vvvv Přeskočit vvvv záhlaví vvvv dolů vvvv
Toto fórum je věnováno všem se zájmem o astronomii, kosmonautiku, průzkum vesmíru, ale i pokrok v dalších (přírodo) vědních oborech. 1. února 2011 bylo vyčleněno z fóra o mezinárodní situaci a politice a zároveň převzalo zaměření na širší vědu z dnes již čistě počítačově-technického fóra. Nutno připomenout, že toto fórum navazuje na StarNETu na ještě delší tradici, např. fórum Průzkum vesmíru v současné době.
Stejně jako v každé svobodné společnosti by i zde měla být ve skutky proměněna následující slova: "Pane, nesouhlasím s tím, co říkáte, ale do smrti budu hájit vaše právo to vyslovit."
(shrnutí postojů Françoise-Marie Aroueta alias Voltairea podle Evelyn Beatrice Hall(ové) alias Stephena G. Tallentyrea)
Vybrané současné vesmírné mise a novinky:
  
Aktuální přehled sond ve Sluneční soustavě | Sondy Voyager | Parker Solar Probe u Slunce | InSight pronikající pod povrch Marsu, doprovázena dvěma prvními meziplanetární cubesaty Mars Cube One (MarCO), které proletěly kolem Marsu | První část mise ExoMars (TGO) u Marsu | Akatsuki po pěti letech konečně na orbitě Venuše | New Horizons po průletu soustavou Pluta u tělesa Kuiperova pásu Ultima Thule | Rosetta na orbitě komety 67P/Churyumov-Gerasimenko s dosdu funkčním výsadkem Philae na povrchu | Dawn na orbitě trpasličí planetě Ceres, viz i tady | MAVEN na orbitě Marsu | MOM - Mangalján (Mangalyaan) na orbitě Marsu | Juno na orbitě Jupiteru, viz i zde | Její „společník“ IKAROS – první úspěšná sluneční plachetnice, viz i tady | Astrometrická observatoř Gaia u libračního bodu L2 soustavy Země-Slunce | Čchang-e 3 (Chang'e 3) a vozítko Jutu (Yutu) na Měsíci, viz i tady a zde | MSL – rover Curiosity – na Marsu | Dvojice sond ARTEMIS u Měsíce v libračních bodech soustavy Země-Měsíc, viz i tady a zde | LRO na orbitě Měsíce, viz i tady, snímky míst přístání lodí Apollo a diskusi | Mars Express na orbitě Marsu | MRO na orbitě Marsu | Mars Odyssey na orbitě Marsu | Rovery MER na povrchu Marsu – Opportunity dosud funkční | Cassini skončila v atmosféře Saturnu | SDO zkoumající Slunce od Země | Dvojice sond Stereo na orbitě Slunce | SOHO zkoumající Slunce z libračního bodu L1 soustavy Země-Slunce | ACE zkoumající z bodu L1 částice slunečního větru a meziplanetární hmoty | WIND zkoumající z bodu L1 sluneční vítr, viz i data ze sondy „téměř“ v reálném čase | Seznam funkčních sond ve Sluneční soustavě, které opustily orbitu Země (včetně měsíčních sond) | Seznam sond v libračních bodech soustavy Země-Slunce | Seznam vesmírných observatoří
Další informace:
Harmonogram startů raket k ISS
Zajímavé odkazy z astronomie a kosmonautiky:
NASA |
Multimedia, snímky, online vysílání apod. |
Mise NASA |
ISS |
Přelety a pozice družic a sond |
Úkazy na obloze |
Vesmírné encyklopedie |
Vesmírné zpravodajství a informace (ČR+SR) |
Průvodci, návody pro astronomické začátečníky i pokročilé |
Fotografie a zprávy z pozorování amatérů |
Mezinárodní a zahraniční astronomické instituce a kosmické agentury včetně české |
Sluneční aktivita |
Zahraniční servery o událostech z astronomie a kosmonautiky |
Mapy kosmických těles |
Virtuální planetária a další astronomický či vesmírný SW
Zajímavé odkazy na informace o Zemi:
Virtuální glóby |
Virtuální online mapy světa, vyhledávače míst na Zemi |
Encyklopedie, databáze
^^^^ Přeskočit ^^^^ záhlaví ^^^^ nahoru ^^^^ |
|
|
| | | Před chvílí, ve 22:31:24 SELČ z Bajkonuru odstartovala raketa Sojuz-FG s kosmickou lodí Sojuz TMA-09M s Rusem Fjodorem Jurčichinem, Američkou Karen Nyberg(ovou) a Italem Lucou Parmitanem - zbytkem 36. a základem 37. dlouhodobé posádky na ISS. Viz např. online reportáž na Astro.cz nebo přímý přenos NASA TV. |
|
|
|
| | Pozemstan:
Tipuji, že bez magnetického pole by asi polární záře vypadala dosti odlišně a nekoncentrovala se kolem pólů. Je možné, že by se méně intenzivní výboje částic prostě rozptýlily v atmosféře bez jakéhokoli efektu (zatímco s magnetickým polem nějaká, byť třeba slabá, polární záře vzniká prakticky neustále). Na druhou stranu silný výboj by možná někde horní vrstvy atmosféry doslova sežehl nebo "odvál" a případný světelný jev by vypadal dosti jinak. Zároveň by ale asi hustší atmosféra planety ani dlouho nevydržela, takže by postupně nebylo co pozorovat... Ale to jen spekuluji bez znalosti faktů a oboru...
