vvvv Přeskočit vvvv záhlaví vvvv dolů vvvv
Toto fórum je věnováno všem se zájmem o astronomii, kosmonautiku, průzkum vesmíru, ale i pokrok v dalších (přírodo) vědních oborech. 1. února 2011 bylo vyčleněno z fóra o mezinárodní situaci a politice a zároveň převzalo zaměření na širší vědu z dnes již čistě počítačově-technického fóra. Nutno připomenout, že toto fórum navazuje na StarNETu na ještě delší tradici, např. fórum Průzkum vesmíru v současné době.
Stejně jako v každé svobodné společnosti by i zde měla být ve skutky proměněna následující slova: "Pane, nesouhlasím s tím, co říkáte, ale do smrti budu hájit vaše právo to vyslovit."
(shrnutí postojů Françoise-Marie Aroueta alias Voltairea podle Evelyn Beatrice Hall(ové) alias Stephena G. Tallentyrea)
Vybrané současné vesmírné mise a novinky:
  
Aktuální přehled sond ve Sluneční soustavě | Sondy Voyager | Parker Solar Probe u Slunce | InSight pronikající pod povrch Marsu, doprovázena dvěma prvními meziplanetární cubesaty Mars Cube One (MarCO), které proletěly kolem Marsu | První část mise ExoMars (TGO) u Marsu | Akatsuki po pěti letech konečně na orbitě Venuše | New Horizons po průletu soustavou Pluta u tělesa Kuiperova pásu Ultima Thule | Rosetta na orbitě komety 67P/Churyumov-Gerasimenko s dosdu funkčním výsadkem Philae na povrchu | Dawn na orbitě trpasličí planetě Ceres, viz i tady | MAVEN na orbitě Marsu | MOM - Mangalján (Mangalyaan) na orbitě Marsu | Juno na orbitě Jupiteru, viz i zde | Její „společník“ IKAROS – první úspěšná sluneční plachetnice, viz i tady | Astrometrická observatoř Gaia u libračního bodu L2 soustavy Země-Slunce | Čchang-e 3 (Chang'e 3) a vozítko Jutu (Yutu) na Měsíci, viz i tady a zde | MSL – rover Curiosity – na Marsu | Dvojice sond ARTEMIS u Měsíce v libračních bodech soustavy Země-Měsíc, viz i tady a zde | LRO na orbitě Měsíce, viz i tady, snímky míst přístání lodí Apollo a diskusi | Mars Express na orbitě Marsu | MRO na orbitě Marsu | Mars Odyssey na orbitě Marsu | Rovery MER na povrchu Marsu – Opportunity dosud funkční | Cassini skončila v atmosféře Saturnu | SDO zkoumající Slunce od Země | Dvojice sond Stereo na orbitě Slunce | SOHO zkoumající Slunce z libračního bodu L1 soustavy Země-Slunce | ACE zkoumající z bodu L1 částice slunečního větru a meziplanetární hmoty | WIND zkoumající z bodu L1 sluneční vítr, viz i data ze sondy „téměř“ v reálném čase | Seznam funkčních sond ve Sluneční soustavě, které opustily orbitu Země (včetně měsíčních sond) | Seznam sond v libračních bodech soustavy Země-Slunce | Seznam vesmírných observatoří
Další informace:
Harmonogram startů raket k ISS
Zajímavé odkazy z astronomie a kosmonautiky:
NASA |
Multimedia, snímky, online vysílání apod. |
Mise NASA |
ISS |
Přelety a pozice družic a sond |
Úkazy na obloze |
Vesmírné encyklopedie |
Vesmírné zpravodajství a informace (ČR+SR) |
Průvodci, návody pro astronomické začátečníky i pokročilé |
Fotografie a zprávy z pozorování amatérů |
Mezinárodní a zahraniční astronomické instituce a kosmické agentury včetně české |
Sluneční aktivita |
Zahraniční servery o událostech z astronomie a kosmonautiky |
Mapy kosmických těles |
Virtuální planetária a další astronomický či vesmírný SW
