|
| | Americký raketoplán Discovery by se měl po neuvěřitelných peripetiích právě dnes 24.2.2011 v 22:50 SEČ/CET (16:50 EST, 23:50 EET) konečně vydat na svoji poslední misi (STS-133 k ISS). Viz např. NASA, živé vysílání NASA TV, živá reportáž na Astro.cz, Virtuální řídící středisko, diskuse nebo další odkazy na Kosmo.cz. Šest astronautů doprovodí Robonaut 2. Původní člen posádky Tim Kopra musel být bohužel po nepříjemné nehodě na jízdním kole nahrazen kolegou Stevem Bowenem.
Mvek: Pěkné. Tady mám také jisté "zážitky" s elektřinou, i když jen statickou, hlavně "díky" nepromokavým botám, bundě, ale i flískám a svetrům. Nevím, jestli k tomu nepřispívá i místní mrazem vysušený vzduch, ale snad každý den dostávám rány např. od klik dveří, někdy i docela silné, že už mě to pomalu přestává bavit. -) Včera, když jsem se učil na zkoušku z finštiny pro přežití, v posteli s flískou na sobě, přičemž jsem občas přebíhal k notebooku s Google překladačem, dostal jsem párkrát pěknou ránu od myši nebo klávesnice. Jednou se dokonce po takové ráně (ale možná šlo jen o shodu okolností, nicméně to normálně nedělá) notebook kousl a zareagoval až po delší chvíli než obvykle na tlačítko pro vypnutí. Naštěstí znovu nastartoval a kupodivu i na první pokus (že by mu to pomohlo od problémů?), ale to už se dostávám mimo téma tohoto fóra. -) Pak jsem se už snažil šetřit sebe i počítač a vybíjet se o radiátor topení, který dával přece jen mnohem menší rány, ale párkrát jsem stejně zapomněl... Tuhle, když jsem se převlékal před spaním v již zhaslé místnosti, byly jiskřivé výboje z flísky dokonce jasně viditelné. Skoro jsem se bál, že něco zapálím. Jen doufám, že se na mě jednou nevytvoří takové elektrické napětí, že by mě jeho vybití zabilo... -)( |
|
|
|
| | Poslení možnost v ankětě je hezky optimistická :)
Osobně si ale myslím něco, co v anketě není. O pilotované mise jeví velký zájem Rusko. Takže asi tak.. |
|
|
|
| | | Nyní je zde nová anketa. -) |
|
|
|
| | Pozemstan: Díky za podněty, nicméně naštěstí na body z hlediska TOS jsem myslel, s těmi problém nemám, tam je to úplně jinak:-).
A díky vám jsem si uvědomil, že podezření na nějaké těleso klidně můžou mít i v té vyvíjející se civilizaci, jen nesmí tušit, že by to mohlo být něco jako kopie jejich planety. |
|
|
|
| | Mvek, AVIp: V ST se skutečně často používá skrývání za měsícem, planetou či hvězdou, ale jednak se jedná zpravidla o relativně malou loď, jejíž gravitační působení přece jen nebude tak zásadní, jednak jde o nízkou orbitu ve vzdálenosti určitě menší, než je poloměr samotného tělesa použitého k zákrytu. V případě obyvatelné planety půjde téměř určitě (záleží na typu hvězdy) o vzdálenost (od hvězdy použité zde k zákrytu) mnohonásobně větší, než je poloměr i průměr dané hvězdy, takže budou muset být oběžné dráhy nastaveny opravdu mimořádně pečlivě. Nutno si uvědomit, pokud vím, že podle jedné z uznávaných teorií vzniku planet na sebe planety postupně nabalily veškerý materiál své oběžné dráhy, takže ji prakticky "vyčistily"... Jak známo, planety v naší Sluneční soustavě se také pohybují po oběžných drahách blízkých kružnicím, ale nikoli po přesných kružnicích, takže rychlost jejich oběhu mírně kolísá. Zřejmě ideálně kruhové speciálně propočítané dráhy spolu s existencí dvou celistvých planet na téže oběžné dráze tedy zřejmě nutně vyžadují onen zásah vyspělejšího druhu.
Pak si dovedu představit, že by obyvatelům na úrovni před vysláním kosmických sond mohla planeta unikat, ačkoli, pravda, nesmělo by se její působení moc nápadně projevovat na okolních planetách. I pak by ale mohla prekosmická civilizace nanejvýš z výpočtů usuzovat na existenci dalšího tělesa kdesi za hvězdou. Nevím, gravitační čočka by podle mě asi moc nepomohla, nemyslím, že by ji šlo uplatnit takto silně v rámci jedné Sluneční soustavy, častá je spíš u galaxií, kvasarů, černých děr. On i Merkur dosahující úhlové vzdálenosti od Slunce 28° není snadné pozorovat.
