vvvv Přeskočit vvvv záhlaví vvvv dolů vvvv
Toto fórum je věnováno všem se zájmem o astronomii, kosmonautiku, průzkum vesmíru, ale i pokrok v dalších (přírodo) vědních oborech. 1. února 2011 bylo vyčleněno z fóra o mezinárodní situaci a politice a zároveň převzalo zaměření na širší vědu z dnes již čistě počítačově-technického fóra. Nutno připomenout, že toto fórum navazuje na StarNETu na ještě delší tradici, např. fórum Průzkum vesmíru v současné době.
Stejně jako v každé svobodné společnosti by i zde měla být ve skutky proměněna následující slova: "Pane, nesouhlasím s tím, co říkáte, ale do smrti budu hájit vaše právo to vyslovit."
(shrnutí postojů Françoise-Marie Aroueta alias Voltairea podle Evelyn Beatrice Hall(ové) alias Stephena G. Tallentyrea)
Vybrané současné vesmírné mise a novinky:
  
Aktuální přehled sond ve Sluneční soustavě | Sondy Voyager | Parker Solar Probe u Slunce | InSight pronikající pod povrch Marsu, doprovázena dvěma prvními meziplanetární cubesaty Mars Cube One (MarCO), které proletěly kolem Marsu | První část mise ExoMars (TGO) u Marsu | Akatsuki po pěti letech konečně na orbitě Venuše | New Horizons po průletu soustavou Pluta u tělesa Kuiperova pásu Ultima Thule | Rosetta na orbitě komety 67P/Churyumov-Gerasimenko s dosdu funkčním výsadkem Philae na povrchu | Dawn na orbitě trpasličí planetě Ceres, viz i tady | MAVEN na orbitě Marsu | MOM - Mangalján (Mangalyaan) na orbitě Marsu | Juno na orbitě Jupiteru, viz i zde | Její „společník“ IKAROS – první úspěšná sluneční plachetnice, viz i tady | Astrometrická observatoř Gaia u libračního bodu L2 soustavy Země-Slunce | Čchang-e 3 (Chang'e 3) a vozítko Jutu (Yutu) na Měsíci, viz i tady a zde | MSL – rover Curiosity – na Marsu | Dvojice sond ARTEMIS u Měsíce v libračních bodech soustavy Země-Měsíc, viz i tady a zde | LRO na orbitě Měsíce, viz i tady, snímky míst přístání lodí Apollo a diskusi | Mars Express na orbitě Marsu | MRO na orbitě Marsu | Mars Odyssey na orbitě Marsu | Rovery MER na povrchu Marsu – Opportunity dosud funkční | Cassini skončila v atmosféře Saturnu | SDO zkoumající Slunce od Země | Dvojice sond Stereo na orbitě Slunce | SOHO zkoumající Slunce z libračního bodu L1 soustavy Země-Slunce | ACE zkoumající z bodu L1 částice slunečního větru a meziplanetární hmoty | WIND zkoumající z bodu L1 sluneční vítr, viz i data ze sondy „téměř“ v reálném čase | Seznam funkčních sond ve Sluneční soustavě, které opustily orbitu Země (včetně měsíčních sond) | Seznam sond v libračních bodech soustavy Země-Slunce | Seznam vesmírných observatoří
Další informace:
Harmonogram startů raket k ISS
Zajímavé odkazy z astronomie a kosmonautiky:
NASA |
Multimedia, snímky, online vysílání apod. |
Mise NASA |
ISS |
Přelety a pozice družic a sond |
Úkazy na obloze |
Vesmírné encyklopedie |
Vesmírné zpravodajství a informace (ČR+SR) |
Průvodci, návody pro astronomické začátečníky i pokročilé |
Fotografie a zprávy z pozorování amatérů |
Mezinárodní a zahraniční astronomické instituce a kosmické agentury včetně české |
Sluneční aktivita |
Zahraniční servery o událostech z astronomie a kosmonautiky |
Mapy kosmických těles |
