vvvv Přeskočit vvvv záhlaví vvvv dolů vvvv
Toto fórum je věnováno všem se zájmem o astronomii, kosmonautiku, průzkum vesmíru, ale i pokrok v dalších (přírodo) vědních oborech. 1. února 2011 bylo vyčleněno z fóra o mezinárodní situaci a politice a zároveň převzalo zaměření na širší vědu z dnes již čistě počítačově-technického fóra. Nutno připomenout, že toto fórum navazuje na StarNETu na ještě delší tradici, např. fórum Průzkum vesmíru v současné době.
Stejně jako v každé svobodné společnosti by i zde měla být ve skutky proměněna následující slova: "Pane, nesouhlasím s tím, co říkáte, ale do smrti budu hájit vaše právo to vyslovit."
(shrnutí postojů Françoise-Marie Aroueta alias Voltairea podle Evelyn Beatrice Hall(ové) alias Stephena G. Tallentyrea)
Vybrané současné vesmírné mise a novinky:
  
Aktuální přehled sond ve Sluneční soustavě | Sondy Voyager | Parker Solar Probe u Slunce | InSight pronikající pod povrch Marsu, doprovázena dvěma prvními meziplanetární cubesaty Mars Cube One (MarCO), které proletěly kolem Marsu | První část mise ExoMars (TGO) u Marsu | Akatsuki po pěti letech konečně na orbitě Venuše | New Horizons po průletu soustavou Pluta u tělesa Kuiperova pásu Ultima Thule | Rosetta na orbitě komety 67P/Churyumov-Gerasimenko s dosdu funkčním výsadkem Philae na povrchu | Dawn na orbitě trpasličí planetě Ceres, viz i tady | MAVEN na orbitě Marsu | MOM - Mangalján (Mangalyaan) na orbitě Marsu | Juno na orbitě Jupiteru, viz i zde | Její „společník“ IKAROS – první úspěšná sluneční plachetnice, viz i tady | Astrometrická observatoř Gaia u libračního bodu L2 soustavy Země-Slunce | Čchang-e 3 (Chang'e 3) a vozítko Jutu (Yutu) na Měsíci, viz i tady a zde | MSL – rover Curiosity – na Marsu | Dvojice sond ARTEMIS u Měsíce v libračních bodech soustavy Země-Měsíc, viz i tady a zde | LRO na orbitě Měsíce, viz i tady, snímky míst přístání lodí Apollo a diskusi | Mars Express na orbitě Marsu | MRO na orbitě Marsu | Mars Odyssey na orbitě Marsu | Rovery MER na povrchu Marsu – Opportunity dosud funkční | Cassini skončila v atmosféře Saturnu | SDO zkoumající Slunce od Země | Dvojice sond Stereo na orbitě Slunce | SOHO zkoumající Slunce z libračního bodu L1 soustavy Země-Slunce | ACE zkoumající z bodu L1 částice slunečního větru a meziplanetární hmoty | WIND zkoumající z bodu L1 sluneční vítr, viz i data ze sondy „téměř“ v reálném čase | Seznam funkčních sond ve Sluneční soustavě, které opustily orbitu Země (včetně měsíčních sond) | Seznam sond v libračních bodech soustavy Země-Slunce | Seznam vesmírných observatoří
Další informace:
Harmonogram startů raket k ISS
Zajímavé odkazy z astronomie a kosmonautiky:
NASA |
Multimedia, snímky, online vysílání apod. |
Mise NASA |
ISS |
Přelety a pozice družic a sond |
Úkazy na obloze |
Vesmírné encyklopedie |
Vesmírné zpravodajství a informace (ČR+SR) |
Průvodci, návody pro astronomické začátečníky i pokročilé |
Fotografie a zprávy z pozorování amatérů |
Mezinárodní a zahraniční astronomické instituce a kosmické agentury včetně české |
Sluneční aktivita |
Zahraniční servery o událostech z astronomie a kosmonautiky |
Mapy kosmických těles |
Virtuální planetária a další astronomický či vesmírný SW
Zajímavé odkazy na informace o Zemi:
Virtuální glóby |
Virtuální online mapy světa, vyhledávače míst na Zemi |
Encyklopedie, databáze
^^^^ Přeskočit ^^^^ záhlaví ^^^^ nahoru ^^^^ |
|
|
| | | Jde konkrétně o třetí až čtvrté čtvrtletí 2155. |
|
|
|
| | AVip: Díky. Jestě bych to potřeboval zjistit pro Titan (respektive Saturn) a Jupiter. Protože prostě opět - podle něj jsou planety pěkně v lajně pořád.
Pike: Znám, ale nechci instalovat a učit se s tím zacházet. Respektive chci, ale nemám na to čas :) |
|
|
|
| | Někdy v březnu 2155 bude Mars v opozici, což znamená, že v 1H 2155 bude poměrně blízko, ale v 2H 2155 už to takový "smooth sailing" nebude.
