protipól na druhou stranu, což ale asi u takhle malého tělesa moc význam nemá (selským rozumem cítím, že kdyby takhle obíhala poměrně velká (v poměru vůči velikosti oběžné dráhy a slunci) tělesa, tak se budou trochu udržovat, ale tohle není ten případ). A nebo ji umístit na zhruba stejnou oběžnou dráhu, jen pootočenou v 3. rozměru, tedy vůči rovině oběžných drah soustavy (jako Pluto). Ale v tom případě by asi mělo více těles v soustavě mít také různě vychýlené oběžné dráhy. Některé víc excentrické apod. Prostě mít "počechranou soustavu", a to kvůli tomu odhalení.
(Napadla mě vtipná věc, co kdyby dvojče obíhalo po tak vychýlené dráze, která by přesně kopírovala oběh nějaké družice, tedy měsíce => jako by se dvojče Země pohybovalo stále za Měsícem, takže bychom ho nemohli spatřit). |
|
|
|
| | Mvek: No půjde to, ale bude to drhnout...
asi tam budeš chtít mít nějaké zpátečnické společenské "zřícení", které se bude ve vědě držet hlavně dogmat a divoké teorie bude potlačovat.
Kdybych něco podobného páchal já, tak bych si dal záležet, aby planeta i její dvojče nebyly pokud možno v první desítce (=v soustavě by bylo hodně plynných obrů a možná i nějaký ten teoretický plynný trpaslík), co se velikosti těles v dané soustavě týče (protože naše Země je pátá největší planeta, takže kdyby existovala nějaká "protiZemě", tak by to s celou soustavou zvládalo pěkně cvičit a například, Země jakožto planeta má nejen excesívní Měsíc, ale podle všeho dokáže gravitačně cvičit i s Venuší - což je planeta jen nepatrně menší a nepochybuji, že je to ve spolupráci se Sluncem, ale i tak...).
Btw., nezapomeň tak jako tak, že na to někde musíš vzít materiál... |
|
|
|
| | AVip: Dobře, možná lepší otázka bude,
nejen na tebe,
potřebuji vyřešit situaci, kdy jiná civilizace vytvoří dvojče (co do životních podmínek) existující planety v soustavě a zamaskuje ji alespoň do doby, kdy obyvatelé existující planety začnou létat po soustavě. Tzn. nic sofistikovaného. Vzhledem k tomu, jak ve ST zpravidla nejsou schopni odhalit cokoliv na druhé straně planety, a to i na orbitě, přišlo mi to vhodné takto (jo, že není takový stav moc přirozený, to mi bylo jasné, taky to má být umělý stav). Ale pro samotný děj je důležité pouze to, že planeta byla objevena až s technologií zhruba 60.let až do dnes, a ideálně i Kirkovou Enterprise také teprve díky sondě nebo odletu z orbity původní planety. |
|
|
|
| | Mvek:
kdy planeta na druhé straně hvězdy na stejné oběžné dráze má být velmi podobných parametrů jako ta první planeta,
FYI, nakolik si z hlavy pamatuju základy Keplerových a Newtonových zákonů, tato konfigurace je vyloženě dlouhodobě nestabilní, to za prvé, takže se dají očekávat nepravidelnosti v pohybu atd., a za druhé, pokud jsme dnes podle gravitačního působení planet na hvězdu schopni odhalit exoplanetu na vzdálenost desítek či stovek světelných let, tak to určitě zvládneme za nějakých 200 - 300 let na vzdálenost pár světelných hodin. |
|
|
|
| | AVip: Tak asi nejjednodušší bude si přidat nějaký technoblábol v podobě toho záření nebo pásu asteroidů s nějakým materiálem, že to i té Enterprise brání v korektním použití senzorů.
I když mi to pořád nesedí, gravitační rušení proto, že v mém případě jde o uměle vytvořený ideální případ, kdy planeta na druhé straně hvězdy na stejné oběžné dráze má být velmi podobných parametrů jako ta první planeta, ale ano, to by v soustavě nesmělo být žádné jiné těleso, které by se pohybovalo "blízko" té druhé planetě (tzn. třeba žádná další planeta, která by někdy byla také na druhé straně od hvězdy, a to nemluvě o kometách). Ale tak podezření na nějakou anomálii by vědci mohli mít, jen by asi nebylo jasné, co kde, to je, vždyť najít některé planety a "trpasličí planety" trvalo taky dlouho.