Virtuální planetária a další astronomický či vesmírný SW
Zajímavé odkazy na informace o Zemi:
Virtuální glóby |
Virtuální online mapy světa, vyhledávače míst na Zemi |
Encyklopedie, databáze
^^^^ Přeskočit ^^^^ záhlaví ^^^^ nahoru ^^^^ |
|
|
| | | AVip: Pravda, planeta by mohla rotovat zpětně od východu na západ podobně jako Venuše, záleželo by ale na tom, podle jaké vztažné soustavy by se určil sever, a tudíž směr rotace... Možná má Spojená Země/Federace či Romulanské hvězdné impérium nějaký úzus, galaktický sever atd., podle kterého určují sever pro všechny hvězdné soustavy a planety (obíhající zhruba v jedné rovině), a pak by se zpětná rotace mohla vyskytnout jako převládající u celých "otočených" soustav poměrně často. Jinak, pokud se to určuje vždy zvlášť vzhledem k převažujícím poměrům v dané soustavě (kdy sever míří třeba zhruba k našemu jihu), by u dané planety muselo jít nejspíš o výjimku v rámci soustavy - jako u nás Venuše či "valící se" Uran - na kterou by autor měl upozornit. |
|
|
|
| | Já bych jen dodal, že čistě teoreticky by to mohla být planeta s retrográdní rotací, t.j. se sklonem osy rotace větším než 90 stupňů, ale to už je hodně divoká spekulace a hlavně, měla by o tom být zmínka v textu.
Detaily zde:
http://en.wikipedia.org/wiki/Axial_tilt |
|
|
|
| | TelemachusRhade: Ano, pokud je sluncem myšlena hvězda, kolem které planeta, kde se to odehrává, obíhá, pak je to nejspíš chyba. I když slunce nemusí vycházet přesně na východě, bývá tomu zhruba poblíž východu. Třeba v našich zeměpisných šířkách Slunce při letním slunovratu vychází spíš na severovýchodě, při zimním pak spíš na jihovýchodě...
Napadají mě ale dvě možnosti, kdy by to přece jen mohlo platit.
Už dnešní letadla (nehledě na vesmírné rakety), natož pak vesmírná loď z 22. století, mohou letět rychleji než zemská rotace (obvodová rychlost rotace Země na rovníku je, jak teď počítám, zhruba 1670 km/h), takže i při letu na západ třeba vůči zapadajícímu slunci to z takové lodi bude vypadat, že slunce na obloze postupně stoupá...
Trochu jinak by tomu mohlo být také někde za polárním kruhem v době polárního dne, kdy ale zase bude slunce nanejvýš "kroužit" v přibližně stejné výšce... |
|
|
|
| | | Ocením rychlejší odpověď. |
|
|
|
| | V Romulanských válkách je takhle věta:
"The craft headed nearly due west into the rising sun."
Že je to kravina? Západ se přece určuje podle rotace planety. V místě kde Slunce vychází, je tedy vždy východ. Nebo se pletu? |
|
|
|
| | Na gymplu nám zdůrazňovali, že když vezmeme závaží, zvedneme ho do výšky (třeba i s rukou nataženou před sebe) a držíme jej stále na stejném místě, tak NEKONÁME žádnou práci. Nestačí, že působí síla, síla musí působit po nějaké dráze, v různých bodech prostoru. Dva spojené magnety také nevykonávají žádnou práci (stejně jako kniha na stole, která působí silou na desku stolu, přitahována planetou, která je "pod stolem").
Ale jestli se časem spojené magnety odmagnetují, to si teď nejsem jistý. |
|
|
|
| | Pozemstan: Možná vlastně skutečně slučuji dvě různé věci. Magnety jsou odpuzovány silou, a ta tady právě bude pramenit z té dodané, když jsem je poprvé stlačil.