Zajímavé odkazy na informace o Zemi:
Virtuální glóby |
Virtuální online mapy světa, vyhledávače míst na Zemi |
Encyklopedie, databáze
^^^^ Přeskočit ^^^^ záhlaví ^^^^ nahoru ^^^^ |
|
|
| | Razer: Ano, i když se vozítko nepohybuje nějak rychle a marsovský vítr přenáší při tlaku nižším než je setina pozemského jen opravdu jemný prach, i tak se kabely mohou třeba nedopatřením někde otřít o ostrou hranu, vozítko se může smeknout apod., a, jak vidno, přistání rozpohybovalo mnohem větší "projektily"... Pravda, i teplotní výkyvy se mohou na kabeláži negativně podepsat. Na Kosmo.cz vysvětlovali, že kabely izoluje nějaká tenká fólie, ale lepší ochrana by už neúměrně zvyšovala hmotnost, a tak jde o jisté "přijatelné riziko". No, uvidíme, jak přijatelným se ukáže v praxi... -)(
Tady je ale prý porušený kabel přímo na povrchu čidla - a je otázkou, zda nebyl lepší alespoň zde umístit kabely pod kryt... Jak koukám, ty meteorologické měřiče REMS španělské výroby jsou docela malé a umístěné jako jakési výběžky přímo na hlavním "krku"... Viz i web tvůrců.
Na Kosmo.cz psali, že konec ramene váží dokonce 30 kg, ale je tedy nutno vzít v úvahu nižší gravitační zrychlení rovné asi 0,38 g. 30 kg na Marsu tak bude působit asi jako 11,4 kg na Zemi. Také jsem si ale říkal, jestli je moudré umísťovat tolik přístrojů na jednu pohyblivou část (tedy kromě "hlavy" s kamerami, laserem atd. na též pohyblivém krku), ale asi je to nejjednodušší a opět jistý kompromis. Více pohyblivých "rukou" by asi znamenalo větší riziko. Na druhou stranu by bylo opravdu dobré mít možnost vozítko opravit, třeba i vyprostit v případě zaseknutí (co by za to dal na kameni uvízlý Spirit - u MERů by tak mohli i třeba nějakou "prachovkou" otírat sluneční panely... -))
Na Kosmo.cz také vidí riziko v upevnění podvozku jen v jednom bodě na každé straně, což znamená při celkové hmotnosti 900 kg (i s podvozkem), byť s tíhou násobenou 0,38, a děleno 2, oproti MERům už slušnou zátěž...
Jinak tady je zajímavě upravený panoramatický snímek okolí MSL, kde byla přidána lidská postava a několik Eifelových věží pro pochopení perspektivy a správných rozměrů objektů včetně pětikilometrové Aeolis Mons alias Mount Sharp... |
|
|
|
| | Pozemstan: Curiosity také obden sleduji. Ještě než oznámili cokoli o poruše, kroutil sem hlavou nad "volným" umístěním kabelů na vnější straně vozítka. Přišlo mi to zvláštní spíš kvůli třeba -100 stupňům co tam panují a mechanickému stresu co tak na životně důležité kabely působí... .
Další věc, která mi v konstrukci vůbec nesedí je 20+ kilová hlava hlavního ramena. Podle mě je jen otázkou času kdy se jeden z 5? kloubů nějak poškodí ať už vlivem prachu, nebo zamrznutí. Pak bude polovina přístrojů k ničemu.
Další taková věc, ale to je spíš malé scifi, nebylo by špatné, kdyby sonda měla opravdu univerzální "ruce" se kterejma by technici mohli právě třeba i přemostit kabel, vyměnit kolo. Vím, že to je už opravdu spíš fantazie, ale určitě by to šlo. |
|
|
|
| | Ad dění kolem MSL na Marsu:
Po nahrání nového softwaru (předminulý víkend) zaměřeného již ne na přistání, ale pohyb po Marsu se začala MSL více hýbat... -)
Curiosity má za sebou první testovací jízdu po Marsu. Viz i tady.