Já myslím, že je to docela přesná spekulace. :-] |
|
|
|
| | Mvek: Jestli narážíš na článek "Vnitřní jádro Země je mimo rytmus" a větu "Toto magnetické pole nás jako magický štít chrání před tvrdým zářením z okolního vesmíru a jako bonus nám ještě na oblohu vykreslují kouzelné polární záře," tak tam vidím spíš gramatickou chybu. Magnetické pole Země (nebo třeba Saturnu či Jupiteru) totiž hraje při vzniku polárních září aktivní roli, tím, že jeho siločáry svádějí část nabitých částic slunečního větru k planetárním magnetickým pólům, kde se tak částice soustředí a interagují s atmosférou v jakýchsi kruzích, kde siločáry ještě před souběhem v pólu vstupují do atmosféry (při intenzivnější sluneční erupci je magnetické pole více stlačeno, a tak částice pronikají do atmosféry i v nižších zeměpisných šířkách)... Viz např. Wikipedia, aktuální družicová měření polárních září nebo Astronomický kurz.
Tipuji, že bez magnetického pole by asi polární záře vypadala dosti odlišně a nekoncentrovala se kolem pólů. Je možné, že by se méně intenzivní výboje částic prostě rozptýlily v atmosféře bez jakéhokoli efektu (zatímco s magnetickým polem nějaká, byť třeba slabá, polární záře vzniká prakticky neustále). Na druhou stranu silný výboj by možná někde horní vrstvy atmosféry doslova sežehl nebo "odvál" a případný světelný jev by vypadal dosti jinak. Zároveň by ale asi hustší atmosféra planety ani dlouho nevydržela, takže by postupně nebylo co pozorovat... Ale to jen spekuluji bez znalosti faktů a oboru... |
|
|
|
| | Pozemstan: Já jsem myslel, že polární záře naopak vzniká, když magnetické pole nezachytí záření/částečky (teď se přiznám, že nevím, zda jde o vlnění nebo hmotu) dostatečně brzy před atmosférou (což se děje právě na pólech vzhledem k tvaru magnetického pole). Tudíž závěrečná věta o bonusu díky magnetickému poli je také pěkný blábol.
|
|
|
|
| | 14.5. ráno přistála v Kazachstánu vesmírná loď Sojuz TMA-07M s tříčlennou částí 35. mise na ISS. Viz i Kosmo.cz.
Kanadský velitel mise Chris Hadfield ještě před odletem ze stanice nazpíval vesmírnou adaptaci známé písně a dostal se i do pořadu ČT Kulturama. -)
Jeho nástupce ve vedení posádky ISS Pavel Vinogradov se mezitím přesvědčil o tom, co trekkies vědí už z ST IV, že byrokracie je opravdu jedinou konstantou vesmíru... -) Berňák si našel svou oběť i ve vesmíru.
Vnitřní jádro Země je mimo rytmus.
Družice Herschel studovala střed naší Galaxie.
S premiérou nového ST filmu se opět objevila zmínka o tom, že NASA již pracuje na warpu... Warp Speed, Scotty? Star Trek's FTL Drive May Actually Work.
Razer: To tedy ano, "kolečko" to není, i když gyroskop jako třeba na ISS nebo HST zřejmě také ne. Zřejmě je poškozené tzv. reaction wheel, tedy druh setrvačníku trochu jednodušší než gyroskop. Podrobnosti viz: Kepler's planet-finding mission may be at an end.
Ve vzdálenosti asi 60 milionů km od Země by bohužel nepomohl s opravou ani raketoplán, leda tak loď parametrů cesty na Mars... Mohla by to být ale třeba i pro soukromé firmy příležitost vyrukovat s nějakým robotickým opravářem a ukázat, jak si myslí někteří vědci, že se bez pilotované kosmonautiky lze obejít... Nebo ne? Možná se ale ještě poškozený setrvačník podaří reaktivovat. |
|
|
|
| | No tenhle článek celkem dobře ukazuje jakou inteligenci mají za a) redaktoři za b) si myslí, že má jejich čtenářstvo
http://www.novinky.cz/zahranicni/amerika/302181-kepleruv-teleskop-umrtvila-porucha-kolecka.html
"kolečko se polámalo" :-D |
|
|
|
| | | Pozemstan: To je tak hezky napsané, že jsem nechápal, co se ti v té větě nelíbí:-). Takový krásně napsaný blábol. |
|
|
|
| | Článek a reportáž o zajímavé příležitosti vidět kousek čeljabinského meteoritu, ale bohužel s nemilým překvapením s chybami působícími až jako vtip...
