vvvv Přeskočit vvvv záhlaví vvvv dolů vvvv
Toto fórum je věnováno všem se zájmem o astronomii, kosmonautiku, průzkum vesmíru, ale i pokrok v dalších (přírodo) vědních oborech. 1. února 2011 bylo vyčleněno z fóra o mezinárodní situaci a politice a zároveň převzalo zaměření na širší vědu z dnes již čistě počítačově-technického fóra. Nutno připomenout, že toto fórum navazuje na StarNETu na ještě delší tradici, např. fórum Průzkum vesmíru v současné době.
Stejně jako v každé svobodné společnosti by i zde měla být ve skutky proměněna následující slova: "Pane, nesouhlasím s tím, co říkáte, ale do smrti budu hájit vaše právo to vyslovit."
(shrnutí postojů Françoise-Marie Aroueta alias Voltairea podle Evelyn Beatrice Hall(ové) alias Stephena G. Tallentyrea)
Vybrané současné vesmírné mise a novinky:
  
Aktuální přehled sond ve Sluneční soustavě | Sondy Voyager | Parker Solar Probe u Slunce | InSight pronikající pod povrch Marsu, doprovázena dvěma prvními meziplanetární cubesaty Mars Cube One (MarCO), které proletěly kolem Marsu | První část mise ExoMars (TGO) u Marsu | Akatsuki po pěti letech konečně na orbitě Venuše | New Horizons po průletu soustavou Pluta u tělesa Kuiperova pásu Ultima Thule | Rosetta na orbitě komety 67P/Churyumov-Gerasimenko s dosdu funkčním výsadkem Philae na povrchu | Dawn na orbitě trpasličí planetě Ceres, viz i tady | MAVEN na orbitě Marsu | MOM - Mangalján (Mangalyaan) na orbitě Marsu | Juno na orbitě Jupiteru, viz i zde | Její „společník“ IKAROS – první úspěšná sluneční plachetnice, viz i tady | Astrometrická observatoř Gaia u libračního bodu L2 soustavy Země-Slunce | Čchang-e 3 (Chang'e 3) a vozítko Jutu (Yutu) na Měsíci, viz i tady a zde | MSL – rover Curiosity – na Marsu | Dvojice sond ARTEMIS u Měsíce v libračních bodech soustavy Země-Měsíc, viz i tady a zde | LRO na orbitě Měsíce, viz i tady, snímky míst přístání lodí Apollo a diskusi | Mars Express na orbitě Marsu | MRO na orbitě Marsu | Mars Odyssey na orbitě Marsu | Rovery MER na povrchu Marsu – Opportunity dosud funkční | Cassini skončila v atmosféře Saturnu | SDO zkoumající Slunce od Země | Dvojice sond Stereo na orbitě Slunce | SOHO zkoumající Slunce z libračního bodu L1 soustavy Země-Slunce | ACE zkoumající z bodu L1 částice slunečního větru a meziplanetární hmoty | WIND zkoumající z bodu L1 sluneční vítr, viz i data ze sondy „téměř“ v reálném čase | Seznam funkčních sond ve Sluneční soustavě, které opustily orbitu Země (včetně měsíčních sond) | Seznam sond v libračních bodech soustavy Země-Slunce | Seznam vesmírných observatoří
Další informace:
Harmonogram startů raket k ISS
Zajímavé odkazy z astronomie a kosmonautiky:
NASA |
Multimedia, snímky, online vysílání apod. |
Mise NASA |
ISS |
Přelety a pozice družic a sond |
Úkazy na obloze |
Vesmírné encyklopedie |
Vesmírné zpravodajství a informace (ČR+SR) |
Průvodci, návody pro astronomické začátečníky i pokročilé |
Fotografie a zprávy z pozorování amatérů |
Mezinárodní a zahraniční astronomické instituce a kosmické agentury včetně české |
Sluneční aktivita |
Zahraniční servery o událostech z astronomie a kosmonautiky |
Mapy kosmických těles |
Virtuální planetária a další astronomický či vesmírný SW
Zajímavé odkazy na informace o Zemi:
Virtuální glóby |
Virtuální online mapy světa, vyhledávače míst na Zemi |
Encyklopedie, databáze
^^^^ Přeskočit ^^^^ záhlaví ^^^^ nahoru ^^^^ |
|
|
| | | Za mail dík, tak nějak to dokazuje, co jsem si myslel :) |
|
|
|
| | TelemachusRhade:
Saturn > Jupiter > Mars > Země..