Simulace pohybu viz i JPL a např. tady nebo zde snímky stop, kde jsou vidět na začátku po stranách i místa s nejvíce odvátým prachem po motorech "jeřábu", který pak odlétl několik set metrů dále... Tady je ze snímků složené video otáčení kola...
Marsovská sonda Curiosity má rozbité čidlo, chystá se na první výjezd. Bohužel se zřejmě poškodil kabel vedoucí k jednomu ze dvou čidel měřících rychlost větru. Vědci tak nebudou mít přesná data o rychlosti větru ve chvíli, kdy bude funkční čidlo před větrem ukryté v úplavu hlavního stožáru... Zdá se, že nepříliš chráněný kabel mohlo poškodit ostré kamení odváté přistávacími motory (které pokrylo celou sondu). Možná se tak ukázala, není-li příčina poruchy jinde, i stinná stránka nezvyklého způsobu přistání spuštěním z raketového "jeřábu"... -(
Marsovské vozítko Curiosity poprvé použilo laser. První výstřely meziplanetární války padly... -)) "Oběť" má i vlastní stránku na Twitteru. -)
Postupně se stahují i fotky z přistání z kamery MARDI ve vysokém rozlišení, ze kterých už vznikají neoficiální videa, viz např. tady. Zde je ještě video složené jen z náhledů doplněné o animaci letu sondy v tomtéž čase...
Vedle animace Eyes on the Solar System zobrazující přistání MSL (a jinak i polohy dalších sond ve Sluneční soustavě v detailním 3D) připravila NASA i simulaci, kde si může každý řídit vozítko po Marsu podle libosti... Freedrive.
Je tam i neovladatelná simulace aktuální polohy MSL.
Viz i diskuse na Kosmo.cz.
Když zkontaktujete Marťany, hned mi volejte, vzkázal vědcům Obama.
A NASA už chystá další misi k Marsu... Pohled do nitra Marsu poskytne nová sonda NASA.
Mvek: Pěkné, takového letu jsme se nedočkali ani ve Star Treku (a i v SG jen v mnohem menší míře)... -) |
|
|
|
| | NASA už zveřejnila, byť zatím jen z náhledů, kde je patrný i menší počet barev, barevné panorama okolí MSL. Černobílou obdobu z trochu kontrastnějších černobílých navigačních kamer je možné vidět např. zde, viz dokonce i Novinky. Zatím jsou to bohužel pohledy s vodorovným sklonem, takže není vidět celý Mt. Sharp...
Mvek: Já jsem právě ten speciální Linux v letech 2005-7 používal hlavně kvůli DS9, jinak by to nešlo... -) Ale musím přiznat, že při akčnějších scénách se obraz i tak chvílemi měnil v "slideshow". -) |
|
|
|
| | | Nevím, v čem jsem měl SG-1 S.7, když jsem ji dostal po dvou epizodách na jednom CD, asi rok, dva po premiéře. To jsem zjistil, že na notebooku PIII 450 Mhz s 192 MB RAM to přehrávat nejde, resp. jde, ale s kliknutím na pauzu každé dvě minuty, aby se dohnal obraz za zvukem. |
|
|
|
| | Pozemstan:
s jen občasným trháním zvládalo i divx. -)
Tak to všechna čest :) Před třinácti lety by to ovšem neutáhnul. Tehdy ta optimalizace byla sotva v počátcích a na DivX bylo potřeba 550 MHz+. No nic, vzpomínky.. :) |
|
|
|
| | Astro.cz shrnuje dění kolem Curiosity den po dni. Pokud jde o zdroj energie, objevila se příznivá zpráva: "RTG zdroj dodává 115 W, což je o 10 W více, než se očekávalo a je také trochu teplejší, ale neznamená to žádné nebezpečí pro rover a jeho přístroje, spíše jsou za to rádi a kamery, kterým by to například mohlo vadit se dají chladit."