Ale v konjunkci (t.j. přesně na opačné straně) toho roku nebude. |
|
|
|
| | Tak jest. A pro prostý výpočet Astronomy Lab 2...
http://www.ericbt.com/Misc/AstronomyLab2 |
|
|
|
| | | Doporučuji Celestii: http://www.shatters.net/celestia/ |
|
|
|
| | Uuuáááááá!
Prosím, pomoc.
Jde nějak zjistit v jaké pozici bude Mars vůči Zemi v roce 2155? Martin na to evidentně kašle a myslí si, že Mars je vždy kousek od Země a ne na druhé straně soustavy.
Díky. |
|
|
|
| | | Mohlo to vzniknout tím, že Phobos díky své oběžné době skutečně vychází na západě a zapadá na východě, což autora mohlo zmást, ale zbytek vesmíru se na Marsu chová +/- mravně... akorát místo k Polárce ukazuje osa rotace Marsu +/- Deneb, ale jinak jako doma, abych tak řekl, jako doma... :-) |
|
|
|
| | | V tomto případě půjde určitě o chybu... v textu bych to jednoduše opravil na východ. |
|
|
|
| | Jde právě o něco podobné klasickému letadlu jak jej známe dnes, ale létá v nižší výšce, cca nějakých 4500 mnp. Díky, budu to brát jako bug a nějak ho pozměním.
Každopádně to docela silně kontrastuje s tím, jakou znalost o Marsu evidentně má, když používá v místopise i pohoří Margaritifer Terra. Nebo, že by mu napovídal o Google Mars? :) |
|
|
|
| | | TelemachusRhade: Tak tam by mělo platit totéž, co jsem psal v příspěvku 222968 o Zemi. Obvodová rychlost rotace na rovníku je jen 868 km/h, takže je pro loď ještě snazší "dohnat a předehnat" zapadající slunce. Otázkou je, zda loď takto letěla při povrchu planety jako letadlo, nebo zamířila rovně ke Slunci do vesmíru, takže by se efekt "vycházení" slunce na západě třeba při impulzní rychlosti projevil jen velice krátce, i když na okamžik během opouštění atmosféry v ostřejším úhlu by to platilo... |
|
|
|
| | | AVip: Pravda, planeta by mohla rotovat zpětně od východu na západ podobně jako Venuše, záleželo by ale na tom, podle jaké vztažné soustavy by se určil sever, a tudíž směr rotace... Možná má Spojená Země/Federace či Romulanské hvězdné impérium nějaký úzus, galaktický sever atd., podle kterého určují sever pro všechny hvězdné soustavy a planety (obíhající zhruba v jedné rovině), a pak by se zpětná rotace mohla vyskytnout jako převládající u celých "otočených" soustav poměrně často. Jinak, pokud se to určuje vždy zvlášť vzhledem k převažujícím poměrům v dané soustavě (kdy sever míří třeba zhruba k našemu jihu), by u dané planety muselo jít nejspíš o výjimku v rámci soustavy - jako u nás Venuše či "valící se" Uran - na kterou by autor měl upozornit. |
|
|
|
| | Já bych jen dodal, že čistě teoreticky by to mohla být planeta s retrográdní rotací, t.j. se sklonem osy rotace větším než 90 stupňů, ale to už je hodně divoká spekulace a hlavně, měla by o tom být zmínka v textu.
Detaily zde:
http://en.wikipedia.org/wiki/Axial_tilt |
|
|
|
| | TelemachusRhade: Ano, pokud je sluncem myšlena hvězda, kolem které planeta, kde se to odehrává, obíhá, pak je to nejspíš chyba. I když slunce nemusí vycházet přesně na východě, bývá tomu zhruba poblíž východu. Třeba v našich zeměpisných šířkách Slunce při letním slunovratu vychází spíš na severovýchodě, při zimním pak spíš na jihovýchodě...
Napadají mě ale dvě možnosti, kdy by to přece jen mohlo platit.
Už dnešní letadla (nehledě na vesmírné rakety), natož pak vesmírná loď z 22. století, mohou letět rychleji než zemská rotace (obvodová rychlost rotace Země na rovníku je, jak teď počítám, zhruba 1670 km/h), takže i při letu na západ třeba vůči zapadajícímu slunci to z takové lodi bude vypadat, že slunce na obloze postupně stoupá...
Trochu jinak by tomu mohlo být také někde za polárním kruhem v době polárního dne, kdy ale zase bude slunce nanejvýš "kroužit" v přibližně stejné výšce... |
|
|
|
| | | Ocením rychlejší odpověď. |
|
|
|
| | V Romulanských válkách je takhle věta:
"The craft headed nearly due west into the rising sun."
Že je to kravina? Západ se přece určuje podle rotace planety. V místě kde Slunce vychází, je tedy vždy východ. Nebo se pletu? |
|
|
|
| | Na gymplu nám zdůrazňovali, že když vezmeme závaží, zvedneme ho do výšky (třeba i s rukou nataženou před sebe) a držíme jej stále na stejném místě, tak NEKONÁME žádnou práci. Nestačí, že působí síla, síla musí působit po nějaké dráze, v různých bodech prostoru. Dva spojené magnety také nevykonávají žádnou práci (stejně jako kniha na stole, která působí silou na desku stolu, přitahována planetou, která je "pod stolem").