Leda po spirále.
Udělám ti v ALW2 sérii schematických screenshotů při pohledu na ekliptiku z "ptačí perspektivy" a pošlu ti ji během dne (ALW2 je sic primitivní a téměř 20 let stará věc, ale na tohle je to suverénně nejlepší program - a ono moclipak se nám změnily principy pohybu planet za posledních 20 let, že... :-D). |
|
|
|
| | TelemachusRhade: Něco lze zjistit i z planetárií jako Stellarium. Tam je i možnost nastavit polohu pozorovatele na jiných planetách a změřit přesné zákryty či přiblížení, ale Celestie je pro celkový přehled, pravda, poněkud jednodušší. :-)
19.11.2155 by měly být Země a Jupiter při pohledu z Marsu od sebe přibližně "jen" 1° (asi dva pozemské sluneční/měsíční disky). Při pohledu z Jupiteru budou pak od sebe Mars a Země jen asi 0,5 stupně.
Při pohledu z něj budou od sebe další zmiňované planety v řadě zhruba stejně vzdálené (Jupiter 9,08, Země 9,65 - Slunce trochu blíž 9,32 AU - a Mars 10,5 AU), což přibližně odpovídá oné AVipem zmíněné kolmici (trochu tupějšímu úhlu) mezi Saturnem a Jupiterem. Loď by tedy např. mohla letět od Saturnu k Jupiteru, tam zatočit doprava (nalevo od Slunce) a pokračovat rovně kolem Země až na Mars... Ale "Saturn > Jupiter > Mars > Země.. " by tak nebyla nejpřímější cesta, protože útočník by míjel Zemi už na cestě k Marsu... -) Teď jsem se podíval i na Celestii a možnost letět Saturn - Jupiter - kolmá zatáčka - Mars - Země se naskýtá až někdy v srpnu 2156 a předtím koncem května 2154, kdy je ale asi kratší let rovnou ze Saturnu k Zemi...
Jinak bych upozornil na to, co už vyplývá z AVipových příspěvků, že, jak lze nalézt třeba na Wikipedii, Jupiter a Saturn při svých velkých vzdálenostech od Slunce (4,95-5,46 resp. 9,02-10,05 AU) a oběžných dobách 11,87 a 29,45 let spíše vůči Zemi během roku zdánlivě zůstávají téměř na stejném místě a konjunkci a opozici vůči Zemi vystřídají za dobu menší než rok, resp. se dostanou za jen něco přes rok do stejné fáze (synodická perioda 399 resp. 378 dní). I Mars (1,38-1,67 AU) je samozřejmě pomalejší než Země, ale tam už je to přes dva roky, a konjunkci s opozicí tak dělí více než rok.
Ne zcela přímý postup Saturn - Jupiter - Mars - Země bez velkých zatáček tak bude možný až někdy v listopadu 2158.
V červenci 2155 je relativně logická cesta Saturn - Vesta - Mars - Země, ale zapojení Jupiteru představuje dost výraznou "okliku" vyžadující ostrou zatáčku k Vestě a u ní další obrat k Marsu... |
|
|
|
| | Dobře, takže zdá se budu budu svoje dotazy postupně kupit.
Bude dát doletět logickou přímou cestou v červenci 2155 z Marsu na Jupiter, tak abyse letělo kolem Vesty?
(živě teď vidím, jak AVip horečně zadává údaje do Celestie a tiše u toho nadává, co to po něm chci za kraviny :-) ) |
|
|
|
| | TelemachusRhade:
Respektive chci, ale nemám na to čas :)
To znám:-). |
|
|
|
| | | AVip: Jo, moment, já myslel jak je na tom Saturn s Jupiterem ve vztahu k tomu Marsu právě.. Jestli když někdo vtrhne do soustavy, může postupovat po lajně Saturn > Jupiter > Mars > Země.. |
|
|
|
| | AVip: Díky ti.