TelemachusRhade: V tom linuxovém přehrávači (snad to byl GeeXboX nebo jeho obdoba) to s jen občasným trháním zvládalo i divx. -) |
|
|
|
| | | Pozemstan: 266 MHz na video, to si dokážu představit opravdu jen těžko. MPEG-1 do 640h asi jo, ale DVD už určitě ne. |
|
|
|
| | Mvek: "co výkonu sežerou naše univerzální počítače zbytečně"
Je fakt, že na tom starém PC s PII 266 MHz jsem si i s novější grafickou kartou ve Windows třeba nespustil plynule žádné normální video, zatímco ve speciálním Linuxu určeném jen pro přehrávání videí se výkon výrazně zlepšil a trhání se objevilo jen místy... Ale to už by bylo spíš na jinou debatu vedle... -) |
|
|
|
| | Razer: Myslím, že není v zájmu vědců, aby vozítko jelo rychleji. Nevěří asi tolik automatickému systému, a tak chtějí mít dobrý přehled, co kde míjí.
Navíc čím inteligentnější by to na tohle vyhodnocení bylo, tím větší máme riziko chyby v programu, která způsobí pád systému. nějaký průser apod.
Takže ano, pro vzdálenější planety by to fakt chtělo,tady ale asi není to zpoždění ještě tak velké, aby to nešlo.
A navíc si fakt myslím neuvěodomujeme, co výkonu sežerou naše univerzální počítače zbytečně. Vedle ochrany to bude i GUI, a taky asi i to, že je počítač hodně univerzální. |
|
|
|
| | | Razer: Copak, nezdá se ti, že v USA i Rusku zastavili výrobu? -) Ale je zajímavé, že USA výrobu opět obnovují právě s výhledovým použitím v dalších sondách i pilotovaných misích. Třeba při startu Cassini k Saturnu se objevovaly docela hysterické reakce, že v případě havárie plutonium zamoří zemskou atmosféru, někdo asi protestoval i proti MSL i z hlediska možného ozáření případného života na Marsu, ale pokud to hlavně vyzařuje částice alfa, asi nepůjde o takové riziko. I když podle tohoto u pokusných zvířat vyvolalo rakovinu i plutonium 238... Ale v těch generátorech je vlastně ještě bezpečnější oxid, který se v 60. a 70. let dával i do kardiostimulátorů fungujících dodnes... -) |
|
|
|
| | Razer - 08. srpen 2012 23:34: Lunochod mi připomněla diskuse na Kosmo.cz, kde jeden člověk trochu zlehčoval úspěch MSL s tím, že Rusové zvládli něco podobného již před čtyřiceti lety jen s analogovou technologií a pro podobně těžkou sondu použili přistávací plošinu, která samostatně pracovala, ne jako současný "jeřáb" na jedno použití u MSL. Jenže už neuvážil mnohem větší vzdálenost Marsu, jeho atmosféru vyžadující tepelný štít (a umožňující omezené použití padáku), větší gravitaci než na Měsíci atd. Je ale zajímavé, že se Lunochody pohybovaly rychlostí 1 nebo 2 km/h, a přitom byly ovládány téměř "živě" ze Země přes pomalu se po řádcích aktualizující obrácený obraz z televizních kamer. Prý tak došlo i k nárazům... Oproti tomu Curiosity opatrně předem odešle fotky okolí, a pak bude postupovat podle naprogramování...