Ale jestli se časem spojené magnety odmagnetují, to si teď nejsem jistý. |
|
|
|
| | Pozemstan: Možná vlastně skutečně slučuji dvě různé věci. Magnety jsou odpuzovány silou, a ta tady právě bude pramenit z té dodané, když jsem je poprvé stlačil.
A zahřívání či deformace bariéry bude vlastně souviset s energií třeba uvolněnou tou bariérou, jak se naruší její atomová mřížka apod. Ostatně vlastně samotné tlačení není spojeno s energií, stejně jako udržení rychlosti ve vakuu a beztížném stavu.
A když už k nějaké té deformaci bariéry dojde, tak se nepatrně přece jen ten magnet posune, a tak k nějakému zlomku energie z mého stlačení může dojít, že se spotřebuje, ale to nevadí, ten už není potřeba.
Dobře, asi jsem si to nějak odůvodnil:-). Jen si říkám, jestli by se podobným principem nedaly také získat nízkoproudé a napěˇtové zdroje energie, jako různé experimenty ze vzduchu apod. pro nějaká čidla a podobné věci. |
|
|
|
| | Mvek: To by opravdu chtělo vyjádření fyzika. -) Tady také přirovnávají stlačení magnetů k pružině či jiným případům uložení potenciální energie (jako např. přečerpání vody do horní nádrže přečerpávací vodní elektrárny):
"Jiná potenciální energie je energie pružnosti. Když napínáme luk, tak konáme práci, která je naštosovaná do luku. Když vystřelíme, luk svou energii poskytne šípu a práci nám vrátí, i když, tak jako vždycky, ne celou. Část utratí na teplo. Když k sobě přimáčkneme dva magnety souhlasnými póly, opět nám to dá trochu práce. Potom, co jeden magnet pustíme, odskočí. Potenciální energie magnetická se přemění na energii pohybovou. Zcela obdobně to bude při oddalování dvou elektrických nábojů opačného znaménka, které budou zvyšovat svou potenciální energii elektrickou. Ta se opět může přeměnit na jinou formu energie. Částicím atomového jádra můžeme dodat potenciální energii jadernou, také oddalováním od zbytku jádra.(MR - 18.9.2002)"
Hovoří o určitých energetických ztrátách, ale o vyčerpání magnetu nikoli...
Tady vpravo vysvětlují, že magnet nevyzařuje žádnou nekonečnou energii, ale jde prostě o pole, které lze brát jako součást daného tělesa, jak jsem psal...
"Permanentní magnet žádnou (magnetickou) energii nevyzařuje. Energie by byla potřeba akorát ke změně magnetického pole (tedy například k odmagnetování magnetu). Zkuste si přestavit magnetické pole v okolí magnetu jako něco hmotného (třeba jako plastový obal s cenovkou) – k samotné existenci tohoto obalu, byl-li už jednou vyroben, není potřeba žádné další dodávání energie. Energii však budete potřebovat, pokud budete chtít tento obal zrušit, zničit či třeba jenom zdeformovat."
Ale chtělo by to vysvětlit právě i způsob a trvalost či dočasnost onoho zničení či deformace...
Je fakt, že třeba některé pružné materiály asi mohou svou pružnost vlivem omezené tvarové paměti časem ztratit... Tady ale tvarovou paměť vysvětlují jako snahu materiálu (např. krystalické mřížky) udržet si energeticky co nejúspornější tvar...
Podle toho bych usuzoval, že stlačením magnetu či (stlačením/natažením) pružiny vlastně tělesu přidáváš energii, aby mohlo udržet i tvar/stav pro něj jinak energeticky nevýhodný... Zdrojem energie je tak zřejmě pouze tvoje vzpěra, provázek atd., která se případně může zahřívat či jinak opotřebit nezávisle na magnetu. Odstraněním zábrany se tak automaticky uvolní spoutaná potenciální energie a magnet resp. jeho pole obnoví z hlediska jeho vnitřní (u magnetu subatomární) struktury přirozený energeticky nejvýhodnější tvar... |
|
|
|
| | | Pozemstan: Ale pokud nechám permanenentě k sobě přitlačené magnety stejným pólem, vzepřené něčím, tak budou pořád tlačit vůči tém "vzpěře". Ale tak tím tlakem musí vznikat nějaké teplo, maličké, ale přece musí (i když nevím, zda takový ten případ, kdy provázek se závažím projde kostkou ledu není více o tlaku než o teple). A tak pokud by to bylo na nekonečně dlouhou dobu, musí to překonat energii nutnou pro jejich stlačení, anebo právě musí dojít k vyčerpání. |
|
|
|
|
HLAVNÍ STRÁNKA
UŽIVATELÉ
[ DISKUZNÍ FÓRA ]
VYHLEDÁVÁNÍ
STATISTIKY
AKCE
NASTAVENÍ
FAQ
ARCHÍV
|