A zahřívání či deformace bariéry bude vlastně souviset s energií třeba uvolněnou tou bariérou, jak se naruší její atomová mřížka apod. Ostatně vlastně samotné tlačení není spojeno s energií, stejně jako udržení rychlosti ve vakuu a beztížném stavu.
A když už k nějaké té deformaci bariéry dojde, tak se nepatrně přece jen ten magnet posune, a tak k nějakému zlomku energie z mého stlačení může dojít, že se spotřebuje, ale to nevadí, ten už není potřeba.
Dobře, asi jsem si to nějak odůvodnil:-). Jen si říkám, jestli by se podobným principem nedaly také získat nízkoproudé a napěˇtové zdroje energie, jako různé experimenty ze vzduchu apod. pro nějaká čidla a podobné věci. |
|
|
|
| | Mvek: To by opravdu chtělo vyjádření fyzika. -) Tady také přirovnávají stlačení magnetů k pružině či jiným případům uložení potenciální energie (jako např. přečerpání vody do horní nádrže přečerpávací vodní elektrárny):
"Jiná potenciální energie je energie pružnosti. Když napínáme luk, tak konáme práci, která je naštosovaná do luku. Když vystřelíme, luk svou energii poskytne šípu a práci nám vrátí, i když, tak jako vždycky, ne celou. Část utratí na teplo. Když k sobě přimáčkneme dva magnety souhlasnými póly, opět nám to dá trochu práce. Potom, co jeden magnet pustíme, odskočí. Potenciální energie magnetická se přemění na energii pohybovou. Zcela obdobně to bude při oddalování dvou elektrických nábojů opačného znaménka, které budou zvyšovat svou potenciální energii elektrickou. Ta se opět může přeměnit na jinou formu energie. Částicím atomového jádra můžeme dodat potenciální energii jadernou, také oddalováním od zbytku jádra.(MR - 18.9.2002)"
Hovoří o určitých energetických ztrátách, ale o vyčerpání magnetu nikoli...
Tady vpravo vysvětlují, že magnet nevyzařuje žádnou nekonečnou energii, ale jde prostě o pole, které lze brát jako součást daného tělesa, jak jsem psal...
"Permanentní magnet žádnou (magnetickou) energii nevyzařuje. Energie by byla potřeba akorát ke změně magnetického pole (tedy například k odmagnetování magnetu). Zkuste si přestavit magnetické pole v okolí magnetu jako něco hmotného (třeba jako plastový obal s cenovkou) – k samotné existenci tohoto obalu, byl-li už jednou vyroben, není potřeba žádné další dodávání energie. Energii však budete potřebovat, pokud budete chtít tento obal zrušit, zničit či třeba jenom zdeformovat."
Ale chtělo by to vysvětlit právě i způsob a trvalost či dočasnost onoho zničení či deformace...
Je fakt, že třeba některé pružné materiály asi mohou svou pružnost vlivem omezené tvarové paměti časem ztratit... Tady ale tvarovou paměť vysvětlují jako snahu materiálu (např. krystalické mřížky) udržet si energeticky co nejúspornější tvar...
Podle toho bych usuzoval, že stlačením magnetu či (stlačením/natažením) pružiny vlastně tělesu přidáváš energii, aby mohlo udržet i tvar/stav pro něj jinak energeticky nevýhodný... Zdrojem energie je tak zřejmě pouze tvoje vzpěra, provázek atd., která se případně může zahřívat či jinak opotřebit nezávisle na magnetu. Odstraněním zábrany se tak automaticky uvolní spoutaná potenciální energie a magnet resp. jeho pole obnoví z hlediska jeho vnitřní (u magnetu subatomární) struktury přirozený energeticky nejvýhodnější tvar... |
|
|
|
| | | Pozemstan: Ale pokud nechám permanenentě k sobě přitlačené magnety stejným pólem, vzepřené něčím, tak budou pořád tlačit vůči tém "vzpěře". Ale tak tím tlakem musí vznikat nějaké teplo, maličké, ale přece musí (i když nevím, zda takový ten případ, kdy provázek se závažím projde kostkou ledu není více o tlaku než o teple). A tak pokud by to bylo na nekonečně dlouhou dobu, musí to překonat energii nutnou pro jejich stlačení, anebo právě musí dojít k vyčerpání. |
|
|
|
| | Úspěšné přistání Sojuzu do větrné stepi.