Pokud jde o příkon zdroje, i když stále výkonnější počítače, mobily s velkými displeji atd. mají asi neustále vyšší spotřebu, obecně pro dosažení srovnatelného výkonu se začátkem 70. let bude i díky miniaturizaci snad potřeba méně energie... (Kdo ví, kolik skříní nebo místností by roku 1970 zabral i ten "pomalý" počítač v MSL.) -)
Jinak koukám, že mi asi kvůli chybnému tagu vypadl konec předchozího příspěvku. -) K MRO jsem právě ještě psal, že umožňuje spojení se Zemí až rychlostí 6 Mbit/s, takže to nijak nekleslo (ty 2 Mbit/s jsou pro spojení s MSL) a disponuje pamětí 20 GB, což opět není na dnešní pozemské poměry moc, ale na dočasné uložení i relativně velkého množství fotek ve vysokém rozlišení a dalších dat to stačí. 8 (až 10) minut tedy netrvá celý oběh kolem Marsu, ale přelet v radiovém dosahu nad Curiosity. |
|
|
|
| | OMG...
http://en.wikipedia.org/wiki/Plutonium-238
Ale tak vojsko to má pořešený určitě i dnes
http://en.wikipedia.org/wiki/SNAP-10A |
|
|
|
| | Pozemstan: Kupodivu sem ten článek na živě vůbec nečetl jen mě to zaujalo když sem si četl specifikace sondy.
za chybu v MHz se omlouvám.
Co se týče té odolnosti, to docela chápu - snad i nějaké družice se občas při slunečních erupcích podělají, jen mi přijde ten 100x menší výkon oproti tomu co mám doma opravdu trochu extrémní. Nedovedu si představit, proč za ty roky neudělali něco třeba o 1000Mhz a třeba 20 W spotřebě, bylo by to o dost víc použitelnější... .
Vidíš srovnání s Lunochodem mě ani nenapadlo, ale zase, to nikoho nebije do očí, že i ta energie je po 50 letech +- na stejné úrovni? U tohohle vozítka to tak nevadí, ale jistě budou jiné sondy např. pro vrtné testy... ve větších hloubkách.
Mvek: No já bych věděl jak ten výkon použít, vem si třeba ten automatickej software co sondu řídí, ta sonda by určitě mohla jet pomalým krokem (3Km/h) s 5x-10x silnějším zdrojem energie (stále dosažitelné se souč technologií).
Tj. asi tak 10 000x rychleji než v současnosti.
Jenže to by byl naprostý hazard s tímhle procesorem, určitě by nebyl schopen zpracovávat vstupy o proklouzávání písku (nebezpečí zaboření) v reálném čase při téhle rychlosti.
To samé zpracování dat přímo na místě... teď to musí všechno poslat, max spec elektronika zkomprimuje soubory, ale u nějaké chemie to už asi tak jednoduché nebude... .
Pozemstan: Dík za informaci o tom 8 minutovém oběhu, je zajímavé, že o té sondě z roku 2006? (MRO) sem četl, že by měla přenášet 6 mega, a jak to leze teď hezky dolu... :-) |
|
|
|
| | A k čemu by ty sondy potřebovaly tak výkonné procesory?! Uvědomme si, že nepotřebují žádné antiviry, firewally, neběží jim mnoho desítek rezidentních služeb, detekcí aktualizací apod.
A už vůbec nereagují na spoustu vstupů najednou, ano, ze senzorů asi přijímají docela dost, ale vždyť právě to zvládne i určitě dost pomalá meteostanice do bytu.
Od uživatelů dostávají dost málo příkazů a pomalu.
Takže tam opravdu není důvod, proč by měly mít nějaké extra výkonné procesory a jde opravdu hlavně o spolehlivost, ne o rychlost. Video tam nerenderují, potřebují jen nějakou tu kompresi, ale opět datová linka mezi Marsem a Zemí není přetížená, takže jde spíš o CRC a odolnost na rušení obecně atd. |
|
|
|
| | Razer: Asi narážíš na článek na Živě.cz Curiosity na Marsu: počítačové technologie minulosti. Není to tedy 200 Hz, ale 200 MHz, navíc s 256 MB RAM. Já jsem PC s jen o trochu rychlejším procesorem a poloviční RAM (původně osminovou) používal až do roku 2007. -) Jak ale zaznělo v tom článku, a jak píše níže Zephram, tady jde hlavně o odolnost proti kosmickému záření, změnám teplot, a vůbec o spolehlivost.