Jednak tam uvádějí, že těleso mělo 10 tun, i když se pozdější odhady změnily na 7 až 10 tisíc tun, viz např. zde, jednak ale závěrečná pasáž článku přichází s až šokujícím sdělením, bohužel na základě slov geologa v reportáži:
"Meteorit pocházel ze souhvězdí Pegase, které je od Země vzdálené 150 světelných let. Jeden světelný rok je přitom vzdálenost, při které světlo urazí 9,5 bilionu kilometrů: "Tento meteorit ale neletěl přímo a stejnou rychlostí jako světlo, takže cestoval velmi, velmi dlouho.""
Poslal jsem ČT upozornění na chybu a že by se měli poradit s odborníkem. I když kdo ví, zda zareagují, když s odborníkem, ovšem asi ne na vesmír, mluvili a video asi kvůli tomu editovat nebudou... -( |
|
|
|
| | Pozemstan:
nevím, jestli je nutné to až tak rozvádět
Mě jde hlavně o tom, aby to nepůsobilo jako vyložený blábol, což právě původně tak bylo. Ten věkový nepoměr versus právě ten vývoj civilizace byl hrozně markantní. Teď už to vypadá alespoň trochu rálně, takže díky moc všem. |
|
|
|
| | AVip: Ano, jak jsem naznačoval, soustava by musela být relativně volná, v případě hvězdy podobné Denebu se vzdáleností od hvězdy s obydlenou planetou nejméně 200000 AU, aby bílý nadobr zářil nanejvýš jako měsíc v úplňku (i tak by ale asi ještě působil silným slunečním větrem, škodlivou radiací apod., takže by byla lepší ještě větší vzdálenost.
"Lze si dokonce představit, že vytvoření této soustavy mohlo být právě tím impulsem, který "vykopnul" místní život na cestu k současné civilizaci."
Tak nejen v jedné epizodě VOY jsem viděli, co může udělat s kulturou jedna nová hvězda na obloze. -) Tady by mohlo jít i o radiační podporu mutacím vedoucím k inteligentnímu životu. Ale vzhledem k pouhým řádově milionům let by muselo jít o impuls již dosti vyvinutému životu s primáty, možná něco jako vliv obelisku v 2001: Vesmírné odyseji. -) Muselo by jít o jemnou stimulaci, nikoli destrukci celého ekosystému... |
|
|
|
| | TelemachusRhade: Jak psal Zephram, místo tří teček patří "supernova", ale přesněji by to asi celé mělo znít nějak takto:
"Takto hmotná hvězda i přes své relativní mládí stihla spálit mnohem víc paliva než hvězdy hmotností podobné Slunci a již dávno opustila hlavní posloupnost. Dalo se odhadnout, že za dalších několik málo milionů let spotřebuje většinu termojaderného paliva, to poté, co několikrát změní barvu a zvětší objem. Až dospěje do stádia červeného veleobra s železným jádrem, nakonec se gravitačně zhroutí a exploduje jako supernova. Zanechá po sobě jen neutronovou hvězdu nebo černou díru."
Viz např. tato tabulka. Uvažujeme-li jako modelový příklad bílého nadobra neboli veleobra (supergiant) Deneba s hmotností asi 19 Sluncí, skončí po výbuchu supernovy jako neutronová hvězda, ale u hmotnějších hvězd to může být i černá díra (někdy i bez změny na rudého veleobra a někdy i bez výbuchu, ale to je u mnohem hmotnějších hvězd, které jsou vzácnější).
On totiž autor psal správně, že ta hvězda již opustila hlavní posloupnost, protože na hlavní posloupnosti termojaderným "spalováním" vodíku postupně začínají všechny hvězdy, v tomto případě asi někde vlevo nahoře jako spektrální třída O, viz i tato schéma, zde pak schéma s konkrétními příklady hvězd včetně Deneba. U takto hmotné hvězdy, pozdějšího bílého nadobra samozřejmě setrvání na hlavní posloupnosti trvá krátce, viz popis vývoje nejhmotnějších hvězd, tady, nebo životní doba hvězd na hlavní posloupnosti. Poté, co tedy Freyr coby masivní hvězda opustila hlavní posloupnost, když v jádře spálila většinu vodíku, začala spalovat helium a postupně těžší prvky, které vyprodukovala, prošla si nejspíš stádiem modrého nadobra (veleobra), nyní bílého, pak postupně žlutého, oranžového, červeného (při velké hmotnosti může něco z toho i plynule přeskočit), až vyprodukuje železné jádro, které již nejde dále spalovat, zhroutí se a zanikne jako supernova viz výše...