Mise japonské lodi končí nouzovým odletem od kosmické stanice. Ale vlastně téměř podle plánu...
Viz i Kosmo.cz.
Raketoplán Endeavour se dnes vydal na svůj poslední let... do muzea.
Viz i tady a Kosmo.cz.
Mvek: No, uvidíme, zda se podaří alespoň laboratorní experimenty... Tento slovenský článek uvádí více podrobností včetně designu "lodi", který trochu připomíná vulkánská plavidla z ENT, i když prstenec se asi nebude dotýkat středu... -) Zajímavé je srovnání zmenšení potřebného množství energie z hmotnosti Jupitera na hmotnost sondy Voyager... I když, pokud by to měla být antihmota, asi stále ještě nemáme dost... -)
O warpu tak promluvil i ředitel NASA Bolden.
Viz opět i Kosmo.cz.
Tam jsem narazil i na další zajímavý objev... Němečtí vědci prý objevili supravodivost u vodou nasáklých zrnek grafitu při pokojové teplotě. Vše je ale složitější a zatím vzdálené praktickému využití...
Mvek - 18. září 2012 15:45: Pokud si dobře pamatuji ze středoškolské a základoškolské fyziky, permanentní magnet může vniknout i dlouhodobým přejížděním jiného stálého magnetu přes kus běžné oceli apod., který se tím zmagnetizuje. Vysvětlovali nám to zjednodušeně tak, že v nezmagnetizovaném železe jsou jednotlivé částice, jakoby malé magnetky, orientovány neuspořádaně, ale magnetické pole je může uspořádat jedním směrem, a to při delším působení i trvale...
Jak koukám, ten způsob se nazývá hlazení, ale permanentní magnet může vzniknout i jinak, a taktéž i zaniknout - u některých materiálů např. náhodným křesáním jednoho o druhý zahřátím nad tzv. Curieho teplotu, údery kladiva (kdy magnetické částice ztratí své uspořádání), ale prostým přiložením pólů asi ne, protože vlastně budou jednotlivé části magnetů proti sobě stát stabilně, viz Permanentní magnety a dipóly, kde vysvětlují i možnost dělení magnetů na stále menší za pomoci příkladu řad lidí, Magnetizování materiálů a Odmagnetování a Permanentní magnety... Při častém přemagnetizování ale asi dochází ke ztrátám.
Při násilném přiložení dvou opačných pólů asi nepůjde o nějaké perpetuum mobile... Přece jen jde o jednu z fyzikálních sil souvisejících se samotnou podstatou hmoty - silové pole je její součástí danou jejími částicemi, podobně jako v případě gravitace či jaderných interakcí atd. Když dáš k sobě magnety, musíš vynaložit stejnou sílu jako jejich odpuzování (podobně jako při stlačení či natažení nějaké gumy, nebo i když tě tlačí stůl pod rukou) - akce a reakce...
Ale nejsem fyzik...
Mvek - 15. září 2012 19:56: Zajímavé, ekologické kompostování těl... |
|
|
|
| | Po prostudování Wikipedie jsem se nedozvěděl konkrétnější odpověď na otázku.
Permanentní magnet se může demagnetizovat, pokud na něj působí určitá magentická síla. Bohužel jsem se nedozvěděl přesněji jaká, a už vůbec bych neměl asi sílu dohledat dál, jak to spočítat konkrétně.