A ad ta čočka, já nevím, mně to vzhledem k sluneční koróně přijde dost nereálné. Ale budiž, když už se snažím jinak roky o vypilovanější dílko, tak tam dáme nějaké technobláboly. |
|
|
|
| | Mělo být:
"že tam něco je a jak je to velké" |
|
|
|
| | Mvek:
na to, nakolik jsme schopni na přelomu 20. a 21. století zjistit, co je na druhé straně slunce, teoreticky na stejné oběžné dráze jako Země, jen přesně na druhé straně kružnice, aniž bychom vyslali sondu, tzn. jen měřením ze Země.
Jakékoli těleso, které by se nacházelo v této poloze, bude svou gravitací působit na ostatní tělesa - takže podle gravitačního rušení zjistíme, že tam něco je s jak je to velké a pokud budeme mít štěstí, tak se nám to s pomocí sluneční gravitační čočky podaří i "spatřit".
http://cs.wikipedia.org/wiki/Gravita%C4%8Dn%C3%AD_%C4%8Do%C4%8Dka |
|
|
|
| | | (ale jistě, pro potřebu ST příběhu se to dá vždycky okecat nějakou xy speciální radiací vyzařovanou daným sluncem, protože nejde o náš solární systém) |
|
|
|
| | Ještě bych rád nakousl to z fóra Enterprise, co tam zaniklo.
Hlavně třeba AVipův a Pozemstanův názor bych chtěl slyšet, jak na to, nakolik jsme schopni na přelomu 20. a 21. století zjistit, co je na druhé straně slunce, teoreticky na stejné oběžné dráze jako Země, jen přesně na druhé straně kružnice, aniž bychom vyslali sondu, tzn. jen měřením ze Země.
A nakolik podle vás je možné ve ST senzory třeba lodí na oběžné dráze Země zjistit, zda třeba na tom samém místě za sluncem není jiná planeta apod. Jednak já pracuji s obdobím TOS, ale jednak i v DS9 se využívá schování za měsíc proti detekci. Takže ačkoliv planeta je dost velká, pořád mi přijde, že Země je docela blízko Slunce na to, aby i senzory 23. století nebyly silně zkreslené i díky radiaci apod. |
|
|
|
| | Pozemstan: Být pod tou výbojkou něco typu papírový kapesník, seno apod. a výš, než je výška postele, věřím, že by to takový materiál zapálilo bez ohledu na vyhozený jistič.
Takže pokud pravidelně nečistíš od prachu interiér počítače, zas tak bych to bezpečně neviděl.
A o hořících rychlovarných konvích jsem toho také již slyšel dost. |
|
|
|
| | TelemachusRhade: Zajímavé, kdyby nešlo o duševně chorého člověka (více než běžný průměr), byl by to jen doklad vlivu zkreslených informací v médiích a různých pavěd. Takto se to hodí spíše do zdejší mísy. -)
Mvek: Zajímavé, i když se to už asi opravdu nehodí do tohoto fóra. -) Tak zase bych to nepřeháněl a nešel z extrému do extrému, naše pojistky jsou i po "upgradu" relativně citlivé a to by člověk pomalu nemohl ani nechat přes noc běžet antivirový test... -) |
|
|
|
| | AVip: Však taky čím dál více považuji za cvoka toho, kdo nechává doma stahovat počítač celé dny a noci, pokud nemá sjednanou dobrou pojistku.
Zkrátka doma nám už neběží snad nic bez dozoru ani elektrický sporák nemá zapnutý přívod, když se nepoužívá. |
|
|
|
| | Mvek:
asi malou explozi způsobil kondenzátor ve filtru ve zdroji.
Tohle by tedy bylo spíš k počítačům, ale ano, stát se to může, zažil jsem několik explozí kondenzátorů jak v počítačích, tak v televizích... |
|
|
|
| | A jiná zajímavost, nedávno se někteří na FB posmívali (nemyslím nikoho odsud) zprávě, že rodina tvrdí, že jim byt zapálila exploze LCD televize.