Pak si budu muset koupit německý výtisk a mkrnout jak se s tím vypařádali, protože jsem si téměř jist, že jsme jediní na světě, kdo tu knihu vydá dobře :) |
|
|
|
| | TelemachusRhade:
Titan (respektive Saturn) a Jupite
Jsou (velmi zhruba) o necelých 90 stupňů od sebe a vydrží tak po celý rok 2155... (Jupiter trochu dotahuje, ale...) |
|
|
|
| | | Jde konkrétně o třetí až čtvrté čtvrtletí 2155. |
|
|
|
| | AVip: Díky. Jestě bych to potřeboval zjistit pro Titan (respektive Saturn) a Jupiter. Protože prostě opět - podle něj jsou planety pěkně v lajně pořád.
Pike: Znám, ale nechci instalovat a učit se s tím zacházet. Respektive chci, ale nemám na to čas :) |
|
|
|
| | Někdy v březnu 2155 bude Mars v opozici, což znamená, že v 1H 2155 bude poměrně blízko, ale v 2H 2155 už to takový "smooth sailing" nebude.
Ale v konjunkci (t.j. přesně na opačné straně) toho roku nebude. |
|
|
|
| | Tak jest. A pro prostý výpočet Astronomy Lab 2...
http://www.ericbt.com/Misc/AstronomyLab2 |
|
|
|
| | | Doporučuji Celestii: http://www.shatters.net/celestia/ |
|
|
|
| | Uuuáááááá!
Prosím, pomoc.
Jde nějak zjistit v jaké pozici bude Mars vůči Zemi v roce 2155? Martin na to evidentně kašle a myslí si, že Mars je vždy kousek od Země a ne na druhé straně soustavy.
Díky. |
|
|
|
| | | Mohlo to vzniknout tím, že Phobos díky své oběžné době skutečně vychází na západě a zapadá na východě, což autora mohlo zmást, ale zbytek vesmíru se na Marsu chová +/- mravně... akorát místo k Polárce ukazuje osa rotace Marsu +/- Deneb, ale jinak jako doma, abych tak řekl, jako doma... :-) |
|
|
|
| | | V tomto případě půjde určitě o chybu... v textu bych to jednoduše opravil na východ. |
|
|
|
| | Jde právě o něco podobné klasickému letadlu jak jej známe dnes, ale létá v nižší výšce, cca nějakých 4500 mnp. Díky, budu to brát jako bug a nějak ho pozměním.
Každopádně to docela silně kontrastuje s tím, jakou znalost o Marsu evidentně má, když používá v místopise i pohoří Margaritifer Terra. Nebo, že by mu napovídal o Google Mars? :) |
|
|
|
| | | TelemachusRhade: Tak tam by mělo platit totéž, co jsem psal v příspěvku 222968 o Zemi. Obvodová rychlost rotace na rovníku je jen 868 km/h, takže je pro loď ještě snazší "dohnat a předehnat" zapadající slunce. Otázkou je, zda loď takto letěla při povrchu planety jako letadlo, nebo zamířila rovně ke Slunci do vesmíru, takže by se efekt "vycházení" slunce na západě třeba při impulzní rychlosti projevil jen velice krátce, i když na okamžik během opouštění atmosféry v ostřejším úhlu by to platilo... |
|
|
|
| | | AVip: Pravda, planeta by mohla rotovat zpětně od východu na západ podobně jako Venuše, záleželo by ale na tom, podle jaké vztažné soustavy by se určil sever, a tudíž směr rotace... Možná má Spojená Země/Federace či Romulanské hvězdné impérium nějaký úzus, galaktický sever atd., podle kterého určují sever pro všechny hvězdné soustavy a planety (obíhající zhruba v jedné rovině), a pak by se zpětná rotace mohla vyskytnout jako převládající u celých "otočených" soustav poměrně často. Jinak, pokud se to určuje vždy zvlášť vzhledem k převažujícím poměrům v dané soustavě (kdy sever míří třeba zhruba k našemu jihu), by u dané planety muselo jít nejspíš o výjimku v rámci soustavy - jako u nás Venuše či "valící se" Uran - na kterou by autor měl upozornit. |
|
|
|
|
HLAVNÍ STRÁNKA
UŽIVATELÉ
[ DISKUZNÍ FÓRA ]
VYHLEDÁVÁNÍ
STATISTIKY
AKCE
NASTAVENÍ
FAQ
ARCHÍV
|