Ale třeba někdo v tomto duchu něco četl nebo zkoušel. Už v dětství jsem si říkal, co by se stalo, kdybych k sobě silou přiblížil dva permanentní magenty stejnými póly a upevnil je v té poloze.
Logicky tu máme buď perpetuum mobile, které dává energii (tlak na to upevnění, a tedy i nějaké to teplo...), nebo se musí vyčerpat. Pak tedy ale dochází k demagnetizování i pozvolna asi při nižší míře magnetického pole. |
|
|
|
| | Body disposal technology widens green funeral choice
Aneb článek o tom, že běžné pohřby jsou velmi neekologické (nejde o kytky nebo svíčky, ale o samotné naložení s tělem) a o porovnání a zmínce dvou dalších variant (zmražení a rozdrcení a nějaký žeh s nějakou chemikálií v kontrolovaných a uzavřených podmínkách). |
|
|
|
| | | (jinak naše mluvčí toho nakecá... ale to sem nepatří... a už netapetuju :-D) |
|
|
|
| | A obecně, stačí pít hodně ethanolu, ideálně s láhve pocházející z "předaférového" období (já vím, proč mám rád whisky a karibský rum).
Ethanol vytlačuje methanol z reakce, čímž způsobuje jeho faktickou "neškodnost" (metylák je vždy přítomen, jde jen o koncentraci). |
|
|
|
| | Pozemstan:
samotný test trvá 10 minut.
To sice ano, ale jeho příprava trvá mnohem déle (proto to taky vybíráme a děláme z toho "batch job" s tím, že odpovědi budou příští týden).
A pokud jde o přesně složení samodomo pálenky (kde nemusí být jen metylák), tak to je docela hardcore záležitost pro high end vybavení (které máme, ale ale podle vyjádření obsluhy příslušného přístroje je s tím práce jak na kostele). |
|
|
|
| | | Mvek: Aha. Já jsem s klasickým savem pracoval jen jednou letos na jaře, když jsem v kanceláři myl více než půl roku po stěhování starou ledničku, ale to jsem se bál čehokoli dotknout a používal rukavice... -) |
|
|
|
| | Pozemstan:
To byla asi nadsázka, nebo Mvek myslel, že to rozežere prsty... )
Tak trochu, protože v ředěném stavu asi těžko. Ale jinak stačí si jen sáhnout a i po umytí má člověk lepkavé prsty (a přitom ne zrovna poleptané:-)). |
|
|
|
| | TelemachusRhade: To byla asi nadsázka, nebo Mvek myslel, že to rozežere prsty... )
Mvek: Testování nabízí VŠCHT, takže by asi něco mohl vědět AVip. Viz např. zde: "Experti z Vysoké školy chemicko-technologické (VŠCHT) zdarma prověří zájemcům jejich domácí alkohol, zda neobsahuje jedovatý metylalkohol. Odborníci budou vzorky vybírat tento týden ve čtvrtek a v pátek a příští týden v pondělí v kampusu v Dejvicích. Výsledky dostanou zájemci do týdne e-mailem. Sdělila to mluvčí školy Ivana Picková."
Podle jejich rektora (byť v bulvárním médiu) samotný test trvá 10 minut.
Jinak o Savu psali tady: Podvodníci s alkoholem promluvili: Lijeme tam savo. Prý se používá k čištění denaturovaného lihu, aby se rozložila látka způsobující jeho hořkost. Spíše ale používají levnější chlornan sodný... Současná krize je ale vyvolána zřejmě jiným postupem, ať už způsobeným omylem, bezohledností, nebo dokonce vražedným úmyslem... |
|
|
|
| | | Mvek: Sorry, what? Jak chceš poznávat SAVO hmatem? |
|
|
|
|
HLAVNÍ STRÁNKA
UŽIVATELÉ
[ DISKUZNÍ FÓRA ]
VYHLEDÁVÁNÍ
STATISTIKY
AKCE
NASTAVENÍ
FAQ
ARCHÍV
|
