|
| | Pozemstan:
vynesli z něj trojici usměvavých astronautů
No, já chápu, že nemůžou v daném případě moc dobře vylézt sami, ale jinak jsem přemýšlel o fenoménu, který je uchcechtal k smrti. |
|
|
|
| | TelemachusRhade:
"rimword"
???
Dej to do nějakého kontextu, přiznám se, že tohle vidím poprvé v životě...
|
|
|
|
| | A teď se prozměnu Martin rozhodl věnovat trojrozměrnosti galaxie, konkrétně spodním hranicím Romulanského impéria.
Chápu tedy správně, že "rimword" je to, co je osově vespod? |
|
|
|
| | Zephram: Huh, to byl moc velký příval informací, ale zas jsem nečekal moc rovnou odpověď, nebo vůbec odpověď, tak jsem to málo konkretizoval.
Já to nemyslel tak exaktně. V mém snu šlo obecně o to, že čím světlejší barva předmětů (běžných), tím více se rozpálí (takže některé i vznítí). A nešlo mi ani o nějakou zbraň, jako spíš právě třeba takový přírodní úkaz. Byť klidně na jiné planetě.
Ale zas na druhou stranu u atomové bomby je tu i to záření, takže bílá plachta by moc lidi neochránila, leda s hodně olova:-). |
|
|
|
| | Mvek:
Myslím, že "bílé" = rozptyluje většinu viditelného spektra a "černé" = pohlcuje většinu viditelného spektra. Teoreticky jsou možné všechny 4 možnosti, ale není to problém (exotického spektra) světla, ale spíše otázka exotického materiálu (exotické "barvy").
1. Můžeš mít něco, co vypadá bílé a zároveň je to "bílé" i mimo viditelné spektrum. Takže by to nevzpládlo. Kdyby to bylo "extra bílé", tak by to při extrémně intenzivním světlu (třeba gamma záblesk") mohlo přežít, působit jako zrcadlo a zapálit vše "nextra bílé" v okolí.
2. Můžeš mít něco, co vypadá jako bílé, ale mimo viditelné spektrum je to černé, tj pohlcuje UV, IR, gamma, rádiové vlny. Takže by to nepomohlo.
3. 4. - Věc se může jevit ve viditelném světle jako černá a přitom spadnout do kterékoliv z výšeuvedených kategorií.
K zablesknutí, které dokázalo jen svým zářením zapálit tmavé věci a ušetřit věci světlé, samozřejmě došlo už mnohokrát. Třeba v srpnu 1945 se v Japonsku takto zablesklo hned dvakrát. Jenomže to zase záleží na vzdálenosti. Takové to "černé věci vzplanou, ale bílé věci se jen zahřejí" platí v určitém intervalu vzdáleností. O kus blíže k záblesku a vzplanou i ty světlé, o velký kus blíže se roztaví i zrcadla. O kus dále zase ani ty černé nevzplanou, ale "jen" se sině zahřejí a způsobí ... to záleží co bude pod tím materiálem.
Kombinaci záření, vzdáleností, dvou barev a dvou materiálů, která by takto fungovala by asi šlo najít. Ale silně pochybuji, že by to šlo třeba jen stanovením konkrétního záření a konkrétní vzdálenosti a pak aby to fungovalo pro hodně různých běžných bílých materiálů a hodně různých černých. |
|
|
|
| | Myslíte, že je teoreticky možné, že by při určitém spektru světla nebo záření (klidně mimo naše schopnosti) vše, co je dost světlé/bílé, tedy odráží běžné viditelné spektrum, bylo v pohodě, ale tmavší nebo vysloveně černé věci by se tím světlem/zářením přehřály, až třeba vzplanuly, pokud jsou hořlavé?
Jen jsem si říkal, kdybych chtěl v nějaké sci-fi využít úkaz, o kterém se mi před časem zdálo, že čas od času vznikaly bouře, při kterých se někdy zablesklo právě takto divně, a tak se před nimi muselo vše hořlavé skrývat pod třeba bílé prostěradlo apod.:-) |
|
|
|
| | | Razer: Ono by se mi to toiž mohlo dost dobře vymstít. jednak tahle kniha má jak prequel, tak sequel, kde je výskyt stejných lokací dost pravděpodobný, a potom by to mohlo být v rozporu s TNGverse a já chci předejít dotazům všetečných trekkies 'south-parkového' typu "A jakotože je to v tom 22. století jinak, než ve 24.?". Navíc si právě myslím, že nejeden trekkie se astronomii věnuje, takže mít tam vyložené kopance je špatně. Štve mě, že si musím takhle kdeco ověřovat, to jo, ale zas mě potom těší ten výsledek, že na něj nikdo nemůže říct ani popel. |
|
|
|
| | | TelemachusRhade: Za tohle zjišťování bys měl chtít příplatek, moc jiných lidí by se s tímhle asi vážně nezdržovalo - já teda jak sem v jinejch věcech pečlivej teda ne. |
|
|
|
| | Pozemstan:
je vlivem velice rychlé rotace výrazně zploštělá
jj, to tam je. |
|
|
|
| | | Hm, Achenar, tam sídlí imperátor, pokud si dobře pamatuji na Frontier. |
|
|
|
| | TelemachusRhade: Problém může být v tom, pokud tam příběh počítá s planetou, na které by někdo mohl nechráněně stát způsobem obvyklým ve Star Treku. Jde totiž opravdu o mladou hvězdu starou asi 100 - 500 mil. let. To sice stačí na základní zformování planety (Země se začala vytvářet několik desítek mil. let po Slunci a základní zformování trvalo také jen desítky mil. let), ale nejspíš to není dostatečná doba na vznik jakéhokoli, ani mikroskopického, života, ani na vytvoření obyvatelných podmínek (které na Zemi na souši pomohl vytvořit až život v moři)...