Třeba ve vojenských odolných noteboocích za 100 tisíc Kč kupodivu také není úplně nejvýkonnější HW, ale u zařízení určených pro použití na jiné planetě jsou nároky ještě extrémnější. Na rozdíl od pozemských zařízení v případě poruchy nikdo nepřispěchá s náhradním dílem... Vozítku bez nároků na grafickou akceleraci apod. těch 200 MHz navíc zřejmě stačí (a dílčí přístroje mají i vlastní řídicí obvody), když se MERy musely spokojit jen s 20 MHz. -)
Pokud je ten 200MHz typ 7 let starý, asi prostě v daném odvětví nic lepšího není potřeba. Zas tak starý ale vlastně není, uvážíme-li, že se MSL začala plánovat už roku 2004, pár let trvala vlastní montáž, a startovala už loni na podzim... To vlastně JPL sáhla v konstrukci až překvapivě riskantně po nejnovějším dostupném produktu... -)
Jinak i třeba notebooky na ISS jsou, pokud vím, spíše muzejní kousky, a myslím, že se v odvětvích náročných na spolehlivost někdy dokonce dlouho používaly či ještě používají místo tranzistorů elektronky... -)
Možná to lze trochu přirovnat ke srovnání člověka se zvířetem s mnohem menším či méně výkonným mozkem, které ale přesto mnohé činnosti zvládne. Tady je navíc, byť na dálku a s časovým zpožděním, člověk dávající příkazy také...
Ano, lidé by asi na Marsu zvládli mnohé rychleji, zvláště, kdyby měli rovery jako poslední tři Apolla na Měsíci, i když je otázkou, zda by zase měli trpělivost k tak detailnímu zkoumání všech kamínků apod. Možnost působit na povrchu i několik let bez nutnosti zajišťovat životní potřeby má přece jen i své výhody, a nakonec není ani tak nákladná. Osobně se mi sice nelíbí názory mnohých vědců preferujících "roboty" před lidmi, a tak vlastně podkopávajících úsilí o rozvoj pilotované kosmonautiky, ale v něčem přece jen mají pravdu, a buďme vděční alespoň za ty automatické rovery...
MERy Spirit a Opportunity generovaly mezi 700 a 150 watthodinami energie denně, zatímco i jeden člověk by asi potřeboval mnohem více. Stroje přitom překonaly mnohonásobně svou životnost plánovanou 90 na dní. Astronautům by se asi nelíbilo, kdyby NASA najednou řekla, že místo půlroku zůstanou na Marsu třeba 5 či 10 let, protože vše funguje. Stejně by to vyžadovalo zásobování... Lidé by třeba ujeli desítky km denně, ale museli by se buď pravidelně vracet na základnu, nebo vozit objemné zásoby a místo pro nocleh s sebou, nemluvě o ochraně před radiací... Vše by nejspíš stálo o několik řádů více než mise Curiosity v ceně asi poloviny současného Temelína.