Tady také výmluvně popisují vývoj Deneba:
"Deneb's mass is estimated at 20 solar masses.[14][15] As a blue-white supergiant, its high mass and temperature mean that it will have a short lifespan and will probably go supernova within a few million years. It has already stopped fusing hydrogen in its core. It was probably an O class star during its main-sequence lifetime and is now probably expanding into a red supergiant. As it expands, it will go through the F, G, K and M spectral types.[4]"
Pokud ale bylo původní sdělení takto stručné, nevím, jestli je nutné to až tak rozvádět, ale to je na tobě. -) |
|
|
|
| | Takže můžu použít toto (místo tří teček prosím o doplnění)
původní věta: Freyr was between ten and eleven million years old. It had evolved away from the main sequence of stars and was already entering its old age.
výsledek: Věk Freyru byl odhadován na deset až jedenáct milionů let. Dříve potulný bílý nadobr byl chycen gravitační pastí a připoutal si k sobě nedalekou soustavu hvězdy B. Navždy tak změnil její chladný řád. Nešlo o hvězdu hlavní posloupnosti a tak i přes své relativní mládí stihla spálit mnohem víc paliva, než by měla. Dalo se odhadnout, že za další milion let se z ní stane...
(dalšího autora, který si neověří fyzikální aspekty, zabiju) |
|
|
|
| | TelemachusRhade:
Spektrální třída A, bílý nadobr. Může být starý 10 - 11 milionů let, aby kolem něj mohla obíhat další soustava s hvězdou starou 5 mld. let, která má planetu s vyvinutou civilizací?
Jak už tu zaznělo - jen zachycením.
Dynamika vícenásobných hvězdných soustav je něco, co se neustále předělává, ale tohle je opravdu dost nepravděpodobné.
Mělo by to být okecáno v textu (což asi není). Lze si dokonce představit, že vytvoření této soustavy mohlo být právě tím impulsem, který "vykopnul" místní život na cestu k současné civilizaci.
Základní otázka je, jak těsná ta soustava je. Pokud je relativně volná (t.j. natolik, že druhá soustava má planety se stabilními drahami a že kolem ní existuje ekosféra), tak to -úplně- vyloučit nelze. |
|
|
|
| | TelemachusRhadem Zephram: Tak hvězdy výjimečně mohou v Galaxii putovat různě a třeba ji i opouštět, takže teoreticky může vzniknout dvojhvězda s různě starými hvězdami, když jedna zachytí svým gravitačním polem druhou, i když je to málo pravděpodobné a snad je potřeba k zbrždění ješště vliv třetího tělesa.
Otázkou je, jaký by mělo přiblížení k takto velké hvězdě vliv na vývoj života a orbitu planety u té druhé hvězdy, ale pokud by byla vzdálenost mezi nimi dostatečná, tak by to šlo. Jak teď koukám na Celestii, Deneb by vyl jasný jako měsíc v úplňku ve vzdálenosti 200000 AU, což je odhadovaná největší vzdálenost komet na orbitě Slunce, když Oortův mrak je vzdálen kolem 50000 AU. To už by na život na planetě u druhé hvězdy nemuselo mít velký vliv, i když by šlo ještě o vzdálenost v rámci rozměrů hvězdné soustavy.
Jinak hvězdy hlavní posloupnosti třídy A jako Vega nebo Sirius mají životnost asi miliardu let, takže by za 5 miliard let už šlo o bílé trpaslíky, i když třeba opět třídy A. |
|
|
|
| | TelemachusRhade:
Deneb? :-]
Nejsem teda astronom. Ale pokud by byl ten nadobr takto mladý, tak by musel tu 5MLD hvězdu nějak zachytit. Pochybuji, že by život na planetě přežil zformování hvězdy ve svém okolí.
Ovšem jak tak koukám na wikipedii, tak věk 10-11 miliónů let je pro bílého nadobra tak akorát, za dalších 1000 let zečtyřnásobí svou teplotu a během pár dalších let už to jde rychle k supernově. (http://en.wikipedia.org/wiki/Type_II_supernova).
Hvězda by mohla být starší a být pořád třídy A (třeba jako Sirius), ale už by nemohla být nadobr.
|
|
|
|
| | | Podotýkám, že jde o naší galaxii. |
|
|
|
|
HLAVNÍ STRÁNKA
UŽIVATELÉ
[ DISKUZNÍ FÓRA ]
VYHLEDÁVÁNÍ
STATISTIKY
AKCE
NASTAVENÍ
FAQ
ARCHÍV
|