Jinak koukám, že podle posledních poznatků má hvězda jednu zajímavost, které by si pozorovatel (vzhledem ke svítivosti ale jen přes hodně silný filtr nebo v dostatečné vzdálenosti) nejspíš všiml jako první - je vlivem velice rychlé rotace výrazně zploštělá. Rovníkový průměr je asi o polovinu delší než polární.
 |
|
|
|
| | TelemachusRhade: Achernar je B3. I zbytek je opsán a zprůměrován z libovolného atlasu hvězd, který jde do podobných podrobností.
Je to OK. |
|
|
|
| | Je toto tvrzení pravdivé?
"Achernar (jehož jméno je odvozeno z arabského výrazu Al Ahir al Nahr, což znamená „konec řeky“) pro vás nikdy nemůže být reálným místem, jestliže s ním nezískáte osobní zkušenost. Musíte ho navštívit, abyste plně pochopili, jaké to je stát na planetě kroužící kolem mladé hvězdy typu B, která je přibližně sedmkrát větší než Slunce a dosahuje třítisíckrát vyšší svítivosti." |
|
|
|
| | Razer: To ano, je to nadějná cesta, i když asi ještě bude těžké spolehlivě zajistit likvidaci jen buněk s poškozenou regulací růstu. Jinak se o využití virů hovoří i v případě možné léčby genetických nemocí, kde by ale virus buňky nelikvidoval, nýbrž "jen" přepsal DNA, za to ale u všech buněk v těle...
AVip: Zajímavé! Na planetu třídy M to zatím nevypadá, ale cílem první mezihvězdné sondy, možná dokonce s warpem, by to být mohlo... :-) Sad jde jen o první nález z mnoha v dané soustavě...
"...ve vzdálenosti šest miliónů kilometrů. To je mnohem blíže než se nachází Merkur do Slunce. "Planeta tedy musí být příliš horká pro život, jaký známe," dodal Stéphane Udry ze ženevské observatoře. "Může to však být pouze jedna z mnoha planet v celé soustavě," poznamenal."
Viz i Astro.cz nebo Exoplanety.cz.
Nález docela potvrdil již předchozí předpoklady, že by kolem hvězd Alfa Centauri A a B, vzdálených asi jako Slunce a Saturn až Neptun, měly být vhodné podmínky pro vznik terestrických planet, naopak potlačující plynné obry... Sice favorizovali Alfa Centauri B, nikoli A, ale třeba časem najdeme "Zemi" či "Vulkán" i u ní... :-)
Zároveň to mírní předpoklad, že planety mohou vznikat jen u dvojhvězd s mnohem menší vzdáleností složek, do 3 AU, kdy obíhají obě hvězdy zároveň, nebo naopak u hvězd vzdálenějších než 50 AU, kdy už obíhají jen jednu složku... To je ale zřejmě možné i u hvězd trochu bližších. |
|
|
|
| | TelemachusRhade:
Vulkánci se na její obranu stejně vykašlou..
No, pořád lepší než dočasná okupace Wunderlandu Kzinti... (což je díky TAS za jistých okolností také součástí ST historie, přinejmenším té alternativní, ale to už jdeme hodně OT). |
|
|
|
| | Zephram, TelemachusRhade - 16. říjen 2012 14:14, AVip - 16. říjen 2012 14:28: Jak už vyplývá z příspěvků AVipa a Zephrama, jsou zde dva aspekty: jednak jestli vůbec při purpurové, tedy červenofialové, obloze může být povrch osvětlený tak, aby z vesmíru působil jako modro-zelený, jak uvažoval Zephram, jednak, jestli skutečně nějaký fyzikální princip vytvoří např. na "planetě třídy M" purpurovou oblohu, čímž se zabýval AVip...
Jak psal Zephram, uvažujeme-li o jinak podobné situaci jako na Zemi, kdy se jeví povrch modrý, zelený a hnědý více méně shodně při pohledu ze země i z vesmíru, klíčové je, aby i přes jakékoli zbarvení oblohy stále na planetě převažovalo více méně bílé denní světlo (popř. světlo obsahující dostatečné zastoupení modré a zelené barvy), aby mohly části povrchu z vesmíru vypadat modře a zeleně.
Alternativně by ale mohl být na rozdíl od Země rozdíl mezi pohledem z vesmíru a z povrchu. Atmosféra by třeba mohla nějakým způsobem nejvíce rozptylovat purpurovou - projevující se v barvě oblohy - ale zároveň propouštět hlavně modrou. Při podobném silnějším efektu by se pak bílý nebo jen lehce namodrale působící povrch zdál z vesmíru jako zcela modrý. Žlutý povrch by pak asi působil zeleně.
Otázkou je, co by takové podmínky vůbec mohlo způsobit. AVip už uvedl možnost nějakého plynu a také třeba hvězdy jiné spektrální třídy poskytující trochu jiné složení spektra...
Klasický ze Země známý Rayleighův rozptyl (viz i tady) rozkládá světlo na náhodných shlucích molekul vzduchu - nejvíce nejdelší vlnové délky (fialovou, modrou), nejméně nejkratší (červenou), takže kombinace fialové a červené v purpurové obloze do toho moc nezapadá. Při bílém slunečním světle je běžně obloha modrá, ale slunce jen slabě nažloutlé, stále s převažujícím bílým svitem. Jen při delším průchodu paprsků při západu a východu slunce dochází k takovému odfiltrování barev, že už zůstává jen červená - ale zase fialová zcela chybí...
Obávám se, že tento princip funguje s tímto pořadím vlnových délek obecně, ale, jak už bylo naznačeno, jsou i jiné možnosti... |
|
|
|