Souhlasím, že je škoda, že Curiosity nemá "dvojče". Na Kosmo.cz spekulovali, že by mohla přijít alespoň pozdější modernizovaná verze třeba s vědeckými přístroji, které se na MSL už nevešly. Jinak i Spirit nevydržel jen "pár let", ale jezdil přes pět let, a ještě téměř rok (do jara 2010) fungoval jako stacionární sonda... I tak ujel téměř 8 km, nikoli 300 m. -) Oportunity pak urazil do dneška kolem 35 km, což sice za 8 let není tak moc, ale oproti stacionárním sondám a při zvážení celkových investic v porovnání s lidskou výpravou to je, řekl bych, více než slušný výkon, navíc na vozík o hmotnosti 185 kg... Lunochod 2, pravda, zvládl na Měsíci před téměř čtyřiceti lety za 4 měsíce ujet 37 km, ale s 840 kg už šlo spíše o přístroj velikostí bližší MSL. Jeho rekord ale může brzy padnout, i když NASA asi nejde o závody v ujeté vzdálenosti... -)
Ano, elektrický příkon z onoho plutoniového radioizotopového termoelektrického generátoru na MSL má být 110 W, viz tabulka srovnávající s dalšími zdroji - i Voyagery původně měly trochu více (jestli se ale nepletu, oproti MERům se 700 watthodinami denně toto znamená 2640 watthodin za dobu 24 hod). Navíc, jak jsi zmínil ono vyzařování tepla, to je 2000 W, což už odpovídá slušné žehličce... -) Pro srovnání Lunochod 1 měl solární panely dodávající 180 W, ovšem samozřejmě ne po přibližně čtrnáctidenní měsíční noc... Lunochody a dokonce i Spirit a Opportunity ale také měly/mají pro zahřívání v noci vedle baterií i slabší radioizotopové ohřívače - MERy osm po pouhém 1W v kritických místech... -)
Pokud jde o ty fotky, ona také na vzdálenost 250 mil. km není nejrychlejší spojení. Přímo z MSL na Zemi to bude maximálně 32 kbit/s, tedy na úrovni poloviny starého vytáčeného připojení. Přes družice Marsu MRO a Odyssey to ale je přece jen lepší 2 mbit/s resp. 256 kbit/s, ovšem jen během jejich přeletu po dobu asi 8 minut denně (podle Astro.cz, kde ale uvádějí u MRO jen 1 mbit/s) ale každá družice přelétne dvakrát - ráno a odpoledne)... >MRO |
|
|
|
| | | Zephram: To samozřejmě vím, dokonce sem se díval i na výrobce BAE, smutné mi přišlo, že ten procesor je cca 7 let starý a od té doby s ničím lepším nepřišli. |
|
|
|
| | Razer:
Co se týče procesoru, tak nové procesory jsou hodně nahuštěné, mají mnoho tranzistorů na malé ploše a jsou mnohem více náchylné na kosmické záření. Ve vesmíru se proto více hodí procesory staré a robustní, které jsou také např. odolnější vůči EMP. |
|
|
|
| | Pozemstan: Včera se mi do ničeho nechtělo tak sem si prošel historii průzkumu Marsu od Vikingů, přes Sojuner, ruské faily až k Spiritu a Oportunity.
Na jednu stranu je úžasné co Oportunity všechno za ty roky dokázala, ale nemohl sem se ubránit zklamání v tom směru, že věci z kterých mají obrovskou radost v řídícím centru jako odhrnutí kousku písku kolečkem, prozkoumání 300 metrů vzdáleného meteoritu, které zabraly 8 let by lidská posádka zvládla za 14 dní, ani ne .-(
Doufám, že "Zvědavost" bude rychlejší, ale vzhledem k tomu "tempu" poslat první barevný snímek ve vysokém rozlišení to asi o moc jiné nebude.
Taky mě nemile zarazilo, že nejlepší hitech procesor, který současné vesmírné sondy včetně Curiosity používají je 100x pomalejší, než mé stolní PC (200hz, 400 Mips) od BAE. A pak taky, že energetický zdroj sondy je asi tak výkonný jako žárovka co mám na stropě (jestli se nepletu).
Zas na druhou stranu je to alespoň stabilní zdroj energie, který navíc vyzařuje teplo - oproti pomalu nepoužitelným solárním panelům na předchůdcích.
Taky trochu zamrzí, že tahle sonda nemá dvojče jako Spirit, kterej se přecijen za pár let pokazil, ale sourozenec funguje dodnes.
|
|
|
|
|
HLAVNÍ STRÁNKA
UŽIVATELÉ
[ DISKUZNÍ FÓRA ]
VYHLEDÁVÁNÍ
STATISTIKY
AKCE
NASTAVENÍ
FAQ
ARCHÍV
|