Něco jiného je ale použití technologie Federace, a to i v době TOS, bez ohledu na chybu z ST II. -) Planeta je prostě něco jiného než loďka na nízké dráze. Pokud jde o známou soustavu, Federace pravděpodobně bude znát její strukturu už z předchozího dálkového průzkumu, přičemž daná planeta asi nebude, nemůže být, v zákrytu i před Zemí, potažmo celým územím Federace. V dnešní době by ji při správném úhlu pozorování snad šlo stále zaměnit s druhou - tedy považovat obě tělesa za jednu planetu s dvojnásobně vyšší rychlostí oběhu popř. hmotností, ale těžko s technologií TOS.
Přesto je tu možnost, že soustava byla mimo vizuální (včetně neviditelných částí EM spektra) dosah, např. zahalena či od směru Federace zakryta nějakou radioaktivní mlhovinou, již zmiňovanými asteroidy (ty ale, nebudou-li hustě u sebe na ohromné ploše, vizuálně tolik nezakryjí) apod., což by rušilo i senzory, případně i v samotné soustavě. Loď by ale opět musela přiletět jen ve velmi úzkém úhlu, aby si ničeho nevšimla ani při běžném vizuálním pohledu, ale třeba skutečně na průzkum z nějakého důvodu neměla čas, vycházela z mylných informací o jedné planetě o poloviční době oběhu atd.
Ale nejsem fyzik... |
|
|
|
| | Hm, zváženo, uvidíme. Každopádně děkuji za konzultaci technickou. Jestli někdy za měsíce, roky budu někoho prosit o konzultaci příběhovou, to je jiná věc.-)
A to určitě bude trvat, byť draft vznikl ještě před Star Trek Kusy, kvůli nim jsem to teprve začal převádět do ST, a pak zjistil, že to nezvládnu včas, a od té doby to stále rozširuji a dělám konzistentní víc a víc. Ačkoliv psát ST dílo se mi už moc chtít nikdy nebude, chci si splnit svůj sen a napsat jednu TOS novelu. Takovou, která ukazuje, že i TOS má stále co nabídnout, kde Kirk není pánem situace a závěr není zrovna happy end (přestože snad dodržuji kontinuitu). |
|
|
|
| | | AVip: Tak většina ST se takovýmihle detaily nezabývá:-). |
|
|
|
| | Mvek:
ale dílem cizího druhu (značně vyspělejšího, s technologií lepší než má UFP),
Však v pohodě... já to zachytil. Jen jemně upozorňuju, že zákon zachování hmoty bude platit i pro ně... :-)
(takže nějaký ten hezký pás asteroidů by opravdu byl na místě)
A přesně, to jsem měl na mysli, když bude v soustavě hodně rušivých prvků, spíš se chyby ve výpočtech drah vsáknou než naopak.
Umístění tělesa už musíš vymyslet sám - i s ohledem na zápletku a požadované "provozní" vlastnosti (zas na straně druhé, básnické licenci se meze nekladou, pokud je aspoň trochu příčetná, asi chápeš kam směřuju). |
|
|
|
| | AVip: Asi jsem to napsal nejasně, dvojče není dílem civilizace z té jedné planety, ale dílem cizího druhu (značně vyspělejšího, s technologií lepší než má UFP), takže zatajování nebo materiál není problém, jde čistě jen o odhalení existence tělesa.
Ale jo, to je dobrý nápad, zamaskovat planetu v množství těles s mnohem silnější gravitací (to jsi předpokládám myslel tou první desítkou - žebříček dle hmotnosti/gravitace). Plus kvůli optickému pozorování nebo senzorům lodi přidat nějaký ten pás asteroidů, záření hvězdy apod.
Mám akorát dilema, zda dvojče umístit tedy přesně jako protipól na druhou stranu, což ale asi u takhle malého tělesa moc význam nemá (selským rozumem cítím, že kdyby takhle obíhala poměrně velká (v poměru vůči velikosti oběžné dráhy a slunci) tělesa, tak se budou trochu udržovat, ale tohle není ten případ). A nebo ji umístit na zhruba stejnou oběžnou dráhu, jen pootočenou v 3. rozměru, tedy vůči rovině oběžných drah soustavy (jako Pluto). Ale v tom případě by asi mělo více těles v soustavě mít také různě vychýlené oběžné dráhy. Některé víc excentrické apod. Prostě mít "počechranou soustavu", a to kvůli tomu odhalení.
(Napadla mě vtipná věc, co kdyby dvojče obíhalo po tak vychýlené dráze, která by přesně kopírovala oběh nějaké družice, tedy měsíce => jako by se dvojče Země pohybovalo stále za Měsícem, takže bychom ho nemohli spatřit). |
|
|
|
| | Mvek: No půjde to, ale bude to drhnout...
asi tam budeš chtít mít nějaké zpátečnické společenské "zřícení", které se bude ve vědě držet hlavně dogmat a divoké teorie bude potlačovat.
Kdybych něco podobného páchal já, tak bych si dal záležet, aby planeta i její dvojče nebyly pokud možno v první desítce (=v soustavě by bylo hodně plynných obrů a možná i nějaký ten teoretický plynný trpaslík), co se velikosti těles v dané soustavě týče (protože naše Země je pátá největší planeta, takže kdyby existovala nějaká "protiZemě", tak by to s celou soustavou zvládalo pěkně cvičit a například, Země jakožto planeta má nejen excesívní Měsíc, ale podle všeho dokáže gravitačně cvičit i s Venuší - což je planeta jen nepatrně menší a nepochybuji, že je to ve spolupráci se Sluncem, ale i tak...).