Hasičská expertíza to nyní potvrdila, že s největší pravděpodobností požár a asi malou explozi způsobil kondenzátor ve filtru ve zdroji.
No, před pár měsíci nám explodovala klasická výbojka (úsporná zářivka). Také tam bouchnul kondenzátor, a buď důsledkem, nebo příčinou bylo i zkratování drátků uvnitř a vystřelilo to celou desku s trubicí, že zůstala z patice viset na kablících a na peřinu se snesly žhavé jiskry/možná zbytky hořícího elektrolytu, ale nic nezapálily ani neudělaly flek.
A náhodou táta měl starou nefunkční výbojku, a tak vyměnil elektroniku a žárovka svítí dál:-). Ale byl to šok a vyrazil tehdy pojistky. |
|
|
|
| | | Pozemstan: Dík za shrnutí zajímavých novinek speciálně ten kanadský robot mě potěšil. |
|
|
|
| | AVip: Souhlasím, i když u toho vizuálního pozorování ledu na Měsíci bych trochu pochyboval, vzhledem k tomu, že se stále předpokládá výskyt případného "viditelného" ledu na povrchu v hlubokých kráterech u pólů, kam nikdy nedopadne sluneční světlo a jinak byla voda objevena pod povrchem, resp. v měsíční půdě, což definitivně potvrdilo několik sond až v posledních letech, viz např. impaktor LCROSS, viz i zde, nebo It's Official: Water Found on the Moon.
Když už jsme u Měsíce, i přes jeho probádanost jisté záhady zůstávají, byť je pomalu odkrýváme... Záblesky na Měsíci po 12 letech: Je všechno jinak? Alespoň je už jasné, že jde skutečně o záblesky na Měsíci... Kdo ví, třeba půjde o kombinaci více zvažovaných příčin, podle různých typů záblesků... |
|
|
|
| | Pozemstan: K Vikingům - je fakt, že záznamy ze seismografu na Marsu nebyly zpochybňovány, ale je otázka, jestli se podařilo Vikingy na správné místo pro měření - už tehdy "areologové" upozorňovali, že Vikingy sedly v místech "vhodných pro přistání, ale nikoliv pro zajímavá měření", abych to parafrázoval...
Každopádně, experiment s hledáním života se s odstupem 30+ let jeví jako jasný "fail", protože místo už od 60. let navrhované a v Antarktidě v praxi vyzkoušené jednoduché "vlčí pasti" byl použit úžasně složitý experiment, u kterého se mohlo rozbít takřka cokoliv (když to přeženu).
On tento problém nepostihl jen průzkum Marsu - např. Měsíc byl postižen úplně stejným dogmatismem. Více než 100 let nacházeli pozorovatelé na Měsíci jasné známky přítomnosti vodního ledu - ale protože první generace sond "spadla" do kráterů, kde žádný led nebyl, tak se prohlásilo, že všichni pozorovatelé měli vidiny a na Měsíci žádný led není... tedy až na to, že je a povedlo se ho před cca. 10+ lety prokázat.
A takhle bych mohl pokračovat ještě hodně dlouho...
Vyhodili jsme spoustu poznatků teleskopické éry oknem, jen abychom je teď po kouskách získávali zpátky... tohle je zejména důležité v souvislosti s exoplanetami, kde na "teleskopická" pozorování budeme odkázán ještě hodně dlouho... (a díky možnosti konfrontovat teleskopická pozorování s měřeními ze sond se nám otevírá úžasná šance na přesnější odhady prostředí panujících na exoplanetách).
Když Alexis Bouvard začal sestavovat tabulky pro oběžnou dráhu Uranu, rozhodl se, že do nich zahrne i starší pozorování této planety, která ji považovala za hvězdu - ale i po započítání všech oprav to pořád nechtělo vyjít. Byl to podnět k pátraní po další planetě, který byl ve finále korunován úspěchem (Neptun). Budiž nám to poučením, že i starší (a zákonitě tedy i nepřesná) vědecká data mohou v astronomii vést k úžasným objevům. |
|
|
|