Btw., nezapomeň tak jako tak, že na to někde musíš vzít materiál... |
|
|
|
| | AVip: Dobře, možná lepší otázka bude,
nejen na tebe,
potřebuji vyřešit situaci, kdy jiná civilizace vytvoří dvojče (co do životních podmínek) existující planety v soustavě a zamaskuje ji alespoň do doby, kdy obyvatelé existující planety začnou létat po soustavě. Tzn. nic sofistikovaného. Vzhledem k tomu, jak ve ST zpravidla nejsou schopni odhalit cokoliv na druhé straně planety, a to i na orbitě, přišlo mi to vhodné takto (jo, že není takový stav moc přirozený, to mi bylo jasné, taky to má být umělý stav). Ale pro samotný děj je důležité pouze to, že planeta byla objevena až s technologií zhruba 60.let až do dnes, a ideálně i Kirkovou Enterprise také teprve díky sondě nebo odletu z orbity původní planety. |
|
|
|
| | Mvek:
kdy planeta na druhé straně hvězdy na stejné oběžné dráze má být velmi podobných parametrů jako ta první planeta,
FYI, nakolik si z hlavy pamatuju základy Keplerových a Newtonových zákonů, tato konfigurace je vyloženě dlouhodobě nestabilní, to za prvé, takže se dají očekávat nepravidelnosti v pohybu atd., a za druhé, pokud jsme dnes podle gravitačního působení planet na hvězdu schopni odhalit exoplanetu na vzdálenost desítek či stovek světelných let, tak to určitě zvládneme za nějakých 200 - 300 let na vzdálenost pár světelných hodin. |
|
|
|
| | AVip: Tak asi nejjednodušší bude si přidat nějaký technoblábol v podobě toho záření nebo pásu asteroidů s nějakým materiálem, že to i té Enterprise brání v korektním použití senzorů.
I když mi to pořád nesedí, gravitační rušení proto, že v mém případě jde o uměle vytvořený ideální případ, kdy planeta na druhé straně hvězdy na stejné oběžné dráze má být velmi podobných parametrů jako ta první planeta, ale ano, to by v soustavě nesmělo být žádné jiné těleso, které by se pohybovalo "blízko" té druhé planetě (tzn. třeba žádná další planeta, která by někdy byla také na druhé straně od hvězdy, a to nemluvě o kometách). Ale tak podezření na nějakou anomálii by vědci mohli mít, jen by asi nebylo jasné, co kde, to je, vždyť najít některé planety a "trpasličí planety" trvalo taky dlouho.
A ad ta čočka, já nevím, mně to vzhledem k sluneční koróně přijde dost nereálné. Ale budiž, když už se snažím jinak roky o vypilovanější dílko, tak tam dáme nějaké technobláboly. |
|
|
|
| | Mělo být:
"že tam něco je a jak je to velké" |
|
|
|
| | Mvek:
na to, nakolik jsme schopni na přelomu 20. a 21. století zjistit, co je na druhé straně slunce, teoreticky na stejné oběžné dráze jako Země, jen přesně na druhé straně kružnice, aniž bychom vyslali sondu, tzn. jen měřením ze Země.
Jakékoli těleso, které by se nacházelo v této poloze, bude svou gravitací působit na ostatní tělesa - takže podle gravitačního rušení zjistíme, že tam něco je s jak je to velké a pokud budeme mít štěstí, tak se nám to s pomocí sluneční gravitační čočky podaří i "spatřit".
http://cs.wikipedia.org/wiki/Gravita%C4%8Dn%C3%AD_%C4%8Do%C4%8Dka |
|
|
|
| | | (ale jistě, pro potřebu ST příběhu se to dá vždycky okecat nějakou xy speciální radiací vyzařovanou daným sluncem, protože nejde o náš solární systém) |
|
|
|
| | Ještě bych rád nakousl to z fóra Enterprise, co tam zaniklo.
Hlavně třeba AVipův a Pozemstanův názor bych chtěl slyšet, jak na to, nakolik jsme schopni na přelomu 20. a 21. století zjistit, co je na druhé straně slunce, teoreticky na stejné oběžné dráze jako Země, jen přesně na druhé straně kružnice, aniž bychom vyslali sondu, tzn. jen měřením ze Země.
A nakolik podle vás je možné ve ST senzory třeba lodí na oběžné dráze Země zjistit, zda třeba na tom samém místě za sluncem není jiná planeta apod. Jednak já pracuji s obdobím TOS, ale jednak i v DS9 se využívá schování za měsíc proti detekci. Takže ačkoliv planeta je dost velká, pořád mi přijde, že Země je docela blízko Slunce na to, aby i senzory 23. století nebyly silně zkreslené i díky radiaci apod. |
|
|
|
